Zdravím,
sice nevím, jestli tenhle můj příspěvek se bude hodit zrovna pod tohle vlákno, ale stejně to zkusím. Potřebuji od někoho z vás psychickou podporu.
Před několika minutama jsem dohrál hru MASS EFFECT 2 a vůbec nemám ze svého konce dobrý pocit a trošku pocituji i výčitky ...
Můj konec byl: Základnu kolektorů jsem předal Zahadnému, což mi v první fázi přišlo jako dobrej nápad - lidstvo získá díky tomu nové technologie proti Reaperům - lepší než to celé zničit .. jenže pak jsem o tom uvažoval a došel na to, jestli ten Záhadnej toho nějak nezneužije a ve trojce díky tomu nebudu mít z ostudy kabát .. respektive, nevím, jestli tohle mé rozhodnutí, neovlivní nějak výrazně příběh ve trojce, něco jako když jsem v jedničce nechal zabit radu a ve dvojce to většina mimozemštanů bralo jako zradu .... a tak mě napadá, jestli jsem tímhle svým rozhodnutím tuhle "lidskou" nadvládu ještě neposílím, což mi zrovna dvakrát příjemný není ..........
A pak mi ještě vrtá hlavou osud mé posádky: Když jsem přiletěl na základnu kolektorů a našel ty kóje, tak jsem zachránil jen doktorku a pár přeživších a já teď nevím, jestli bych zachránil všechny, kdybych na tu základnu letěl hned, co byli unesení a neklil na to, že se potřebuju ještě připravit ...... a pokud bych je záchránil, kdybych letěl hned, tak mě to teď taky štve, protože já tam letět mohl .. měl jsem už celou posádku, všichni byli loajální a zbraně jsem měl taky komplet, jen jsem si chtěl ještě dořešit nějaký milostný vztahy a dořešit pár vedlejších úkolů, protože mě nenapadlo, že to může mít na něco vliv ....
... ach jo, ach jo .... loadovat a hrát znova se mi to nechce, pač tím bych hodil pod stůl celou myšlenku Mass Effektu, ale zároveň od nikoho z vás, co to už dohráli, nechci prozrazovat důsledky mých rozhodnutí ve trojce, ale stejně ... zvědavost mi nedá a zeptám se ...
Zachránit tu stanici bylo blbý/hodně blbý/uplně nejblbější a zachránit posádku Normandie jsem mohl/nemohl ?