Diskuze

Jab: Pokud spolu takhle nesouhlasíme (a víme, jak jsme oba tvrdohlaví), tak ti snad musí být jasné, jak je to bezpředmětné. Své nejoblíbenější potenciální příklady navíc vytáhnout stejně nemůžu, protože od paradoxu jsi nehrál nic a třeba s nějakou civkou v ruce se mi tuhle hru hrát nechce, páč kdybych chtěl a zasnažil se, tak jí rozsekám taky a nevím, jak by jsme to stejně soudili. Jako konceptuálně podobné hry, kde je imo strategie o něco hlubší (tohle slovo se mi možná i líbí víc), mě napadly Total Wary, ale to by dopadlo tak, že já povim, že v bitvě se řeší morálka a flankování, ty na to vytáhneš třeba iniciativu, já se rozkecám o vzájemných vlivech výzbrojí, ty to zkontruješ výčtem spešl schopností a zůstanem časem stejně na patu, páč váhu těch argumentů nerozsoudí nikdo.

S tou civkou v devíti může být. Já se přiznám, že jsem v té době ještě anglicky neuměl skoro nic, takže jsem v tom dlouho tápal jak myš.

lj: Já teď tedy nevím, jestli člověče nezlob se je zrovna strategická hra (1.hoď kostkou, 2.posuň, 3.profit), ale pro mě to je jako bys porovnával homam s worms - Já ani jedno hrát v singlu stejně nechci. Navíc pro šachy ani pro čns nikdo neargumentuje ve stylu, že skutečná schopnost tu hru hrát se ukáže pouze v případě, že jsi schopný vyhrát nějaké spešl challenge rozestavení figur ve stylu náročné mise.

To je právě důvod, proč mi vadí když to zjednodušeně celé šoupeš do jednoho šuplíčku "obtížnost" bez ohledu na to, z čeho pramení.

Ok, hele k otázce obtížnosti se už znovu vracet fakt nehodlám, protože se ani není vracet k čemu. Jasněji vyjádřit, že o ní nemluvím, už podle mě nemůže být nezbýtné.

(nakonec jsem nechal jen první odstavec...)

lj: Jasně že dítě může při dávce trpělivosti začít hrát civku, ale sám si pomatuji, že mi někdy v těch osmi letech trvalo přes půl roku, než jsem ji poprvé dohrál na nejlehčí obtížnost, protože když se přede mnou poprvé rozblikal settler, tak jsem prostě nechápal která bije. Bratr, ačkoliv mu to tedy bylo vysvětleno, tak ten homam hrál ještě v nižším věku sám třeba po týdnu, ačkoliv přiznávám, že při tom nestál na jedné ruce, zatímco za pomoci určitého setu skillů neházel své jednotky k "mule". Člověk přece nemusí být málem progamer, aby se počítalo, že je schopen tu hru hrát. Já fakt nerozumím co je na tom rozdílu nezřejmého.

Ne, kamarádka nemusí hrát malou mapu proti jednomu soupeřovi na druhou obtížnost, aby se to pro ní "nějak zvládnout dalo", protože kamarádka shodou okolností není idiot. Co je tak důležitého na tom, aby ta hra byla viděná jako buhví co vypečeného?

O komplexnosti tu mluvím od začátku, jen jsem do té doby to slovo nemusel výslovně použít. Pokud napíšu, že mě homam v singlu "po strategické stránce neuspokojuje", tak tím snad nemluvím o obtížnosti, páč to bych rovnou napsal "hra je snadná" a nekuchtil bych takhle patetické formulace.

Je výborné, že řešíme hru co neznáš, ale to ti jí mám jako popisovat, když jí přinejmenším můžeš aspoň hodit do googlu? A real-time tedy není. Odpauzovaný čas sice běží na oko v reálném čase, ale děje se tak odtikáváním po hodinách, které jsou v rámci systému hry v podstatě tahy.

A nepokoušej se mě vehrát do toho, že ti tu odkývnu civku, nebo MoO a ty mi začneš vyjmenovávat v čem ta hra není komplexní, páč tady o nějaké absolutní hodnoty nejde (a že bych vymakanější MoO2 bral...). Přesto si ale takové hry dám v singlu raději, protože mi nabízejí více prostoru, než homam.

Jab: Ty ale nerozumíš, že já nemluvím o komplikovanosti. Dohrát těžkou mapu v Red Alertu bude taky zapeklité, ale já bych s tím ztrácet čas ochotný dnes už asi nebyl.

Hearts of Iron není nezbytně obtížné, jen by ti to dítě ani nebylo ochotno hrát. Důvody ale vypisovat nebudu, páč je jen tvoje ztráta, pokud už je sám neznáš.

pvt: Že jsem to přehnal si nemyslím, protože říkám že to hrajou (jako že fakt), ne že švihají triky v nějakých masochistických datadiskových misích. Mého mladšího bratra jsem trojku naučil když mu bylo snad nějakých šest let a ačkoliv samozřejmě na adekvátně nízkou obtížnost, sám bez pomoci dokázal hrát nějaké random mapy a bavilo ho to. Kdybych se mu tehdy pokoušel vecpat nějakou komplexnější hru, pošle mě do háje do pěti minut.

To máš jak u šachů (ne tedy, že bych homam stavěl na stejnou úroveň :-)). Dokáže to hrát i dítě, ale jak vypadá strop té hry víme. Já si s někým šachy vždy rád zahraji, ale stejně jako u homamu, hrát to v singlu proti nějaké AI by u mě moc hit nebyl...

To je od tebe hezké, ale nerozumím proč do toho pořád taháš obtížnost.

Jab: Hele, díky za rady a postřehy, ale wtf? Já se to hrát nechystám. o_O

Jab: Může být, ale tohle není ani tak o obtížnosti kampaní. I v nejprimitivnějším shoot 'em upu uděláš těžký level.

lj: Za ty roky co jsem to hrál už to desítky hodin budou, ale jak říkám - hlavně mulťák.

A co se týče té stratégovitosti a nutnosti trpělivosti - Hele mám kamarádku, co nikdy žádné PC hry nehrála, na šachy by asi ani nesáhla, ale stejně občas přijde z práce, otevře si noťas a pustí si právě homam III (což je pravděpodobně jediná hra, co tam má), protože když na to někdy před dvěma lety narazila, tak se jí to prostě zalíbilo. Já se nesnažim shazovat zábavnost té hry, ale její komplikovanost tohle imo docela vystihuje. Spousta herních elementů na mapě zní třeba hezky, ale nezapomeň že sbíráš kamínky a +1 meče. Tuhle hru bez obtíží hrajou osmileté děti. Když chci strategii, dám si třeba Hearts of Iron, tohle je ale oddychovka.

Jako zas až tak veľa času to ani být nemuselo, protože zas tak komplexní ta hra není. Chvíli jsem to v singlu hrál, ale jak říkam, omrzelo to rychle (možná tak po dvou kampaních).

Pokud nepočítáš takovéhle hry (EU, SP...), tak to je problém, páč to je právě ta sorta strategií, kterou si v singlu dám mnohem raději. :) A i z těch přístupnějších her tu toho je víc. Máš tu civky, MoO + klony, atp. + řadu strategií, na které si člověk v takovéhle chvíli ani nevzpomene (po chvíli šrábání hlavy se mi vybavil jen Spellcross, ale víš co myslím).

lj: Tak teď úplně nevím, odkaď pokaď bereš nestratégovitost, ale homamy mě v singlu nikdy moc nebraly právě proto, že mě svými možnostmi po strategické stránce neuspokojovaly (a nahráno mám různých dílů série dost (hlavně II a III), takže sotva tam jde o něco, co jsem neprokoukl, nebo tak. V trojce jsem dřív znal staty téměř zpaměti.). V rámci strategií mi právě že vždy přišlo, že homam je v uvozovkách mezi "arkádovitějšími" hrami (ačkoliv do tohohle srovnání naprosto nepočítám většinu mainstreamových RTS, kde jde o dost něco jiného než o strategizování).

Co si budem povídat, ta hra docela rychle stereotypní je. Zvláště v singlu. Tohle vždy byla jen taková hotseat sranda s pivem.