Jab
Pětka je zatím podle mého v complete verzi tou moderní Civilizací, kterou bych každému doporučil. Grafika jednotek i prostředí je moc pěkná. Malou výhradu bych měl k vykreslování povrchu dlaždic. Vzhledem k tomu, že si hra bere málo ramky (i pokud ta je přehršle k dispozici), tak uvedené trvá dlouho i na aktuálním hardwaru. Naštěstí, jak je u civilizací zvykem (viz změna rozlišení v mém komentu u trojky), dá se nastavit v „ini“ souboru, aby si hra brala alespoň 4 GB. I tak se ale s odkrytou mapu vykreslování postupně zpomaluje. A na každé své kolo si také chvilku počkáte. Btw moc se mi líbilo i grafické ztvárnění jednotlivých vládců. Že na mě mluví svým jazykem je další velké plus.
Stran samotného gameplaye je pátý díl výborný. Zachází s řadou konceptů (kultura, víra, ideologie…), které vedou k tomu či onomu typu vítězství. Malou výtku bych měl snad k turismu, který představuje jakousi „ofensivní variantu“ vaší kultury a skrze něj tuto šíříte. Je to trošku úsměvné. Člověk, aby se měl na pozoru před lidmi, kteří rádi cestují a poznávají nové kultury (!). Každopádně vše funguje celkem přehledně, byť než najdete ideální pořadí rozvoje vašeho státu, tak to může trvat měsíce i roky. Jednoduchá hra na hraní, složitá na mistrné ovládání. Pomáhá přehledný interface. Tak má civilizace vypadat.
Oproti minulým dílům se „štěstí“ i „nespokojenost“ obyvatel dělí mezi celou civilizací. Dokud tak ve vašich městech nedojde k revoltě, tak už nemusíte řešit bouření se příliš velkých měst. Přiznám se, že už jen kvůli tomuhle je třeba pětku milovat. Doteď jsem si neuvědomoval, jak moc mě tohle u předchozích dílů otravovalo. I obsazování už je méně problematické. Do zapojení se do vaší sítě měst stačí chvíli počkat na potlačení resistence a pak postavit soudní dvůr (opět celkem zajímavá varianta). A samozřejmě skrze cesty či přístavy zajistit spojení s hlavním městem (tohle se ale týká i měst, které zakládáte).
Obdobně válčení je opětovně (proti trojce) možnost, která není přespříliš penalizována a je relevantní cestou k vítězství (dobytím hlavních měst několika civilizací). Problémem je ale následná diplomacie. Po totální porážce Německa (resp. v mém případě německé Jižní Ameriky) už mě až do konce hry měly ostatní národy za „válečného štváče“ (a to byl k válce relevantní důvod). Asi bych ocenil, pokud by další státy rychleji zapomínali. Za dalších pět set let už se mnou nikdo neuzavřel ani mírovou smlouvu a s jejich hlasy na světovém kongresu jsem nemohl počítat. Mimochodem ten se objeví jakmile někdo naváže kontakt se všemi dalšími civilizacemi (nikoliv městskými státy – k tomu níže) a nabízí velkou řadu možností. Jakkoliv tak samotná diplomacie s jednotlivými státy není až tak převratná, tak právě díky kongresu se časem můžete celkem vyřádit. Do té doby není ale diplomacie až tak skvělá (není ale ani vyloženě špatná). Kongres pak, samozřejmě, umožňuje diplomatické vítězství (V první hře mi uteklo o jediný hlas!). Zde se vám vrchovatě vyplatí aliance právě s městskými státy.
Válčení je bravurní. Hexy a jedna jednotka na „dlaždici“ asi pomohly. Ale hlavně zde máme klasický „kámen-nůžky-papír“ systém, díky němuž existují v každé době ideální kombinace a (s výhradou dle terénu) jejich ideální rozestavení. Souhlasím ale, že počítač v tomto případě nepředstavuje moc velkou výzvu. Pokud jste někdy hráli Panzer General (aj.), tak rozhodně nebudete často prohrávat. Doteď nechápu, proč soupeř raději ničí proplouvající barbarské lodě, když má za branami násobně nebezpečnější armádu. Plusové body dávám i za futuristické jednotky (Mech, X-Com pěchota). Naopak zamrzí, že nemůžeme stavět letiště mimo města (stealth bomber nemůže ani na letadlovku a jeho přesun na jiný kontinent tak může vyžadovat založení nového města).
Stran špionáže jsem také celkem spokojen. Paradoxně mi stále přijde nejlepší v tomto dvojka (hrál jsem první tři díly, pětku a SMAC/SMAX) a samozřejmě Alpha Centauri s Alien Crossfire datadiskem. Nicméně v kombinaci s existencí neutrálních městských států, jejichž podpora je ve hře celkem zásadní, tato funguje celkem dobře. Vaši agenti tak mohou krást technologie, manipulovat volby v městských státech či bránit vaše vlastní území proti cizím agentům. Pokud je pošlete do „diplomatických služeb“, tak i přináší řadu tajných informací, které je možné využít v diplomacii. Velmi dobře je tak možné si hlídat své největší rivaly. Na druhou stranu jadernou elektrárnu nikomu asi do vzduchu nevyhodíte (jedna z mnoha možností špionáže ve dvojce). Škoda, byla s tím legrace, hlavně když podobné šlo občas úspěšně hodit na jiný stát a sledovat pak, jak si spolu dávají do úst ve válce.
Btw bohužel se opět nevrátily animace divů světa. Obrázky těchto jsou celkem stylové, ale není to prostě ono. Po SMAX a druhé civilizaci vám tohle už bude prostě vždy chybět. Alespoň dobře hudebně jsou ale ty obrázky dokreslovány, takže v posledku je to jen malá nevýhoda.
Jo a právě Alpha Centauri s datadiskem u mě stále vede. :)
Stran samotného gameplaye je pátý díl výborný. Zachází s řadou konceptů (kultura, víra, ideologie…), které vedou k tomu či onomu typu vítězství. Malou výtku bych měl snad k turismu, který představuje jakousi „ofensivní variantu“ vaší kultury a skrze něj tuto šíříte. Je to trošku úsměvné. Člověk, aby se měl na pozoru před lidmi, kteří rádi cestují a poznávají nové kultury (!). Každopádně vše funguje celkem přehledně, byť než najdete ideální pořadí rozvoje vašeho státu, tak to může trvat měsíce i roky. Jednoduchá hra na hraní, složitá na mistrné ovládání. Pomáhá přehledný interface. Tak má civilizace vypadat.
Oproti minulým dílům se „štěstí“ i „nespokojenost“ obyvatel dělí mezi celou civilizací. Dokud tak ve vašich městech nedojde k revoltě, tak už nemusíte řešit bouření se příliš velkých měst. Přiznám se, že už jen kvůli tomuhle je třeba pětku milovat. Doteď jsem si neuvědomoval, jak moc mě tohle u předchozích dílů otravovalo. I obsazování už je méně problematické. Do zapojení se do vaší sítě měst stačí chvíli počkat na potlačení resistence a pak postavit soudní dvůr (opět celkem zajímavá varianta). A samozřejmě skrze cesty či přístavy zajistit spojení s hlavním městem (tohle se ale týká i měst, které zakládáte).
Obdobně válčení je opětovně (proti trojce) možnost, která není přespříliš penalizována a je relevantní cestou k vítězství (dobytím hlavních měst několika civilizací). Problémem je ale následná diplomacie. Po totální porážce Německa (resp. v mém případě německé Jižní Ameriky) už mě až do konce hry měly ostatní národy za „válečného štváče“ (a to byl k válce relevantní důvod). Asi bych ocenil, pokud by další státy rychleji zapomínali. Za dalších pět set let už se mnou nikdo neuzavřel ani mírovou smlouvu a s jejich hlasy na světovém kongresu jsem nemohl počítat. Mimochodem ten se objeví jakmile někdo naváže kontakt se všemi dalšími civilizacemi (nikoliv městskými státy – k tomu níže) a nabízí velkou řadu možností. Jakkoliv tak samotná diplomacie s jednotlivými státy není až tak převratná, tak právě díky kongresu se časem můžete celkem vyřádit. Do té doby není ale diplomacie až tak skvělá (není ale ani vyloženě špatná). Kongres pak, samozřejmě, umožňuje diplomatické vítězství (V první hře mi uteklo o jediný hlas!). Zde se vám vrchovatě vyplatí aliance právě s městskými státy.
Válčení je bravurní. Hexy a jedna jednotka na „dlaždici“ asi pomohly. Ale hlavně zde máme klasický „kámen-nůžky-papír“ systém, díky němuž existují v každé době ideální kombinace a (s výhradou dle terénu) jejich ideální rozestavení. Souhlasím ale, že počítač v tomto případě nepředstavuje moc velkou výzvu. Pokud jste někdy hráli Panzer General (aj.), tak rozhodně nebudete často prohrávat. Doteď nechápu, proč soupeř raději ničí proplouvající barbarské lodě, když má za branami násobně nebezpečnější armádu. Plusové body dávám i za futuristické jednotky (Mech, X-Com pěchota). Naopak zamrzí, že nemůžeme stavět letiště mimo města (stealth bomber nemůže ani na letadlovku a jeho přesun na jiný kontinent tak může vyžadovat založení nového města).
Stran špionáže jsem také celkem spokojen. Paradoxně mi stále přijde nejlepší v tomto dvojka (hrál jsem první tři díly, pětku a SMAC/SMAX) a samozřejmě Alpha Centauri s Alien Crossfire datadiskem. Nicméně v kombinaci s existencí neutrálních městských států, jejichž podpora je ve hře celkem zásadní, tato funguje celkem dobře. Vaši agenti tak mohou krást technologie, manipulovat volby v městských státech či bránit vaše vlastní území proti cizím agentům. Pokud je pošlete do „diplomatických služeb“, tak i přináší řadu tajných informací, které je možné využít v diplomacii. Velmi dobře je tak možné si hlídat své největší rivaly. Na druhou stranu jadernou elektrárnu nikomu asi do vzduchu nevyhodíte (jedna z mnoha možností špionáže ve dvojce). Škoda, byla s tím legrace, hlavně když podobné šlo občas úspěšně hodit na jiný stát a sledovat pak, jak si spolu dávají do úst ve válce.
Btw bohužel se opět nevrátily animace divů světa. Obrázky těchto jsou celkem stylové, ale není to prostě ono. Po SMAX a druhé civilizaci vám tohle už bude prostě vždy chybět. Alespoň dobře hudebně jsou ale ty obrázky dokreslovány, takže v posledku je to jen malá nevýhoda.
Jo a právě Alpha Centauri s datadiskem u mě stále vede. :)
Matlajs
player
malarkey
Ebb
Mr.Stu
AiMLEzZz
Hammer
Rapier
DanielZima
Pro: grafika, hratelnost, systém spokojenosti, válčení není příliš penalizováno, diplomacie a špionáž, způsob boje a doplňující se jednotky, různé varianty vítězství, interface, luxusní/strategické suroviny, charakteristiky civilizací, panovníci
Proti: limity ve využití RAM, čekání na počítač při odklepnutí kola, turismus jako ofenzivní kultura, ostatní civilizace pomalu „odpouští“, ve válce hloupý počítač, absence animací divů světa, absence mimoměstských letišť, AI zakládá města všude