Tak předevčírem jsme konečně doma vytáhli "Ankh". Hru, kterou jsem původně koupil jen na nabarvení figurek. Je to třetí díl trilogie, která začíná Blood Rage, který jsem hrál jednou a moc na něj názor nemám. Pak Rising Sun, ke kterému jsem si časem cestu našel a velice rád bych jej vlastnil, ale ve dvou je to nehratelné a kdykoliv je nás víc, hraje s námi člověk, který jej má. Na mě tedy zcela "logicky" zbyl Ankh. A je mi trochu jasné, že by mi moje deskoherní skupina mechaniku "poslední hráč se spojí s předposledním" asi omlátila o hlavu, tak tedy nezbývalo než čekat, až bude příležitost zahrát si to doma ve dvou. Po dvou letech se k tomu konečně naskytla příležitost. A velmi mě to překvapilo.
Při čtení pravidel jsem tam viděl mechaniky podobné předchozím hrám - v Rising Sun přihazujete peníze na roniny, zde zase přihazujete platidlo na hejno kobylek. Ale přesto jsem se spíše cítil zahlcen mechanikami, které zatím moc neznám a byl jsem překvapen, jak moc jsou spolu propletené.
Ve hře jsou 4 možné akce, a hráč může zahrát dvě a posunout jejich ukazatel vždy doprava. S tím, že druhou akci musí zahrát jen tu akci, která je níže než první akce a zároveň pokud dojede jakýkoliv ukazatel do jakési "cílové roviny" tak tah končí a vyhodnocuje se událost. Už tohle skýtá dost strategizování, jelikož jde druhého hráče zamknout tak, že bude muset zahrát jen jednu akci, nebo naopak vy chcete provést tu událost tak záměrně provedete jen tu jednu akci, která posune ukazatel do cílové rovinky. Což může být klíčové, protože se takto občas spouští boj a načasování, kdy vám vyjde pohyb figurek a následně boj je důležité. Asi to moc smysl nedává z toho mého popisu, ale přišlo mi to fakt skvělé.
Další geniální mechanika je že hra je na začátku rozdělena do tří oblastí, ve hře dvou hráčů jsme měli jen dvě. Ale během hry jsou události kterými rozdělíte mapu na více částí. A na konci hry už tak nebudou dva souboje, ale rovnou pět. A je dost klíčové správně tu mapu rozdělit. Až teď mi dochází komplexita tohoto prvku. Ale tlouklo se ve mě zda spíš rozdělit oblast protivníka aby musel rozdělit své síly, nebo naopak rozdělit nějakou mou oblast která je relativně bezpečná a tak bych 2x zaskóroval výhru.
No, velice jsem si to přemýšlení užil. Nakonec mi žena nakopala zadek. A jsem rád, protože to vypadá na hru, kterou občas vytáhneme. Jsem rád, že jsem ji nakonec neprodal jako nehranou.
Druhá věc - naskytla se nám příležitost zahrát si "Na křídlech draků" a moc se nám to nelíbilo. Asi nezávisle na tom že máme až moc nahráno "Na křídlech". Protože ve hře lze každá akce udělat jednou zdarma a pak platíte vajíčka. Jenže ty se získávají právě v těch akcích. A třeba jen jedno. Kdo hrál na Křídlech ví, kolik jich generujete tam.
Takže po úvodním slovu majitelů hry, kteří říkali že to nejcennější jsou stříbrné šupiny, za které hrajete tahy, jsem se najednou dostal do fáze, kdy jsem těch šupin měl 5, ale neměl jsem vajíčko na žádnou akci. Nevím zda by k takové věci mělo docházet u podobných her. Byla to moje chyba, že jsem si to nespočítal, každopádně se mi snad v žádné hře podobného typu nestalo, že bych takto skončil.
Řešení asi jednoduché - nějaký plonkový tah, který přidá jen to jedno vejce. Ale ta možnost tam není.
Taky jsem neměl úplně pocit, že tvořím nějaký engine na body, všeho tam bylo strašně málo a většinou byli draci docela nepoužitelní. Za dost krátkou dobu po Nukleusu druhá hra, která se mi prostě nelíbila. Většinou bývám extrémně pozitivní snad ke všemu co hraju.
Sakra, dokonce i k Imperial 2030 si už pomalu hledám cestu. A nevadí mi když ji hrajeme. :D
Konec overly nerdího postu.
Při čtení pravidel jsem tam viděl mechaniky podobné předchozím hrám - v Rising Sun přihazujete peníze na roniny, zde zase přihazujete platidlo na hejno kobylek. Ale přesto jsem se spíše cítil zahlcen mechanikami, které zatím moc neznám a byl jsem překvapen, jak moc jsou spolu propletené.
Ve hře jsou 4 možné akce, a hráč může zahrát dvě a posunout jejich ukazatel vždy doprava. S tím, že druhou akci musí zahrát jen tu akci, která je níže než první akce a zároveň pokud dojede jakýkoliv ukazatel do jakési "cílové roviny" tak tah končí a vyhodnocuje se událost. Už tohle skýtá dost strategizování, jelikož jde druhého hráče zamknout tak, že bude muset zahrát jen jednu akci, nebo naopak vy chcete provést tu událost tak záměrně provedete jen tu jednu akci, která posune ukazatel do cílové rovinky. Což může být klíčové, protože se takto občas spouští boj a načasování, kdy vám vyjde pohyb figurek a následně boj je důležité. Asi to moc smysl nedává z toho mého popisu, ale přišlo mi to fakt skvělé.
Další geniální mechanika je že hra je na začátku rozdělena do tří oblastí, ve hře dvou hráčů jsme měli jen dvě. Ale během hry jsou události kterými rozdělíte mapu na více částí. A na konci hry už tak nebudou dva souboje, ale rovnou pět. A je dost klíčové správně tu mapu rozdělit. Až teď mi dochází komplexita tohoto prvku. Ale tlouklo se ve mě zda spíš rozdělit oblast protivníka aby musel rozdělit své síly, nebo naopak rozdělit nějakou mou oblast která je relativně bezpečná a tak bych 2x zaskóroval výhru.
No, velice jsem si to přemýšlení užil. Nakonec mi žena nakopala zadek. A jsem rád, protože to vypadá na hru, kterou občas vytáhneme. Jsem rád, že jsem ji nakonec neprodal jako nehranou.
Druhá věc - naskytla se nám příležitost zahrát si "Na křídlech draků" a moc se nám to nelíbilo. Asi nezávisle na tom že máme až moc nahráno "Na křídlech". Protože ve hře lze každá akce udělat jednou zdarma a pak platíte vajíčka. Jenže ty se získávají právě v těch akcích. A třeba jen jedno. Kdo hrál na Křídlech ví, kolik jich generujete tam.
Takže po úvodním slovu majitelů hry, kteří říkali že to nejcennější jsou stříbrné šupiny, za které hrajete tahy, jsem se najednou dostal do fáze, kdy jsem těch šupin měl 5, ale neměl jsem vajíčko na žádnou akci. Nevím zda by k takové věci mělo docházet u podobných her. Byla to moje chyba, že jsem si to nespočítal, každopádně se mi snad v žádné hře podobného typu nestalo, že bych takto skončil.
Řešení asi jednoduché - nějaký plonkový tah, který přidá jen to jedno vejce. Ale ta možnost tam není.
Taky jsem neměl úplně pocit, že tvořím nějaký engine na body, všeho tam bylo strašně málo a většinou byli draci docela nepoužitelní. Za dost krátkou dobu po Nukleusu druhá hra, která se mi prostě nelíbila. Většinou bývám extrémně pozitivní snad ke všemu co hraju.
Sakra, dokonce i k Imperial 2030 si už pomalu hledám cestu. A nevadí mi když ji hrajeme. :D
Konec overly nerdího postu.