Duna - konečně jsem se také podíval, bohužel jen doma, protože by nám neměl, kdo pohlídat děti. Ale přijde mi tedy bizarní ta diskuze, že kino někomu není dost dobré. :) Imho vždycky je tam lepší zážitek, než doma, tedy alespoň, co se týče filmů, které jsou založené na nějakém audiovizuálním zážitku (tzn. ne nutně u konverzačních dramat, nebo komedií).
Vzpomněl jsem si, že Lynchovu Dunu jsem viděl, když mi bylo 21 let (takže jsem na filmy nahlížel docela hloupě, něco jako dnes Drolin) a to bylo docela utrpení, skoro nic si z toho nevybavuju, jen to, že to byla nuda. A to mám jinak Lynche celkem rád a viděl jsem od něj snad vše.
Denis Villeneuve je podle mě top režisér, jeden z nejlepších v současnosti, ale nejradši mám od něj Incendies z 2010, to fakt doporučuju. Duna je audiovizuální zážitek, po téhle stránce úplně super, doporučuju. Ale čekat od toho filozofické otázky je nesmysl, je to mainstream a navíc je koncipovaná jako pilot nějakého seriálu - to je jediný zápor toho filmu. Už aby byla dvojka...