Diskuze

Pěkná diskuse. Myslím, že každý z hlavních aktérů jste napsali dobré pointy a přijde mi zajímavé, že i opačné názory zde mají hlavu a patu. Má úcta Vám! Nechci to nějak moc narušovat, ale chvilku jsem odpočíval, poslouchal hudbu a zamyslel jsem se nad tím, že tady existuje uživatel, jehož průměrné hodnocení her je těch 44% nebo kolik a přišlo mi to velmi zvláštní. Pokud u hry člověk stráví třeba 10-30 hodin, proč se někomu líbí si tak ubližovat a znova a znova se pouštět do činnosti, která mu přináší tak málo potěšení?

Řekl bych, že pro běžné hráče by hodnocení na databázích mělo mít nějakou vypovídající hodnotu. Myslím, že hry pořád nejsou tak subjektivní jako filmy a i u těch filmů si obvykle podle hodnocení uděláme nějaký obrázek. Ale zase na csfd.cz (a osobně) jsem poznal několik velmi inteligentních lidí, kteří se absolutně neshodnou s mainstreamem, recenzemi, či průměrnými hodnoceními a umí si to perfektně obhájit. Nejvíc subjektivní si představuju třeba hodnocení obrazů, soch apod. U videoher by nám hodnocení ale mělo alespoň něco málo sdělit, hra musí být přeci i nějak funkční (nemyslím technicky), aby se dala hrát, musí mít nějaká pravidla, systém apod. Třeba hra fotbal má jasná pravidla, jasné benefity, ale samozřejmě stále nemusí řadu lidí bavit. Dát fotbalu 0% by bylo ale takové divné, ne? Já třeba fotbal nemám rád, ale chápu, že kopání do míče s lidmi v týmu je takový základ sportu a pro děcka je to fajn na vyřádění a pobavení. Může podporovat sportovního ducha, fyzičku, no zkrátím to, i když nemám rád fotbal, nedal bych tomu 0%, protože na tom "objektivně" shledávám nějaká pozitiva. Naproti tomu určitě existují obrazy, které bych si nikdy nikam nepověsil, dal bych jim 0% a třeba bych ani nevěděl, resp. nezajímalo by mě, že jsou to veledíla Van Gogha nebo někoho podobného...

Člověk, co odehrál 200+ her a průměrně hodnotí podprůměrně má tedy podle mě velmi zvláštní způsob trávení volného času. Přeci jen videohra je věc, u které strávíme podstatně delší dobu, než u prohlížení obrazu, sochy nebo filmu. I špatný film můžu po 20 minutách vypnout, ohodnotit za odpad, ale jakou relevanci má takové mé hodnocení, když jsem 80% díla ani neviděl? Co když mi byl jen subjektivně nesympatický hlavní herec, který může být ostatním sympatický? Pokud nenapíšu aspoň jednou větou, proč takhle hodnotím, je mé hodnotící číslo opravdu k ničemu. Dohrál Perkman všechny hry? Dle profilu vidím, že jich dohrál 110, z toho 106 jich ohodnotil, kdy průměrné hodnocení je 56%. Z toho vyplývá, že u her, kterým věnoval více času a dohrál je, se bavil alespoň lehce nadprůměrně, zatímco polovinu her, kterou nedohrál odpálil v průměru ještě nižším hodnocením než 44%.

Pokusím se oprostit od faktu, že průměrné hodnocení her je v realitě někde kolem 70% (a nebudu teď řešit, proč tomu tak je), však na toto sám Perkman poukazoval, že pro něj je průměr skutečně 50%, přesto mi přijde zvláštní, že člověk si vybere zábavu, u které není schopen se pořádně bavit (osobně bych dal 56% třeba mytí nádobí, když tam není zrovna nic zaschlé). Anebo těch pár kousků, kterým dal 90-100% stojí za zkoušení neustále nových a nových her? Přesněji v podání Perkamana za podstupování neustále dalších a dalších zklamání? Co by na tuto cestu věčného a přitom málo úspěšného hledání slasti pověděl někdo více znalý filozofie? (Tulareauns).

Už píšu moc dlouho, tak to zkrátím, osobně bych si rozhodně nenechal poradit v čemkoli od někoho, kdo vlastně s danou oblast nemá rád. Osobně tedy nemůžu brát hodnocení videohry od Perkmana jako relevantní, podobně bych si nenechal poradit při výběru auta od někoho, kdo vlastně nemá moc rád auta apod. Myslím, že když něco nemáme rádi, nedokážeme v tom být ani moc dobří a mít v tom přehled. Nechuť a odpor se překonává jen velmi těžko a jde to jen do jisté míry...