@
Paul (03.12.2015 16:38): To je vážně na dlouhé popisování :D prostě moje oblíbená hra do té doby byla Silent Hill, a Souls hry mi přišly jako fantasy Silent Hill, to mi stačilo.. a k tomu ta obtížnost.. pocity jaké nemám u žádné jiné hry. Jakákoliv nová lokace, potvora nebo tajná místnost vzbuzuje v člověku radost.. a zároveň i strach. Sedlo mi to do noty, nic víc.. připomíná mi to také staré gamebooky, kde se člověk bál otočit stránku protože ho mohl čekat poslední odkaz (smrt).
Je pravda, že ta unavenost ze stylu hry se dostavuje a rozhodnutí nedělat další souls hry chápu a možná i vítám. Je jich už dost.
Jinak existuje něco co dělám jen u souls her.. někde po 10 hodinách hry kouknu na net na nějakou mapu (mým tempem hraní už jsou dávno na netu kompletní návody) a spočítám kolik lokací mi chybí navštívit. A počítám to pak jako nějaký feťák kterému docházejí prášky :D docházejí lokace a já propadám depce.. :D
A třeba mám teď rozehraný Uncharted 3 a to je kratičká hra a nejsem asi ani v půlce a deptá mě to protože chci už vidět konec a to střílení si zas tak neužívám.. :D
a Edit číslo 3: Asi je to momentálně moje TOP1 herní série, bezkonkurenčně.. tak každý určitě chápe, jak je člověk schopen opěvovat hry, které jsou pro něj úplně ty nejlepší.