Kultura

@AlieN (21.05.2019 22:46): Však to s tou uspěchaností souvisí. Mně té definici neodpovídá - tu mám vyhrazenou pro toho, kdo plení města. Na něco takové ale ani neměla čas. Reálně se poměrně úspěšně zasadila o přežití lidstva, aby se po jednom nekompromisním útoku proměnila na maniaka, vyžadujícího si eliminaci.

Na jedné straně je despocie, zakládání lágrů a systematické uskutečňování genocidy, na druhé straně výstřelek, kdy nezvládneš situaci a uchýlíš se proto k masakru. Asi je jasné, kam tím směřuji. Ten druhý případ je jako hádka s partnerkou v kuchyni, při níž tě pobodá - je to sice na hlavu, ale děje se to i v lepších rodinách. Tady sehrálo své, že drak je zbraň hromadného ničení par excellence. Říkáš jedna holka, ale nebyla to její jediná přítelkyně? V poměrně nepřátelsky naladěném prostředí?

Jak je asi zřejmé, irituje mě především ten moralistní nárok na její usmrcení. Problém je, že tu proti sobě už nestojí dvě postavy nebo zájmy v rámci tamního světa, ale jako divákovi je ti vsugerováno, že je světu nebezpečná, pročež musí být zastavena, a to jediným možným způsobem. Tak tomu ale není. Nejde mi o to, že by neměla zemřít, nebo že by snad dokonce měla být královnou, když svou kompetenci pro takové postavení taky zrovna neprokázala. Jde mi o to ztvárnění.

Tak jako tak se mi ani nelíbí následné vyznění, kdy svět otevírá náruč mrzákům, zlomeným a pokořeným lidem, případně domestikovaným zbytkům dříve vznešených rodů (Jon Snow), a ještě to oslavuje (Sansa a její slova o tom, že díky všem těm intrikám a znásilňování se z ní konečně stala žena). Pokud to dopadne totožně i v knihách, nicméně s patřičným citem pro detail a rozvedením, nezbude mi než to respektovat. Nebo to kritizovat za jiné přehmaty, které z toho vyvstanou.

@Charllize (21.05.2019 22:18): Lepší bude, když na mě nebudeš reagovat.

@BUMTARATA (21.05.2019 15:10): Ten příklad s Tyrionem mi dal vzpomenout na ozřejmení motivace Night Kinga. Proč měl takový zájem o Brana? Protože kdyby Sam byl Night Kingem, nepochybně by ho chtěl rovněž zabít. A Sam přeci čte knihy a je sečtělý, takže tomu jistě tak bude. Podobné jako když Tyrion řekne, že sice chápe, proč ho chce Grey Worm umlčet, ale zároveň je k mluvení nejpovolanější. Sám nám to vysvětlí. A proto ho ostatní nechají mluvit. Takhle neefektivně se tu zacpává huba nespokojencům, kteří by chtěli tvrdit, že tu snad chybí nějaké vysvětlení.

@Bursoft (21.05.2019 10:50): V tom právě vězí rozdíl mezi tvým a mým přístupem. Nejsem zrovna seriálovým konzumentem, který se po skončení raduje, že už ho má z krku a může se přesunout na další.

Zakončit tak komplexní a nuancovaný svět, jaký i dříve seriál svedl vykreslit, je nepochybně obtížný, to bych nikdy nerozporoval. Taky si vysloveně říká o pomalé budování a zdlouhavé střetávání a interagování různých životů v něm. Ale i pokud vše zestručníme jako v posledních sezónách s tím, že to ukončíme, chtěl bych alespoň, aby závěr "seriálu dekády" dával nějaký smysl.

Pokud to smrtí Daenerys má skončit i v knihách, musím vědět víc. Vzpomínáš na smrt Oberyna? Nevidíš v tom ten rozdíl? Jak se v jeho porážce sešla srozumitelná politická motivace, charaktery všech zúčastněných a zároveň nahodilost nastolené situace? Problém konce seriálu je vůbec v tom, jak se všichni hrozně rychle shodli na tom, že je Dany šílený tyran. Připadá mi to ujeté a zábavně nesoudné. Jako by všichni zapomněli, že před chvílí stála před branami a chtěla vyjednávat.

Ve skutečnosti na ni ale všichni tak trochu srali a jejich chování hraničilo s vlastizradou pokaždé, jakmile to chtěla dělat po svém a bezvýhradně nedat na jejich rady. Nikdo se s ní nepokoušel ani diskutovat, ani ji protřele emocionálně zviklat. Pokud k jejímu šílenství vyústí i knihy, budu potřebovat vědět víc, abych z toho něco vyvodil: je to fysiologické dědictví, které se dědí po krvi? Nebo je to tak, jak navrhoval Tyrion: tak dlouho jsme ji všichni přesvědčovali, že představuje dobro, až tomu sama uvěřila? Pokud ano, je pak na místě svou vlastní chybu vyřešit podlou vraždou? Celá ta situace, kdy Jon Tyrionovi říká, že nehodlá královnu soudit, načež se k ní vzápětí odebere a zabije ji, skoro spíše dosvědčuje Jonovu vyšinutost. Osobně mám za to, že člověk musí mít trochu vymeteno, aby to shledal za ospravedlnitelné a správné. Odmyslím-li si tu tragickou pompéznost, je to zkrátka hrozně prázdné, aniž by z toho něco vzešlo.

Jenže to už se ustálilo jako seriálová logika: Tyrion se jako rádce skutečně "osvědčil": místo aby se na to do konce života vysral a po jeho zbytek se třeba tloukl dlažební kostkou z těl jeho sourozenců do čela, bude rádcem následujícího krále, aby svoje chyby napravil. A to ve společnosti velmi kompetentní sebranky; vždyť s tím Bronnem to byl dost očividný pokus o vtip. To snad ani nemělo být myšleno úplně vážně. Podobně je na tom právě i Jon. Před Cersei nemůže lhát, protože to se nedělá ani ve stavu nejvyšší nouze a ohrožení všeho živého. Zavraždit blížního ale najednou přichází v úvahu?

Je to vtip. Nic víc.