@
Tulareanus (19.12.2019 15:45): Což o to, to je pravda, jen jak už tu někdo bsal, většina herního obsahu je buď odpočinková nebo braková. Čest výjímkám. Hráči budou nutně působit jako podivíni a troglodyti, když budou tvrdit, že hry jsou už třeba co se týče vyprávění a významu na úrovni filmů nebo dobrých knih a pak jako ukázku toho někomu dají třeba Mass Effect.
Stále nejsou, protože hrám zkrátka chybí nějaké opravdové dílo, které by se víceméně svou povahou zapsalo do všeobecného podvědomí jako právě už kus umění a ne nějaká braková vypravovánka nebo prostá power fantasy pro teenagery.
Ale to si myslím, že je už na dobré cestě a některé tituly a směry se k tomu blíží, pak určitě hry budou brány jako umění stejně jako filmy a knihy, až opravdu stvoří nějaké "klasické" nebo "high-art" kusy, které půjdou napříč.
Taky si myslím, že hry jsou bezproblémový koníček, jen se to s tou fetišizací pozitivních přínosů nesmí přehánět. ŽE střílení do panáků sice zlepšuje postřehy je hezké, ale když to bude vysvětlovat rachitický nebo podsaditý hoch atletickým typům, že narozdíl od toho jejich čutání do meruny nebo posilování zlepšují jeho reakce, bude prostě působit vtipně (k čemu mu ty rychlejší reakce jsou, když se mu krk láme dopředu a má chronické bolesti zad?).
Obecně si myslím, že je to taky o prezentaci hráčů. Je dobře, že ta populace celkově stárne a že se ukazuje, že to nemusí být jen koníček lidí, kteří u počítače kydnou. A to jde ruku v ruce s tím, že taková je i realita více a více. I samotní hráči musí dospět a postavit se ke svému koníčku dospěle, aby jejich koníček i ostatní dospělí brali vážně.