Zmínku si určitě zaslouží i téměř až "Falloutovská" volnost a návaznost lokací, což naopak ve dvojce bylo rozbito. Klidná atmosféra, klasické fantasy/středověké fádní lokace- lesíky, louky, ruiny, pevnosti mají své osobité kouzlo.
Zároveň má však jedinička i spoustu negativ... jako třebas dost slabé vedlejší questy (omezené na pouhopouhé najdi/přínes/zlikviduj), občas je vyloženě utahaná (poloprázdné lokace či celkem nudná města), má příliš vatových soubojů či strašně nízký level strop. Absenci nějakého komplexnějšího charakteru postav v partě a rozhovorů mezi jejími členy, bych asi nutně jako zápor nezmiňoval, neboť to v té době ještě nebyl standard a hra se v tomhle směru "vyvinula" až v druhém díle.
Jo a zasekávání členů o sebe byl nehorázný vopruz, pathfinding standardně v infinity engine hrách občas k zešílení.
Tak či onak se však postupem času hra stala, společně s druhým dílem, mým nejoblíbenějším RPG vůbec :).
Pro: Příběh,(A)DaD pravidla, Hudba, Atmosféra, pocit začínajících hrdinů ruku v ruce s low level souboji.
Proti: Pathfinding/zasekávání postav, vcelku nízký zkušenostní strop, spousta vatových soubojů, vedlejší questy.