Tak.
Mí drazí souputníci na mé nejoblíbenější herní databázi. Dovolte mi, abych vás ve zdejší diskuzi otravoval ještě jednou. Tentokrát ale už opravdu naposledy. Proč naposledy?
Protože proto.
Momentálně se cítím asi jako Frodo Pytlík, když po nesmírně dlouhé a strastiplné cestě konečně zničil Jeden prsten. Plný euforie, úlevy a vlastně i nesmírné únavy. Tři čtvrtě roku. Tři čtvrtě roku jsem se snažil získat nejtěžší achievement z celé hry, kterým bych si dokázal, že jsem opravdu docela dost hustej. Naposlouchal jsem během toho asi tisíc podcastů, několik audioknih a v pozdějších fázích vypil i hodně alkoholu. A když jsem se končeně na konci celé té cesty střetl se samotným Hádem na Legendární obtížnosti, šíleně se mi klepaly ruce. Ale ustál jsem to. A nakonec ho pokořil. A je to opravdu kurva strašně dobrej pocit, pravděpodobně se jedná o můj vůbec největší úspěch v celém mém dosavadním herním životě.
Tímto bych chtěl všem pardálům zde, kteří mě podpořili a napsali pár lichotivých slov, velice poděkovat, možná i vaše vlídná slova měla na ten těžce vydřený úspěch nějaký vliv. Díky! :)
A na závěr bych ještě chtěl zmínit jména všech mých postav, které tu cestu se mnou postupně podnikly.
Assassinka Naramyia - Zemřela v Normální obtížnosti v boji s Kerberem.
Elementalistka Pelonesa - Zemřela v Epické obtížnosti v boji s Gorgonami
Zbojník Fardinos - Zemřel v Legendární obtížnosti v boji s Hydrou Lerneanskou
Ritualista Gweldyr - Zemřel v Legendární obtížnosti v boji s Leimonem Mstivým
Templář Gwelner - Zemřel v Epické obtížnosti na Elysejských polích
No a samozřejmě nesmím zmínit borkyni, se kterou jsem to celé zvádl
Hraničářka Seala - popijí s olympskými bohy víno a hází očkem po Hermovi.