Hlášení programových chyb

@Garret (23.06.2016 07:10): Tak možné to je, a v tom případě se to samozřejmě musí respektovat, ale přijde mi zvláštní, že by to přešlo v jednom kroku z extrému do extrému (známe např. kvalifikovanou většinu). Já osobně bych trval na tom, aby mi to bylo řádně doloženo (může to být záměrná dezinformace), a svůj souhlas bych stejně neposkytl. Mí odpůrci se to ale snažili prosadit i přes můj nesouhlas, a narazili, takže tomu nevěřím. Ještě bych k tomu rád dodal, že toto právo veta vzniklo z popudu většiny, a stejně tak pouhou většinou může být zrušeno.

@TombSpirit (23.06.2016 10:54): Myslím si, že odpoví ten nový (vyšší) věk, ale je to špatně. Mýtů je rozšířena velká spousta (masturbací se může oslepnout, v ČR je v nákladní autodopravě velký problém sehnat práci, kde zaměstnavatel nebude vyžadovat porušování tzv. režimů řidičů, při provokaci učitele nebo policisty tento následně využije všech dostupných prostředků, aby provokatérovi ztížil další postup, atd.).

Je pravda, že se někdy stane, že je nějaký legislativní předpis uznán jako neplatný (např. spor bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové a Václava Klause), protože je v rozporu nadřízeným předpisem, ale to je vzácné; osobně bych se na to vůbec nespoléhal. Pakliže takový zvláštní případ nenastane, na člověka se všichni mohou dívat skrz prsty, ale soud mu dá za pravdu. Kdyby to tak nemělo být, pak by logicky člověk měl mít právo zabít člověka, který mu vyvraždil celou rodinu.

I podle mě jsou některé legislativní předpisy nešťastné. Např. řidič vozidla, které nemá střední (vnitřní) zpětné zrcátko, de jure nemůže couvat, aniž by měl jiného člověka, který by mu dával znamení, zda do něčeho nenarazí, příp. někoho neohrozí (§ 24, odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů). Kdo by to chtěl dodržovat, ten práci řidiče takového vozidla těžko sežene. Kdyby se tato povinnost ze zákona vypustila, řidič by stejně měl povinnost počínat si tak, „aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní“ (§ 4, bod a téhož zákona), takže by úplně volnou ruku neměl, ale nedopouštěl by se opakovaně (dost možná vědomého) porušování zákona. Zákon je v tomto dle mého názoru nepřiměřeně tvrdý.

Dle mého soudu je tragické, když se doporučení nerespektují; považuji to za typicky česky přístup (mj. proto Čechy nemám rád, vizte můj profil). Snad každý člověk, který ve své pracovní agendě zpracovává informace, preferuje jednotný přístup (usnadňuje mu to práci). Někdo s vystudovanou češtinou na www.pravopisne.cz dokonce vyzývá k tomu, aby se v jednom textu („pro zachování stylistické čistoty“) používal jeden způsob psaní výrazů, které mají povolenu dvojí formu (Puls × pulz, Zpočátku × z počátku, Buzola × busola).

Co se týče data, z praktických důvodů, jimiž míním ochranu proti padělání a přehlednost (údaje pod sebou), bych byl pro to, aby se používal pevný počet číslic v každém údaji. Oddělování časového údaje tečkou k záměně s datem vést nemůže, když rok bude vždy uveden v podobě čtyř číslic, nebo uveden nebude (zápis bude končit tečkou). Pokud jde o mezeru mezi dnem a měsícem a měsícem a rokem, v případě pevného počtu číslic v celém údaji jsem pro její absenci. Když se hned za datum uvede čas, ta jedna mezera mezi dnem a měsícem vzhledem k jedné mezeře mezi datem a časem vypadá hloupě; jako programátor přitom vím, že leckde je nutné šetřit místem, takže další odělovač je nežádoucí.