@
Sinister (12.05.2013 20:47): Tak tohle jsem si myslel, že jsi odpůrce dvojek.
Ano, s tím souhlasím, nemusí to být konkrétně jeho dítě, může to být kdokoliv, jen je tam podmínka, aby mohl někomu předat svoje zkušenosti. Jako třeba Brom v Eragonovi. A pokud si přečteš mé předchozí příspěvky pozorněji, pochopíš, jak jsem myslel vliv prostředí. Já mluvil o tom, jak těžko sedlák může bojovat se cvičeným nebo zkušeným bojovníkem, takže jsi mi v podstatě dal za pravdu. Pokud je předchůdce dobrodruh, dá se předpokládat, že se snažil své zkušenosti předat dál, proto i vesnice z Falloutu by měla větší zkušenosti s technikou, protože by jim dosti pravděpodobně někdy vykládal, jak to funguje, jak se to ovládá a tak. Zatímco běžný domorodec by ani nechápal, za jaký konec má pušku vzít. Tedy dítě dobrodruha má daleko větší předpoklady stát se dobrodruhem než sedlák. Sedláka by nejspíš zabil první protivník.
Ne, v boji se nevyznáš vůbec. Možná že někde na diskotéce především závisí na náhodě a první ráně, můžeš ale tohle zkusit třeba na výsadkáře z Čech, pořiď si ovšem nejdřív dobré pojištění, budeš ho potřebovat. V jakémkoliv výcviku tě totiž učí, jak rány přijímat, jak se nenechat překvapit a jak vůbec bojovat. Asi ti zkazím iluze, ale ty nemáš žádnou šanci porazit kupříkladu mistra evropy v karate, pokud ho opravdu nepřekvapíš někde ve tmě a nevezmeš ho trubkou po hlavě. Jenže to se v RPG hrách objevuje hodně minimálně. Pokud by se sedlák, budoucí dobrodruh opravdu setkal třeba se skřetem, který už nějakou dobu zabíjel, prostě by budoucím dobrodruhem zůstal, jelikož by umřel. O tomhle se zmiňuje i BG2, najdeš to v hospodě U měděné čelenky.
Napsat scénář totiž opravdu není jednoduché a princip potomka je snadný způsob, jak udělat pokračování. Dělat díly hry ala "s postavou je konec, další díl bude o někom a něčem úplně jiném" není zrovna oblíbené a pokud se ke hře dostane někdo, kdo hrál předchozí díl, bude hledat návaznost. Nemusí to být zrovna přímo to dítě, ale něco, co se předchozího hrdiny dotýká...