Příběhově je to takové to cyberpunkové cliché, probudíte se doma v posteli a z nějakého důvodu po vás jde security jednoho korporátu. Tajemný hacker se vám snaží z neznámého důvodu pomoci uprchnout a musíte hackovat abyste zachránili svět.
Ve světě Dex máte volnost se pohybovat téměř jak chcete, můžete plnit vedlejší úkoly, mluvit s postavami na ulici, libovolně nakupovat vybavení, prolézat kanály a podobné kratochvíle. A že ono je co objevovat, na některá místa se ze začátku nedostanete a potřebujute augmentace, ale to vše je velice snadno pochopitelné.
Jedna věc, které jsem si všiml velice záhy je, že Dex je podle mne skvěle designovaná hra. Tedy myslím game design. Vždycky víte co máte udělat, kam jít a co hledat. Rozhovory jsou dlouhé tak akorát, aby vás to neotravovalo. Navíc vždycky máte co dělat a nikdy jenom tak nebloudíte.
Trochu jsem už na začátku tušil, že soubojový systém bude problém a zaměřoval jsem se jenom na souboje na dálku. Musím říct, že to byla správná volba, ikdyž ani tak jsem vlastně nepochopil, jak správně se v souboji chovat. Akorát jsem tedy stál s protivníkem naproti sobě a stříleli do sebe až jeden z nás umřel. Nutno říct, že hodně mechanik v Dex je opravdu jednoduchých a velice rychle se z nich stane rutina. Hackování je pořád to samé dokola a není to popravně moc zábavné. Ono teda celé využití kyberprostoru mne akorát otravovalo a pokud to šlo, tak jsem se mu snažil vyhnout.
Dějové rozuzlení se mi líbilo, je to taková klasika, kterou bych čekal. Příběh vás provede po všech možných místech a nejde neobdivovat krásný pixelart. Vždycky jsem si říkal, že tohle muselo dát ale hrozně moc práce.
Celková doba hraní pro mne byla asi 12h a to jsem byl přesvědčený, že jsem splnil všechny vedlejší questy. Když jsem se ale pak zpětně díval jak splnit některé achivementy, tak jsem zjistil, že jsem nějaké lokace úplně minul.
Pro: zábavná akční adventura, krásný pixelart, všeho tak akorát
Proti: neohrabané souboje, neuspokojující hacking