Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

@sxg (29.09.2017 21:06): Uhm.. co je severokřesťanství? Ta hra je zasazená do doby a místa, kde křesťanství tou dobou ještě nedorazilo. V jedne cutscéně dokonce Senua řve "Fuck the Gods!". Celkově to na mě působilo docela pohansky teda. A antisemitský příběh? Co?
Teda Páni práve som to došiel. Tento severokresťanský a antisemitský príbeh o duši hľadajúcej TEBA je prosto nádhera. Pretože MY máme chrániť dušu a ak to prebehne takto aj Ὀρφεύς sa musí hanbiť. Takže nikdy neopúšťajte svoju dušu, pretože: "Ísť príkladom, ktorý môžu nasledovať iní, alebo ich aspoň varovať čomu sa vyhnúť. To je náš dar a naša povinnosť." PS: Akoto, že to nezaznamenali SJW a BLM, je to na nich zložitá hra?
Mám splnený 3 achivement, ale hrou som unesený, tak nejak by mala vyzerať interaktívna výuka mýtov. Veľmi mi to pripomína aj môjho obľúbeného autora Roberta Holdstocka, ten stav čo hrdinka prežíva sa dá nazvať aj jeho výrazom "spustnustie".
Ale tie súboje ma rozčuľujú, pretože hrdinka reaguje ako sa jej v tú chvíľu páči, ale zlepšujem sa.
[neexistující komentář]: Komentár by fakt nemala byť len externá linka na url s trochou omáčky, aby sa nepovedalo. Ak by tam tá url bola s tým, že nemusím na ňu kliknúť a má ten komentár hodnotu, tak nič nepoviem. Takto je to na zváženie, či to vôbec ponechať ako komentár.

btw: anotáciu recenzie by som úplne odstránil, ak sa má jednať o serióznu recenziu pre širokú verejnosť a nie o komentár na dh alebo článok na vlastnom blogu. V recenzii ide o daný titul, nie o teba. Vyvaruj sa taktiež zbytočným vetám typu "Aby som sa ale vyvaroval prezradeniu deja, na ktorom sa hra zakladá, budem naozaj veľmi zdržanlivý." Ich zbytočnosť si všimneš vtedy, ak si ich odtiaľ vyhodíš a zistíš, že žiadna informácia sa nestratila. Taktiež slovo zdržanlivý nedáva v kontexte vety zmysel. Zdržanlivosť súvisí v slovenčine s obmedzením niečoho, ale 1. buď je spojená s prídavným menom (napr. sexuálne zdržanlivý) 2. alebo je to podstatné meno s prívlastkom (politická zdržanlivosť). Ale byť len tak zdržanlivý alebo zdržanlivý z hľadiska deja nedáva veľmi zmysel...
@Marcusss (19.08.2017 02:24): Aha, on ten "extened ending" je jen monolog co má Druth předtím než tím než Senua vstoupí před Helu. Prakticky jen informace navíc - o tom, že to byl Zynbel, kdo přivedl Northmany do Senuiny vesnice.
Ok, dohráno. Nenašel jsem teda všechny runy (a tedy neotevřel prodoužený ending), ale nevím, jestli se mi to chce hrát celé znovu jen abych našel tři runy...:/ Asi se kouknu na tu featuretu a prodloužený konec pak na youtube...
Jinak jo, bylo to... velmi fajn.
Trochu mě sere na soubojáku, jak moc se někteří nepřátelé musí uťupat, a to i když používám focus...:/ Ale jinak fajn. Jen level design je občas napotlamě - aneb díra v plotě hned u brány co potřebuju otevřít... nebo malý plotek který nemůžu přelézt abych se dostal kam chci.
Teď by se hodil někdo jako já, kdo by své dojmy pěkně shrnul do pár vět, protože tady na ty dvě slohovky fakt nemám energii :D
musíš říct, jsem o hře nikdy neslyšel :O a narazil jsem na ní čirou náhodou teprve před chvílí... vypadá to sakra fantasticky :O
Na to jak jsem se původně celkem těšil, tak mě to zatím moc nechytlo .. :(
@Fritol (11.08.2017 09:36): Přestože to vyznělo dost nešťastně, tak ti rozumím a souhlasím s tebou. Knihy mají hloubku i šířku, mají detaily a víš o všem první - poslední. Ale knihy vnímám jen jako popis událostí dávno minulých. Nic moc neprožívám. Přiznávám, nemám toho určitě načteno tolik, co zdejší experti, ale za celý život mě dojala jen jediná kniha a to Smrt krásných srnců od Hrabala. U her a potažmo filmů se však díky vizualizaci a i podmanivé hudbě mnohem lépe ždímají emoce a navíc mám pocit, že jsem součástí toho příběhu, že se to děje právě teď. Proto na mě mají mnohem větší dopad.
@Fritol (11.08.2017 10:36): Ten komentář není špatný, ale když jsem četl ten poslední odstavec, také jsem si pomyslel, že to je buď samoúčelná provokace, nebo omezený horizont dohledu.

Jen k tomu, co tu zaznělo: mně právě přijde, že hry jsou až příliš svázány s tímhle procesem identifikace, v němž v "kůži nějaké postavy" či "v její společnosti" prožiješ nějaký - v zásadě tím pádem nutně lhostejný - příběh, tj. tvoří jen určitý dílek toho, čeho jsou vůbec schopny další média. Nemá smysl se v tom motat, stačí vzít v úvahu důvody, proč je tak vysoce ceněno Dostojevského dílo, čímž získáš atributy literárního díla, jež jsou v podstatě nepřenositelné: psychologickou hloubku postav, realistickou deskripci a témata, která ustavují komunikaci mezi čtenářem a textem. A tahle témata, zdá se mi, hra nemůže do sebe zapracovat, aniž by se dopouštěla jistého pokrytectví. Ani plnokrevnou postavu, transverzálně prostupující celým dílem, hra vyjádřit nesvede. Pokud se to pokusí, redukuje ji vlivem interakce na případek (například v RPG), zbavuje ji kontextu a vulgarizuje ji (v případě lineárních her, v nichž chybí odkaz k "organičnosti" života, kterou si čtenář spojí s životem sebe sama nebo druhých) a připravuje ji tak o podstatnou mohutnost (už jen tím, že ji staví do relace vůči hráči, který k ní přistupuje z pozice nějakého virtuálního já).

Naproti tomu hry v podstatě neustále operují se situací nějakého nebezpečí či tísně, na jejímž základě jsi do hry vtahován, aby ses identifikoval s protagonistou; tedy poměrně primitivně. To bude zřejmě i případ Hellblade.
@Fritol (11.08.2017 10:36): Chápu, viz diskuze k Albionu. Ale ono je normální, že většina lidí bez ohledu na téma si bere to, že má někdo jiný názor, osobně. Pak z toho samozřejmě vznikají záležitosti typu Sparta vs Slávie (co, ty nejsi Slávista, takže jsi Sparťan a tak Ti dáme do držky), sektářské chování a v neposlední řadě fanatismus, často končící válkou.

Ilustrace také vnímám jako trochu dvojsečné, mohou představivost podpořit, ale už se mi párkrát stalo, že jsem si představoval třeba nějakou postavu s jinou barvou vlasů a pak mi to ilustrace nabourala. To je také jeden z důvodů, proč jsou tak problematické filmové adaptace, protože není možné se trefit současně do diametrálně odlišných představ spousty čtenářů (navíc někteří autoři z různých důvodů třeba nijak extra nepopisují, jak vlastně postavy vypadají).
@Phoenix (11.08.2017 10:28): Já se tak jen automaticky bráním, protože poslední dobou když se přimíchám do nějaké diskuze na DH, tak je to shitstorm. :D

Ale máš recht, že tohle je předností knihy. Nemůžu říct, že by mi to vadilo, s představivostí také nemám moc problémy, ale mrzí mě třeba, že se knihy pro dospělé moc neilustrují. Nedávno jsem si koupil nové vydání Návratu z hvězd od Lema a co jsem to tak prolistoval, tak jsou tam vcelku pěkné, černobílé ilustrace, které určitě té představivosti trochu pomohou.
@Fritol (11.08.2017 10:22): Však já Ti to nijak nezazlívám, neberu to osobně, je to diskuze, Ty máš nějaký názor, já nějaký, navzájem se se svými názory seznámíme a třeba nás to nějak obohatí :-)

Příklad: Ty se lépe vcítíš do postavy u hry, protože u knihy musíš více zapojovat představivost. A to je právě to, co já u knih považuji za ohromný klad (kladou na uživatele větší nároky právě proto, že si musí všechno představit), ačkoli rozumím tomu, že to někomu naopak vadí. Jsou lidé, kteří při četbě knih jen vnímají písmenka a neumí si nic představit, mně to jde z nějakého důvodu snadno a ani nevím, jak jsem se to naučil. Je to zajímavé.
@Phoenix (11.08.2017 10:09): Nic z toho co si napsal ale přece nepopírám. Moc to řešíte. A na Gamebooky jsem, pravda, nepomyslel.

Ten komentář jsem napsal já, napsal jsem můj názor, což jsem tady opakovaně zdůraznil. Realita je prostě taková, že dobrý příběh ve hře ve mě zanechá silnější dojem než v knize či filmu. O nic víc nejde, každý má své preference. V žádném případě se tu s vámi nechci pouštět do diskuze o tom, co je lepší.
@Fritol (11.08.2017 09:55): Výhody knih spočívají právě v představivosti, filmy a hry to v porovnání s knihou uživateli příliš "servírují". Stejný výjev z jedné knihy si tak mohou dva lidé představovat diametrálně odlišně, stejně jako jeden člověk po uplynutí několika let a novém čtení.

Vypravěčské postupy se dost dobře nemohou mezi knihami, filmy a hrami lišit ve slova smyslu "v knihách už jsme všechny vypravěčské postupy vyčerpali, ale ve hrách ještě ne". Vypravěčský postup je otázka scénáře, tedy textu na papíru či jiném médiu. Jak vypravěčský postup na základě typu média doplnit něčím jedinečným (u filmu proti knize třeba zvukem, u hry proti knihám a filmům interakcí) už je věc druhá. Napadá Tě nějaký vypravěčský postup, který je možný ve hře, ale v knize principiálně ne (i ta interaktivita je částečně simulovatelná gamebooky, ve hře také člověk nemá nekonečno možností, ale musí se vejít do mantinelů/pravidel)?

Z psaného textu jdou poznat emoce stejně dobře jako z čehokoli jiného, protože emoce jsou otázkou vcítění se. I u knih je možné se vcítit do postavy "jakože jsem to já", jen musí být psaná v ich formě. Ve hrách mám pocit, že jsem to já, jen když hraju něco ve First Person pohledu s jednou postavou. V Chaserovi jsem to já, v Enclave nebo Gothic "hraju za panáčka", v Baldurech nebo Dungeon Masterovi "řídím partu".
@Všivák (11.08.2017 09:50): Jenže to samé můžeš říct kdyby někdo chtěl převést hru do knihy. Dokážeš si představit Life is Strange v jiné formě, než té herní? Ani to Hellblade by jako kniha moc nefungovalo.

Pro mě je prostě hra lepší medium v tomhle. Ale brát ti to samozřejmě nebudu, každý má své preference.
@Fritol (11.08.2017 09:36): Ano, je to jiné médium, které často knihy zoobrazuje.

Příklad:
Nedávno chtěla nějaká firma udělat realtime strategii na motivy Malazský Knihy Padlých. Eriksoon to zatrhl. Kdo jste to četli, dokážete si představit převedení příběhů z těhleh knih do hry? Já teda ne. Ani jako interaktivní film, ani jako RPG. Je to prostě moc velký, provázaný otevřený a není tam žádný hlavní hrdina. Možná zkusit jednu dějovou linku. To by ale hráč vůbec nevěděl, o co jde.
@montana (11.08.2017 09:20): Hra nikdy nedokáže podat příběh tak komplexně jako kniha. Nikdy tolik neucelý příběh, který se vypráví více dějovými linkami. Srovnání je na místě s filmem. Hra je přeci jenom omezena hraním. Může konkurovat maximálně linéárním a jednolinkovým knihám.
@Všivák (11.08.2017 09:04): Asi to vyznělo tak, že shazuju knihy a filmy, ale zas tak vážně jsem to nemyslel. Jak píše montana, hry mají neprobádané možnosti.

Jde mi hlavně o to, že ve hře se (aspoň já) lépe vcítím do postavy, protože ta postava jsem vlastně já. Což samozřejmě může fungovat i u knihy, ale v té knize musíš zapojovat svou představivost, jelikož ti chybí obraz, zvuk, hudba. Z psaného textu lze málo kdy poznat tak silné emoce. A hlavní předností hry je interakce samozřejmě, což dává prostor pro nové způsoby vyprávění.
@Všivák (11.08.2017 09:04): Hra má hlavně spoustu neprobádaných možností, jak příběhy vyprávět. U knih už za ty stovky let asi máloco opravdu překvapí jiným vypravěčským postupem :)
Že je něco nejlepší na to a tam to, je už zas takový škatulkování no.
Já mám fakt pech. Včera večer píšu koment, ale kvůli bouřce vypadl proud. Pak mě samo předběhně ňákej Fritolín :) Tak se do něho pustím teď znovu a co myslíte, že se nestalo. No samo že zase vypadl proud. Osud snad nechce, abych se se světem podělil o svůj názor.
@SilentWolf (10.08.2017 19:27): Taky. Dokud to nevydali, tak mi přišlo, že to nikoho nezajímá a teď toho mám plný fb, youtube a prodává se to zdá se velmi dobře. Ale tak to je asi typické, když se povede nějaký takový "experiment".

Si to třeba prohodíme, já mám zas zálusk na Nier. Už jsem to chtěl kupovat, ale finishuje čeština, tak ještě počkám. S ní si to pravděpodobně užiju víc. :)