Kultura

Co se muziky týče, mam období, kdy si třeba půl roku nic nepustim, ale pak mam období, kdy jsem schopnej si třeba měsíc denně večer před spaním pouštět nějakou muziku a jsem si jistej, že rozptyl v hudebních žánrech mejch poslechovejch večerů si nikdo z vás nedokáže ani představit. Je to jednak díky internetu (když jsem se začal o reprodukovanou muziku zajímat, žádný internety nebyly) a jednak taky díky mojí úchylce, kterou si troufnu tvrdit tu z vás nikdo nemá - prostě mi dělá dobře hlavně zvuk nahrávky, kterej chutná mejm uším a seru přitom na škatulkování na žánry a mam na háku, jestli by nad tim nějakej "fajnšmekr" ohrnoval nos jako nad mainstreamem nebo jinou sračkou. Takže za internet jsem rád, můžu si díky němu tuhle mojí úchylku užívat víc, než kdysi. Ano, je to asi dost ujetý, ale nemůžu za to, takhle to prostě mam v kebuli naštelovaný.
A slohovky na téma mainstream vs. "kvalitní" hudba? Celkem mě někdy baví číst příspěvky špekulantů, kteří rádi škatulkujou na trapnej mainstream, nebo na špatnou nebo kvalitní muziku, ale nesmí to od nich vyznívat tak, jakože zrovna to jak to vidí/slyší oni je to jediné správné - to nemam rád, i když chápu, že takovýhle mudrování je baví a je to jejich koníček. Radši než nekompromisní soudy typu: "tohle je sračka a toto je naopak kvalitní muzika" mam radši debaty, kde lidi píšou stylem, co se jim líbí a co nelíbí. Já osobně si debaty na téma "hudební žánry/kvalitní muzika" většinou jen ze zvědavosti čtu a nezapojuju se nějak moc aktivně, páč vim, že jsem v tomhle jinej a nezapadnul bych do konkrétního stádečka komzumentů reprodukované hudby.
A ještě k tý mý úchylce - ano, je to kravina, poslouchat se maj písničky a ne jejich zvuk. V tomhletom jsou ostatní posluchači oukej, ale když vynecham ten extrém, kdy někdo poslouchá muziku podle toho, jestli se mu líbí nebo nelíbí zvuk nahrávky, nedá se nevšimnout si jedný věci - lidi rádi řeší, jestli poslouchaj tzv."kvalitní" muziku a ne nějakej mainstream-sračky, ale je jim šumák, v jaký kvalitě jim to frčí a jsou hepy se špuntama v uších a empétrojky z mobilu při pobíhání po městě nebo při ježdění hromadnou dopravou... netvrdim pochopitelně, že všichni, ale je jich dost. Ale já se jim kvuli tomu nevysmívam, já jim vlastně závidim, protože maj vlastně oproti mně větší výběr, protože jsou hudební žánry, který jsou pro mý uši po zvukový stránce na hovno, vyloženě mě to irituje a leckdy si kvuli tomu odpustim muziku, která by mě jinak bavila. Ale to se nedá nic dělat, z některejch žánrů holt "křišťálovej" zvuk vyždímat nejde, nepatří k nim a je dokonce nežádoucí. Takže co z toho? No nic, na téma "muzika" si rád počtu, někdy se i vykecam, ale nakonec jsem stejně rád, že když to na mě přijde, můžu si (taky díky internetu) pustit do uší cokoliv mi zachutná nezávisle na tom, že je to zrovna podle nějakýho mudrlanta totální sračka nebo mainstream.