borac555
Origins je v rámci série plný výrazných změn oproti minulým dílům. Už to není klasická akční adventura, ale je to společně s tím RPG. Ano, asi je to pořád víc akční adventura než RPG, ale přesto zajímavý krok. Další velká změna je soubojový systém, který víc než starší díly připomíná ten z Dark Souls. Což je taky pěkně osvěžující. Hlavní hrdina je asi nejvýraznější od dob Ezia. Musím říct, že příběh je solidní a výrazně mě bavil. Co se týče vedlejšího obsahu tak kromě hledaní pokladů a truhel, synchronizovaní viewpointu nebo obsazovaní pevností je tu spousta vedlejších úkolů, které mají svůj vlastní minipříběh a byla jim dopřána stejná péče jako hlavním úkolům. Svět hry je zpracován dobře a působí na poměry série velice uvěřitelně. To co mi docela vadilo bylo, že je hra zbytečně velká se zbytečným množstvím obsahu. Ale jinak jsem hodně spokojen. Legendární čtverku to sice u mě nepřekonalo, ale je to hned za ní.
Komentáře
Le0nidas
Série AC po ne zrovna vyvedeném Syndicate už nutně potřebovala restart. Ubisoft si toho byl dost dobře vědom. Jenže jak to udělat a kam hru zasadit? Na první otázku přišla jednoznačná a razantní odpověď od kolegů z Polska. Odpověď na druhou otázku už pak byla pro Ubisoft mnohem jednodušší - přeci jen pro ně vytvořit krásný svět se skvělou atmosférou nebyl nikdy problém a tak stačilo jen vyslyšet fanoušky, kteří po Egyptě volali docela masivně už od dob prvního dílu.
Dosud jsem všechny předchozí díly prošel s kombinací K+M. Zde jsem se však rozhodl přejít na gamepad. Hlavním důvodem ale nebylo to, že bych měl pocit, že je hra dělaná primárně na gamepad (i když pravděpodobně je). Tím důvodem bylo, že jsem si chtěl vyzkoušet hraní z pohodlí sedačky ve 4K na své 65 palcové OLED televizi (pro konzolisty standard). A z vizuálního hlediska jsem nemohl udělat lépe - hra vypadá naprosto skvěle, režim HDR tu funguje výborně a syté barvy a skutečná černá OLED panelu to všechno jen dokonale podtrhují. Po tomto se mi bude jen těžko vracet zpět ke svému LCD IPS hernímu monitoru.
Mým hlavním herním zážitkem z Origins se tak z velké většiny stalo kochání se krásami starověkého Egypta. A úplně nejlepší feeling jde ze hry pokud zpomalíte na chůzi a kamera se pak do pár sekund přiblíží a vyvolá tím skvělou imerzi. Všechno ostatní se tím tak trochu upozadilo. Musím však uznat, že po letech do série opět přišel sympatický protagonista a příběh jako takový má dostatečný spád. Příklon více k RPG a s tím i změna soubojového systému myslím také prospěla. Vedlejší questy už má konečně smysl dělat, zde ale Ubisoft v oblasti writingu pořád značně pokulhává za CD projektem.
Na tuhle více než 80 hodinovou exkurzi do Egypta rozhodně jen tak rychle nezapomenu. Než jsem se do hry pustil, říkal jsem si, co já v té poušti budu dělat a čím se tam budu kochat, neboť sledovat duny a velbloudy se mi určitě rychle omrzí. Origins toho nabízí ale daleko více, prostředí jsou dostatečně proměnná a v poušti jsem se paradoxně ani příliš moc za tu dobu nezdržoval.
Ubisoft zde opět dokázal, že světy jako dělané pro virtuální turistiku mu jdou náramně. Navíc k tomu přidal i díky silné inspiraci třetím Zaklínačem spoustu dalších skvělých prvků, které jinak dříve dělal spíše průměrně a v rámci série už působily zastarale a nudně. K dokonalosti celkového zážitku tomu chybí už jen něco jako duše, tím myslím především kvalitnější writing, který v člověku dokáže vzbudit emoce a co nepůsobí tak strojově a ploše.
Dosud jsem všechny předchozí díly prošel s kombinací K+M. Zde jsem se však rozhodl přejít na gamepad. Hlavním důvodem ale nebylo to, že bych měl pocit, že je hra dělaná primárně na gamepad (i když pravděpodobně je). Tím důvodem bylo, že jsem si chtěl vyzkoušet hraní z pohodlí sedačky ve 4K na své 65 palcové OLED televizi (pro konzolisty standard). A z vizuálního hlediska jsem nemohl udělat lépe - hra vypadá naprosto skvěle, režim HDR tu funguje výborně a syté barvy a skutečná černá OLED panelu to všechno jen dokonale podtrhují. Po tomto se mi bude jen těžko vracet zpět ke svému LCD IPS hernímu monitoru.
Mým hlavním herním zážitkem z Origins se tak z velké většiny stalo kochání se krásami starověkého Egypta. A úplně nejlepší feeling jde ze hry pokud zpomalíte na chůzi a kamera se pak do pár sekund přiblíží a vyvolá tím skvělou imerzi. Všechno ostatní se tím tak trochu upozadilo. Musím však uznat, že po letech do série opět přišel sympatický protagonista a příběh jako takový má dostatečný spád. Příklon více k RPG a s tím i změna soubojového systému myslím také prospěla. Vedlejší questy už má konečně smysl dělat, zde ale Ubisoft v oblasti writingu pořád značně pokulhává za CD projektem.
Na tuhle více než 80 hodinovou exkurzi do Egypta rozhodně jen tak rychle nezapomenu. Než jsem se do hry pustil, říkal jsem si, co já v té poušti budu dělat a čím se tam budu kochat, neboť sledovat duny a velbloudy se mi určitě rychle omrzí. Origins toho nabízí ale daleko více, prostředí jsou dostatečně proměnná a v poušti jsem se paradoxně ani příliš moc za tu dobu nezdržoval.
Ubisoft zde opět dokázal, že světy jako dělané pro virtuální turistiku mu jdou náramně. Navíc k tomu přidal i díky silné inspiraci třetím Zaklínačem spoustu dalších skvělých prvků, které jinak dříve dělal spíše průměrně a v rámci série už působily zastarale a nudně. K dokonalosti celkového zážitku tomu chybí už jen něco jako duše, tím myslím především kvalitnější writing, který v člověku dokáže vzbudit emoce a co nepůsobí tak strojově a ploše.
Pro: audiovizuální zpracování, mnoho novinek a vylepšení k oživení série, Egypt
Proti: klasické neduhy Ubisoftu ovšem naštěstí v menší míře, průměrný writing, málo emocí
LAZARUS111Tento diel je jeden z najlepších z veľmi pekným príbehom. Vytknúť môžem akurát to čo ma na nových assassínoch štve a to nutnosť repetitívnych vedľajších misií kvôli levlovaniu postavy. Pretože ak chcete pokračovať v príbehu tak je lepšie mať vyšší level postavy než je level misie a to dosť zdržuje od hlavného príbehu.
St_JayMoc her z téhle série jsem nehrál - kdysi dávno jsem zkoušel pár hodin jedničku, ale nakonec mě odradila stále stejná nezáživná náplň hry, a docela dlouho jsem běhal po Paříži v Unity, kde mě ale zase odradil příběh a postavy. Origins hodně lidí označovalo jako restart přístupu k hraní v téhle sérii a na první pohled se mi moc líbilo egyptské prostředí, tak jsem se do toho pustil.
Sice je to tedy první Assassin, kterého jsem dohrál, a jisté náznaky dobré hry tam jsou, ale zároveň to všechno působilo tak neuvěřitelně povrchně, až mě to místy dost frustrovalo. A přitom začátek mi přišel skvělej - postavu hlavního protagonisty Bayeka jsem si okamžitě oblíbil, první úkoly mi přišly pěkně napsaný, i to první doupě lupičů na mě fungovalo. Bohužel to s přibývajícími lupiči a tábory římanů postupně bylo horší a horší. Až na několik výjimek se většina úkolů zaměřuje na neustále zabijení dalších a dalších nepřátel a prakticky se zde nevyskytují zajímavé vedlejší postavy (jedinou výjimkou je Bayekova žena, Aya). O to víc zamrzí, že tam bylo několik (i vedlejších) úkolů, které jsem si zapamatoval a přišlo mi že v určitých rovinách fungují, ale ztrácí se v nekonečném balastu nenápaditých úkolů, kde jediným řešením je povraždit další hrstku lidí.
A bohužel zdejší boj navíc ani není zábavný. Všechno působí nějak nepřesně, neresponzivně a i když se to dá všechno většinou v pohodě uklikat, nikdy jsem z boje necítil radost nebo zadostiučinění.
K dohrání hry mě tak táhlo pěkný prostředí Egypta a především pak postava Bayeka, která mi hrozně moc sedla a vlastně bych si s ním chtěl zahrát nějakou lepší hru.
Sice je to tedy první Assassin, kterého jsem dohrál, a jisté náznaky dobré hry tam jsou, ale zároveň to všechno působilo tak neuvěřitelně povrchně, až mě to místy dost frustrovalo. A přitom začátek mi přišel skvělej - postavu hlavního protagonisty Bayeka jsem si okamžitě oblíbil, první úkoly mi přišly pěkně napsaný, i to první doupě lupičů na mě fungovalo. Bohužel to s přibývajícími lupiči a tábory římanů postupně bylo horší a horší. Až na několik výjimek se většina úkolů zaměřuje na neustále zabijení dalších a dalších nepřátel a prakticky se zde nevyskytují zajímavé vedlejší postavy (jedinou výjimkou je Bayekova žena, Aya). O to víc zamrzí, že tam bylo několik (i vedlejších) úkolů, které jsem si zapamatoval a přišlo mi že v určitých rovinách fungují, ale ztrácí se v nekonečném balastu nenápaditých úkolů, kde jediným řešením je povraždit další hrstku lidí.
A bohužel zdejší boj navíc ani není zábavný. Všechno působí nějak nepřesně, neresponzivně a i když se to dá všechno většinou v pohodě uklikat, nikdy jsem z boje necítil radost nebo zadostiučinění.
K dohrání hry mě tak táhlo pěkný prostředí Egypta a především pak postava Bayeka, která mi hrozně moc sedla a vlastně bych si s ním chtěl zahrát nějakou lepší hru.
Pro: Bayek a Aya, krásnej Egypt
Proti: povrchní, skoro všechno se řeší zabíjením, většina postav není zapamatováníhodná, nepříjemný systém boje, většina vedlejších úkolů je nudný balast
GordonU ubisoftích her je úplně jedno jak se jmenují, kdyby se všechny jmenovali „Ubisoft – The Game“, mělo by to na marketing nulový dopad, protože čím jsem starší a MOUDŘEJŠÍ, tím víc mi vlastně jejich hry plné zbytečných, stereotypních aktivit a patosu vyhovují.
Origins není výjimkou, ale proč je tomu u novějších dílů Assassínské ságy jinak? Protože si konečně uvědomily že nemůžou ždímat nefungující stealth hru donekonečna se stejnými prvky. Z rádoby stealth hry se tak každým dílem stává ucelenější zážitek díky RPG prvkům. Pořád si ale hra zachovává tradici v naprosto dementních textech a neuceleně rychlém vyprávění.
Tak nám kuchli Caesara, parchanti. Proč mám pocit, že každého krapet slavnějšího a lehce kontroverznějšího vladaře Ubisoft zrecykluje jako záporáka zabitého bratrstvem zdrogovaných milovníků sebevražedných skoků? Kde tohle skončí, osobně doufám, že se dočkáme hašašínského atentátu na Hitlera nebo Johna Lennona a něčeho originálnějšího se dočkáme až série půjde do budoucnosti a nebude se patlat v minulosti.
Vznik bratrstva sjetých vrahounů nám Origins představuje relativně nemastně, neslaně. Je to jako film, na který druhý den zapomenete, o čem byl. Na druhou stranu hru velmi táhne, jak jinak, prostředí, to Ubisoft umí, udělali krásný Egypt a nemůžu se dočkat až si sjedu Education Tour, co jsem dostal zdarma. Překvapil mě například úkol, během něhož se hráč zevrubně dozví, jak probíhala mumifikace. Spoustu lokací pak nabídne zajímavý vhled do tehdejších dob, i když je potřeba to brát s rezervou protože i zde určitě tvůrcům ujela kreativní ruka, například přes kopírák jednotky Římanů se sekerami, to jsem tedy opravdu ještě neviděl, legionáře, aby člověk hledal lupou.
Z prostředí mě zklamalo i to, jak Ubi rád recykluje assety, Spoustu věcí uvidíme stejných i v Odyssey a před hraním jsem například viděl rozhovor, kde se řešila akurátnost kovadliny ve Valhale, no a pak jsem tu samou kovadlinu, úplně stejnou, viděl v Origins. Je to detail, ale jak rád tvrdím, detaily dělají hru! Kdyby to bylo na mě tak zVávrovatím a budu vyžadovat novou kovadlinu!
Tak jděte konzumovat produkt, na odpočinek po práci ideální.
Origins není výjimkou, ale proč je tomu u novějších dílů Assassínské ságy jinak? Protože si konečně uvědomily že nemůžou ždímat nefungující stealth hru donekonečna se stejnými prvky. Z rádoby stealth hry se tak každým dílem stává ucelenější zážitek díky RPG prvkům. Pořád si ale hra zachovává tradici v naprosto dementních textech a neuceleně rychlém vyprávění.
Tak nám kuchli Caesara, parchanti. Proč mám pocit, že každého krapet slavnějšího a lehce kontroverznějšího vladaře Ubisoft zrecykluje jako záporáka zabitého bratrstvem zdrogovaných milovníků sebevražedných skoků? Kde tohle skončí, osobně doufám, že se dočkáme hašašínského atentátu na Hitlera nebo Johna Lennona a něčeho originálnějšího se dočkáme až série půjde do budoucnosti a nebude se patlat v minulosti.
Vznik bratrstva sjetých vrahounů nám Origins představuje relativně nemastně, neslaně. Je to jako film, na který druhý den zapomenete, o čem byl. Na druhou stranu hru velmi táhne, jak jinak, prostředí, to Ubisoft umí, udělali krásný Egypt a nemůžu se dočkat až si sjedu Education Tour, co jsem dostal zdarma. Překvapil mě například úkol, během něhož se hráč zevrubně dozví, jak probíhala mumifikace. Spoustu lokací pak nabídne zajímavý vhled do tehdejších dob, i když je potřeba to brát s rezervou protože i zde určitě tvůrcům ujela kreativní ruka, například přes kopírák jednotky Římanů se sekerami, to jsem tedy opravdu ještě neviděl, legionáře, aby člověk hledal lupou.
Z prostředí mě zklamalo i to, jak Ubi rád recykluje assety, Spoustu věcí uvidíme stejných i v Odyssey a před hraním jsem například viděl rozhovor, kde se řešila akurátnost kovadliny ve Valhale, no a pak jsem tu samou kovadlinu, úplně stejnou, viděl v Origins. Je to detail, ale jak rád tvrdím, detaily dělají hru! Kdyby to bylo na mě tak zVávrovatím a budu vyžadovat novou kovadlinu!
Tak jděte konzumovat produkt, na odpočinek po práci ideální.
Pro: Egypt, vypadá to dobře, běží to dobře, konzumuje se to dobře, protagonista neurazí, Kleopatra má sexy hlas jako v seriálu Řím.
Proti: Nekonzistentní příběh, divné dialogy, honba za kosočtverci, protivné NPC křoví, pořád málo RPG a moc Ubisoftu.
kntboiKdyž Ubisoft oznámil nový AC, RPG prvky a příběh zasazený do Starověkého Egypta, neváhal jsem a ihned kupoval. Hru jsem dohrál na platinu na PS4 a momentálně ji mám rozehranou i na PC, jen už mě tíží čas, takže na hraní mi nezbývá tolik potřebného času, co bych chtěl. Graficky parádní, příběhově také ALE! dost se mi nelíbil combat systém a celkově boj. AC série byl unikátní v tom, že jste během pár vteřin, mohli povraždit skupinku vojáků bez jediného povšimnutí, zde vývojáři na stealth už moc nedali a tak nezbývá než masakrovat vojáky po svém.
Pro: Starověký Egypt, grafika, rozmanitost mapy, nový RPG systém
Proti: combat system chtěl trošku doladit
Po dohrání tohoto dílu Assassína vlastně nevím, jestli se mi líbil. Po ročním odkladu měl přijít nový vylepšený Assassín a spousta lidí změny také uvítala. Dle mého názoru tyto změny nebyly na těch správných místech a problémy předchozích her se zde opakují.
Možná se ke hře za pár let vrátím, převládnou u mě nostalgické vzpomínky a bude se mi líbit mnohem více, ale z prvního dohrání mám rozpačité pocity.
Hlavní příběh nepatří mezi mé nejoblíbenější v sérii, ale určitě není špatný. Můj problém je, že se vždycky nechám zlákat okolními úkoly a různými collectibles a nejdu nejdřív jen po hlavní příběhové lince. Tu mám hodně rozkouskovanou. Příběh pak nezanechá takový dojem (i přes všechny ty super zvraty). Na druhou stranu tím leveluju a získávám lepší vybavení. Bez toho by bylo dohrání hlavního příběhu značně obtížnější.
Některé momenty příběhu mi přišli trochu černobílé. Když ti „dobří“ dělají špatné věci (někdo poměrně brutálně zabije nepřítele), jsou prezentovány jako dobré, místo poukázání na to, že i dobří mohou udělat špatné věci.
Ironicky je můj největší problém s příliš velkým množstvím obsahu. Jenže se bohužel nejedná o zajímavý a různorodý obsah, ale pořád to samé dokola. Na vyhlídce otevřít mapu, vyčistit nějaký ten kemp nebo pevnost, zabít kapitány, najít poklady, a tak pořád dokola. Ve hře se bohužel často dostanete na jedno místo opakovaně a pokaždé jsou tam znovu nepřátelé. Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby po splnění všech požadovaných úkolů, nepřátelé danou oblast opustili. Některé vedlejší úkoly vás samy přímo posílají do té samé pevnosti. Takto jsem některé pevnosti prošla i třeba 4x.
Je zde velké množství vedlejších úkolů. Ty mají své mini příběhy, které se snaží přinést oživení. Často jsou ale příliš krátké, např. pouze 1 úkol. Určitě jsem ve hře ocenila všechny vedlejší příběhy, které byly alespoň trochu rozvinutější. Dávám v tomto přednost kvalitě před kvantitou.
Ještě k tomu otevírání mapy. Pokaždé, když se synchronizuje vyhlídka, hra napsala informaci, že citlivost Senu se zvýšila. Já musím říct, že pokud došlo vždy k nějaké změně, byla tak malá, že jsem si jí vůbec nevšimla.
Trochu mě mrzí, že chybí takové ty podúkoly, které se v předchozích dílech plnili pro získání 100 % synchronizace (např. nepustit se do otevřeného souboje, zabít jen cíl, atd.). Ty většinou byly velkým motivantem pro stealthový postup. Jejich plnění dělalo hru obtížnější, ale bez nich mi nic nebrání na nějaké místo prostě naběhnout a všechny zabít v otevřeném souboji (pokud tedy budu mít dostatečný level). Ve starších hrách, když mě nepřátelé objevili, jsem často musela spustit misi znovu, zde jen pokračuji v souboji. S Assassíny mám spojeny spíše ten tichý postup, proto mi přijde, že když vybiju úkryt nepřátel v otevřeném souboji, kazí to atmosféru hry. Když ale za to nemám žádný trest, opakovat to samozřejmě nebudu.
Souboje ve zkouškách bohů jsou rozhodně adrenalinové. Stačí pár chyb (naštěstí ne jedna) a jste mrtví. Jde ale o to být trpělivý a nic neuspěchat. Postupně boha udolávat. Ceny za vítězství stojí za to. Já bohužel nemám DLC ke hře a ke zkouškám jsem se dostala až na konci hry, tak jsem zbraně moc nevyužila, ale vždy je možnost new game +.
Vím, že velkou mírou je můj negativní zážitek ovlivněn špatným hraním. Měla bych si vypnout hub a prozkoumávat hru bez pomoci mapy a dalších usnadňovačů. Bohužel je mým, jako snad dnes téměř každého, limitujícím faktorem čas. Toho se zoufale nedostává. Kdybych hru hrála „správně“, bude mi její dohrání trvat snad celý rok. No, a já si prostě chci zahrát více her. Už takhle mám poměrně velké zpoždění s Odyssey dávno venku a Valhallou za dveřmi.
Hra je samozřejmě nádherná. Na dechberoucí scenérie narazíte na každém kroku. Prostředí je prostě vymazlené do nejmenších detailů. Ze začátku jsem měla jen trochu pocit, že není dabing sleděný s animacemi, ale časem jsem už žádný problém nevnímala. Další výtku mám k póze, kterou mají snad všichni při jízdě na koni. Mě přišla hrozně hloupá. Ještě hůře vypadala, když jsem jela na koni bez otěží. Také působilo komicky, když jelo najednou více jezdců a všichni měli úplně stejnou pózu s rukou dozadu.
Automatická jízda na koni mě ale opravdu potěšila. Nemuset při dlouhém cestování držet W je pohodlné. Všeobecně Origins má řadu změn, které dělají hraní pohodlnější. Tím je třeba možnost sbírat věcí z koně, nebo úprava rychlosti chůze/jízdy, když někoho sledujete. Příjemný je také zvuk, který vydají objevené předměty přes orlí pohled. Podle zvuku člověk hned ví, jestli v okolí něco je, nebo ne.
Hezkou ukázkou věcí, které ukazují na dotažení některých detailů světa je to, že nepřátele uklízí své padlé kumpány. Po tom, co začnou pobíhat a hledat narušitele, se uklidní a nenechají mrtvoly ležet, ale odnesou je pryč.
Trochu mě potrápilo nekonzistentní ovládání, tedy konkrétně zrychlování při jízdě na lodi a při letu orla. Když letíte s orlem zrychlujete shiftem, ale u lodi je zrychlení přes mezerník. To se mi pořád pletlo a mačkala jsem špatnou klávesu.
Je jasné, že takto velká hra se neobjede bez nějakých těch bagů a dalších chybek. Já to chápu, ale stejně mě naštve, když musím s plněním úkolu začínat od znovu, protože cíl se nějakým způsobem dostal do stěny a nemůžu ho zabít. Vtipnou chybou, se kterou jsem se setkala byla změna barvy pejska, které jsem měla v jednom vedlejším úkolu sledovat. Najednou jsem sledovala úplně jiného psa.
Přidání Discovery tour do hry je jednoznačně super. Sice jsem to jen vyzkoušela a neprošla si poctivě všechny vycházky, ale je to skvělá možnost se při hraní i trochu vzdělat. Líbilo se mi, že je možnost vybrat si postavu, se kterou budete Discovery tour procházet. Je jen škoda, že sem se nedodaly české titulky. Zrovna zde by se hodily.
Hra má bezesporu spoustu kvalit. Mě se ale ve snaze hru dohrát na 100 % z ní stalo běhání od otazníku k otazníku.
Možná se ke hře za pár let vrátím, převládnou u mě nostalgické vzpomínky a bude se mi líbit mnohem více, ale z prvního dohrání mám rozpačité pocity.
Hlavní příběh nepatří mezi mé nejoblíbenější v sérii, ale určitě není špatný. Můj problém je, že se vždycky nechám zlákat okolními úkoly a různými collectibles a nejdu nejdřív jen po hlavní příběhové lince. Tu mám hodně rozkouskovanou. Příběh pak nezanechá takový dojem (i přes všechny ty super zvraty). Na druhou stranu tím leveluju a získávám lepší vybavení. Bez toho by bylo dohrání hlavního příběhu značně obtížnější.
Některé momenty příběhu mi přišli trochu černobílé. Když ti „dobří“ dělají špatné věci (někdo poměrně brutálně zabije nepřítele), jsou prezentovány jako dobré, místo poukázání na to, že i dobří mohou udělat špatné věci.
Ironicky je můj největší problém s příliš velkým množstvím obsahu. Jenže se bohužel nejedná o zajímavý a různorodý obsah, ale pořád to samé dokola. Na vyhlídce otevřít mapu, vyčistit nějaký ten kemp nebo pevnost, zabít kapitány, najít poklady, a tak pořád dokola. Ve hře se bohužel často dostanete na jedno místo opakovaně a pokaždé jsou tam znovu nepřátelé. Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby po splnění všech požadovaných úkolů, nepřátelé danou oblast opustili. Některé vedlejší úkoly vás samy přímo posílají do té samé pevnosti. Takto jsem některé pevnosti prošla i třeba 4x.
Je zde velké množství vedlejších úkolů. Ty mají své mini příběhy, které se snaží přinést oživení. Často jsou ale příliš krátké, např. pouze 1 úkol. Určitě jsem ve hře ocenila všechny vedlejší příběhy, které byly alespoň trochu rozvinutější. Dávám v tomto přednost kvalitě před kvantitou.
Ještě k tomu otevírání mapy. Pokaždé, když se synchronizuje vyhlídka, hra napsala informaci, že citlivost Senu se zvýšila. Já musím říct, že pokud došlo vždy k nějaké změně, byla tak malá, že jsem si jí vůbec nevšimla.
Trochu mě mrzí, že chybí takové ty podúkoly, které se v předchozích dílech plnili pro získání 100 % synchronizace (např. nepustit se do otevřeného souboje, zabít jen cíl, atd.). Ty většinou byly velkým motivantem pro stealthový postup. Jejich plnění dělalo hru obtížnější, ale bez nich mi nic nebrání na nějaké místo prostě naběhnout a všechny zabít v otevřeném souboji (pokud tedy budu mít dostatečný level). Ve starších hrách, když mě nepřátelé objevili, jsem často musela spustit misi znovu, zde jen pokračuji v souboji. S Assassíny mám spojeny spíše ten tichý postup, proto mi přijde, že když vybiju úkryt nepřátel v otevřeném souboji, kazí to atmosféru hry. Když ale za to nemám žádný trest, opakovat to samozřejmě nebudu.
Souboje ve zkouškách bohů jsou rozhodně adrenalinové. Stačí pár chyb (naštěstí ne jedna) a jste mrtví. Jde ale o to být trpělivý a nic neuspěchat. Postupně boha udolávat. Ceny za vítězství stojí za to. Já bohužel nemám DLC ke hře a ke zkouškám jsem se dostala až na konci hry, tak jsem zbraně moc nevyužila, ale vždy je možnost new game +.
Vím, že velkou mírou je můj negativní zážitek ovlivněn špatným hraním. Měla bych si vypnout hub a prozkoumávat hru bez pomoci mapy a dalších usnadňovačů. Bohužel je mým, jako snad dnes téměř každého, limitujícím faktorem čas. Toho se zoufale nedostává. Kdybych hru hrála „správně“, bude mi její dohrání trvat snad celý rok. No, a já si prostě chci zahrát více her. Už takhle mám poměrně velké zpoždění s Odyssey dávno venku a Valhallou za dveřmi.
Hra je samozřejmě nádherná. Na dechberoucí scenérie narazíte na každém kroku. Prostředí je prostě vymazlené do nejmenších detailů. Ze začátku jsem měla jen trochu pocit, že není dabing sleděný s animacemi, ale časem jsem už žádný problém nevnímala. Další výtku mám k póze, kterou mají snad všichni při jízdě na koni. Mě přišla hrozně hloupá. Ještě hůře vypadala, když jsem jela na koni bez otěží. Také působilo komicky, když jelo najednou více jezdců a všichni měli úplně stejnou pózu s rukou dozadu.
Automatická jízda na koni mě ale opravdu potěšila. Nemuset při dlouhém cestování držet W je pohodlné. Všeobecně Origins má řadu změn, které dělají hraní pohodlnější. Tím je třeba možnost sbírat věcí z koně, nebo úprava rychlosti chůze/jízdy, když někoho sledujete. Příjemný je také zvuk, který vydají objevené předměty přes orlí pohled. Podle zvuku člověk hned ví, jestli v okolí něco je, nebo ne.
Hezkou ukázkou věcí, které ukazují na dotažení některých detailů světa je to, že nepřátele uklízí své padlé kumpány. Po tom, co začnou pobíhat a hledat narušitele, se uklidní a nenechají mrtvoly ležet, ale odnesou je pryč.
Trochu mě potrápilo nekonzistentní ovládání, tedy konkrétně zrychlování při jízdě na lodi a při letu orla. Když letíte s orlem zrychlujete shiftem, ale u lodi je zrychlení přes mezerník. To se mi pořád pletlo a mačkala jsem špatnou klávesu.
Je jasné, že takto velká hra se neobjede bez nějakých těch bagů a dalších chybek. Já to chápu, ale stejně mě naštve, když musím s plněním úkolu začínat od znovu, protože cíl se nějakým způsobem dostal do stěny a nemůžu ho zabít. Vtipnou chybou, se kterou jsem se setkala byla změna barvy pejska, které jsem měla v jednom vedlejším úkolu sledovat. Najednou jsem sledovala úplně jiného psa.
Přidání Discovery tour do hry je jednoznačně super. Sice jsem to jen vyzkoušela a neprošla si poctivě všechny vycházky, ale je to skvělá možnost se při hraní i trochu vzdělat. Líbilo se mi, že je možnost vybrat si postavu, se kterou budete Discovery tour procházet. Je jen škoda, že sem se nedodaly české titulky. Zrovna zde by se hodily.
Hra má bezesporu spoustu kvalit. Mě se ale ve snaze hru dohrát na 100 % z ní stalo běhání od otazníku k otazníku.
Pro: prostředí, hlavní příběh
Proti: umělé natahování hry, příliš krátké vedlejší příběhy
PaulPůvodně jsem Origins plánoval přeskočit, poušt je pro mne druhé nejméně lákavé herní prostředí (stoky vedou) a byl jsem sérií poněkud přesycen. Ale nakonec jsem stejně neodolal a do Nilu skočil, přeci jen, starobylý Egypt je lákavá destinace. A zpracování Egypta je zdaleka nejlepší aspekt Origins. Je majestátní, rozsáhlý, přesto ale se smyslem pro detail. Memphis a Alexandrie rozhodně stojí za návštěvu. A ty výhledy..
Nikdo nemůže obviňovat Ubisoft, že by neuměli stavět virtuální světy a měli netalentované grafické umělce.
Všechno ostatní je ale přinejlepším lehký nadprůměr, ať už se jedná o příběh (velmi standardní revenge story), protagonistu (Bayek byl oproti Kassandře - Origins jsem hrál až po Odyssey - přeci jen nudnější) nebo gameplay. Vzorec designu questů se neustále opakuje a ta veledůležitá omáčka okolo - tedy scénář a dialogy - situaci moc nezachraňuje. Soubojový systém už není založen na animacích jako v předchozích AC, ale na hitboxech. Je vcelku zábavný, ale po 70 hodinách, jež mi dohrání trvalo, už jsem měl vskutku dost.
Po Origins jsem zfoukl i obě DLC..první (Hidden Ones) je v podstatě epilog - není to špatné, ale není zde nic nového, žádný nový nápad.
Curse of the Pharaohs si pak hraje s nadpřirozenem, odehrává se v polomagických minisvětech, ale vzhledem k tomu, že je v nich gameplay identicky generický jako ve zbytku hry, už jsem se musel hodně přemáhat k dohrání.
Screeny:
https://abload.de/img/2019051005656zuk3w.jpg
https://abload.de/img/20190427153906cikvb.jpg
https://abload.de/img/2019055111917h6j61.jpg
https://abload.de/img/20190428130556mhj4t.jpg
https://abload.de/img/20190428205144eqk3z.jpg
https://abload.de/img/20190531936426nj7y.jpg
https://abload.de/img/20190429235700oxjur.jpg
Nikdo nemůže obviňovat Ubisoft, že by neuměli stavět virtuální světy a měli netalentované grafické umělce.
Všechno ostatní je ale přinejlepším lehký nadprůměr, ať už se jedná o příběh (velmi standardní revenge story), protagonistu (Bayek byl oproti Kassandře - Origins jsem hrál až po Odyssey - přeci jen nudnější) nebo gameplay. Vzorec designu questů se neustále opakuje a ta veledůležitá omáčka okolo - tedy scénář a dialogy - situaci moc nezachraňuje. Soubojový systém už není založen na animacích jako v předchozích AC, ale na hitboxech. Je vcelku zábavný, ale po 70 hodinách, jež mi dohrání trvalo, už jsem měl vskutku dost.
Po Origins jsem zfoukl i obě DLC..první (Hidden Ones) je v podstatě epilog - není to špatné, ale není zde nic nového, žádný nový nápad.
Curse of the Pharaohs si pak hraje s nadpřirozenem, odehrává se v polomagických minisvětech, ale vzhledem k tomu, že je v nich gameplay identicky generický jako ve zbytku hry, už jsem se musel hodně přemáhat k dohrání.
Screeny:
https://abload.de/img/2019051005656zuk3w.jpg
https://abload.de/img/20190427153906cikvb.jpg
https://abload.de/img/2019055111917h6j61.jpg
https://abload.de/img/20190428130556mhj4t.jpg
https://abload.de/img/20190428205144eqk3z.jpg
https://abload.de/img/20190531936426nj7y.jpg
https://abload.de/img/20190429235700oxjur.jpg
raisenBezesporu nejlepší simulátor srážení lidí na zem koněm. ... Teď vážně. O Origins jsem četla, že už to není ten starý (dobrý) assassin, že se to hraje jinak a já jsem byla fakt zvědavá, v čem je to tak jiné. Poslední díl, který jsem dohrála, tak byl Black Flag a zkoušela Unity, které mě nebavilo. A protože Ubisoft zvolil zajímavé prostředí, které ráda alespoň virtuálně navštívím, tak jsem po více jak roce od vydání rozehrála Origins společně s oběma DLC.
A opravdu mě prostředí vtáhlo. Sice začáteční lokace se s těmi většími rovnat nemohla, ale i tak mě všudypřítomný ruch vesnice, hovory lidí, vozy tažené dobytkem a výhled do okolí učarovaly a já jsem byla zvědavá, co bude dál. A když jsem se dostala do známějších lokací, tak jsem se na to nemohla vynadívat, jak jsem jim to povedlo krásně vytvořit. Hlavní příběh nenabízel nic překvapivého, v podstatě jen odškrtávání nákupního (teda vraždícího) seznamu, povinný dějový zvrat, který opět nepřekvapil a hraní za Ayu, které mě osobně až tak nebavilo, ale aspoň to nebylo na dlouho.
Co mi přišlo jako největší posun oproti předešlým dílům (krom nádechu RPG), tak jsou vedlejší úkoly. Ubisoft opustil své generické úkoly, aby je nahradil generickými úkoly s příběhy (tedy generické aktivity tam jsou pořád, to jo). Na jednu stranu je mi sympatická snaha vývojářů dodat úkolům nějakou tvář, ovšem na druhou stranu jsou ty vedlejší úkoly to, co pro mě hru sráží. Zpočátku jsem se na vedlejší úkoly těšila, co se dozvím, jelikož místy doplňovaly i ten hlavní příběh, dávalo to smysl. Ale postupem času jsem už po pár větách těch lidí věděla, jaký typ úkolu bude následovat, jestli budu odemykat klece a vraždit, nebo jen vraždit a jestli před vraždou budu vyšetřovat, nebo ho můžu zabít ihned. Nejvtipnější byly úkoly s osvobozením nějakého lidu z klece. Nejdříve hekali, jak nemohou vstát, že je mám vynést, aby za hranicí zakázané oblasti vyskočili na nohy jako laňka a spustili děkovnou řeč. A třešničkou na dortu bylo, když mi řekli, že je mám následovat a někam se rozběhli. Ti invalidní lidé!
Trochu větší očekávání jsem měla u hrobek a byla to chyba. Jak psal nějaký kolega, tam by se daly vymyslet věci. Ale vběhnout do hrobky, najít prastarou tabulku, u které Bayek říká pořád to stejné dokola, a zase vyběhnout? A výjimečně hádanku se závažím? To je jejich představa dobrodružného prozkoumávání hrobek či pyramid? Neočekávám od toho Tomb Raidera, ale zase tak moc odfláknout to nemuseli.
I když komentář vypadá spíše negativně vzhledem k hodnocení, tak mě hra bavila, ten svět je ohromný (možná až moc) a bylo zábavné putovat Egyptem, občas setnou hlavu vojákovi, vybít nebohé doupě zvířat, ignorovat útoky dravců (ať je sežerou), najít poklady, zabít velitele a kapitány a pořád mě baví to skákání do nachystaných kupek sena/listí. Hra je na oddychové hraní skvělá (s přestávkami).
A opravdu mě prostředí vtáhlo. Sice začáteční lokace se s těmi většími rovnat nemohla, ale i tak mě všudypřítomný ruch vesnice, hovory lidí, vozy tažené dobytkem a výhled do okolí učarovaly a já jsem byla zvědavá, co bude dál. A když jsem se dostala do známějších lokací, tak jsem se na to nemohla vynadívat, jak jsem jim to povedlo krásně vytvořit. Hlavní příběh nenabízel nic překvapivého, v podstatě jen odškrtávání nákupního (teda vraždícího) seznamu, povinný dějový zvrat, který opět nepřekvapil a hraní za Ayu, které mě osobně až tak nebavilo, ale aspoň to nebylo na dlouho.
Co mi přišlo jako největší posun oproti předešlým dílům (krom nádechu RPG), tak jsou vedlejší úkoly. Ubisoft opustil své generické úkoly, aby je nahradil generickými úkoly s příběhy (tedy generické aktivity tam jsou pořád, to jo). Na jednu stranu je mi sympatická snaha vývojářů dodat úkolům nějakou tvář, ovšem na druhou stranu jsou ty vedlejší úkoly to, co pro mě hru sráží. Zpočátku jsem se na vedlejší úkoly těšila, co se dozvím, jelikož místy doplňovaly i ten hlavní příběh, dávalo to smysl. Ale postupem času jsem už po pár větách těch lidí věděla, jaký typ úkolu bude následovat, jestli budu odemykat klece a vraždit, nebo jen vraždit a jestli před vraždou budu vyšetřovat, nebo ho můžu zabít ihned. Nejvtipnější byly úkoly s osvobozením nějakého lidu z klece. Nejdříve hekali, jak nemohou vstát, že je mám vynést, aby za hranicí zakázané oblasti vyskočili na nohy jako laňka a spustili děkovnou řeč. A třešničkou na dortu bylo, když mi řekli, že je mám následovat a někam se rozběhli. Ti invalidní lidé!
Trochu větší očekávání jsem měla u hrobek a byla to chyba. Jak psal nějaký kolega, tam by se daly vymyslet věci. Ale vběhnout do hrobky, najít prastarou tabulku, u které Bayek říká pořád to stejné dokola, a zase vyběhnout? A výjimečně hádanku se závažím? To je jejich představa dobrodružného prozkoumávání hrobek či pyramid? Neočekávám od toho Tomb Raidera, ale zase tak moc odfláknout to nemuseli.
I když komentář vypadá spíše negativně vzhledem k hodnocení, tak mě hra bavila, ten svět je ohromný (možná až moc) a bylo zábavné putovat Egyptem, občas setnou hlavu vojákovi, vybít nebohé doupě zvířat, ignorovat útoky dravců (ať je sežerou), najít poklady, zabít velitele a kapitány a pořád mě baví to skákání do nachystaných kupek sena/listí. Hra je na oddychové hraní skvělá (s přestávkami).
Pro: prostředí, příběh, hudba, Bayek
Proti: vedlejší úkoly, více kvantita než kvalita
TrapperPříjemná snaha o restart série, která ovšem většinově pořád trpí na nedostatcích předchozích dílů. To je Assassin's Creed Origins. Nejvíce mě z celé série bavili první 2 díly a z dalších jsem hrál již jen Assassin's Creed: Brotherhood a Assassin's Creed IV: Black Flag. Byl jsem tedy zvědavý, jak moc pauza značce AC pomohla.
V první chvíli mě hra naprosto uchvátila - Egypt a jeho zpracování je na špičkové úrovni. Jsou zde krásně zpracované vesnice, větší města a hlavně nádherná krajina. Tohle mě baví mnohem víc než pouze velké město jako tomu bylo v minulých dílech. To je ovšem jedno z malá pozitiv.
Jak již zmínili ostatní, úkoly jsou prostě stereotypní a nudné. Je zde vidět inspirace třetím zaklínačem. Otazníky ve světě považuji za velké plus - rozhodně jsou lepší než sbírat vlaječky, bedny apod.. Ovšem když odehrajete nějakých 6 hodin, všechny úkoly se začnou opakovat a jediné co se v nich liší jsou úvodní řeči/popř. délka než se dostanete k tomu, že máte někoho zabít. Čili to co mě právě u Zaklínače bavilo - poslouchat příběhy k úkolům a zjišťovat kolem nich všechny podrobnosti, mě zde nudí a nezajímá.
Líbí se mi změna bojového systému, kdy jsou boje konečně těžší a není to jen o tom stát a mačkat včas protiútok, kterým přijde knockout soupeře. Souboje jsou nyní více variabilní, občas je potřeba si je víc promyslet a celkově jsou zábavné až do konce hry. Bohužel jsem v nich stále narážel na bugy, kde Bayek zničehonic začal sekat úplně jinam, vypínalo se mi zaměření soupeře nebo jsem se zasekl a dostal kritický zásah od soupeře.
Ke hře vyšli také dvě DLC - Assassin's Creed Origins - The Hidden Ones a Assassin's Creed Origins - The Curse of the Pharaohs. První z nich mě ani příběhově ani prostředím nijak extra nenadchlo. Bylo to pouze to samé, čeho jsme dostali dost v samotné základní hře.
Naopak DLC Curse of the Pharaons považuji za velmi povedené. Úkoly jsou sice stále nudné, ale souboje s "bossy" jsou nyní zajímavější a hlavně zpracování posmrtného světa je dle mě naprosto dokonalé.
Celkem vzato mám na steamu odehráno 65 hodin se splněnými všemi achievmenty (Herní výzva 2019 :D). Z toho mě prvních 40 hodin upřímně bavilo a zajímalo jak to dopadne. Za to může hlavně nádherně zpracovaný svět, charismatický hlavní hrdina (Bayek je fakt boží!) a zábavný soubojový systém. Ke konci už jsem bohužel hrál pouze ze stereotypu a chtění dodělat všechny achievmenty.
Ubisoft se má pořád co učit (zatím nevím, zda budu pokračovat s Assassin's Creed: Odyssey) a hlavně by potřebovali zapracovat na příběhu a variabilitě úkolů.
PS. Assassin's Creed Origins - Discovery Tour je úžasná věc - zabudovat do hry i naučné stezky považuji za velké plus a sám jsem si jich několik prošel.
V první chvíli mě hra naprosto uchvátila - Egypt a jeho zpracování je na špičkové úrovni. Jsou zde krásně zpracované vesnice, větší města a hlavně nádherná krajina. Tohle mě baví mnohem víc než pouze velké město jako tomu bylo v minulých dílech. To je ovšem jedno z malá pozitiv.
Jak již zmínili ostatní, úkoly jsou prostě stereotypní a nudné. Je zde vidět inspirace třetím zaklínačem. Otazníky ve světě považuji za velké plus - rozhodně jsou lepší než sbírat vlaječky, bedny apod.. Ovšem když odehrajete nějakých 6 hodin, všechny úkoly se začnou opakovat a jediné co se v nich liší jsou úvodní řeči/popř. délka než se dostanete k tomu, že máte někoho zabít. Čili to co mě právě u Zaklínače bavilo - poslouchat příběhy k úkolům a zjišťovat kolem nich všechny podrobnosti, mě zde nudí a nezajímá.
Líbí se mi změna bojového systému, kdy jsou boje konečně těžší a není to jen o tom stát a mačkat včas protiútok, kterým přijde knockout soupeře. Souboje jsou nyní více variabilní, občas je potřeba si je víc promyslet a celkově jsou zábavné až do konce hry. Bohužel jsem v nich stále narážel na bugy, kde Bayek zničehonic začal sekat úplně jinam, vypínalo se mi zaměření soupeře nebo jsem se zasekl a dostal kritický zásah od soupeře.
Ke hře vyšli také dvě DLC - Assassin's Creed Origins - The Hidden Ones a Assassin's Creed Origins - The Curse of the Pharaohs. První z nich mě ani příběhově ani prostředím nijak extra nenadchlo. Bylo to pouze to samé, čeho jsme dostali dost v samotné základní hře.
Naopak DLC Curse of the Pharaons považuji za velmi povedené. Úkoly jsou sice stále nudné, ale souboje s "bossy" jsou nyní zajímavější a hlavně zpracování posmrtného světa je dle mě naprosto dokonalé.
Celkem vzato mám na steamu odehráno 65 hodin se splněnými všemi achievmenty (Herní výzva 2019 :D). Z toho mě prvních 40 hodin upřímně bavilo a zajímalo jak to dopadne. Za to může hlavně nádherně zpracovaný svět, charismatický hlavní hrdina (Bayek je fakt boží!) a zábavný soubojový systém. Ke konci už jsem bohužel hrál pouze ze stereotypu a chtění dodělat všechny achievmenty.
Ubisoft se má pořád co učit (zatím nevím, zda budu pokračovat s Assassin's Creed: Odyssey) a hlavně by potřebovali zapracovat na příběhu a variabilitě úkolů.
PS. Assassin's Creed Origins - Discovery Tour je úžasná věc - zabudovat do hry i naučné stezky považuji za velké plus a sám jsem si jich několik prošel.
Pro: Bayek, Aya, nádherný svět, soubojový systém, Assassin's Creed Origins - Discovery Tour
Proti: úkoly, příběh, stereotyp, velikost světa
ZbyisekMoje první hodina hraní Origins byla velmi rozpačitá, přímo až odpudivá. Po chvíli jsem si osvojil mechaniky, ovládání si sedlo a já jsem se plně ponořil do asasínování… a už jsem v něm nechal přes 60 hodin, což vlastně mluví samo za sebe.
Posun do více RPG provedení byl z počátku nezvyklý, na druhou stranu ale vítaný, neboť série AC dostala zase nový směr. Větší svět, méně lezení a skákání, více objevování, tunění, nakupování a prodávání…
Tím největším lákadlem Origins je mapa. V začátcích hraní jsem ji popisoval jako naprosto šílenou a vůbec jsem její rozměr nechápal. Pak jsem ale zjistil, že obří velikost je tím hlavní tahákem. Pořád totiž něco objevujete. Ať se vydáte kamkoliv, je velká pravděpodobnost, že to bude někde, kde jste ještě nebyli. Objevování mapy a zajímavostí v krajině mě prostě bavilo. Ježdění po Egyptě, překonávání pouští, prolézání skal a jeskyní, pátrání po oázách, městech a osadách. Krajina se mění, někdy je suchá, jindy plná vody a zeleně. Z věží, kopců a hor se otevírají výhledy do krajiny, a svět pod hladinou je jasný a pestrobarevný. Egypt a jeho příroda i města se povedly!
Herní náplň už tolik pestrosti nepobrala. Příběh i úkoly se odehrávají v tradičním AC duchu - tedy ve stálém opakování podobných aktivit. V hlavních příběhových misích se nějaké ty zvraty objevují, a příběh se žene kupředu slušně. Ale k pokračování v příběhu jsou nezbytné i vedlejší mise, které ne vždy oplývají originalitou. Zdlouhavé dialogy postupně přestávají bavit a v hraní kupředu žene jen ryzí zábavnost toho celého egyptského dobrodružství.
Origins nakonec hodnotím docela pozitivně. Příběhově ani herně to není žádný skvost, vlastně je to pořád ten stejný Assassin’s Creed. Ale aspoň to je zábava. Po dohrání hlavní hry jsem si dal pár měsíců odstup a pak se s chutí vrátil do dalšího objevování dvou DLC. Abych v Assassin’s Creed odehrál přes 60 hodin, to se mně ještě nestalo…
Posun do více RPG provedení byl z počátku nezvyklý, na druhou stranu ale vítaný, neboť série AC dostala zase nový směr. Větší svět, méně lezení a skákání, více objevování, tunění, nakupování a prodávání…
Tím největším lákadlem Origins je mapa. V začátcích hraní jsem ji popisoval jako naprosto šílenou a vůbec jsem její rozměr nechápal. Pak jsem ale zjistil, že obří velikost je tím hlavní tahákem. Pořád totiž něco objevujete. Ať se vydáte kamkoliv, je velká pravděpodobnost, že to bude někde, kde jste ještě nebyli. Objevování mapy a zajímavostí v krajině mě prostě bavilo. Ježdění po Egyptě, překonávání pouští, prolézání skal a jeskyní, pátrání po oázách, městech a osadách. Krajina se mění, někdy je suchá, jindy plná vody a zeleně. Z věží, kopců a hor se otevírají výhledy do krajiny, a svět pod hladinou je jasný a pestrobarevný. Egypt a jeho příroda i města se povedly!
Herní náplň už tolik pestrosti nepobrala. Příběh i úkoly se odehrávají v tradičním AC duchu - tedy ve stálém opakování podobných aktivit. V hlavních příběhových misích se nějaké ty zvraty objevují, a příběh se žene kupředu slušně. Ale k pokračování v příběhu jsou nezbytné i vedlejší mise, které ne vždy oplývají originalitou. Zdlouhavé dialogy postupně přestávají bavit a v hraní kupředu žene jen ryzí zábavnost toho celého egyptského dobrodružství.
Origins nakonec hodnotím docela pozitivně. Příběhově ani herně to není žádný skvost, vlastně je to pořád ten stejný Assassin’s Creed. Ale aspoň to je zábava. Po dohrání hlavní hry jsem si dal pár měsíců odstup a pak se s chutí vrátil do dalšího objevování dvou DLC. Abych v Assassin’s Creed odehrál přes 60 hodin, to se mně ještě nestalo…
ShadracUbisoft se překvapivě nebál sáhnout do jádra herních mechanik AC série a musíme si přiznat, že to už bylo fakt hodně potřeba. Tímto odvážným krokem totiž série přitáhla i několik nováčků. Ať už bylo lákadlem zasazení nebo větší směr k RPG systému. Hlavní roli ale hraje Egypt samotný. Až maniakální zaměření na detail krásně kříží zajímavým způsobem historii a zábavnou hru. Je radost prolézat Egyptská města, hrobky nebo přímo pyramidy. Když ale sleduju místní komentáře, tak se budu pravděpodobně opakovat. Tentokrát tedy více ve zkratce k věci, co mě vlastně sem tam nahnětlo.
Inu, opět je to příběh. Ten je stále obrovský trash. Cesta za pomstou těm megalomanským kulisám nesluší. Chtělo by to něco víc. Třeba větší zaměření na politické pletichy. Hráči nejsou idioti. Her o pomstě už hráli hromady. Kolik ale hráli her, kde řešíte intriky a zákulisí tehdejšího Egypta? Zapadá to do loru a zní to zajímavěji. Sice se nakousne jistý politický spektrum, ale je toho žalostně málo. Spíše téma funguje jen jako výplň, aby vám dodala další důvod, proč se vlastně hnát za pomstou. Docela nevyužitý potenciál, ne?
Side questy taky moc nepostoupily. Jsou sice tentokrát skryté za zábavnými mechanikami a uspokojující honbou za lootem, ale často řešíte malichernosti obyčejného obyvatelstva typu - tam ten cápek je na mě ošklivej, tak ho zabij. A mimochodem je ve vojenský základně, kam se máš infiltrovat, díky.
Možná jsem to zjednodušil, ale jádro většiny side questů je právě tohle. Tedy pokud zrovna neděláte poslíčka.
Samozřejmě čest výjimkám, kde například vyšetřujete rituální vraždu. Opět dost zjednodušeně, ale už má quest nějaký drive a je hodný zapamatování.
Vedlejší aktivity se skládají ze závodů na hippodromu, kterým jsem upřímně nepřišel na chuť. Na druhou stranu do světa zapadají a určitě si najde svojí cílovku. Další aktivitou je aréna. Rubete se sice v nádherných kulisách, ale stále se jen rubete. Neurazí a ani nenadchne.
Hlavní aktivitou je ale průzkum. Objevovat tajemství Egypta je prostě fantastický. Celkově musím uznat, že po grafický stránce nemá AC Origins chybu. Ukazuje Egypt v tom nejlepším možném světle. Putování pouští má správně izolovanou atmosféru (tedy pokud pouze neprojedete oblast na koni) a Alexandrie na opak příjemně společenskou a kulturní. Kdo by se nechtěl podívat do Alexandrijské knihovny?
Takže bez keců. AC origins mi přijde jako nejlepší díl ze série. Combat má už nějaký řád a představuje (občas) výzvu. Sbírání lootu je zábavné a průzkum rovněž. Pro příště už prosím nějaký fajn příběh!
Herní výzva v základní verzi splněna - Historie se opakuje
Inu, opět je to příběh. Ten je stále obrovský trash. Cesta za pomstou těm megalomanským kulisám nesluší. Chtělo by to něco víc. Třeba větší zaměření na politické pletichy. Hráči nejsou idioti. Her o pomstě už hráli hromady. Kolik ale hráli her, kde řešíte intriky a zákulisí tehdejšího Egypta? Zapadá to do loru a zní to zajímavěji. Sice se nakousne jistý politický spektrum, ale je toho žalostně málo. Spíše téma funguje jen jako výplň, aby vám dodala další důvod, proč se vlastně hnát za pomstou. Docela nevyužitý potenciál, ne?
Side questy taky moc nepostoupily. Jsou sice tentokrát skryté za zábavnými mechanikami a uspokojující honbou za lootem, ale často řešíte malichernosti obyčejného obyvatelstva typu - tam ten cápek je na mě ošklivej, tak ho zabij. A mimochodem je ve vojenský základně, kam se máš infiltrovat, díky.
Možná jsem to zjednodušil, ale jádro většiny side questů je právě tohle. Tedy pokud zrovna neděláte poslíčka.
Samozřejmě čest výjimkám, kde například vyšetřujete rituální vraždu. Opět dost zjednodušeně, ale už má quest nějaký drive a je hodný zapamatování.
Vedlejší aktivity se skládají ze závodů na hippodromu, kterým jsem upřímně nepřišel na chuť. Na druhou stranu do světa zapadají a určitě si najde svojí cílovku. Další aktivitou je aréna. Rubete se sice v nádherných kulisách, ale stále se jen rubete. Neurazí a ani nenadchne.
Hlavní aktivitou je ale průzkum. Objevovat tajemství Egypta je prostě fantastický. Celkově musím uznat, že po grafický stránce nemá AC Origins chybu. Ukazuje Egypt v tom nejlepším možném světle. Putování pouští má správně izolovanou atmosféru (tedy pokud pouze neprojedete oblast na koni) a Alexandrie na opak příjemně společenskou a kulturní. Kdo by se nechtěl podívat do Alexandrijské knihovny?
Takže bez keců. AC origins mi přijde jako nejlepší díl ze série. Combat má už nějaký řád a představuje (občas) výzvu. Sbírání lootu je zábavné a průzkum rovněž. Pro příště už prosím nějaký fajn příběh!
Herní výzva v základní verzi splněna - Historie se opakuje
Pro: Egypt, rozloha, průzkum, loot, souboje, motivující odměny, hudba, dabing, prolnutí historie a zábavy
Proti: příběh, postavy (nepočítejme historické, jo?), může nastat pocit stereotypu, děj vedlejších questů, "meh" vedlejší aktivity
PoorBoyOrigins je rozhodně nejlepší "Assassin", který jsem doposud hrál. Než se pustím do podrobnějšího komentáře, sluší se napsat alespoň první dojmy po dohrání. Origins má hned dva hlavní hrdiny, Bayeka a Egypt. Bayek je konečně relativně propracovaná postava, Ptolemaiovský Egypt je úchvatný. Inspirace třetím Zaklínačem je viditelná na každém rohu. Přesto je veškerá činnost relativně repetitivní, a navzdory relativní příběhové "naplněnosti" vedlejších questů se Origins nevyhne stereotypu. Od Geraltova dobrodružství se pak to Bayekovo liší hlavně tím, že jsem si na konci "oddechl". Zatímco u Witchera jsem se konci skoro programově vyhýbal, Origins už jsem skoro rád dohrál (a DLC nechávám na později - RDR 2 čeká). Každopádně se nebudu zlobit, když Ubisoft bude generovat podobně propracované, byť generické, openworldy. Tečka.
Pro: Bayek a Aya; Egypt; soubojový systém; děj a příběh vedlejších questů
Proti: Zkratkovitá hlavní dějová linie (hlavní antagonista se z ničehonic objeví, a pak umře); po čase stereotypní; grind (zejména kvůli vylepšování výbavy)
Spiker01K mému hraní polorestartované série vede trnitá cesta nárazového hraní, na jejímž konci jsem i s dlc utopil kolem 70ti hodin a jakmile si na chvilku odpočinu po Odyssey (dvouletá odmlka k dalšímu dílu to jistí), tak se k tomu ještě vrátím. A to proto, jelikož i přes zjevné vizuální podobnosti jsou to velmi odlišné hry, které se díky maličkostem celkem i jinak hrají. Moc se mi zpočátku nelíbila tato plánovaná evoluce mé snad nejoblíbenější herní série vůbec a příklon ke gore rpg žánru, jelikož takové hry vzásadě nehraji. A to proto, že má vrozená touha po perfekcionalismu mi nedovolí se z jedné vyzobávací lokace posunout do další, jakmile není na 100% splněná. A vypadá to, že AC mě časem takové hry hrát naučí. A je to přitom tak obrovské, vizuálně nádherné, třebaže ne každou jednotlivou texturou, ale takovým tím celkovým pohledem na jednak přebarvičkovaná města, hory nebo oázy a písečné duny. Člověk v takto obrovské hře chtě nechtě přistoupí k rychlému cestování načítacími obrazovkami a nezřídka kdy se mi stávalo, že mě Origins (či jaká já s oblibou říkám původním názvem Empire) svojí rozlohou pohlcuje a nedostavuje se ona pověstná plná imerze. Po takových deseti rozjezdových hodinách plnění haldy vedlejších questů, které jsou sice vesměs opakováním herních klišé ještě z devadesátek, ale zabaví, jsem se naprosto naladil na správnou vlnu a věděl jsem, že hru dohraju na 100%. Tento pocit se rázem vytratil zakoupením Gold edice hry, tedy prvním a hlavně druhým (obrovským, ač ne tak dlouhým) dlc, která přináší další území k prozkoumávání a ani Bayekův věrný velbloud vše prostě před příchodem Kassandry mým tempem prostě nezvládne.
Pokud bych měl extra chválit něco krom toho, co jde Ubisoftu zdaleka nejlépe, tedy tvoření perfekních virtuálních volně otevřených hřišť, pak je to soubojový systém. Hned první souboj na začátku pořádně zamrazí v tom, jak je to celé nepřístupné, ale jakmile tomu člověk dá šanci, vyloženě si to zamiluje. Což bude (možná) má částečná výtka k Odyssey, kde mám zatím 11h, tak nebudu soudit, ovšem je to tak, že souboják se celkem dost liší a boje se štítem na koni patří k tomu nejlepšímu, co jsem si mohl jako nehráč Mount and Blade ve (AC) hrách, hlavně tedy zde, přát. Příběh je už klasicky průměrný bez nějakého hlubšího přesahu po dohrání, ale nijak neruší a celkem mě mrzí absence nějakých dalších nápadů do přítomnosti, ovšem časy načrtnutí první civilizace z Brotherhoodu, které jsem vyloženě hltal, jsou zřejmě ta tam.
Pokud to někdo vzdal po, ne nutně slabších, ale opakujících se starších dílech, u Origins by mohl s klidem naskočit.
Pokud bych měl extra chválit něco krom toho, co jde Ubisoftu zdaleka nejlépe, tedy tvoření perfekních virtuálních volně otevřených hřišť, pak je to soubojový systém. Hned první souboj na začátku pořádně zamrazí v tom, jak je to celé nepřístupné, ale jakmile tomu člověk dá šanci, vyloženě si to zamiluje. Což bude (možná) má částečná výtka k Odyssey, kde mám zatím 11h, tak nebudu soudit, ovšem je to tak, že souboják se celkem dost liší a boje se štítem na koni patří k tomu nejlepšímu, co jsem si mohl jako nehráč Mount and Blade ve (AC) hrách, hlavně tedy zde, přát. Příběh je už klasicky průměrný bez nějakého hlubšího přesahu po dohrání, ale nijak neruší a celkem mě mrzí absence nějakých dalších nápadů do přítomnosti, ovšem časy načrtnutí první civilizace z Brotherhoodu, které jsem vyloženě hltal, jsou zřejmě ta tam.
Pokud to někdo vzdal po, ne nutně slabších, ale opakujících se starších dílech, u Origins by mohl s klidem naskočit.
Pro: soubojový systém, RPG prvky, resp schopnosti k rozdělování, extra subjektivní pro : omezení námořního systému, obleky a celkově vybavení ke sbírání, luk, kůň, kterého si zase jednou můžete kdykoliv přivolat, všemožné prozkoumávání krypt atd atd
Proti: ta hra je tak obrovská, že vyzobat to všecko člověka semele (a pokud ne, dorazí jej Odyssey)
JohnCZV AC sérii jsem už dlouhou dobu ztrácel víru. Od trojky šla kvalita strmě dolů. Čtyřka nebyla zlá, ale ty kokos: postavit to na stereotypních arkádových soubojích lodí... eh, nic pro mě. V Unity se ještě trochu o něco snažili, ale ne zcela úplně se to vyvedlo a Syndicate byl čistý amatérský narychlo splácaný průser. Proto mě ta dlouhá pauza potěšila a znova zažehla naději, že se dočkám něčeho víc, než jen slušně vymodelovaného historického světa (důvod, proč jsem to s touhle sérii ještě nevzdal). A vskutku, Origins je tak trochu novým začátkem a první AC hra po skončení Eziovské trilogie, která mě upřímně bavila až do samotného konce. Na začátku královsky, ke konci už méně, ale pořád solidně bavila. Pořád tam jsou ty otravné copy-paste prvky, které Ubisoft nastavil pro všechny své open-worldy, ale v daleko menší míře a děkuju děkuju, konečně jsou pryč collectibles. Alespoň v té otravné "to do list" formě. Děkuju!
Inspirace Zaklínačem je tu určitě ku prospěchu věci. Celá hra nepůsobí tak nechutně konzolovitě. Příjemně se ovládá, všechny nabídky jsou svižné, průzkum světa také. Celkově herní plocha působí komplexněji a uvěřitelněji (už to nevypadá tolik jak parkourová dráha). A hlavně: ten svět je prostě krásnej. Jakože fakt nádhernej. Prvních 30 hodin jsem se jenom kochal a užíval si všechny ty detaily a vizuální nádheru. A nejde jen o to, že je to všechno nádherně barevné a člověk vidí fakt jakože hodně mrtě do dálky. Ten svět prostě žije sám o sobě. Ta maniakální míra detailů mi přišla skoro až neuvěřitelná a s přehledem můžu říct, že vizuálně a technicky jsem hezčí hru prozatím nehrál. V tomhle ohledu Ubisoft překonal všechno, co bylo doposud vytvořeno. Sry, Geralte!
Co mě ale mrzí o to víc, že Ubisoft pořád nenajal schopné designéry misí a writery. Kdyby byla úroveň writingu a herní náplně tak maniakální, jako míra vizuálních detailů, měli bychom tu, dámy a pánové, jistojistě hru (minimálně) roku. Hlavní příběh je opět o pomstě, opět je to schematické vyvražďování členů Řádu hezky odspodu až na vrchol, což by možná nevadilo, ale kromě parádního Bayeka, Ayi a toho orlího superdronu (a možná taky ještě toho tejpka, co mu tak nehezky sejmuli dcerku... ten měl charakter) jsou to všechno figurky, které se objeví, řeknou pár slov a zase zmizí. I samotné mise jsou dost na jedno brdo, všechno je to psáno tak nějak stejně a i když je tam občas snaha sem tam o nějakou invenci nebo originální zápletku, pořád je to takové povrchní a tedy na míle daleko za Zaklínačem (no proč ho nezmínit, když se ho snaží Ubisofťáci tak okatě vykrádat). Writing celkově je prostě mdlý a design misí dost primitivní. A není to vidět jen na misích, ale třeba i na obsahu vedlejších aktivit. Třeba průzkum hrobek. Ty kráso, tam by se daly vymyslet tak pěkné puzzly a tombraiderovské sekvence a to i za cenu ztráty realističnosti. Ne, hrobky jsou na jedno brdo, puzzly prakticky žádné (vlastně se tam opakují jenom hrátky s výtahy a závažím, občas se světlem, ale většinou tam ani hádanky nejsou). Naštěstí je ta hra tak nádherná a krásná, že tohle jsem začal řešit až zhruba v poslední třetině, tedy v momentě, kdy se mi okoukal svět, unavila mě opakující se hudba (i když dope af) a začaly mi lézt na nervy stále stejné hlášky kolemjdoucích (třeba to, jak mě nějaký egyptský fracek furt posílá do chuje). Stále ten samý problém. Měli by ubrat na kvantitě a přidat na kvalitě.
Samotná hratelnost, kterou už popsali kolegové výše mnohem výstižněji, než bych kdy dovedl já, je ale zábavná a drží to nad vodou spolu s vizuálem opravdu hodně dlouho. I po takřka 100 hodinách mě hra baví, a i když během druhého DLC už pociťuji jistou únavu materiálem (resp. zmiňovaným repetitivním designem herních aktivit), tak mě ten souboják a svět pořád láká zpátky. Ale je to 100 hodin, sakra! Není moc her, co bych vydržel hrát tak dlouho. Takže prostě palec nahoru.
Co dodat? I přes mnou zmiňované výtky jsem si hru fakt užil. Sice jsem nedostal úplně to, co by si má supernáročná a vybíravá herní dušička přála, ale pořád jsem dostal hodně. Ale Ubi-hošánci: prosím prosím, najměte si schopné spisovatele. Nějakýho tejpka s tvůrčí vizí. 100 prakticky stejných základen a ležení k vyčištění přeci nikoho nezabaví tak, jako pěkný, komplexní, tíživý a emočně vyčerpávající quest. A Witcher 3 ukázal, že to jde. I na tak ohromné herní ploše. A šlo by to i tady, klidně i bez dialogových voleb. Tady ta designérská variabilita a sžití s příběhem a postavami pořád dost chybí. Ale i tak velkej a správnej krok kupředu.
Inspirace Zaklínačem je tu určitě ku prospěchu věci. Celá hra nepůsobí tak nechutně konzolovitě. Příjemně se ovládá, všechny nabídky jsou svižné, průzkum světa také. Celkově herní plocha působí komplexněji a uvěřitelněji (už to nevypadá tolik jak parkourová dráha). A hlavně: ten svět je prostě krásnej. Jakože fakt nádhernej. Prvních 30 hodin jsem se jenom kochal a užíval si všechny ty detaily a vizuální nádheru. A nejde jen o to, že je to všechno nádherně barevné a člověk vidí fakt jakože hodně mrtě do dálky. Ten svět prostě žije sám o sobě. Ta maniakální míra detailů mi přišla skoro až neuvěřitelná a s přehledem můžu říct, že vizuálně a technicky jsem hezčí hru prozatím nehrál. V tomhle ohledu Ubisoft překonal všechno, co bylo doposud vytvořeno. Sry, Geralte!
Co mě ale mrzí o to víc, že Ubisoft pořád nenajal schopné designéry misí a writery. Kdyby byla úroveň writingu a herní náplně tak maniakální, jako míra vizuálních detailů, měli bychom tu, dámy a pánové, jistojistě hru (minimálně) roku. Hlavní příběh je opět o pomstě, opět je to schematické vyvražďování členů Řádu hezky odspodu až na vrchol, což by možná nevadilo, ale kromě parádního Bayeka, Ayi a toho orlího superdronu (a možná taky ještě toho tejpka, co mu tak nehezky sejmuli dcerku... ten měl charakter) jsou to všechno figurky, které se objeví, řeknou pár slov a zase zmizí. I samotné mise jsou dost na jedno brdo, všechno je to psáno tak nějak stejně a i když je tam občas snaha sem tam o nějakou invenci nebo originální zápletku, pořád je to takové povrchní a tedy na míle daleko za Zaklínačem (no proč ho nezmínit, když se ho snaží Ubisofťáci tak okatě vykrádat). Writing celkově je prostě mdlý a design misí dost primitivní. A není to vidět jen na misích, ale třeba i na obsahu vedlejších aktivit. Třeba průzkum hrobek. Ty kráso, tam by se daly vymyslet tak pěkné puzzly a tombraiderovské sekvence a to i za cenu ztráty realističnosti. Ne, hrobky jsou na jedno brdo, puzzly prakticky žádné (vlastně se tam opakují jenom hrátky s výtahy a závažím, občas se světlem, ale většinou tam ani hádanky nejsou). Naštěstí je ta hra tak nádherná a krásná, že tohle jsem začal řešit až zhruba v poslední třetině, tedy v momentě, kdy se mi okoukal svět, unavila mě opakující se hudba (i když dope af) a začaly mi lézt na nervy stále stejné hlášky kolemjdoucích (třeba to, jak mě nějaký egyptský fracek furt posílá do chuje). Stále ten samý problém. Měli by ubrat na kvantitě a přidat na kvalitě.
Samotná hratelnost, kterou už popsali kolegové výše mnohem výstižněji, než bych kdy dovedl já, je ale zábavná a drží to nad vodou spolu s vizuálem opravdu hodně dlouho. I po takřka 100 hodinách mě hra baví, a i když během druhého DLC už pociťuji jistou únavu materiálem (resp. zmiňovaným repetitivním designem herních aktivit), tak mě ten souboják a svět pořád láká zpátky. Ale je to 100 hodin, sakra! Není moc her, co bych vydržel hrát tak dlouho. Takže prostě palec nahoru.
Co dodat? I přes mnou zmiňované výtky jsem si hru fakt užil. Sice jsem nedostal úplně to, co by si má supernáročná a vybíravá herní dušička přála, ale pořád jsem dostal hodně. Ale Ubi-hošánci: prosím prosím, najměte si schopné spisovatele. Nějakýho tejpka s tvůrčí vizí. 100 prakticky stejných základen a ležení k vyčištění přeci nikoho nezabaví tak, jako pěkný, komplexní, tíživý a emočně vyčerpávající quest. A Witcher 3 ukázal, že to jde. I na tak ohromné herní ploše. A šlo by to i tady, klidně i bez dialogových voleb. Tady ta designérská variabilita a sžití s příběhem a postavami pořád dost chybí. Ale i tak velkej a správnej krok kupředu.
Pro: Bayek, Aya a Senu; Discovery Tour, překrásný svět, soubojový systém, maniakální míra detailů co se herního světa týče, lehký příklon k RPG, absence "to do" hovadin a collectibles, konečně zase zábavný design misí...
Proti: ... ale pořád mi to nestačí, slabý writing, nezáživné postavy, nevyužitý potenciál; jakmile opadne opojení vizuálem, začne se to herně až příliš opakovat -> nedostatek kreativity
Eleanor"Zabiju každého, kdo byl toho dne v Síwě!"
Ubisoft se vrátil se vším, co na Assassin's Creed sérii máme rádi - s krásně vyvedenými reáliemi, se silnou historickou atmosférou, s pár skutečnými dějinnými postavami a pomstou za člena rodiny (neuvěřitelně už po čtvrté, velká kreativita :D). Především se ale Ubi vrátil s tím, co máme na AC snad nejraději - s ÚŽASNOU HRATELNOSTÍ.
Po graficky krásném, příběhově však chudém Unity a příšerném Syndicate, kde po historii nebyly skoro ani památky, se AC série vrátila ke kořenům, bez mega cool vystřelovacích háků, honiček v kočárech, napěťových bomb a podobných nesmyslů. Klasicky s mečem, skrytou čepelí, lukem a šípem a šipkami. Všechno pěkně postaru a bez přehánění. Dokonce místo vševědoucího "orlího zraku" máme orlici Senu, co se někdy dost loudá, nepřátelé se nikde na radar nezakreslí, z toho prostého důvodu, že žádný radar neexistuje, žádná zmenšená verze mapky, nic. O směru, jímž se nepřátelé dívají, naservírovaném pod nos, si můžeme nechat jenom zdát. A mě osobně se tyto změny "k těžšímu" líbily hodně, člověk si dává větší pozor, musí déle pozorovat chování protivníků atd., zkrátka to přispívá k realističnosti.
Nevím, zda má cenu se bavit o příběhu a postavách, Ubi zřejmě nikdy nepřekročí stín Ezia di Auditoreho, a ani s rozzuřeným Bayekem se Síwy a jeho ženou tomu není jinak. Nebyly to nejhorší hlavní postavy, patřily určitě do lepšího průměru AC série, ale že bych o ně trnula strachy a záleželo by mi na jejich osudu, mimo pomstu, to se říct nedá. Příběh, jak už jsem předeslala, nám už po čtvrté ze sedmi dílů, servíruje starou známou pomstu za mrtvého člena rodiny, nyní je to jen bolestivější, protože se jedná o malé dítě hlavního hrdiny. Jinak jsme to viděli už hodně krát a je nám jasné, že bude následovat "vyvražďovačka" od méně podstatných bossů směrem ke strůjcům toho všeho. Musíme si přiznat, že Ubisoft nemá úplně nejschopnější, ani nejtalentovanější scénáristy, velmi jemně řečeno. Postavy jsou docela ploché, nemají moc osobnosti, většinou jsou i dost černobílé, ale kdo se dostal přes všechny díly AC až k sedmému Origins (a k tomu si třeba ještě hodil Brotherhood, Revelations nebo Rogue), pak u série zcela jistě nezůstal kvůli příběhům a postavám. Zůstal u AC protože žádná jiná hra vám v současnosti nenabídne možnost pohybovat se v historických reáliích zpracovaných tak detailně, až se kolikrát tají dech. Žádná jiná hra vám nedá pocit té které historické éry tak rozsáhle, včetně skutečných historických postav, kostýmů, uniforem, zvyků, zbroje atd.
A zde se dostávám k důvodu, proč jsem AC Origins udělila tak vysoké hodnocení: Egypt. Už bych ani nemusela nic moc dodávat. Nejsilnější dobová atmosféra od dob renesanční Itálie v AC II a Brotherhood, za celou sérii. Když stojíte s velbloudem, kterému jsou mimochodem vidět i žíly na břiše, na poušti a rozhlédnete se, jak si vítr pohrává s pískem na rozpálených dunách, ostré slunce vám svítí do obličeje, jste nadšeni. Když pak uděláte pár kroků a vidíte za sebou stopy velblouda, které po čase onen vítr rozfoukává, jste víc než jen to a to jste se ještě ani nikde nepodívali. Alexandrie se svou zdobností, sochami, náměstími i pestrobarevnými květy nebo Gíza s pyramidami, do nichž, po vzoru Lary Croft můžete vejít a trochu si přilepšit, občas i rozluštit primitivní hádanku, abyste se dostali dál, to všechno je k nezaplacení. V Krokodilopoli a Kyréně se zase můžete stát Gladiátorem, u Alexandrie můžete budovat kariéru jezdce na Hypodromu. Můžete zabíjet roztodivná zvířata pro kůži, abyste si vylepšovali zbroj, můžete dobývat vojenská území za vidinou zisku lepší zbraně, či bohatství. Mapa je skutečně obrovská, včetně několika naprosto až zbytečně rozsáhlých pouští. Můžete zde řešit spousty vedlejších úkolů, když nechcete ještě hrát hlavní cestu za pomstou, kde vesměs pomáháte lidem s jejich každodenními starostmi. Vlastně přibylo tolik RPG prvků, že mě ve výsledku až štvalo, že nemohu za Bayeka rozhodovat, co řekne, či jak se zachová, protože to jediné chybí k plnohodnotnému RPG. Inspirace Zaklínačem 3 je zjevná, včetně vydělávání na cetkách, které posbíráte cestou, včetně stromu schopností a včetně takových detailů, jako jsou otazníky na mapě, či kapky padající na kameru, když zrychlíte loď. Na rozdíl od Zaklínače, je ale Bayekův inventář krásně přehledný, nesbíráte 100 000 pergamenů, u nichž pak ani nevíte, zda je nebudete potřebovat a zda je můžete prodat, a hlavně inventář se nikdy zcela nezaplní, takže nemusíte každou chvíli k obchodníkovi, abyste se vůbec mohli pohnout. Rovněž rychlé cestování odkudkoli je super. V neposlední řadě musím ocenit i pár z průměru vybočujících dějových zvratů, kdy jsem si například nemyslela, že v Ubi budou mít na to, zavraždit další malé díte ve hře - holčičku Šadju, kterou bába "Krokodýl" utopí a Bayek tomu nestihne zabránit, to pro mě byl asi nejsilnější zážitek ze celé hry. Pak ten plot-twist se Skarabeem nebyl špatný a snaha vytvořit psychologickou motivaci jedné ze záporaček - Hyeny - taky docela ušla. Chtělo to ale více podobných vybočení z běžné rutiny cesty za pomstou, abych mohla dát vyšší hodnocení.
Assassin's Creed Origins není úplně nejlepším dílem AC série, ale rozhodně patří k těm nejlepším. Ne příběhem, ne postavami a ne dialogy, ale silnou dobovou atmosférou, krásným velkým otevřeným světem, množstvím vedlejších úkolů a aktivit, výbornou hudbou, příklonem k RPG hrám a úžasnou hratelností. Po dlouhé době se konečně těším na další díl AC a doufám, že ke všemu, co je na Origins dobré, snad přibude i dobrý scénář a silná originální zápletka.
Ubisoft se vrátil se vším, co na Assassin's Creed sérii máme rádi - s krásně vyvedenými reáliemi, se silnou historickou atmosférou, s pár skutečnými dějinnými postavami a pomstou za člena rodiny (neuvěřitelně už po čtvrté, velká kreativita :D). Především se ale Ubi vrátil s tím, co máme na AC snad nejraději - s ÚŽASNOU HRATELNOSTÍ.
Po graficky krásném, příběhově však chudém Unity a příšerném Syndicate, kde po historii nebyly skoro ani památky, se AC série vrátila ke kořenům, bez mega cool vystřelovacích háků, honiček v kočárech, napěťových bomb a podobných nesmyslů. Klasicky s mečem, skrytou čepelí, lukem a šípem a šipkami. Všechno pěkně postaru a bez přehánění. Dokonce místo vševědoucího "orlího zraku" máme orlici Senu, co se někdy dost loudá, nepřátelé se nikde na radar nezakreslí, z toho prostého důvodu, že žádný radar neexistuje, žádná zmenšená verze mapky, nic. O směru, jímž se nepřátelé dívají, naservírovaném pod nos, si můžeme nechat jenom zdát. A mě osobně se tyto změny "k těžšímu" líbily hodně, člověk si dává větší pozor, musí déle pozorovat chování protivníků atd., zkrátka to přispívá k realističnosti.
Nevím, zda má cenu se bavit o příběhu a postavách, Ubi zřejmě nikdy nepřekročí stín Ezia di Auditoreho, a ani s rozzuřeným Bayekem se Síwy a jeho ženou tomu není jinak. Nebyly to nejhorší hlavní postavy, patřily určitě do lepšího průměru AC série, ale že bych o ně trnula strachy a záleželo by mi na jejich osudu, mimo pomstu, to se říct nedá. Příběh, jak už jsem předeslala, nám už po čtvrté ze sedmi dílů, servíruje starou známou pomstu za mrtvého člena rodiny, nyní je to jen bolestivější, protože se jedná o malé dítě hlavního hrdiny. Jinak jsme to viděli už hodně krát a je nám jasné, že bude následovat "vyvražďovačka" od méně podstatných bossů směrem ke strůjcům toho všeho. Musíme si přiznat, že Ubisoft nemá úplně nejschopnější, ani nejtalentovanější scénáristy, velmi jemně řečeno. Postavy jsou docela ploché, nemají moc osobnosti, většinou jsou i dost černobílé, ale kdo se dostal přes všechny díly AC až k sedmému Origins (a k tomu si třeba ještě hodil Brotherhood, Revelations nebo Rogue), pak u série zcela jistě nezůstal kvůli příběhům a postavám. Zůstal u AC protože žádná jiná hra vám v současnosti nenabídne možnost pohybovat se v historických reáliích zpracovaných tak detailně, až se kolikrát tají dech. Žádná jiná hra vám nedá pocit té které historické éry tak rozsáhle, včetně skutečných historických postav, kostýmů, uniforem, zvyků, zbroje atd.
A zde se dostávám k důvodu, proč jsem AC Origins udělila tak vysoké hodnocení: Egypt. Už bych ani nemusela nic moc dodávat. Nejsilnější dobová atmosféra od dob renesanční Itálie v AC II a Brotherhood, za celou sérii. Když stojíte s velbloudem, kterému jsou mimochodem vidět i žíly na břiše, na poušti a rozhlédnete se, jak si vítr pohrává s pískem na rozpálených dunách, ostré slunce vám svítí do obličeje, jste nadšeni. Když pak uděláte pár kroků a vidíte za sebou stopy velblouda, které po čase onen vítr rozfoukává, jste víc než jen to a to jste se ještě ani nikde nepodívali. Alexandrie se svou zdobností, sochami, náměstími i pestrobarevnými květy nebo Gíza s pyramidami, do nichž, po vzoru Lary Croft můžete vejít a trochu si přilepšit, občas i rozluštit primitivní hádanku, abyste se dostali dál, to všechno je k nezaplacení. V Krokodilopoli a Kyréně se zase můžete stát Gladiátorem, u Alexandrie můžete budovat kariéru jezdce na Hypodromu. Můžete zabíjet roztodivná zvířata pro kůži, abyste si vylepšovali zbroj, můžete dobývat vojenská území za vidinou zisku lepší zbraně, či bohatství. Mapa je skutečně obrovská, včetně několika naprosto až zbytečně rozsáhlých pouští. Můžete zde řešit spousty vedlejších úkolů, když nechcete ještě hrát hlavní cestu za pomstou, kde vesměs pomáháte lidem s jejich každodenními starostmi. Vlastně přibylo tolik RPG prvků, že mě ve výsledku až štvalo, že nemohu za Bayeka rozhodovat, co řekne, či jak se zachová, protože to jediné chybí k plnohodnotnému RPG. Inspirace Zaklínačem 3 je zjevná, včetně vydělávání na cetkách, které posbíráte cestou, včetně stromu schopností a včetně takových detailů, jako jsou otazníky na mapě, či kapky padající na kameru, když zrychlíte loď. Na rozdíl od Zaklínače, je ale Bayekův inventář krásně přehledný, nesbíráte 100 000 pergamenů, u nichž pak ani nevíte, zda je nebudete potřebovat a zda je můžete prodat, a hlavně inventář se nikdy zcela nezaplní, takže nemusíte každou chvíli k obchodníkovi, abyste se vůbec mohli pohnout. Rovněž rychlé cestování odkudkoli je super. V neposlední řadě musím ocenit i pár z průměru vybočujících dějových zvratů, kdy jsem si například nemyslela, že v Ubi budou mít na to, zavraždit další malé díte ve hře - holčičku Šadju, kterou bába "Krokodýl" utopí a Bayek tomu nestihne zabránit, to pro mě byl asi nejsilnější zážitek ze celé hry. Pak ten plot-twist se Skarabeem nebyl špatný a snaha vytvořit psychologickou motivaci jedné ze záporaček - Hyeny - taky docela ušla. Chtělo to ale více podobných vybočení z běžné rutiny cesty za pomstou, abych mohla dát vyšší hodnocení.
Assassin's Creed Origins není úplně nejlepším dílem AC série, ale rozhodně patří k těm nejlepším. Ne příběhem, ne postavami a ne dialogy, ale silnou dobovou atmosférou, krásným velkým otevřeným světem, množstvím vedlejších úkolů a aktivit, výbornou hudbou, příklonem k RPG hrám a úžasnou hratelností. Po dlouhé době se konečně těším na další díl AC a doufám, že ke všemu, co je na Origins dobré, snad přibude i dobrý scénář a silná originální zápletka.
Pro: Výborná hratelnost, velký otevřený svět, detailně zpracované památky, dobrá hudba, RPG prvky
Proti: Průměrné hlavní postavy, nevýrazné vedlejší postavy, neoriginální zápletka, neoriginální scénář a zase ty dementní souboje lodí. :D
Blackhand47Několik let jsme se v Assassins Creed posouvali v čase neustále dopředu, nyní konečně nastal čas podívat se úplně na začátek. V Origins vás ještě nečekají asasíni ani templáři, nýbrž jejich předchůdci v podobě Skrytých a Řádu Prastarých, které vidíme na počátku dlouholeté války, jež začala necelých padesát let před naším letopočtem v Egyptě. Hlavní zápletkou je již tradičně pomsta, což je asi nejsnazší způsob, jak vybudovat nějaký děj. Do rukou se nám tentokrát dostává hrdinný Bayek, kterého kromě pomsty žene ještě čest a touha po spravedlnosti.
Naneštěstí je Bayek snad jedinou více propracovanou postavou, což je u Assassins Creed docela neobvyklé. Záporáci, hrdinové ani historické postavy nemají žádné větší motivace a nedostává se jim ani moc prostoru. Jedinými postavami, které uvidíte častěji jsou Aya a Kleopatra, které ale nejsou příliš dobře napsané, obě byste navíc nejradši uškrtili. První AC sice také neměl kdovíjak propracované padouchy, ale aspoň vám byli představeni jako řádné svině, které vraždí, mučí a týrají bezbranné obyvatele Jeruzaléma. Zde Řád v akci moc nevidíme, pouze nám civilisté popisují své trable a my ony pleticháře vystopujeme a v mžiku zabijeme. Hlavoun Řádu se dokonce objeví víceméně těsně před koncem, přičemž nevíme nic o jeho plánech.
Slibovaná pasáž v přítomnosti také není kdovíjak skvělá. Tvůrci nám tvrdili, že nás čeká obdobná akce jako v AC3, přičemž zde máme jen pár ani ne pětiminutových scének. Vedlejší úkoly v minulosti jsou pak tradičně udělané jako přes kopírák a nabízí vám z několika scénářů: velký zlý člověk stojí za problémem ve městě, ztracený člen rodiny nebo výběrčí daní. To i Unity mělo podnětnější příběhy, přičemž vycházely ze skutečné historie.
Abych jenom nekritizoval, což by bylo divné vůči mému vysokému hodnocení, tak musím pochválit zpracování světa, které je přímo skvělé, tohle je něco, co Ubisoft prostě umí. Egypt působí opravdu věrohodně a máme možnost prozkoumat každý kout a vyšplhat téměř na cokoliv. Alexandrie a Kyréna mě naprosto ohromily, přičemž jsem si užil mnoho krásných výhledů po celém Egyptě.
Oproti předešlým dílům jsme se dočkali opravdu velké změny v hratelnosti, kterou tvůrci z většiny převzali z třetího Zaklínače, což nebylo vůbec naškodu. Proti kopírování prvků nic nemám, když něco funguje, přece to nemůže zůstat na jednom místě. Krapítek mi sice vadilo, že tvůrci opustili od klasického orlího pohledu a nahradili jej "zaklínačským smyslem" a "dronem", ale v rychlosti jsem si na to zvykl. Právě díky hratelnosti jsem si hru opravdu užil a mapu jsem pročistil, co to jen šlo. Ve volných chvílích jsem navštěvoval hippodrom, kde byli velice povedené závody, přičemž aréna mi naopak přišla opravdu nezáživná. Stejně tak mne nebavily ani námořní bitvy, které tým v předešlých hrách zvládl na jedničku.
Hra vyniká také v maličkostech, které jsem u Ubi opravdu nečekal. Živý svět jsme tu sice měli vždycky, ale kdo by čekal funkční písečnou bouři, která se žene krajinou nebo několik typů fata morgány. Funguje zde také zvířena, která se chová přesně jako ve skutečnosti. Ptáci se při přiblížení hned vyplaší a vzlétnou, dravci pak zase nahánějí bezbranné býložravce. Před pár dny jsem si také všiml skutečnosti, že Ubisoft při tvorbě velblouda udělali MoCap skutečného tak, že jej navlékli do tradičního černého oblečku s pinpongáči.
Jak jsem již zmínil, hra se jako tradiční AC příliš nechová, pokud tedy nepočítáme skryté vraždy nebo zápletku s naháněním tajemných osob. Abych se tedy přizpůsobil onomu RPG stylu, vyměnil jsem klasickou bílou róbu za brnění, které navíc k Bayekově Medžajskému postu hezky sedlo. Většinu hry jsem pak strávil s vybavením z Final Fantasy úkolu, který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co tahle hra mohla nabídnout.
Nyní jen musíme počkat na oznámení, v jakém prostředí se bude příští hra odehrávat, a jestli zůstane u RPG stylu nebo se vrátí ke kořenům. U onoho RPG by mi nevadilo pokračování ve starověku, vláda Čingise ani doba vikingů, přičemž klasický AC by se nejvíce vyjímal v době vlády Rudolfa II. To by bylo k mému postoji ke hře a budoucnosti AC asi už vše. Na konec bych jenom zmínil můj malý objev - Caesar=Babiš.
Naneštěstí je Bayek snad jedinou více propracovanou postavou, což je u Assassins Creed docela neobvyklé. Záporáci, hrdinové ani historické postavy nemají žádné větší motivace a nedostává se jim ani moc prostoru. Jedinými postavami, které uvidíte častěji jsou Aya a Kleopatra, které ale nejsou příliš dobře napsané, obě byste navíc nejradši uškrtili. První AC sice také neměl kdovíjak propracované padouchy, ale aspoň vám byli představeni jako řádné svině, které vraždí, mučí a týrají bezbranné obyvatele Jeruzaléma. Zde Řád v akci moc nevidíme, pouze nám civilisté popisují své trable a my ony pleticháře vystopujeme a v mžiku zabijeme. Hlavoun Řádu se dokonce objeví víceméně těsně před koncem, přičemž nevíme nic o jeho plánech.
Slibovaná pasáž v přítomnosti také není kdovíjak skvělá. Tvůrci nám tvrdili, že nás čeká obdobná akce jako v AC3, přičemž zde máme jen pár ani ne pětiminutových scének. Vedlejší úkoly v minulosti jsou pak tradičně udělané jako přes kopírák a nabízí vám z několika scénářů: velký zlý člověk stojí za problémem ve městě, ztracený člen rodiny nebo výběrčí daní. To i Unity mělo podnětnější příběhy, přičemž vycházely ze skutečné historie.
Abych jenom nekritizoval, což by bylo divné vůči mému vysokému hodnocení, tak musím pochválit zpracování světa, které je přímo skvělé, tohle je něco, co Ubisoft prostě umí. Egypt působí opravdu věrohodně a máme možnost prozkoumat každý kout a vyšplhat téměř na cokoliv. Alexandrie a Kyréna mě naprosto ohromily, přičemž jsem si užil mnoho krásných výhledů po celém Egyptě.
Oproti předešlým dílům jsme se dočkali opravdu velké změny v hratelnosti, kterou tvůrci z většiny převzali z třetího Zaklínače, což nebylo vůbec naškodu. Proti kopírování prvků nic nemám, když něco funguje, přece to nemůže zůstat na jednom místě. Krapítek mi sice vadilo, že tvůrci opustili od klasického orlího pohledu a nahradili jej "zaklínačským smyslem" a "dronem", ale v rychlosti jsem si na to zvykl. Právě díky hratelnosti jsem si hru opravdu užil a mapu jsem pročistil, co to jen šlo. Ve volných chvílích jsem navštěvoval hippodrom, kde byli velice povedené závody, přičemž aréna mi naopak přišla opravdu nezáživná. Stejně tak mne nebavily ani námořní bitvy, které tým v předešlých hrách zvládl na jedničku.
Hra vyniká také v maličkostech, které jsem u Ubi opravdu nečekal. Živý svět jsme tu sice měli vždycky, ale kdo by čekal funkční písečnou bouři, která se žene krajinou nebo několik typů fata morgány. Funguje zde také zvířena, která se chová přesně jako ve skutečnosti. Ptáci se při přiblížení hned vyplaší a vzlétnou, dravci pak zase nahánějí bezbranné býložravce. Před pár dny jsem si také všiml skutečnosti, že Ubisoft při tvorbě velblouda udělali MoCap skutečného tak, že jej navlékli do tradičního černého oblečku s pinpongáči.
Jak jsem již zmínil, hra se jako tradiční AC příliš nechová, pokud tedy nepočítáme skryté vraždy nebo zápletku s naháněním tajemných osob. Abych se tedy přizpůsobil onomu RPG stylu, vyměnil jsem klasickou bílou róbu za brnění, které navíc k Bayekově Medžajskému postu hezky sedlo. Většinu hry jsem pak strávil s vybavením z Final Fantasy úkolu, který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co tahle hra mohla nabídnout.
Nyní jen musíme počkat na oznámení, v jakém prostředí se bude příští hra odehrávat, a jestli zůstane u RPG stylu nebo se vrátí ke kořenům. U onoho RPG by mi nevadilo pokračování ve starověku, vláda Čingise ani doba vikingů, přičemž klasický AC by se nejvíce vyjímal v době vlády Rudolfa II. To by bylo k mému postoji ke hře a budoucnosti AC asi už vše. Na konec bych jenom zmínil můj malý objev - Caesar=Babiš.
Pro: Svět, Bayek, RPG prvky, délka hry, závody
Proti: Nezáživné postavy, příběh, přítomnost a úkoly
TheHofiFanoušci série Assassin's Creed mezi které patřím i já tak čekali o rok více, než jsou zvyklí a hned na začátku musím říct, že se to vyplatilo. Jako první řeknu to, že takovou hromadu obsahu jsem zažil naposledy u Zaklínač 3. Assassin's Creed: Origins má krásný a obrovský svět, nádhernou grafiku, skvělé ozvučení, velmi dobrý příběh a dabing.
Teď si to trochu rozepíšeme, jako první jsem zmínil herní svět tak tak ten je doslova obrovský a krásně zpracovaný k tomu si přidejme dohlednost, takže když jste někde ve městě, které je i celkem daleko od Gízi tak vidíte jak se v dálce tyčí pyramidy to je prostě nádhera a to tu ještě máte fotomod který jsem sice použil asi jednou, ale to mě teprve čeká. Další jsem říkal grafika která je skvělá a díky tomu také funguje i už zmíněné prostředí co bych grafice asi vytknul tak je to že hře občas padali i FPS ale to bylo fakt jen párkrát.
Také tu je skvělý příběh, který umí být vtipný a i velice dojemný ta právě to poslední dva díly Assassin's Creed neuměly. Hra je oproti předchozím dílu jiná hlavně kvůli rozsáhlému RPG systému takže tu levelujete a dostáváte, dovednostní body za které si kupujete nové schopnosti a také tu veliká škála zbrání od mečů, luků až po těžké sekery a palice. A jako poslední z kladu, o kterých se více rozepíšu tak je právě dabing herci své role zahrály na výbornou a dokonce i hlavní hrdina Bayek mi přišel jako velký sympaťák.
No co dodat. Assassin's Creed: Origins je skvělý přírůstek do rodiny a těch pár chybek co má tak to jsou pro mě drobotiny je vidět že Ubisoft si uvědomil, že každý rok sázet jeden díl za druhým se prostě časem nevyplácí a ta roční pauza tomu prostě přispěla. Pokud jste nováček, a nebo, veterán této série a ještě jste to nehrály tak vám můžu ten to díly jenom doporučit.
Teď si to trochu rozepíšeme, jako první jsem zmínil herní svět tak tak ten je doslova obrovský a krásně zpracovaný k tomu si přidejme dohlednost, takže když jste někde ve městě, které je i celkem daleko od Gízi tak vidíte jak se v dálce tyčí pyramidy to je prostě nádhera a to tu ještě máte fotomod který jsem sice použil asi jednou, ale to mě teprve čeká. Další jsem říkal grafika která je skvělá a díky tomu také funguje i už zmíněné prostředí co bych grafice asi vytknul tak je to že hře občas padali i FPS ale to bylo fakt jen párkrát.
Také tu je skvělý příběh, který umí být vtipný a i velice dojemný ta právě to poslední dva díly Assassin's Creed neuměly. Hra je oproti předchozím dílu jiná hlavně kvůli rozsáhlému RPG systému takže tu levelujete a dostáváte, dovednostní body za které si kupujete nové schopnosti a také tu veliká škála zbrání od mečů, luků až po těžké sekery a palice. A jako poslední z kladu, o kterých se více rozepíšu tak je právě dabing herci své role zahrály na výbornou a dokonce i hlavní hrdina Bayek mi přišel jako velký sympaťák.
No co dodat. Assassin's Creed: Origins je skvělý přírůstek do rodiny a těch pár chybek co má tak to jsou pro mě drobotiny je vidět že Ubisoft si uvědomil, že každý rok sázet jeden díl za druhým se prostě časem nevyplácí a ta roční pauza tomu prostě přispěla. Pokud jste nováček, a nebo, veterán této série a ještě jste to nehrály tak vám můžu ten to díly jenom doporučit.
Pro: Příběh, hlavní hrdina, dabing postav, grafika, krásný a velký otevřený svět, rozsáhlé RPG prvky a zbraně, soubojový system.
Proti: Občasné propady FPS.
martinelkAssassin's Creed Origins má být díl který opět nastartuje zvolna upadající sérii. Upřímně si myslím, že ačkoli je zde mnoho změn a mnohé určitě k lepšímu, tak spousta věcí zůstává vlastně při starém a tím táhné Origins ke dnu.
Začněmě pozitivy a rovnou tím největším pozitivem který celou hru táhne vzhůru. Egypt. Egypt! EGYPT. Zdejší Egypt je vážně něco. Je tak skvěle vymodelovaný a hlavně vystavěný, že máte pocit jakoby jste tam fakt byly. Zdejší chrámy, pevnosti a rozvaliny jsou vyvedeny s až maniakální přesností a vidět zdejší pyramidy ještě než je zcela ohlodal zub času je fakt paráda. Nejde ale jen o stavby ale o prostředí jako takové. Ta chuť neustále objevovat a zkoumat co je za další dunou je neskutečná. Prostě Ubisoft znovu dokazuje, že jde li o převedení historických míst, do herní podoby a zprostředkovat nám jak to asi vypadalo, tak nemá konkurenci.
Ruku v ruce s prostředím jdou i lidé a těch je tady požehnaně. Ve větších městech už se jedná o solidní zástupy a opět tak navozují pocit skutečného místa. Někteří vám i zadají nějaký ten vedlejší úkol. A tím se dostáváme k hlavnímu negativu hry. Příběh, ať už hlavní nebo vedlejší mise, je velmi slabý. Téměř všechny vedlejšáky jsou na jedno brdo a vystupuje v nich nějaký zlý Řek/Říman kterého je třeba odstranit. Časem, už to začne hodně otravovat a zároveň se to stává víc a víc směšnější. Když už si v Ubisoftu daly takovou práci o zjišťování daných reálií, tak mohli zapracovat i na vztazích mezi jednotlivými národy. Zde totiž Řekové vystupují málem jako okupanti a nebozí Egypťané jako utlačovaný národ ( takhle to fakt nefungovalo, ano, byly tam třenice a třídní rozdíly ale pokud by se Řekové, chovali tak jako ve hře, tak je Egypt imrvére po dobu panování Ptolemaiovců v občanské válce ). Po čase jsem už vedlejší mise plnil zcela mechanicky a jejich zadání mi šlo jedním uchem tam a druhým ven.
Bohužel ani hlavní linka situaci nijak nevylepší, spíše naopak. Prakticky celá hlavní linie je jen odstraňování jednotlivých cílů. Přičemž se postupem času prozabíjíte až na vrchol vašeho zabijáckého listu. Vaše cíle nemají žádné charisma ani osobnost. Prostě se tam na pár minut objeví, řeknou pár vět, maximálně je lehce nastíněn jejich charakterový rys a poté je bez jakéhokoli vzrušení odpravíte. Žádný charismatický záporák se nekoná, prostě jezdíte po Egyptě a zabíjíte skoro-bezejmenné cíle.
Co se týče záporáků, můžeme s klidem aplikovat i na hrdiny a ostatní postavy ve hře. Všechny, snad kromě Bayeka, jsou absolutně nazajímavé a už po pár minutách jsem je pouštěl z hlavy. To se pak těžko buduje nějaký epický příběh. Díky všem těmto věcem jsme pak "epický" závěr prozíval. Mimochodem mám čím dál větší podezření že Ubisoft se snaží tak nějak polorestartovat celou značku. Assassíni a Templáři ( + jejich předchůdci zde ), sci-fi prvky atd. jsou čím dál více upozaďovány a jsou tam jen proto že se jedná o danou značku ale prim hraje dané prostředí.
Prim také hraje boj a tady si ho užijeme dosytosti. Předně je třeba říct že změna bojového schématu hře prospěla. Boj je teď více akční a nepůsobí tak blbě, než když na vás v předchozích dílech jednotliví protivníci nabíhaly jako prasata na porážku a zbytek čekal až na ně dojde řada. Na druhou stranu zde ubylo takových těch cool momentů, kdy jste efektně skosily několik nepřátel v řadě. Alespoň že zůstala docela fajn dorážecí animace posledního protivníka. Každopádně zbraní na dorážení budete mít víc než dost ( meče, sekery, palice atd. ), přičemž jednotlivé druhy zbraní mírně mění hratelnost. Dva meče jsou rychlé ale dávají menší poškození zatímco palice je pomalá ale dává rány jak z děla. Souboje mají bohužel i stinnou stránku a sice Bayek má tendence se zasekávat o různé menší překážky. Také kamera mě dost zlobila a hlavně v interiérech měla tendence se zbláznit nebo zaseknout v určitém úhlu.
Samozřejmě ani tady nesmí chybět různé sběratelské předměty a místa která budou čekat jen na to až je objevíte. Naštěstí zde Ubisoft zapracoval a výrazně zredukoval daný počet sběratelských věcí a věcí na objevení celkově. Díky tomu už není taková otrava snažit se o dokončení hry na 100%. Všemu rozhodně pomáhá i systém provincii, takže na vás nevyskočí vše najednou. Aktivit je zde přehršel, od prolézání starověkých kobek přes "dobývání" pevností až po změření sil s válečnými slony. Je toho dost ale hlavně je to střídmě dávkováno.
Grafika je pak nádherná a na rozlišení 2K je jen radost pohledět. Naštěstí se mi vyhly grafické bugy a glitche které postihly snad všechny ostatní díly v této sérii. Technická stránka mi obecně přišla lepší než např. u Unity nebo Syndicate. Párkrát se mi hra trhla a jednou zamrzla úplně, jinak však všechno šlapalo bez problému.
Nový Assassin's Creed je pro mě spíše naprosto famózní výlet do minulosti a prozkoumávání starověkého Egypta. Příběh a postavy nestojí za nic a zde bohužel Ubisoftu, ujíždí vlak drahnou dobu ( v téhle sérii snad stál po příběhové stránce za něco jen druhý díl a datadisky k němu + možná ještě trojka ale tam byl zase zcela marný Connor ). V něčem se tenhle díl zlepšil ale ve spostě věcí je vše při starém. Nebýt toho skvělého Egypta tak je to o dost horší.
Začněmě pozitivy a rovnou tím největším pozitivem který celou hru táhne vzhůru. Egypt. Egypt! EGYPT. Zdejší Egypt je vážně něco. Je tak skvěle vymodelovaný a hlavně vystavěný, že máte pocit jakoby jste tam fakt byly. Zdejší chrámy, pevnosti a rozvaliny jsou vyvedeny s až maniakální přesností a vidět zdejší pyramidy ještě než je zcela ohlodal zub času je fakt paráda. Nejde ale jen o stavby ale o prostředí jako takové. Ta chuť neustále objevovat a zkoumat co je za další dunou je neskutečná. Prostě Ubisoft znovu dokazuje, že jde li o převedení historických míst, do herní podoby a zprostředkovat nám jak to asi vypadalo, tak nemá konkurenci.
Ruku v ruce s prostředím jdou i lidé a těch je tady požehnaně. Ve větších městech už se jedná o solidní zástupy a opět tak navozují pocit skutečného místa. Někteří vám i zadají nějaký ten vedlejší úkol. A tím se dostáváme k hlavnímu negativu hry. Příběh, ať už hlavní nebo vedlejší mise, je velmi slabý. Téměř všechny vedlejšáky jsou na jedno brdo a vystupuje v nich nějaký zlý Řek/Říman kterého je třeba odstranit. Časem, už to začne hodně otravovat a zároveň se to stává víc a víc směšnější. Když už si v Ubisoftu daly takovou práci o zjišťování daných reálií, tak mohli zapracovat i na vztazích mezi jednotlivými národy. Zde totiž Řekové vystupují málem jako okupanti a nebozí Egypťané jako utlačovaný národ ( takhle to fakt nefungovalo, ano, byly tam třenice a třídní rozdíly ale pokud by se Řekové, chovali tak jako ve hře, tak je Egypt imrvére po dobu panování Ptolemaiovců v občanské válce ). Po čase jsem už vedlejší mise plnil zcela mechanicky a jejich zadání mi šlo jedním uchem tam a druhým ven.
Bohužel ani hlavní linka situaci nijak nevylepší, spíše naopak. Prakticky celá hlavní linie je jen odstraňování jednotlivých cílů. Přičemž se postupem času prozabíjíte až na vrchol vašeho zabijáckého listu. Vaše cíle nemají žádné charisma ani osobnost. Prostě se tam na pár minut objeví, řeknou pár vět, maximálně je lehce nastíněn jejich charakterový rys a poté je bez jakéhokoli vzrušení odpravíte. Žádný charismatický záporák se nekoná, prostě jezdíte po Egyptě a zabíjíte skoro-bezejmenné cíle.
Co se týče záporáků, můžeme s klidem aplikovat i na hrdiny a ostatní postavy ve hře. Všechny, snad kromě Bayeka, jsou absolutně nazajímavé a už po pár minutách jsem je pouštěl z hlavy. To se pak těžko buduje nějaký epický příběh. Díky všem těmto věcem jsme pak "epický" závěr prozíval. Mimochodem mám čím dál větší podezření že Ubisoft se snaží tak nějak polorestartovat celou značku. Assassíni a Templáři ( + jejich předchůdci zde ), sci-fi prvky atd. jsou čím dál více upozaďovány a jsou tam jen proto že se jedná o danou značku ale prim hraje dané prostředí.
Prim také hraje boj a tady si ho užijeme dosytosti. Předně je třeba říct že změna bojového schématu hře prospěla. Boj je teď více akční a nepůsobí tak blbě, než když na vás v předchozích dílech jednotliví protivníci nabíhaly jako prasata na porážku a zbytek čekal až na ně dojde řada. Na druhou stranu zde ubylo takových těch cool momentů, kdy jste efektně skosily několik nepřátel v řadě. Alespoň že zůstala docela fajn dorážecí animace posledního protivníka. Každopádně zbraní na dorážení budete mít víc než dost ( meče, sekery, palice atd. ), přičemž jednotlivé druhy zbraní mírně mění hratelnost. Dva meče jsou rychlé ale dávají menší poškození zatímco palice je pomalá ale dává rány jak z děla. Souboje mají bohužel i stinnou stránku a sice Bayek má tendence se zasekávat o různé menší překážky. Také kamera mě dost zlobila a hlavně v interiérech měla tendence se zbláznit nebo zaseknout v určitém úhlu.
Samozřejmě ani tady nesmí chybět různé sběratelské předměty a místa která budou čekat jen na to až je objevíte. Naštěstí zde Ubisoft zapracoval a výrazně zredukoval daný počet sběratelských věcí a věcí na objevení celkově. Díky tomu už není taková otrava snažit se o dokončení hry na 100%. Všemu rozhodně pomáhá i systém provincii, takže na vás nevyskočí vše najednou. Aktivit je zde přehršel, od prolézání starověkých kobek přes "dobývání" pevností až po změření sil s válečnými slony. Je toho dost ale hlavně je to střídmě dávkováno.
Grafika je pak nádherná a na rozlišení 2K je jen radost pohledět. Naštěstí se mi vyhly grafické bugy a glitche které postihly snad všechny ostatní díly v této sérii. Technická stránka mi obecně přišla lepší než např. u Unity nebo Syndicate. Párkrát se mi hra trhla a jednou zamrzla úplně, jinak však všechno šlapalo bez problému.
Nový Assassin's Creed je pro mě spíše naprosto famózní výlet do minulosti a prozkoumávání starověkého Egypta. Příběh a postavy nestojí za nic a zde bohužel Ubisoftu, ujíždí vlak drahnou dobu ( v téhle sérii snad stál po příběhové stránce za něco jen druhý díl a datadisky k němu + možná ještě trojka ale tam byl zase zcela marný Connor ). V něčem se tenhle díl zlepšil ale ve spostě věcí je vše při starém. Nebýt toho skvělého Egypta tak je to o dost horší.
Pro: Egypt celkově ( chrámy ruiny atd. ), grafika, osekání věcí na mapě a větší zabavnost objevování celkově
Proti: Postavy, příběh, historická nepřesnost, kamera při boji a zasekávání postavy
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
finchus
PS4
75
16 dní -
Kleio
PS5
80
33 dní -
Hammond22
PC 8537 dní -
ZephyrCZ
PC
80
49 dní -
Marekcieso
PS4
95
57 dní
Statistiky
- Id hry:
- 12921
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h12921
- Přidána:
- 20.06.2017
7 let a 159 dní
- Hodnocení:
- 307 (0-100 %)
- Komentářů:
- 28
- Oblíbenost:
-
24
48
-
38
298
- Návštěvnost:
- 61745× (celkem)
- 171× (poslední měsíc)
- 37× (poslední týden)
- 0× (dnes)
Pro: RPG prvky, soubojový systém, hlavní protagonista, příběh, vedlejší úkoly, svět, grafika
Proti: Zbytečné velká mapa a zbytečně moc obsahu, systém levelovaní