Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 55
Tak jsem se konečně dokopala k tomuhle mixu picrossu a vizuální novely. Picross nebo u nás taky známý jako malovaná křížovka je vedle sudoku a klasických švédských křížovek jedna z věcí, co mi pomáhala přežívat první roky na vysoké. Všechny tři zmiňované věci ale obecně nemaratonuju: dokončím jeden kus a jdu dělat něco jiného. Tady přichází první problém Murder by Numbers.

Ačkoliv největší rozměr picrossu ve hře je tabulka 15x20, tak hraní opravdu rychle omrzí. Přečtete si pár vět příběhu a pak strávíte okolo 5-10min na jedné křížovce, ha jeden důkaz, no potřebujeme další tři, 5-10 minut křížovka, hmm ten chlap je nějaký podezřelý, co má v baťohu, 5-10min. křížovka... No asi si uděláte obrázek (a ne křížovkový). Naopak se mi líbilo hackování systému pomocí rychlé sekvence 5x5 na čas. Alespoň tohle hraní trochu oživilo.

První dva případy celkem rychle uplynuly, ale pak už zmizela jakákoliv variace velikosti (a tudíž i obtížnosti) křížovek a ačkoli jsem byla schopná první dva případy zvládnout kompletně bez nápovědy, poslední křížovka ve třetím případu mi podtrhla nohy a já třikrát došla ke stejné chybě a bez nápovědy prostě nebyla schopná dokončit. Nálada opadla a poslední případ jsem už skoro celý dělala více méně s nápovědami a pomůckami.

Když přestanu naříkat nad tím, jak mě to ke konci už těžce nebavilo, tak příběh samotný nebyl nic moc. Ať už mluvíme o každém individuálním případu nebo příběhu který se táhl celou hrou. Moc mě to prostě neoslnilo. Naopak musím vypíchnout to, že všechny postavy měly něco do sebe, a kromě padouchů mi všichni přišli opravdoví včetně chyb a výstředností. Ex-manželovi jsem měla chuť zakroutit krkem od okamžiku kdy se objevil na obrazovce. Úvodní 'anime-intro' bylo taky super, ale zkoukla jsem to jen poprvé a pak už přeskakovala.

Nápad to nebyl špatný, ale i když křížovky všeho druhu můžu, jejich množství v narativu bylo až moc. Ke konci jsem se dodrala po 20 hodinách ale hrála jsem pravděpodobně po půl hodinových sekvencích. A to u hry, kterou má táhnout příběh není zrovna dobrá vizitka. Neříkám, že to je hra, které by se měl každý vyhnout, ale ani bych ji nedoporučovala na potkání.
+18
  • PC 70
Pikros, co víc dodat?

Vlastně celkem dost věcí.

Vizuální novely jako herní žánr jsem nikdy pořádně nepochopil. Absence pořádných herních mechanik není zrovna něco, co by mě přilákalo si jakoukoliv z nich "zahrát". Když ovšem vývojaři slepí dohromady tenhle kvazi-žánr s poctivým gameplayem, začínám dávat pozor. Když je navíc tou vyvolenou herní mechanikou jednoduchý pikros, nabývá mé očekávání takřka průměrných hodnot.

Pikros totiž neumím. Neuměl jsem. Naposledy jsem na tuhle divnou křížovku narazil ještě za dob Ábíčka. Řekněme, že hlavním tahákem toho časopisu nebyly tutoriály, protože za těch pár let, co jsem pikros semtam vídal jsem nezakreslil ani jedno políčko. Murder By Numbers ovšem tutorial má. A dalo mi pořádně sežrat, že jsem pikros do té doby neměl chuť pochopit.

Jednoduchá logická hádanka s vyplňováním prázdných políček dle číselných vodítek totiž dokáže pořádně zabavit. Od jednodušších po ty komplexnější, každý pikros je jedinečný, ale nabízí tu stejnou zábavu stále dokola. Proto nedoporučuju všechny herní hádanky zbingeovat během jednoho týdne, ale dávkovat hlavolamy opatrně, v průběhu delšího časového období.

Zatímco komplexita hádanek během hry roste, schopnost hráče růst a učit se umírá někde v první polovině hry. Pikrosy jsou ze své podstaty jednoduché a strategie pro jejich vyřešení moc se neměnící. Repetitivnosti se ovšem snad dá vyhnout lepším rozložením herních relací.

Jednotlivé hádanky spojuje do koherentního celku zábavný příběh o hollywoodské televizní herečce Honor a nalezeném robotovi Scoutovi. Ti se potkají náhodou, když se přihodí v televizním studiu vražda. Oba se hned sžijí a začnou vyšetřovat další tři záhadné mordy, ke kterým se úplnou náhodou znovu přichomýtnou.

Scout si nepamatuje nic ze svého předchozího života a Honor mu pomáhá paměť v sekundární lince vyprávění oživit. Spolupráce robota na detektivním vyšetřování propojuje chytře herní mechaniku s příběhem. Scoutovi chybí i databáze na rozeznávání předmětů, musí si je tedy v procesoru sám seskládat z dostupných pixelů - tadá, na světě je pikros.

Během vyšetřovacích pasáží se objevuje i jednoduchá variace na klasickou verzi pikrosu. Hackování do systémů probíhá pomocí zmenšených pikrosových tabulek, kde hráče tíží časový limit a je omezen neschopností použít vodítka k označení políček, které nemohou být vykresleny.

Příběh se odehrává v devadesátých letech v Kalifornii a tomu odpovídá i stylistické zpracování. Hudba se sice stejně jako hádanky začne postupem času opakovat, na grafické zpracování lze ovšem jen pět chválu.

Murder by Numbers není revoluční, ale dokáže člověka donutit přemýšlet o něčem jiném než o současné situaci. Dovede přenést do grungeových devadesátek, kde je váš nejlepší kamarád robot s CRT monitorem místo hlavy. A to se počítá.

Pro: jednoduchá a přitom zábavná premisa, stylový styl, zábavný příběh s dobře napsanými postavami

Proti: repetitivnost, repetitivnost, repetitivnost

+7