Diskuze

@mazar1234 (20.06.2014 17:50): Tak každý to má samozřejmě jinak. Mně ty akční scény v Spec Ops nepřišly nějak vyloženě hrozné, ale časem začínaly být dost stereotypní a hlavně mi je kazilo hloupé ovládání a ne úplně povedený systém krytí, kdy moje každá druhá smrt ve hře nebyla způsobená mnou, ale tím mírně zmršeným systémem krytím. A také AI nepřátel mohla být o něco lepší. Přišlo mi dost wtf, když nepřátelům často koukaly z jejich krytu části těla a nejlíp hlava a často mi běhali rovnou na mušku. Ale tak to je problémem více méně většiny her tohoto žánru.
Jinak "Das Boot" jsem viděl a také to považuji za špičku filmového válečného žánru.

@Drolin (20.06.2014 16:02): To máš asi pravdu, ale v komentáři jsem nemyslel, že by mělo jít čistě o převod Apocalypse Now či Heart of Darkness do herní podoby. Spíš jsem myslel, že by se obecně do her (a zvlášť stříleček) mělo vnést více takových různých psychologických a morálních prvků, jako to zrovna udělali u Spec Ops: The line, kdy použili prvky z výše dvou jmenovaných děl.

A tvůrci by měli tyto prvky používat na úkor té akční složky. Protože to ta přehnaná akce sráží dolů jakoukoliv snahu o nějakou realitu či nějaký morální podtext. Na to, aby si člověk uvědomil, co za zvěrstva dělá, nepotřebuje stovky či tisíce zabitých nepřátel, zničit desítky budov apod. Spíš bych v hrách tohoto typu ocenil nějaké delší pasáže bez zabíjení, kdy by měl člověk čas si vůbec uvědomit to řádění, které má na svědomí, třebaže by měl na svědomí jen jedno jediné zabití. Například při nějaké misi, kdy by měl člověk za úkol být na hlídce, aniž by se cokoliv stalo, kdy by si v hlavě promítal poslední události nebo kdy by se hlavní postava se svými spolubojovníky bavila nějak normálně, ne jen typu: "zabijeme všechny ty zkurvysyny, ou yeah".

Třeba film „Tenká červená linie“ považuji za jeden z nejlepších válečných filmů (mimochodem mnohem lepší než původní kniha), přestože je tam toho skutečného válčení proti ostatním válečným filmům poskrovnu. Ale člověk nepotřebuje mega velké akční scény typu Zachraňte vojína Ryana, aby si uvědomil, že válka je svinstvo. Ten pocit jde vybudovat i jinak než super akčníma scénama a třeba onu Tenkou červenou linii bych si jako hru dokázal v klidu představit.

I když tady u Spec ops byly silné scény a momenty, kdy člověk například procházel kolem zabitých civilistů spálených fosforem, tak tomu moc nepomáhala blbá kamera, která v rychlém sledu střídala různé pohledy, věčně se rádoby drsně kymácela apod. Chtěl by to spíše nějaký delší statický pohled, nejlépe podbarvený nějakou hudbou, ale ne zas, aby to bylo klišé.

Například druhé světová válka by byla pro tyto prvky jako dělaná. Nevím o žádné hře, v které by se její část odehrávala v koncentračním táboře, třeba při jeho osvobozování spojenci. To by byl skutečně silný okamžik. Ale byl by ještě silnější, kdyby člověk celo dobu hrál za Němce a na konci hry by se ocitl v koncentračním táboře, aby viděl, co nacisté, za které bojoval, napáchali…

Koukám, že jsem se nějak moc rozepsal, což nebylo v plánu. :-)