Diskuze

Hm. Po nadšení z jedničky jsem využil toho, že má ségra má, co se nových her týče, obsáhlou sbírku nových her (a zvláště těch od Bioware) a s radostí importoval mého Sheparda do dvojky. Po útěku ze stanice, průzkumu zmizelé kolonie a dvou dossierů na Omeze moje nadšení bohužel opadlo a hru jsem (dočasně) smazal. Proč, když nová Normandy je ještě lepší než stará (a navíc si můžu kupovat blbinky jako plastikové modely lodí či zvířata), příběh je podán snad ještě lépe než v jedničce (a na sbírání bandy ke všemu odhodlaných individuí, kteří mají odvrátit zkázu není nic špatného) a ten svět prostě pohlcuje...

... bohužel jsem neskousnul změny v herním systému, které mi (případně má neschopnost vypořádat se s nimi) zážitek nechutně kazí.

1) bypass je otřesný, dementní a blbě se ovládá. I když vím přesně, co mám dělat (a několik jsem jich úspěšně provedl), ve většině případů se to prostě nedaří a následují loadovací orgie. Největším problémem je krátký časový limit, během kterého ve většině případů nedokážu odhalit a propojit všechny dvojice. Buď jsou jednotlivé dvojice poházené po celé obrazovce a spoustu času ztrácím jejich hledáním (prý se to dá vysledovat pomocí tištěných spojů mezi nimi, ale většinou to tam nevidím), nebo je najdu, ale jsou naopak od sebe přes celou obrazovku a než stačím přejet myší od jednoho bodu k druhému a zakliknout druhý, první se stačí odkliknout. Případně kliknu, ale ne přesně doprostřed bodu a spojení se nezapíše. Časový limit mi nejčastěji vyprší po druhém nebo čtvrtém spoji (z pěti) a když se mi to stane podesáté, tak už nadávám nahlas a sprostě. Zlatý omnigel. Hackování je v pohodě (i když první pokusy, než jsem pochopil, co se po mně chce a jak se to sakra ovládá, byly taky docela krušné), navíc rozšíření prodlužuje už tak benevolentní časový limit. Co bylo sakra špatného na mezihře z jedničky?

2) absence map v oblastech, ve kterých se bojuje. Absence automappingu mě irituje u každé hry bez ohledu na žánr a stáří, v jedničce mapy byly v každé oblasti (včetně označení některých důležitých prvků) a omezení na nebojové lokace ve dvojce je pěkná rána pod pás. Vzhledem k nasvícení a texturám misí, které jsem měl možnost dosud projít, se jen těžko hledá nějaké aktivní místo, pokud zrovna "nesvítí" a leckterá odbočka se dá snadno minout.

3) obtížnost bojů. Boj mě moc nezajímá, jdu po příběhu, dialozích, interakcích postav. I na nejlehčí obtížnost - casual - jsou tu boje pro mně příliš těžké. Je hezké, že hra umožňuje taktizování, krytí se za překážky, využívání biotických schopností - ale ne když mě ten boj nezajímá! Chci, aby boje byly krátké a pokud možno bezbolestné, přikusovat si medkid a urááá do nich. Jako v jedničce, ve které jsem (kromě úvodní mise v části s nádražím, kde bylo nutné pro postup ve hře zlikvidovat obrněného nepřítele užitím Kaidanovy biotické síly, poté prvních bojů s tresher mawy a pak několika blízkých setkání s lávou, hlubokou vodou a visutou dálnicí při jízde v Maku) nebyl schopen umřít a boje byly příjemně jednoduché. Myslete si o mně, co chcete, ale tohle je pro mně největší mínus dvojky.

4) otravný bug, prý známý - v některých místech, zvláště na Normandy, zmizí aktivní místa - resp. místa zůstanou, ohraničená obrysem čtverce, ale nedá se na ně kliknout a v horní části obrazovky se nezobrazuje jejich popis. Sem tam problesknou, když skenujete prostor kolem sebe a snažíte se na ně narazit a pak na ně ještě kliknout, ale kromě odskoku do menu a rychlého potvrzení okamžitě po návratu do hry mi zatím nic jiného nepomohlo.

Už dlouho jsem tak nezuřil jako při pokusu o hraní Mass Effectu 2.