@
Solidor (22.06.2023 10:30): Já tě v principu chápu, ale co mi nedává smysl je to o tom soubojáku.
Je to akční souboják od lidí, co dělali Devil May Cry... což je Japonská série. Východní publikum není nějak víc nadržené na tahové skupinové soubojáky. Navíc jak už jsem napsal – oba ty soubojáky jsou původem "východní".
Jasně, dá se to považovat za příklon k "mainstreamu", ale mainstream taky není primárně východní.
A jak psal Stapu - podle toho, jak to podáváš, rakev "staré dobré FF" začalo už... Final Fantasy 7.
Od té doby dál jsou ty hry prostě dost často jiné. Od dvanáctky dál je pryč tahový souboják. A co se ovládání vícero postav týče, tak FF15 už taky (dokud nevyšly DLC) povoloval ovládat jen jednu postavu. FF15 bylo v době vydání soubojákově ještě víc "akční souboják" než teď FF16.
Upřímně mi přijde, že to co se zásadně změnilo není Final Fantasy, ale jsi to ty. Což je v pořádku, ale je potřeba si to uvědomovat. Všichni jsme jiní, než když jsme před víc než dvěma dekádami hráli stará JRPG doufajíc, že je vůbec bude možné v evropě sehnat. Za sebe můžu říct, že mě málokterá hra dokáže opravdu nadchnout a málokterý příběh, který jsem jako teen miloval mě dokáže oslovit. A není to tím, že by ty hry byly horší.
Je to prostě tím, že stárneme a máme jiné zkušenosti. Zkušenosti, které prostě a dobře hry, které nadále cílí na věkovou hladinu 15-30, nedokáží tak dobře odrazit. FF16 je sice 18+, ale ve výsledku to je pořád příběh o dospívání a hledání svého místa ve světě. Osobně vím, že toto je část toho příběhu, která mě možná neosloví tolik jak před deseti lety. Ale současně vím, že třeba FF14 je jednou z her co mě v posledních letech dokázala opravdu nadchnout, tak trochu doufám, že FF16 to zopákne.
A když ne, tak to je taky v pohodě. Protože docela tuším, že pokud to tak bude bude to nejspíš proto, že jsem vypadnul z cílového publika. Ale to neznamená, že to cílové publikum přestalo existovat.
Možná teď trochu odcházím z tématu, ale přijde mi, že tohle je určitá krize herního průmyslu, kterou obecně procházíme. Velké množství lidí co vyrůstali na hrách postupně vyrůstají z cílových skupin svých oblíbených žánrů a sérií a neuvědomují si, že tyhle hry s nimi nejenže nerostou, ale taky že s nimi růst nemají.
Tak často slyším, od sebe i od spousty ostatních stejně starých hráčů, jak těžké je najít příběh, který by je opravu nadchnul a překvapil. Jak je všechno pořád to samé. Což je v určitém směru pravda. Ale takhle to bylo vždycky.
Problém není v těch příbězích a hrách, ale je v tom, že tito hráči se ze zvyku neustále prohrabují v sudu "teen-young adult" a neuvědomují si, že pro ně už je určený sud úplně jiný.