Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@Tulareanus (14.04.2018 21:58): Ale to bola Metla do roku 91 ci kolko to vydali cierne CD, potom, uz nie.

Aj ked co som zaznamenal info tak nejaky ten ich posledny album bol vraj dost dobre prekvapenie po rokoch, ale to som, len cital na nete.
@samorost (14.04.2018 14:14): Môj foter so strýkom toto už volali Bluesrock, počúval som tieto veci celé detstvo až do dospelosti (pokiaľ som tam býval) čiže cca 22 rokov, nanešťastie foter Mayalla má strašne rád takže tých 30+ kaziet a neskôr CD som počúval často.....
Ešteže som mal izbu, kde z iných reprákov fičala Metallica, The Exploited, Dead Kennedys, Nirvana, Faith no More, Judas Priest... a pod.
@samorost (14.04.2018 02:33): Tak najinovatívnejšiu vec, čo spravili z bluesu bol rock'n'roll. :D Každopádne v bluesových stupniciach dosť často hráva svoje sóla napr. aj David Gilmour okrem množstva iných. Takže inovovať sa to dá dosť, len už to pre väčšinu ľudí neznie ako blues. Výhoda "obyčajného bluesu" spočíva v tom, že sa do toho dá nádherne improvizovať a vymýšľať zaujímavé sólové linky.
@mazar1234 (14.04.2018 00:50): Tak blues je svět sám pro sebe. Výrazové prostředky poměrně omezené, dvanáctitaktové schéma, těžko vymyslet něco přelomového. On o nějaké změny asi nikdo z bluesmanů ani nestojí. ;c)
A čo umelci, ktorí vydajú 50+ albumov a stačí si vypočuť 1-2 a máte kompletné info o ich celoživotnej tvorbe?

Čierny kôň lotérie je John Mayall.
@90210 (12.04.2018 23:00): Fleetwood Mac by som sem asi neradil, tam sa hudba menila podľa toho, ako sa menil v podstate takmer celý lineup okrem bubeníka a basáka, ktorí ako keby nemali žiaden vplyv na tú hudbu (a skoro nič ani neskladali).

Princa nemám veľmi napočúvaného, ale jeho špecificky štýl sa z toho, čo som počul veľmi nemenil.

V podstate aj keď si vezmeme Beatles, že čo hrali na začiatku v 63-64 a ako sa to vlastne celé zmenilo s príchodom Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (hoci určité experimenty bolo jemne cítiť už aj na albume Revolver).
Vřele doporučuji operu Sternenhoch na Nové scéně ND.
Klímovo Utrpení knížete Sternenhocha je látka, na které by se dalo extrémně snadno přerazit (ostatně, viděla jsem V žáru královské lásky, pro sběratele bizarností toprí, vy ostatní si to nedělejte), ovšem tady se tak nestalo, naopak je to téměř Prastaré. Výborná hudba, scénická aranž je něco na způsob opulentního minimalismu, velmi jsem docenila, že zejména v násilných a erotických pasážích nesklouzávali k laciné banalitě. Groteskní (v pravém smyslu toho slova) velice velmi.
A zpívané esperanto je kulervoucí jak píseň o Kullervovi.
@Coldplaz (12.04.2018 23:17): Alba DM po vydani Exciteru me uz vubec nebavi, tohle je vylozene jedna z kapel, ktera uz preslapuje skoro 15 let na miste a nic se od nic uz neda cekat, treba by pomohl navrat Wildera, ale tam uz evidentne neni kde brat. PS je IMHO okolo vydani Riot City Blues motaj v kruhu, Radiohead popravde uz gymplu vubec nemuzu poslouchat. Tehdy jsme hodne hulili a poslouchali u toho Kid A, coz bylo jinak skvely album, bavil me i Amnesiac a samozrejme OK Computer, kterej jsem tehdy v 17-ti letech skoro nevytahl z discmanu (to byly casy), ale dnes uz tu jejich polohu moc nemusim a nepustil bych si je, ti IMHO prosli nejakym vyvojem akorat v obdobi okolo Kid A, rozhodne je nevidim jako kapelu, ktera by se nejak vyrazne stylove vyvijela. Proste furt hrajou ve stejnym slozeni a Thom Yorke do toho furt stejne kvili.

Spis me napadaj velky letity kapely jako treba Chicago, ktery prosly vyraznym vyvojem od jazzu s pro ne typickou dechovou sekci k jazzrocku po rock, synthpop az po contemporary music a Terry Kath si u toho mezitim stihl ustrelit hlavu pri hrani rusky rulety. Ono je to taky dany dobou, kdyz tvoris od 60 do nultych let, tak je velka sance, ze se svezes na ruznych vlnach, viz. treba Bee Gees, kteri zacali ve stylu Herman`s Hermits, ranych Beatles apod. sracek, aby nasledne defakto nastartovali vlnu diska a skoncili klasicky u contemporary music.

Srovnej
https://www.youtube.com/watch?v=vthI-xwwvQ0
a
https://www.youtube.com/watch?v=32GdEFADy6s
a
https://www.youtube.com/watch?v=jrgynt9mC6k
3 dekady
@90210 (12.04.2018 23:00): Primal Scream mali zaujímavý vývoj, ale niektoré tie ich pokusy ako keď sa snažili robiť blues rock na GOBDGU a Riot City Blues alebo synthpop na poslednom albume sa moce nepodarili.

A v roku 1998 vydal Hollis ešte sólový album, ale inak úplne zmizol.
Podľa mňa je zaujímavá zmena Depeche Mode, ktorí prešli z tohto k tomuto.
A samozrejme Radiohead, ktorí prešli z tohto k týmto veciam
https://www.youtube.com/watch?v=sKZN115n6MI
https://www.youtube.com/watch?v=ih2Ftq3hJoI
https://www.youtube.com/watch?v=CVf_HGoY-1E
https://www.youtube.com/watch?v=yI2oS2hoL0k
@Coldplaz (10.04.2018 21:59): Historicky nejvyraznejsimi a nejdulezitejsimi chameleony byli IMHO Bowie, Prince nebo treba Fleetwood Mac.

Kdysi jsem mel pocit, ze se o neco podobnyho pokousi Beck a Primal Scream, ale bohuzel se zasekli. Ale samozrejme hodne zajimavej je ten vyvoj Talk Talk, ktery si zminil. A to se jeste Mark Hollis po vydani Laughing Stock sbalil a prakticky nadobro zmizel ze sveta.
Ziltoid je zábavný, ale pre mňa je od Devina najlepší album Ocean Machine: Biomech alebo Accelerated Evolution. Na ňom hlavne človek s dobrým audio systémom ocení tú wall-of-sound produkciu. Minulý rok som ho aj videl naživo a bola to dobrá ale trochu krátka šou, hlavne ale zahral obľbenú skladbu fanúšikov Deadhead.
A ta jeho osobnosť je kapitola sama o sebe, neviem, ktorý iný hudobník by urobil niečo takéto.
@Coldplaz (11.04.2018 01:12): Jasně, konkrétně právě jeho thrashové období se Strapping Young Lad mám asi nejraději.

@Tulareanus (11.04.2018 01:31): „Ziltoid” je famózní album, obecně hodně uznávané. Jinak pravda, Devin je spíše neřízená střela, udělá to, co ho právě napadne, bez ohledu na fanoušky. Ber, nebo nech ležet. Sice nemohu říct, že bych vyznával všechnu jeho tvorbu bez výhrad, k většině si ale dokážu najít cestu. Každopádně hodně zajímavá osobnost.
@Coldplaz (10.04.2018 21:59): Dawn of Ashes začínali jako aggrotech, aby pak zběhli k black metalu.
Pusinka Necrocock přešel od metalového ZLA k růžovoučkému ZLU s vůni lesních malin nezralých a za mě teda mnoho bodůch.
(ukázky si vygooglete, jsem líná to hledat)
@Coldplaz (10.04.2018 22:39): Gladiator mě napadli snad jako první. :c)) Od thrash/death metalu, přes grunge až po pop rock. Prostě hráli vždy to, co momentálně letělo. :c)) Mám jejich pět prvních alb na CD a líbí se mi, další jsem už ale nekupoval.

Jinak stylové veletoče udělalo mnoho set kapel a interpretů. Někdy je to pochopitelné, třeba když kapela hraje mnoho let (napadá mě z naší scény kupříkladu Olympic), občas dojde k zásadním změnám ve složení kapely (opět od nás třeba Kabát) a někdy prostě jen někoho přestane jeho styl bavit a přejde k něčem zcela odlišnému. Zmínil bych z toho nepřeberného množství jednu partu, která změnila svou hudbu velmi výrazně a přitom se mi líbí v obou polohách - američtí Corrosion Of Conformity. Od původní HC/punk polohy přešla až k dnešnímu stoner/sludge metalu a je to pořád velká paráda. ;c)
@Coldplaz (10.04.2018 21:59): Ještě mě napadla kapela Autoheart: starší skladba a z nejnovějšího alba. Docela dost se přesunuli k takovému více synth ladění a odsunuli kytary i ostatní instrumenty na dost vzdálenou kolej. Ze začátku to pro mě bylo docela dost překvapení :D
@Coldplaz (10.04.2018 21:59): Boom Boom Satellites. Ta změna není nějak extra razantní, ale jde slyšet ten přechod od elektronického (Tahle skladba mimochodem byla v Dark Knight) alba Out Loud z roku 1998 (Ač už tehdá k tomu jedna skladba směřovala) k spíš rockovějším skladbám v průběhu let. Nakonec už dělali, nebál bych se říct, pop a dosti zpomalili tempo od svých frenetických skladeb ty poslední roky než Kawashima zemřel. Každopádně asi to neni uplně výrazná proměna, ale za ty roky co fungovali u nich jde najít spousta žánrů, ač se z větší částí drželi toho electra/rocku.

BBS jsem zrovna poslouchal, když jsem to četl, tak byli jasní, jinak mě nic nenapadá.
@Coldplaz (10.04.2018 21:59): Versengold, Německá středověce laděná folková kapela která se na posledním albu uchýlila k folkovému popu, místy poněkud mainstreamovému. Možná bych to přirovnal k lepší Německé verzi kapely Kryštof. Vtipné také je že z youtube zmizeli skoro všechny nahrávky jejich staré tvorby :D
Koľko poznáte skupín a umelcov, čo prešli výraznými štylistickými zmenami?
Napríklad Killing Joke, ktorí prešli od post-punku k industrial metalu.
Veľa skupín čo najskôr hralo death doom (Tiamat, Katatonia, The Gathering, Sentenced, Paradise Lost, Anathema, Katatonia) prešlo na gotický alebo alternatívny rock (Hoci Paradise Lost sa vrátili k metalu).
Najzaujímavejší príklad je ale Scott Walker, ktorý prešiel z tohto k tomuto.
@Tulareanus (10.04.2018 20:22): Je to pravda, jako mladý kluk jsem taky razil jen své metalové modly a ostatní bylo fuj, takže jsem naprosto zapadal do oné kategorie „netolerantní metalista”. :c)) Ale to bylo jen velmi krátké období, časem jsem své hudební obzory výrazně rozšířil a dnes se nebráním prakticky ničemu, to máme tedy podobně. Jen jsou mi samozřejmě někteří interpreti bližší a někteří méně, bráno ovšem napříč žánry a časem.

„Kveldssanger” mi kdysi doporučil jeden kamarád „blackař”, bylo to prakticky mé první setkání s Ulver a album mi učarovalo na první poslech. Dodnes je to od této kapely mé top album, opravdová paráda, často jsem jej používal jako podkres k práci, nebo k relaxačnímu poslechu v pelechu přes sluchátka. ;c)
@samorost (10.04.2018 20:11): Určite to nie je výhradne doména metalistov, ale sú jednými z tých, ktorí to dávajú častokrát celkom najavo. Vekom to môže byť v tej miere, že na človeka sa častokrát najviac nalepí hudba z doby, kedy dospieval. U mňa to tak však nikdy nefungovalo, keďže keď som dospieval, tak som počúval hudbu prevažne zo 60. a 70. rokov. V súčasnosti však nemám žiadne žánrové ani časové bariéry, ale beriem, že to žiaľ stále nie je časté.
Ono aj v starej tvorbe Ulveru sú iné a experimentálne kúsky, medzi moje najobľúbenejšie albumy patrí napríklad Kveldssanger a napr. skladba Ulvsblakk.
@Tulareanus (10.04.2018 19:37): Jasně to vidím na mých mladších kamarádech, kteří rovněž preferují, resp. doslova milují současnou tvorbu Ulver. Já zase jednoznačně volím tu starší, ta nová mě nebere vůbec. :c)) Prostě to bude v jisté míře i o věku a především pak hudebních preferencích. Ano, metalisté jsou dost často považováni za konzervativce, kteří jen stěží přijímají změny a jiné žánry. Ale to bych nikomu neměl za zlé, prostě „každý jen tu svou má za jedinou”, tak proč se násilím nutit do něčeho jiného, co mi nesedí. Osobně si ale myslím, že to není jen věcí metallers, nýbrž to tak má většina lidí. ;c)
@samorost (10.04.2018 19:20): To bolo možno na začiatku, keď začali odklon od metalu, je verejne známe, že veľa metalových fanúšikov je puritánmi, myslím, že po toľkých rokoch si už tí fanúšikovia, ktorých majú zvykli. Mne osobne tie blackmetalové prvé albumy prídu asi najslabšie.
@Tulareanus (10.04.2018 16:45): Do jisté míry máš možná pravdu, zde ale nejde jen o nějakou evoluci v rámci stylu, nýbrž přímo o naprostou změnu hudebního žánru. A to nevím, zda všichni jejich fanoušci překousnou. Spíše bych to viděl na odliv jedněch a příliv druhých.
@samorost (10.04.2018 11:33): Je to iné, ale to, že je to iné, že v podstate takmer každý album je v čomsi iný, je z určitého hľadiska aj ich trademark. To len ľudia zpohodlneli, že očakávajú v podstate to isté. A potom frflú, že je to rovnaké. :)
@Tulareanus (10.04.2018 10:51): Společné znaky dnešních Ulver s jejich starou tvorbou bych tedy hledal jen velmi obtížně. Samozřejmě si mohou ponechat název jaký chtějí, nicméně pro někoho, kdo se s jejich tvorbou seznámí třeba až v dnešních dnech, to musí být notně matoucí. ;c)