Já Kinga čtu (četl) bibliograficky, čili jsem od něj četl všechno od začátku až do knihy Rose Madder, kde jsem se v půlce zasek a už to trvá asi 4 roky, čili krom Zelené míle a Dark Tower (s výjimkou Pistolníka, kterého jsem četl) znám veškerou jeho zásadní tvorbu.
Dlouho jsem ho považoval za svého nejoblíbenějšího autora, ale už mě nebaví, hlavně když se jedná o jeho klasické zápletky, kdy má nějaká obyčejná osoba neobyčejnou schopnost. To má velmi často a už je to pro mě ohrané. Ještě o něco víc mě vytáčí, kdy rozjede nějaký super thriller a do toho úplně zbytečně začne cpát ty svoje fantasmagorie, v tom mě asi nejvíc vytáčelo právě Rose Madder.
Vážím si tak nejvíc jeho děl, která jsou jiná, čili díla jako Misery, Running Man, Dlouhý pochod, Mlha, Časožrouti atd. holt asi jsem víc na sci-fi než na horory.
Z jeho klasických zápletek stavím nad ostatní hlavně Svědectví a Řbitov zviřátek.
Naopak často zmiňované To nebo Osvícení jsou pro mě relativně řadové počiny, kterých má mraky, je to moc fajn, ale beru je jen jako "nadstandard"
Tři knihy mám na dně, za nejslabší a nejhůř čtivé považuji Tommyknockery, Geraldovu hru a Pistolníka z Temné věže. Ještě Talisman, co napsal s Petrem Straubem, je dost velká nuda.
Moc mě nebavila ani Temná půle a Mrtvá zóna, což jsou docela klíčové knihy. (edit.: teď jsem si všim, že Mrtvou zónu jsem hodnotil 4 hvězdami, takže jsem k ní asi ve vzpomínkách trochu nefér, protože už to mám moc spojené s Cronenbergovým filmem, kniha sama o sobě je tedy asi lepší)
Naopak knihy, které mají zcela béčkovou zápletku, ale jsou neskutečně čtivé a zábavné jsou Žhářka nebo Christine.
Úplně mimo kategorie jsou Dračí oči, neb je to pohádka, ale výborná, navíc se tam vyskytuje hlavní Kingův antagonista Randal Flagg.
Bachmanovky mám vesměs rád (viz Running Man a Dlouhý pochod), ale Srovnáno se zemí a Blaze bylo špatný pro mě. Zhubni byla legrace.
No a zbytek, co jsem nejmenoval (jako Carrie, Prokletí Salemu, Cujo, Nezbytné věci, Dolores Claibornová, jeho novely a povídky atd.) jsou takový ten supr standard, pro který ho mám tak rád.