Docela rád bych rozporoval, že ta hra má nějakou politickou „část“, kterou by šlo jakože odpojit, umenšit. Ve skutečnosti je politická její esence. Ta hra JE politika! A byť vám přijde, že by to šlo bez toho, ať už to znamená cokoliv, asi, že by tam zůstala jen ta politika, kterou už jako politiku nevnímáte, politika neonálepkovaná, politika nekříčící "já jsem politika“, tak nešlo, ta hra by totiž nikdy nemohla vzniknout. Přítomnost „politiky“ je důsledkem přítomnosti „přemýšlení o světě“, tedy, kdyby nebyla „politická“, tak by nemohla být ani tak „promyšlená“, tak relevantní, tak výtečně napsaná, kdyby nebyla „politická“, tak by nemohla být ani tak „intimní“, vlastně by ani nemohla být tak humorná. Můžeme tedy mluvit o jedné z mála her, která si svoji politiku uvědomila.
Dovolím si citaci z Manna, kterého mám právě rozečteného: „Neboť literatura není nic jiného než právě toto: spojení humanismu a politiky, které se uskutečňuje tím přirozeněji, je-li humanismus sám už politikou a politika humanismem…“