Příběh je uveden pro obě postavy zvlášť, ale cíl a následných průběh je stejný (alespoň co mohu soudit, za Emily jsem odehrál jen několik místností). Už první lokace v podkroví přináší překvapení i různé možnosti. Hratelnost je kombinací řešení hádanek a boje. Ale neustále jste ta slabší strana, nejde o žádnou zběsilou akci a i pozdější Resident Evil, který z Alone in the Dark silně vychází, je mnohem akčnější. Opatrnému postupu nahrává také ovládání, kdy musíte každou akci volit z menu. Naštěstí se hra v této fázi pozastaví, takže není problém se v klidu rozmyslet a vybrat. Především z počátku to působí nezvykle, přece hledání nebo skok by byly lepší na samostatné klávese ne? Ale ovládání rychle přejde do krve a ačkoliv bych ho za plus nepovažoval, ani si nemůžu stěžovat. Jediným problémem je nespolehlivě vyřešený rozběh, kdy provést druhé stisknutí šipky je spíše o náhodě.
Naopak pevné kamery mám na hrách rád a mají své opodstatnění. Obtížnost hry je díky neustálému nebezpečí vyšší, ale díky opatrnosti a pravidelnému ukládání nejde o nic hrozného. Řešení většiny problémů je relativně logické a s trochou hledání se na ně dá přijít. Připravený návod v Excaliburu jsem nakonec využil jen jednou. Inventář je omezený nosností a rozhodně se do něj nevejde vše co najdete. Není tak na škodu si udělat na vhodném místě menší skladiště. Ve výsledku mohu i dnes Alone in the Dark s klidem doporučit. Ano, některé mechaniky jsou sice zastaralé, ale jako celek to výtečně funguje a ta trocha zvykání si za to stojí.
Pro: atmosféra, zvukový doprovod
Proti: část ve sklepení