Alone in the Dark jsem hrál až po Resident Evil 1,2. Ale i přesto, možná právě proto mě tolik bavil. Strach a atmosféra je zde hlavní průvodcem ruku v ruce s nedostatkem nábojů. Zbraní není mnoho, ale někteří nepřátelé stejně ani zabít nejdou, takže po dlouhých chvílích likvidace zjišťujete, že jste vyplýtvali všechno úplně zbytečně. Takže LOAD a znova. Každý posun příběhu přinesl velkou radost a zadostiučinění vůči vynaloženému úsilí. Hra je to těžká-prostě survival horor. Tehdy se slovníčkem v ruce po nocích, parádní zážitek. Dnes asi nic nenabídne, ale já jsem rád, že jsem tuto legendu žánru hrál. Hodnotím zde hlavně leveldesign, který je velice realistický a deprimující. Zvuky taktéž, velice vydařené. Jediná výtka je kamera, sice jsem byl zvyklý z RE série, ale tady místy opravdu nešlo vidět nic. Za zásadní chybu bych to však nepovažoval, občas to jen zazlobilo..