Komentáře

Na pokračování slavné série od Ubisoftu jsme čekali o něco déle než bylo zvykem. Vývojáři nám slíbili odlišný zážitek oproti předchozím dílům založený na ikonickém záporákovi a seriózní zápletce spjaté s jeho synem, revolucí a také na živoucím světě. Co z toho se povedlo naplnit?

Přiznám se hned zkraje, že FC6 jsem musel rozjížďět nadvakrát. Poprvé v rámci trial verze jsem vyzkoušel kousek hry, ale když jsem si vyzkoušel už zajetá paradigmata Ubisoftu v kombinaci s naprostou absurditou a absolutně nesympatickou Clarou, raději jsem hru vypnul a smazal. Podruhé už jsem byl o něco víc zvědavější a ve snaze se hecnout jsem přeci jen danou pasáž překonal, abych zjistil, že ta hra vlastně tak špatná není.

Tak zprvu neočekávejte žádnou revoluci v hratelnosti ani zajetých mechanismů, očekávejte ji pouze v příběhovém pozadí a vlastně celé hře. Začínáte poměrně standardně seznámením s hlavním záporákem, představením té "zlé" strany a najednou se ocitáte na straně těch "dobrých" usilujících o státní převrat. Samo sebou tam nejste hnedka těmi nejlepšími, k tomu se musíte propracovat plněním misí.
Následuje tedy seznámení s několika novými, převážně nesympatickými postavami, což láme až přítomnost Juana a jeho společníka - aligátora, který se později stane také vaším společníkem. Vydáte se tedy k nebližšímu stanoviště hlídky, které vystřílíte, ukradnete zásoby a vrátíte se, abyste najednou zjistili, že vlastně nejste tak ničemní. A odtud už se odpíchnete k dalšímu vývoji příběhu, který ale není nikterak přelomový a zvraty jsou s výjimkou snad jediného v závěru hry očekávané. Můžete si vybrat ze 3 oblastí, kam chcete vycestovat, abyste tam na svou stranu získali jednotlivé příslušníky, kteří vám pomůžou s vašim revolučním snažením. Osobně mi nejvíce sedla oblast napravo s El Tigrem a Jonrón, neboť byli nejsympatičtějšími postavami z celého dílu a příběh zde velmi příjemně graduje a dává největší smysl, včetně mladšího partyzánského hnutí La Moral. Zato prostřední oblast s věčně rozhádanou dvojicí a levá oblast s nevýraznými postavami a i slabším příběhovým pozadím mě tolik nezaujaly.

Hratelnostně je na tom hra obdobně s předchozím dílem, akorát má povětšinou mnohem zábavnější mise, a to jak ty hlavní, tak i vedlejší, kde se autoři nebojí občas zpomalit a pak zase přidat, aby hra byla dynamická. V tomto ohledu se člověk ani moc nenudí, u některých se dokonce příjemně pobaví. Problém nastává ve chvíli, kdy můžete (respektive musíte, pokud nechcete pořád jezdit či běhat z jednoho konce mapy na druhý) dobývat různé základny, kde je většinou pár vojáků, alarmů a jejich vyvražděním vše končí. Druhou možností jsou checkpointy se 3-4 vojáky a zničením jednoho billboardu a ničení protiletadlové ochrany. Všechny tyto úkoly můžete plnit se svými zvířecími společníky, z nichž jsem osobně nejvíce vsadil na psa Boom Booma, jehož jméno mě pobavilo. Ostatní společníky jsem využíval jen sporadicky, protože v nich veskrze žádný zásadní rozdíl není. Za nejméně nudnou aktivitu jsem považoval nutnost dojet na nějaké místo, kde začal úkol, abych se k zásobám dostal dříve než armáda, a také neustálá potřeba osvobozovat náhodné "kolemjdoucí", aby vám poskytli informace o základnách a jiných stanovištích, případně vedlejších misích. Jinak by se mohlo stát, že jich spoustu minete.
S hratelností se zde výrazně pojí střelba, která je zvládnutá velmi dobře, a zbraní je dost. Vsadil jsem zde na pušku s průraznými náboji, která mi vystačila více než 3/4 hry, a ostřelovací pušku či granátomet, a také ten batoh na zádech s raketami. Ježdění s auty bylo většinou fajn, vyjma bugin, které nějak neumějí zatáčet, ale řízení letadel a naklánění se s vrtulníky nahoru dolů bylo hotové peklo. Proto jsem tyto prostředky používal spíše pro rychlý přesun a pak z nich vyskočil.
V tomto ohledu tedy neočekávejte nějaký výrazný posun, spíše lehkou evoluci pětky, kterou se zde autoři snažili říznout se sérií Just Cause.

Graficky hra vypadá dobře, problém nastává v doskakování textur na větší vzdálenost, rozmazávání vzdálenějších předmětů a především prázdnotě světa! Hlavní město Esperanza je obývána jen vojáky, v městečkách se pohybuje tak 20 obyvatel a na silnicích sem tam občas někoho potkáte. Jasně, panuje zde diktatura, jsou zde omezené oblasti, ale to jako všechno obyvatelstvo emigrovalo? Bohužel ani hra neobsahuje nějakou výraznější oblast, kterou by si člověk pamatoval i po týdnech dohrání. Obdobný problém spatřuji i v postavách, které by mohly být na vyšší grafické úrovni a celkově propracovanější.

Zvukově naopak hra má velice dobrý základ, jen mě mrzí absence většího množství rádií a cpaní rapu snad úplně všude... Zvuk zbraní, aut a prostředí je dostačující.

Příběhově je hra silně nevyužitá - konečně tu mohl být nový typ záporáka, kterého budete poznávat skrze jeho vztah k synovi Diegovi, ale čím víc postupujete hrou, tím víc si uvědomujete, že je to jen další prázdný magor čekající na kulku, stejně jako jeho přívrženci. A to je škoda! Jedinou sympatickou postavou z řad těch "špatných" tak zůstává Diego, ale i ten je trestuhodně nevyužitý. Znova škoda!
A to trapné černobílé rozdělení, že oni jsou ti zlí a vždy konají jen zlo, a my ti dobří, kteří nikdy neuděláme chybu a nic špatného, už začíná být lehce ohrané. Proč tomu nedodat trochu hlubší rozměr, když na to ten Ubisoft prachy má a čas měl taky? A o zvratu u Castilla - že je nemocný - ani nemluvě. Nevím, proč to tam autoři zakomponovali tak nějak bez hlubšího důvodu.

Technicky hra jede, problém vidím v hardwarové náročnosti. Proč třeba takové žijící Red Dead Redemption 2 jede na plné detaily bez chyb, lagů, bugů a zasekávání, ale prázdné a chudší FC6 a také poslední Assassín s tím mají takové problémy? A o umělé inteligenci se radši rozepisovat nebudu, ta hodně pokulhává.

SHRNUTÍ:
Hra jako taková rozhodně revolucí není, spíše jemnou evolucí pětky. Neočekávejte od ní příliš a budete se bavit, budete-li očekávat příliš, zklame vás. Příběh je nevyužitý, postavy převážně nesympatické, záporák opět typicky bez duše, ale přesto dokáže hra bavit. Jen je lepší ji brát jako odreagovačku než nad ní víc přemýšlet. A to vnímám jako obrovskou škodu, protože ta hra potenciál má, stejně tak ji vytváří obrovská společnost, která by to dokázala naplnit, ale prostě jej nevyužívá. Otázkou už tak jen zůstává: Proč?