Sport

@Adieu (05.06.2024 10:46): já žiju v takový naivní představě, že je to už dneska lepší, ale on se člověk všechna ta svinstva dozví vždycky až mnoho let zpětně, což vytváří tu iluzi, že to bylo špatný a teď je to dobrý :-)

@rikuhahl (03.06.2024 11:01): já měl za to, že pravý fanoušek si nevybírá, ale že se tak prostě rodí :-)

jako kdybych se narodil teď, tak je mi rozhodně Sparta sympatičtější, než byla třeba o třicet let dřív. Už jenom tím, že je to víc o fotbale a míň o zločinu a machinacích, aspoň doufám. Ačkoliv i dneska jsou schopni sparťanští fanoušci ve velkém hulákat nacistická hesla a vzývat koncentrační tábory, ale přecijenom taková síla, jako to bylo hezky zobrazeno ve filmu Proč (1987), už to není :-)
Ne že by teda druhá strana byla svatá, ale vždycky mi přišla o stupeň chytřejší :-)

@Strady (31.05.2024 10:37): 
@rikuhahl (31.05.2024 10:32):  njn, to je ta nemoc, když se člověk narodí jako fanoušek něčeho (byť střídmý). To pak čumím na zápasy Slavia - Zlín, místo abych koukal na kvalitní fotbal :-) (ale jako rád koukám i na Spartu, to má pro mě šťávu, tam akorát člověk fandí komukoliv, kdo hraje proti nim a je to taky fajn...a věřím, že to tak má zase i řada sparťanů se Slavií :-) )

Jako máte pravdu, ale je to prostě o sebekontrole. Vlastně z toho, co píšete, mi vyplývá, že byste přetáčeli i live, kdybyste mohli, ale protože to nejde, tak díky tomu pak cítíte to napětí a je to super. Když máte záznam, je pokušení přetočit nudné momenty příliš velké a tím pak se ztrácí to napětí.
Je to prostě čistě o tom, co si člověk vytvoří v mozku za realitu, když si to přetáčení prostě zakážu a odolám, je to pak stejný.
Ale skutečně ty momenty v zápasech, kdy se zdánlivě nic neděje, třeba i při přerušení, podporují to napětí a očekávání, tu kontinuitu. Posunem o 10 sekund dopředu ta iluze padá, napětí klesne.
Obvykle když je nějaký zajímávější zápas, snažím se nepřetáčet a vytvořit si tu iluzi takřka dokonalou. (ale teda reklamy přetáčim pořád, to jo, ty fakt ničemu nepomáhaj :) )

edit, vzorový zápas, který obvykle přetáčím, je typicky něco jako Slavia-Zlín, a ve chvíli, kdy je víceměně rozhodnuto a je to jen o výsledku, tak to přetáčím z vesela už jen na momenry, kdy se něco děje, tam už o nic nejde. Naopak např. pohárové zápasy, či vzájemné zápasy "velké trojky" se snažím vydržet :-)

@Strady (30.05.2024 20:09): tak aspoň někdo mi tu trochu rozumí :-)

@Jumas (30.05.2024 19:27): já vůbec nechci mít ten přístroj jménem televize doma :-)

to bych si rovnou mohl koupit třeba šicí stroj nebo pevnou linku s faxem :-)

@rikuhahl (30.05.2024 19:00): není nutno není nutno

Chápu, pokud to chceš sdílet v ten moment s ostatními, a je to pro tebe priorita. Taky jsem to kdysi tak měl. Dokonce jsem to cítil i u filmů. Takový ten pocit, že to spolu s tebou sledují další statisíce lidí ve stejnou chvíli.
Už je mi to fuk.
Živé sledování má pro mě několik negativ, což jsou pro mě zejména reklamy, to, že to zabere mega času a sleduješ všechno zdržování, že jsem nucen se tím zabývat v konkrétní čas, že prošvihneš věci, když jdeš na záchod/do ledničky a že si nemůžeš pustit věci opakovaně, co stojí za to, protože ti v tu chvíli ujede ten live.

Jasně, že to pokušení zjistit si ten výsledek, může být velké. Mně to nevyjde nejčastějc tehdy, když jsem zrovna s kapelami, často třeba zápas sledují na mobilu po cestě a řvou všechno, to je pak bez šance no. Ve chvíli, kdy znám výsledek dopředu, tak je to samozřejmě o hovnu. Ještě se to dá, když tvůj tým vyhraje. Ale ve chvíli, kdy víš, že je to prohra, nebo že nedaj ani gól, tak holt smůla no. Aspoň jsem ušetřil čas :-)
Ale já moc obecně nemám bublinu, která by sport sledovala, většina profesionální sportem vyloženě pohrdá, takže je to většinou v klidu.
I jsem byl v minulosti kvůli bejvalce nucen to sledovat ze záznamu, protože když bych si pustil fotbal během dne, tak prakticky vždycky následovala hysterická scéna, takže jsem si to nechával na noc a zvyk jsem si na to natolik, že to teď dělám, i když nemusím.

edit: btw. finále jsem sledoval live a kdybych to sledoval ze záznamu, tak snad i lepší, protože přenos přes internet byl opožděnej asi o 15 sekund, takže mi góla i konec vyspoilerovali řvoucí lidi z ulice.

koukejte na všechny sporty ze záznamu jako já (v době, kdy se sporty hrajou, v podstatě nikdy nejsem ready na to to sledovat), nezjistěte si výsledek (to chce zkušenosti, na začátku to člověk nedá třeba v polovině případů), a pak můžete přeskakovat.Já už znám v podstatě reklamy jen z jedný online pitomosti, kterou nevím, proč hraju, jinde už se ke mě reklamy naštěstí nedostanou, takže vůbec netuším, kde je Pohlreich. Maximálně občas zachytím ty poslední "sponzory pořadu", když nechci prošvihnout začátek studia, nebo tak. Takže jsem během MS zaznamenal, že ten stejný týpek byl dycky v reklamě a pak hned ve studiu :-)

Navíc to má i tu výhodu, že to nezabere zdaleka tolik času. Fotbal už sleduju v podstatě čistý čas, přeskakuju všechno polehávání a koukám jen na hru.
V hokeji je to ještě výraznější, tam se většinu času nehraje.

Ohledně Petra Čecha souhlasím i nesouhlasím s oběma stranami :-)
To zranění byl zásadní zlom. Do té doby byl skutečně mimořádný, jeho rekordy ve Spartě i Chelsea hovoří za vše. I v repre byl dobrý, i když mimořádný výkon si vybavuju hlavně ten vzpomínaný proti Ghaně.
Po zranění za mě těžil ze svého jména a setrvačnosti. Přibývalo strašidelných výkonů v repre, množily se vyložené minely i v Anglii, kdy se celkem pravidelně dostával do vysmívaných videí. A přišlo mi, že mu to bylo vždycky úplně jedno. On na sebe nikdy nebyl naštvanej a tím mě vysíral.
Čím dál tím větší slabinou taky byla hra nohama, která se v průběhu jeho kariéry stávala u brankářů stále důležitější, a i z toho pramenilo hodně jeho kiksů.
Na druhou stranu zvládl pořád hrát i po zranění na nejvyšší úrovni, což zasluhuje respekt (takový Ondra Kolář to štěstí neměl).
A cením i tu jeho inteligenci, která občas může být skryta a taky cením, že na co sáhne, v tom je dobrej, viz jeho hokejová kariéra nebo to, že je to i dobrý muzikant. V rámci fotbalistů je to ojedinělá osobnost.