Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 75
Herní výzva 2025 – Crash 

Tohle je přesně ten případ hry, kdy po celou dobu, co hrajete, tak se bavíte, v podstatě všechno vám tam nějak sedí, ale nejste z ničeho vyloženě nadšeni. Všechno už člověk někde viděl, zažil, postavy mu až moc někoho připomínají. Má to tu správnou flow, kdy hra nezdržuje, krásně to odsýpá, ale pořád jsem měl pocit, že ještě něco tam chybí.

V první řadě bych začal tím, že kdo hrál Uncharted, tak tohle je v podstatě jeho dámská verze. Jasný, Lara tu byla mnohem dřív, ale mám takový pocit, že si zde tvůrci vzali až moc velkou inspiraci od Naughty Dog. Je fakt vtipný, že třeba prozkoumání artefaktů je tu jedna k jedné, pocit ze střelby, lezení, prozkoumávání, úplně stejný. Je to dobře? Je to špatně? Nevím, ale je to třeba jeden z těch důvodu, proč se nedostavil vyložený wow efekt.

Další menší problém, co s hrou mám, že je to daleko víc third person střílečka, než hra založená na exploringu a hádankách. Za mě je to škoda, ačkoliv tu soubojový systém je zábavný (jak by ne, když je i v Uncharted), nicméně závěrečná fáze hry je přesně to, co bych od samotné hry očekával v celém jejím průběhu.

Klady. Hra vypadá i po tolika letech velmi pěkně. Změny v počasí jsou skvělé, stejně tak střídání denní doby. I to je jeden z důvodů, proč hra tak hezky plyne a v podstatě to funguje jako dobrý seriál, který chcete zkouknout během víkendu. Ze začátku jsem měl problém z akční kamerou a velmi tmavým prostředím (zesvětlení jsem si musel nastavit asi o 15 bodů výš než mám obvykle u her), ale zvykl jsem si.

Výhradu mám i k postavám, které sice jakoby fungují, ale jsou to hrozně stereotypní prototypy. Ani jedna není nějak výrazná, nedej bože, že si jí oblíbíte. Vlastně i Lara tu místy je dost na pěst, což vzhledem k jejímu věku se dá ještě docela tolerovat, ale i tak. Klasické, chci někoho zachránit, tak díky tomu umřou další 3 kamarádi a desítky nepřátel.

Obecně hra působí dost ne-uvěřitelně, což je do určitě míry fajn, do určité míry už mi to přišlo zbytečně za hranou. Zachraňuje to samotná hratelnost a tempo. Hra mě ale bavila, na zadek jsem si z ní nesedl, ale jednou za čas si takhle dát 15-20 hodin akční Lary, proč ne.

Pro: tempo, zábavná hratelnost, vizuál

Proti: postavy, víc o akci než exploringu

+9
  • XboxX/S 80
Herní výzva 2025 – 10. "Crash" (Hardcore) - Dohraj hru, ve které narazíš na havarované letadlo, popř. v ní dojde k hráčem nezaviněné havárii letadla.

Na úvod musím povedať, že pôvodnú sériu z druhej polovice 90. rokoch som nikdy nehral. Snáď len chvíľu u spolužiakov na PlayStation 1 v dobách dávno minulých. Každopádne z počutia viem, že to bola solídna výzva čo sa obtiažnosti týka. V prípade tohto rebootu je to však inak. Hra (na strednej obtiažnosti) je fakt ľahká. Nikde nezablúdite, žiadny protivník vám nebude robiť väčšie problémy (vrátane bossov), strelivo vám bude pretekať batohom. Je len na vás, či to beriete ako pozitívum alebo nie. Ja som to v dobe hrania ako pozitívum bral. V podstate je Tomb Raider ekvivalent parádne našlapaného akčňáku, kde hlavný hrdina bez predošlých skúseností s bojom, kosí jedného nepriateľa za druhým.

Povedal by som, že tento reštart série si najviac vychutnajú casual hráči a mladšie generácie. Tvrdím to napriek udelenému ratingu "pre dospelých". Občas totiž narazíte na temnejšie momenty. Hrateľnosti a herným mechanikám nemám čo vytknúť. Obával som sa krkolomného platformingu, ale ovláda sa to jednoducho a intuitívne. Grafika je adekvátna svojej dobe, hudba fajn. Príbeh trochu béčko ale pomerne zaujímavý a v pekných kulisách. Občas ale zamrzí nadužívanie quick-time eventov.

V skratke, reboot Tomb Raideru sa podaril. Ak máte radi dobrodružné hry a filmy, nechce sa vám moc stresovať a rozmýšľať, siahnite po tomto titule a o zábavu na 10-12 hodín máte postarané.
+11
  • PC 90
Herní výzva č. 4 - Tenkrát v Hollywoodu  

To byla jízda! Těžko se píše komentář k dalších 58 komentářům přede mnou a určitě hrozí, že budu něco opakovat. Na úvod musím říct, že mě hra opravdu mile překvapila grafikou, celkovou hratelností, atmosférou a klasickým příběhem. V neposlední řadě je ve hře spousta momentů, kdy se hráč reálně lekne. Nebo aspoň já :D
Hra začíná tak nevině, parta přátel jede na průzkum tajemného ostrova, kde se všechno zvrhne.  

Začíná to také celkem nevině, prvními nepřáteli jsou vlci a později přibydou lidé a z Lary se stává klasická střílečka. Což u série – když beru v potaz první díly – není zvykem. Lara kosí jednoho padoucha za druhým a vlastně sama vše vystřílí. Přátelé ji nepomůžou, a to je celkem škoda. Je to takový GTA styl, kdy hráč sám vyplení vše živé. 

Kromě šílených přestřelek je ve hře řada skrytých pokladů, předmětů a logických hádanek, kterých je ale výrazně méně, než je u série zvykem. Úkoly se často opakovaly. Hodně se mi líbilo prostředí. Přes džungli, pláže se hráč dostane do nechutných jeskyň plných lidských ostatků po odporných domorodých rituálech. Dále navštívíme opuštěné druho válečné stavby a pofiderní továrny a struktury elitních vojáků, kteří přišli také na ostrov. Což jsou často různé lanovky a továrny, které Lara umí zničit pomocí výbuchů.

Samotná postava Lary se opravdu povedla. Líbilo se mi, že se její vzhled mění postupně se hrou. Má různé jizvy, zničené oblečení (sice nechápu, jak po tom všem vůbec mohlo to oblečení na ní držet) a celkově i její charakter. Její oblečení šlo měnit v tábořišti, ale já to nechal, jak to je. Je to více přirozené.
Tábořiště zajímavý systém hry, kdy lze upgradovat zbraně, což se mi hodně líbilo. Dále lze vylepšovat své dovednosti. 

Celkově se jedná o skvělou hru, kterou jsem si užil. Mělo to skvělý spád a hru můžu doporučit i novým hráčům.

Pro: Grafika, atmosféra celé hry. Jednotlivé lokace, příběh, vzhled Lary. Systém vylepšování zbraní, které je fakt znát.

Proti: GTA styl (sám proti všem bez pomoci), až moc nepřátel.

+15
  • XOne 85
Tak nám autoři kozaté Lary Croft alias Tomb Raiderky představili už desáté pokračování a jakožto milovník této archeologicky adventurské série jsem nemohl odolat a konečně zapsal zářez na pažbu v rámci nové survival trilogie, kterou jsou hrál jaksi pozpřeházeně – nejdříve Rise pak Shadow a první díl až na konec – no ale vadilo mi to snad  ? Pokud se stejně jako já rozhodnete, že najdete všechny dokumenty, relikvie, GPS cache, splníte veškeré volitelné challenge a hrobky, čeká na Vás spoustu herního času – ostatně se stejným principem pokračují i další dva výše zmíněné díly.  

Krasavice je na své první výpravě a ocitá v oblasti zvané Dračí trojúhelník na palubě lodi Endurance, která se rozlomí v bouři a ztroskotání je nevyhnutelné a Lara se po pádu do moře ocitne na ostrově Yamatai u japonského pobřeží, ale bez přátel, s kterými cestovala. V podzemní svatyni, kde se následně ocitne zjistí, že má místní obyvatelstvo zvláštní zálibu uctívat svou bohyni Himiko mrtvolami a vydá se za záchranou skupinky přátel v různých lokalitách tohoto ostrova.  

Poprvé se tak setkáte s postupným levelováním dovedností Lary, upgradem zbraní a cestováním mezi dílčími částmi ostrova za pomoci base campů. Můžete tak zpětně navštěvovat lokace, do kterých Vám byl zamítnut vstup kvůli chybějícímu vybavení – šípy s háky, brokovnice nebo třeba karabina pro jízdě na laně. Kosit nepřátele se dá různě, ze zálohy, lukem s šípy, střelbou do nich samých nebo s využitým kolem stojících výbušnin – všechny tyto pohybové a střelecké dovednosti byly v následujících dílech ještě vytuněny. Grafika super stejně jako hudba, příběh solidní, prostě o zábavu postaráno – jak to ta Lara dělá, že pokaždé o fous unikne v detonujících nebo hroutících se okamžicích  - 85 %
+14
  • PS5 80
Ešte predtým, než sa rozpíšem k samotnej hre, musím tvorcom „pogratulovať“, keďže ich ultimátne babráctvo mi znemožnilo ju dohrať. Dostal som sa niekde na 90 % a pred koncom nasledoval nádherný crash a „corrupt save data“. Celý progres bol stratený. Hľadanie na internete ukázalo, že to rozhodne nebol problém mojej konzoly, ale bug, ktorý sa objavil mnohým hráčom. A ktorý sa doteraz nikto nenamáhal opraviť. Dobrá práca, chlaci a dievčatá! Neďakujem a naserte si. (Snáď mi bude odpustené, keď si aj napriek tomu zaradím hru do dohratých).

Teraz k veci: S Larou Croft som sa zoznámil v úplne prvom dieli Tomb Raidera z roku 1996. Žiadny z početných sequelov som však nikdy nehral a až pred pár dňami mi napadlo, že je čas dať Lare opäť šancu. Siahol som teda rovno po reboote a musím povedať, že som sa bavil veľmi slušne. Grafika je aj dnes pôsobivá, akcia zábavná a preskúmavanie hrobiek tiež. Nevadil mi ani menší dôraz na puzzle (tie v hrách nijako neobľubujem, takže sa mňa výhoda). Hra má navyše veľmi fajn tempo a miestami dokáže aj potrápiť. AI protivníkov je totiž dosť dobrá a naozaj som mal pocit, že bojujem proti premýšľajúcim nepriateľom a nie naskriptovaným bábkam. Neustále menia pozície, hádžu na vás zápalné fľaše, pália po vás, keď nabíjate. Akcia je tak veľmi dynamická a celkom adrenalínová. Palec hore.

Príbeh ma príliš neoslovil a tiež mi prišlo, že postavy sú (okrem Lary) napísané dosť nezaujímavo. Nikto z nich si moje sympatie nezískal. Na druhej strane ale nemôžem povedať, že by bol príbeh otrasný. Proste taká dobrodružná béčková klasika, ktorá je ale zrejme pre podobný typ hry ideálna.

Zhrnuté, podčiarknuté: bavil som sa a pokojne by som dal viac percent, nebyť toho odporného bugu, o ktorom som sa zmieňoval na začiatku (prípadní ďalší hráči nech to berú ako varovanie a nech si uložené dáta zálohujú). Ten ma, žiaľ, tak sklamal a zdeprimoval, že silno pochybujem, že Tom Raider: Definitive Edition ešte niekedy zapnem. Alebo až po veľmi dlhom čase, keď vychladnú emócie.

Pro: Lara, grafika, zábavný gunplay, svižné tempo

Proti: odporný bug, ktorý znemožňuje dohranie hry, príbeh mohol byť lepší, vedľajšie postavy

+11
  • PC 85
Mladičká Lara je krásná, hezky se na ni kouká. Tu zabije jelena a oplaká to, aby zanedlouho poté vraždila jednoho člověka za druhým a to bez špetky lítosti. Nevadí, ti zlí lidé si to určitě zasloužili. Minimálně za to kolik si toho tato křehká dívka za svůj pobyt na tajemném ostrově Yamatai musela protrpět, což dává velmi hlasitě najevo. Asi proto na mě sousedi v době hraní tohoto titulu vrhali zvláštní pohledy.

Tomb Raider je jednou z audiovizuálně nejvíce ohromujících her roku 2013. Vyskytují se zde scenérie, které opravdu dokáží vyrazit dech, což samo o sobě v kombinaci s plynulou a zábavnou hratelností tvoří skvělý herní zážitek. Myslím, že se povedl i příběh se svou zápletkou, která je zajímavá a funguje jako dobrá motivace k postupu.

Z mého pohledu by bylo lepší, kdyby si hra udržela trošku komornější pojetí, což tak alespoň zezačátku vypadalo, že by se mi mohlo splnit, rychle se to však vše utrhlo ze řetězu - především co se počtu nepřátel týče. Jsou zde úseky, kdy se na hráče valí doslova desítky nepřátel, jejichž umělá inteligence je mizerná, takže fungují jen jako živé terče.

Pro sběratele a fanoušky her od Ubisoftu je zde i spousta prkotin na sbírání, mě to jen otravovalo. Délka hry je i bez tohoto umělého prodloužení nastavena vhodně, není proto vůbec nutné se tímto zdržovat. Výjimku pak tvoří skryté svatyně, které fungují jako logické hlavolamy, jejichž vyřešení sice není nijak složité, přesto mě jejich prozkoumávání bavilo.

Reboot jedné z nejslavnějších herních sérii se celkově velmi vydařil. Samozřejmě to mohlo být ještě o chloupek lepší, nicméně si myslím, že každý fanoušek Lary Croft musí být s tímto výsledkem spokojen.

Pro: audiovizuální zpracování, hratelnost, zpracování, dynamika, délka hry

Proti: hekání Lary, příliš mnoho nepřátel, systém vylepšování

+22
  • XboxX/S 90
Odkojený na Uncharted jsem si tohle moc užil. Jasně, někdy je to až zbytečně jednoduché, všude bílá barva jako nápověda a auto-save s každým krokem. Ale i tak, bomba :)
-6 +7 −13
  • PC 85
Jestli tohle není přímo definice termínu "over the top action", tak už nic. No ne, je to šílený, všechno se bortí, vybuchuje, na celým ostrově je asi 5 milionů lebek, který netuším, jak by se tam mohly dostat. Ale nutno říct, že se to prostě hraje dobře. Autorům došlo, že ovladačem člověk dává pokyny člověku, virtuálnímu já, a proto se už Lara neřídí jako auto, který v každém druhém pokusu o pohyb udělá něco jiného, než chcete. Za celou hru mi postava jen jednou udělala něco, co jsem nechtěl, a to je prostě diametrální rozdíl proti starým dílům, kde to byl věčný boj, a díky tomu je hratelnost úplně někde jinde. Taky combatu není co vytknout. Celkově ten pseudootevřený svět nebyl špatná volba a ačkoliv pár lokací bylo designově vyloženě divných (umístění některých tábořišť bylo vysloveně wtf). Vizuál byl fajn, na RX580 ve 1440p na max byl benchmark asi na 66 FPS, nicméně jak jsem tu už psal, při cutscénách s blízkým pohledem na vlasy jsme s FPS pomalu na hranici. Celkově rozkolísané FPS ale dobře odchytal freesync, takže v podstatě nebyl s ničím problém. Níže popsané problémy se stabilitou bych dával za vinu nejspíš špatnýmu OC grafiky.

Když si vezmu, jak jsem se těšil, až k tomu zase sednu a jak dlouho jsem to byl schopný hrát v kuse, nevidím vlastně nejmenší problém tomu střelit 85 %. Byla to zábava, byla to výzva a táhlo to dopředu. Good job.

Poznámka pod čarou: trochu mě štvalo, že byl problém s tím nějak rozchodit HDR přes SpecialK, a zároveň donutit jet hru ve 1440p120hz. Povedlo se mi to asi jen dvakrát (ne že bych to při ostatních pokusech dělal jinak) a nutno říct, že HDR hře hodně pomůže. Vizuál je trochu jednobarevný a textury takové vyblité, takže škoda, že to s tím nešlo hrát stabilně.

Pro: Lara se dá konečně ovládat, over the top action momenty přinášející guilty pleasure, baví to

Proti: Über nastavení vlasů brutálně rozkolísává framerate

+17
  • PC 85
Ačkoliv jsem velkým fanouškem původní série, teda především její první trilogie, tak mě tento reboot velice nadchnul. A jsem opravdu rád za to, že to autoři hry vzali skutečně od podlahy. Příběh představuje Laru ještě v době, kdy nebyla zkušenou archeoložkou, která si ví se vším rady. Hráč tak prožívá krůček po krůčku každou její ránu, každý její pád, atd.

Vyprávění příběhu s sebou nese filmový nádech tím, že je samotné hraní proloženo povedenými nehratelnými sekvencemi. Ty jsou pak okořeněny občasnými quicktime eventy, kterých je na můj vkus tak akorát. Příběh samotný mě bavil od začátku do konce.

Opravdu velmi oceňuji, že se vývojáři rozhodli nepoužít Lařiny klasické pistole s nekonečno náboji. Místo nich tu je především luk, kterým se dá zabíjet potichu (ideálně zásahem do hlavy), což v kombinaci se sneak prvky dává možnosti některé situace řešit bez výstřelu z pistolí. A pokud se nezadaří, jsou tu i klasické zbraně s omezeným počtem nábojů. Všechny zbraně se pak dají vylepšovat pomocí součástek, které Lara nalézá v různých krabicích.

Prakticky na všech interaktivních věcech je na první pohled vidět, že se na ně dá vlézt nebo je použít. To vede k tomu, že obvykle není problém najít cestu dál a hra tak příjemně probíhá bez zbytečných zákysů. Nakonec je k dispozici ještě jakýsi instinkt přeživšího ukazující všechny tyto předměty, který je ale dle mého názoru spíše na škodu. Naštěstí mě nikdo nenutí jej používat.

Po dohrání hry ve mně zůstaly především pozitivní pocity. Tvůrci dle mého názoru kráčí správným směrem.
+24
  • PC 50
Už dlouho se mi nestalo, že bych narazil hru, ve které bych cítil tak obrovský rozpor mezi vlastním hodnocením a celkovým hodnocením například na Steamu. Úvodem bych chtěl jen poznamenat, že hodnotím hru zpětně - 7 let po vydání - a jako nehráč jakýchkoliv předchozích her s Larou Croft. Pokud se tedy hra střetla s očekáváním fanoušků, je všechno v pořádku. Bohužel, mě se hra absolutně netrefila do vkusu a dohrál jsem ji popravdě pouze díky karanténě.

Premisa hry zní skvěle. Mladá, nezkušená archeoložka ztroskotá na ostrově se svým týmem a jejich přežití závisí hlavně na ní a její vrozené schopnosti adaptace a dobrodružné povaze. Máme sledovat proměnu křehké, nezkušené dívky v nebojácnou, neohroženou ženu. Nápad jistě dobrý, výsledky nejsou dobré.

První asi hodina hry ještě jakž-takž funguje, Lara je sama v celkem přesvědčivé džungli a snaží se přežít nehostinnost prostředí a najít zbytek svého týmu. Z ničeho nic se však slibná survival adventura přímo pod vašima rukama transformuje na looter shooter, kde křehká nezkušená dívenka kosí kalašnikovem jednu četu elitních vojáků za druhou. Přitom by se dal problém, jak má 60 kg vážící dívka bez bojových zkušeností přemoct celou armádu, vyřešit jednoduchým prvekm - stealthem. Ten ve hře ale není a tam kde je, nefunguje. Bez jakéhokoliv důvodu se tedy z Lary stává one-man army, chodící Rambo a houba na kulky. Hra v tomhle bodě začne popírat jakékoliv zákony a prvky realismu, které ve hře do teď zbyly a všechno dění staví na hlavu.

Při ztroskotání si Lara propíchne břicho o rezavý kus suti, což se jí naštěstí samo zázračně vyléčí a o dvě minuty později už šplháme po po troskách bombardéru uvíznutém na vodopádu. Následuje meziobdobí, kde povraždíme asi 200 ozbrojených fanatiků, schytáme do hlavy molotovy, pod nohy dynamit a pár dávek z kalacha do břicha. Žádný problém - dokud Lara nespadne z kopce a nezrání se. Najednou je nutné najít lékarničku. K ní vede cesta přes dalších 200 po zuby ozbrojených magorů. Po další dávce medikace olovem během boje se Lara konečně může ošetřit a očekává se od nás, že budeme soucítit s její postavou, když si žhavým šípem vypaluje ránu a omdlívá.

V kombinaci s neexistujícími puzzly v adventurní hře v tomto bodě odumřely veškeré mé mozkové buňky a dál se ze hry stává bezduchá idiotská fraška. Příběh je kdesi až na čtvrté koleji, za celou dobu se v něm nestane nic zajímavého ani nečekaného. Vedlejší postavy jsou absolutně zbytečné a bezcharakterní. Vývojáři se sice snažili, aby hra působila co nejfilmověji ale schéma typu ..
a) vylez někam hodně vysoko
b) všechno vyhoď do vzduchu a lanovkou/padákem/skluzavkou se vrať na začátek
c) opakuj 10 hodin
.. se extrémně rychle okouká. Samozřejmě nechybí mor moderních videoher - quick time eventy, které jako vždy a všude, hře pouze podkopávají nohy. Prostředí hry je nudné, monotónní a celkově nezajímavé. Člověk by čekal, že kombinace prvků architektury z druhé světové války a starověkého Japonska nemůže být nudná, ale chyba lávky. Prostředí je hnusný šedo-hnědý maglajs a celá hra vypadá jako epizoda z MASHe.

Jediné co mohu pochválit je snad model Lary a její animace. Oceňuji dobrý balanc postavy, která není pouze sexuálním symbolem ale zároveň se ni hezky dívá. Animace vlasů navíc pořád vyráží dech i v dnešní době. Poslední věcí co bych ocenil bude voice acting a přímočarost hry. Open world by byl jen dalším hřebíčkem do rakve.

Tom Clancy's Tomb Raider : Modern Warfare je bezduchá blbost s prvky toho nejhoršího, co lze najít na akčních filmech. Opravdu hodně dlouho jsem nenarazil na hru, která by byla tak vzdálená čemukoliv, co bych mohl objektivně ocenit.

Pro: Animace, model hrdinky, voice acting

Proti: Celkově je hra béčkovou verzí béčkového akčního filmu

+13 +16 −3
  • PC 85
Tomb Raider je moja srdcovka, takže vždy keď ohlásia novú hru veľmi sa teším. Či už v hre bude izometrická kamera, pohľad tretej osoby atď. som vždy vďačná, že sa rozhodli vytvoriť niečo nové. Ja som sa dokonca tešila aj na Relic run a Lara Croft Go takže ak to tak zhrniem som v tomto skromná. Keďže je to reštart celej série je jasné, že môžeme zabudnúť na klasický outfit Lary, takže tak trochu nechápem ľudí, ktorých sa to tak dotklo, že má na sebe hnedé nohavice a sivé tričko. Aspoň všetci vieme, že Lara si môže dovoliť aj iné handry, a viete ako, tu má 21 a s vekom sa mení aj štýl obliekania, čiže ku klasickému outfitu sa možno dopracujeme neskôr. Chcem tým proste povedať, že mnohí riešia nepodstatné chujoviny.

Takže kde začať... Máloktorej hre nepredchádza dáka tá ukážka. No na môj vkus ich tu bolo viac než dosť už hneď na začiatku a niekedy mi prišli, že boli zbytočne dlhé. Navyše vytáčalo ma potrebné zbesilé ťukanie (naozaj neznášam interaktívne ukážky). Príbeh sa odohráva v naozaj veľmi peknom prostredí. Nádherná príroda vašim očiam, poprípade oku ak ste Nick Fury alebo pirát, ulahodí. Hudba takisto super, dodávala šmrnc celkovému priebehu hry.

Viete však čo ma na celej hre neskutočne zaráža? Jej jednoduchosť, možno až primitívnosť? Narážam hlavne na koniec hry. Bohužiaľ, nezažila som nudnejší koniec ako práve tu. Je to veľmi podobný princíp ako v Život chrobáka. Prídu, zjedia, odídu. Tu to bolo, prídem, ukážka ako zabijem bossa, odídem. Čakala som proste náročný záver hry, kde si budem plieskať hlavu o stôl a nariekať, že to spravili tak aby sa to prejsť nedalo. Miesto toho, bossa zabijete v dákej posratej ukážke. Prvý krát som len pozerala ako také teľa a stále som čakala, že ešte nie je koniec a bude záverečný fight. Dokáže ovládať počasie, hromy blesky všade naokolo, ale umrie tak trápne?! Tak príliš jednoducho?! To mi proste môj maličký mozoček neberie.

Chválim, však zbieranie rôznych predmetov, hra obsahuje výzvy (ktoré ja osobne nepreferujem) a nechýbajú ani klasické tombraiderovské hádanky, i keď na môj vkus bola väčšina príliš jednoduchá. Keďže som ich dokázala vyriešiť, ťažké byť nemohli. Alebo mám skrytý talent. O čom pochybujem ja i vy.

No a potom je tu ešte jedna vec... ja viem, že mnohí nedozretí chlapci sú (respektíve boli, keď v tom čase hra vyšla) z Camilly tak strašne vzrušení... ale fakt ma vytáčalo, že Lara v hre stále padala, šmýkala sa atď čo viedlo k jej ustavičnému stonaniu a vzdychaniu. Niekedy som mala pocit, že fyzická bolesť Laru evidentne vzrušuje a možno keby na chvíľu zavriem oči myslela by som si, že niekto pustil porno. A neviem či som to vnímala tak iba ja, ale mne teda Lara v hre pripadala ako keby je skôr ázijský typ než Britka.

Potom je tu ešte multiplayer. Priznám sa, že k nemu som sa nedostala z jednoduchého dôvodu, nebolo s kým hrať. Nikdy sa nenazbieral potrebný počet ľudí, čo asi bude tým, že pravdepodobne stojí za prdlajs a nikto to nehrá. Navyše v ďalších dieloch už MP nie je, takže asi to tak bude.

No hra ako celok aj tak patrí medzi tie, ku ktorým sa vždy rada vrátim. Mala chyby, samozrejme, ale aj tak ide predsa o celkový zážitok z hry a ten určite negatívny nebol. Myslím si, že vždy sa nájde niečo čo sa na hre páči a nepáči. Niekedy sa však nechávame príliš strhnúť iba negatívami, a potom vznikajú recenzie, ktoré zahŕňajú iba to čo sa nám nepáčilo. Ale samozrejme. Vždy sa ľahšie nadáva.
+20
  • PC 70
Hru jsem si střihnul po několika letech znovu, jednak kvůli Herní výzvě, dále pak kvůli novému filmu podle hry, který mě tak nějak dostal do správné nálady hned prvním trailerem. Film byl nakonec trochu sympatičtější svým realistickým vysvětlením všech zdánlivě fantasy prvků, to ale ve hře nenajdeme (jak je ale v Tomb Raider sérii normální). Po technické stránce hra už trochu zastarala, překvapivě ne tolik graficky, jako spíš některými mechanikami (quick time eventy :'( ).

Dále nemám rád takové ty Ubisofťácké "100 % exploration find it all" kraviny. Některé nalezené historické spisy či deníky byly zajímavé, ale Lara na ně stejně nijak nereaguje (ač je díky nim někdy dopředu objasněno něco z děje), jelikož se jedná jen o pitomé "collectibles" položky pro splnění 100 % achievementů. No a nakonec musím vytknout to co všichni: absurdní exploze úplně čehokoliv a naprosto šílené utrpení hlavní hrdinky, která by šokem, vykrvácením, nebo prostě naprostou únavou padla už někdy v 5 % hry.

Jinak se to ale hraje dosti dobře, jako i předchozí série s Larou v hlavní roli. Těším se, až si najdu čas na zbytek série.

Pro: dobře se to hraje, příběh žene kupředu

Proti: QTE, exploze, utrpení Lary, Collectibles

+24
  • PC 65
Ouch. Tak po sérii dobře hodnocených her, se poprvé musím rozejít s veřejným míněným. Tomb Raider rozhodně není devítková hra. Má své nepopiratelné klady, dolů ji však sráží neodpustitelné věci.

Na obranu hře musím říct, že ji hraji 5 let po vydání. A to už v herním světě nějakej ten pátek je. Na některé hry taková doba nemá vůbec vliv, některým zase ublíží dost. Pokud jsem ale jako poslední hry dohrál Life is Strange, Horzion Zero Dawn, Uncharted 4, The Last of Us a The Last Guardian, člověk se prostě podvědomě neubrání srovnávání. Ne nutně na přímo, ale má z těch her nastavenou jakousi laťku na určité oblasti a když vidí, jak mnohdy až směšně je v dané oblasti Tomb Raider pozadu, tak nelze být nekritický. Kdo ví, možná před pěti lety a před těmito hrami (pár těch her je ještě starších) bych hodnotil sérii restartující Laru jinak.

Nejdříve to dobré. Hra má rozmanitou hratelnost. V řadě ohledech dá hráči větší volnost, než lineární Uncharted. Dohrál jsem hru na 100% ve všech kapitolách. V tomto mě Tomb Raider dostal. Miloval jsem chvíle v nových oblastech, které jsem mohl volně prozkoumat a hledat způsoby, jak se dostat k místům, kde byla nějaká relikvie. Některá z nich byla v době objevení nedostupná, dokud nezískáte určité vybavení nebo sklil. Ten pocit, kdy se vrátíte do dříve objevené oblasti, ale dostanete se do nových míst, pohladí vašeho objevitelského ducha. Co na tom, že děj vám říká, že nesmíte ztratit ani minutu, zatímco nedomyšlená snaha o iluzi kompletně přístupného ostrova vám dovolí chodit sem a tam.

Samotná nová Lara je ohromným krokem vpřed. Byť je to fyzicky stále krásná žena, technicky skvěle vymodelovaná, navíc s měnícím se opotřebováním oblečení, pryč je myšlenka na herní sex-symbol. Lara je především duševně vyzrálá a statečná mladá slečna a toto sdělení hra dává najevo naprosto jednoznačně.

Tak nějak bohužel musím s klady končit. Zdá se mi, že celý zbytek hry, pokud neskončil přímo katastrofou, má hodně velké mezery.

Audiovizuál byl v roce 2013 asi top. Tedy z technického hlediska. Z jakéhokoliv jiného pohledu je to slabota. Přesně to, co jsem chválil na Uncharted 4, Tomb Raiderovi zoufale chybí. Když se kouknete na scénu v Uncharted (především 4. díl, přiznávám), naprosto jí věříte – tak nějak podvědomě je vše, kde má být, zvlnění krajiny vypadá realisticky, stromy jsou jak kdyby tam vyrostli, tráva neroste kde byste ji nečekali, celý svět je zaplněn nespočtem unikátních objektů, které máte pocit, že tam leží už stovky let, že je tam posadil nějaký obyvatel třeba sto let nazpět a že se na nich podepsal čas. Doslova koukáte na virtuální ztvárnění reálného prostředí, vůbec vás nenapadne, že za tím stojí nějaký designér.

Tomb Raider je v tomto ohledu zcela jiný kafe. Celý svět ostrova je nudná stereotypní zeleno hnědá šeď. Stále dokola vídáte ty stejné objekty, tvář krajiny je nerealistická, za vším vidíte, jak designér dostal model a ten někam ledabyle plácl. Připadáte si spíše jako ve stavebnici poskládané z omezeného množství kostiček. Věci se nacházejí na daných místech, jen protože je tam designér potřeboval, přestože působí jako pěst naoko. Vše je podřízeno hernímu designu, vše na vás pořád křičí, že takhle to být nemá, že takhle je to špatně. Tady už nejde o grafiku, jde o to, že celou dobu hratelnosti se cítíte, že tady něco nehraje. A přesně víte co.

Problém je i s dříve vychválenou hratelností. Ono to s ní není tak horké. Hrál jsem na těžkou obtížnost. Těžší není. Jejda jak ta hra byla lehká. Nejsem žádný hardcore player, ale delší dobu používám těžší obtížnosti her, protože „normal“ se z dob, co jsem začínal, posunul trošku jinam. Pokud ale i na těžkou obtížnost jsem neustále ve stavu, kdy nepřáteli projíždím jako horký nůž máslem, je něco špatně. Znáte takový ten pocit, kdy si rádi sbíráte náboje a snažíte se pracovat s nimi efektivně, tzn. střílet nejdříve ze zbraně, co jích má více a podobně? Tak na to zde rovnou zapomeňte. Celou hru jsem byl permanentně ve stavu, kdy jsem za sebou nechával desítky krabic od nábojů (na naprosto nerealistických místech :)). Ta hra vám náboje prostě cpe do chřtánu. Jsou všude. Ten pocit nedostatku nikdy neokusíte. Pořád se na zemi budou válet náboje, které nemůžete sebrat, protože máte všechny zbraně plné. I při maximálním vylepšení.

Hra se snaží být jednoduchá i v dalších zcela očividných situacích a nechápu, jak tohle může hráče uspokojit. Vezměte si situaci, kdy se vás hra snaží donutit hrát stealth. Tzn. musíte vyvinout určitou snahu, aby vás nepřítel nespatřil a budete odměnění tím, že nevyvoláte poplach. Tomb Raider vás ale nesčetněkrát postaví před situaci, která je NULOVÁ výzva. Doslova. Naoko například nechá projít dva, ale i tři strážné. Udělají pár kroku a pak všichni tři zůstanou stát. Rozestavěni vám a sobě navzájem zády :D A takhle stojí a stojí a čekají, až nudně vezmete luk, zastřelíte jednoho do hlavy, druhého do hlavy, jdete si udělat čaj, dáte toaletu, díl BoJack Horesama a pak teda zabijete i toho třetího. Tohle prostě není správné. Ještě chvíli tímto směrem a budeme před obrazovkami jen mačkat jedno tlačítko a když ho zmáčkneme 10x, konec hry, vyhráli jsme. Tenhle herní přístup bohužel extrémně kazí jakékoliv ponoření do hry.

Ale to vše výše uvedené jsou jen takové drobnosti v porovnání s tím nejhorším. Příběh, charaktery, dialogy a prakticky cokoliv se v té hře stane. Tak extrémně naivní a hloupoučký béčkový děj jsem už hodně dlouho neviděl. Člověk se chytá za hlavu a říká si, jak něco tak trapně legračního může dostávat devítkové hodnocení. Narovinu. Ta hra je z příběhového hlediska brak, především proto, že tvůrci neumí pracovat s atmosférou. Myslí si, že když chtějí vyvolat napětí, musí udělat 10 velkých výbuchů. Myslí si, že když vás chtějí rozesmutnit, musí nechat nějakou postavu umřít. Myslí si, že když vás chtějí rozesmát, musí … ne počkat, v Tomb Raiderovi naštěstí žádný humor není … kromě toho nechtěného.

Ve hře umírají postavy. Ve hře je hodně akce, výbuchů a Lařinných kaskadérských kousků. Čest asi dvěma výjimkám, ale na vše ostatní jsem koukal jak sociopat. Ta hra ve mně nedokázala vyvolat sebemenší emoce. Na klišovitých postavách mi nezáleželo, protože to byla stereotypní nesympatická předvídatelná banda sypající nepochopitelné hlášky. O Laru jsem se při akci nebál, protože vše bylo sterilní, nucené a v dané situaci nepřirozené. A to jsem ten poslední člověk, který by měl problém s empatií. Nejedna hra i film mě dokázali dostal do kolen i rozbrečet. Mnohdy i dost intenzivně.

O samotném příběhu se nemá cenu ani zmiňovat. Ok, nebudu extrémně tvrdý. Ono je to něco na úrovni blbostí z Uncharted 1-2. Ale tady jsou ty nesmysly o tolik křiklavější. Ta hra se je raději ani nesnaží vysvětlit, protože ví, že to nedává absolutně smysl. Celý ostrov je přehlídka naprosto nerealistických míst a absurdních situací. Tam, kde Uncharted pomrkává ve stylu Jamese Bonda, protože si je vědom své popcornovitosti, tam se Tomb Raider tváří smrtelně vážně.
Postupem času jsem se dostal do fáze, kdy to nešlo brát vážně a věcem na obrazovce jsem se musel začít smát. Jinak bych to duševně asi neskousl.

Nechci přímo tvrdit, že je Tomb Raider jen hezké (ani to ne) pozlátko s prohnilým vnitřkem. Myslím, že Tomb Raider měl smůlu a ve snaze zavděčit se všem, jak se to od restartu série čekalo, vložil moc energie do bezproblémově hratelnosti a přehlížel u toho dost věcí, které dělají hru kvalitní.

Pro: prozkoumávání prostředí; (duševně) vyspělá Lara;

Proti: děj a jeho podání; jednoduchost; absurdní ostrov;

+23 +25 −2
  • PC 80
Série Tomb Raider mě v minulosti zcela minula a i její opětovné rozjetí v roce 2013 mě nechalo klidným. Když jsem však nedávno na tuto hru narazil na steamu za 3 éčka, řekl jsem si, že by byl hřích tuto slavnou sérii alespoň nezkusit. Vzhledem k absentující zkušenosti s předchozími díly jsem se mohl zaměřit na samotnou hru, nikoliv na její srovnávání s minulostí (které se často v komentářích objevuje).

Pokud jde o samotnou Laru, nejsem moc velkým příznivcem konceptu mladých holek s postavou modelky, schopnostmi supermana a etickým cítěním Mirka Dušína. Tenhle trend už ve filmovém světě nechal vzniknout řadu braků (Hunger Games, Divergence apod.) pro náctiletou cílovku. Okamžitě po zahájení hraní jsem pochopil, že jedeme v těchto kolejích, což mě trochu naštvalo... Lařino věčné kňourání, po kterém následovaly výkony, za které by se nemusel stydět ani Batman, mě fakt vytáčelo. Musím však říci, že postupem času jsem si zvykl a přestal tyto komediální prvky vnímat. Hraní samotné bylo totiž opravu zábavné (tentokrát v pozitivním slova smyslu).

Jednak prostředí ostrova spolu s asijskou mytologií bylo opravdu povedené. Příběh byl samozřejmě čisté klišé, navíc bez velkých zvratů, ale v zásadě příjemný a držel hru pohromadě. Hratelnost se také povedla, souboje mě bavili a jejich větší čestnost mě vyhovovala. Malé množství ale celkem solidně vylepšitelných zbraní, stejně jako jednoduchý systém rozvoje postavy podtrhovaly celkový dojem, který na mě hra dělala a sice jako jednoduchá, odpočinková jednohubka. Tento pocit dále zesílil se zjištěním, že opravdu nemá cenu sbírat všechny předměty a prohledávat kompletně celé lokace, tedy pokud nechcete mít hru dohranou na 100%. Pro bezproblémový průchod hrou (který je ve výsledku velmi lineární) stačí jen sbírat to, co máte po cestě. Grafické zpracování a ovládání se také povedlo.

Ve výsledku na mě tato hra zanechala celkem dobrý dojem, takže i uvažuji o koupi dalších dílů. No a trochu toho kýče spojeného s hlavní postavou nakonec vem čert...

Pro: Ostrov, mytologie, soubojový systém a ovládání vůbec,

Proti: Lara jako další kousek do skládačky Hollywoodského konceptu pro náctileté blbečky, příběh úplně nenadchne, ale ani neurazí

+21
  • PC 85
Nebudu se příliš rozepisovat, je tady spousta komentářů a další opakování netřeba.

Tomb Raider jako restart série se velmi povedl. Ač jsem hrál pouze některé díly před restartem, myslím si, že obecně sérii prospěl větší důraz na příběh a postavy, jejichž motivy povětšinou dávají smysl a dialogy mezi nimi samotnými či s hlavní hrdinkou dokreslují atmosféru tak, jak by měly.

Z hlediska herní náplně kvituji přesun z leckdy až velmi přehnaného množství skákání a lezení po všem možném ke spíše opatrnějšímu průzkumu okolí, které často odměňuje dokumenty doplňujícími příběh a atmosféru o informace jak z dob dávno před příchodem hlavní hrdinky tak zápisky posádky lodi Endurance, která přijela spolu s Larou hledat tajemství ostrova uprostřed Dračího trojúhelníku.

Technicky hra nezastarala ani po 5 letech, za grafiku stále není třeba se stydět, animace, ač občas lehce zavržou, jsou naprosto bez problémů a práce kamery je až na jedno či dvě místa ve hře velmi dobrá a nikdy jsem neměl problém s tím, že bych neviděl, kam a jak se potřebuji dostat.

Pro: Příběh, postavy, prostředí, hratelnost

Proti: Občas QTE, nízká obtížnost nepovinných oblastí

+22
  • PC 80
Asi to bude znít tupě nebo neuctivě, ale legendární série Tomb Radier pro mě nikdy příliš mnoho neznamenala. Možná to bude tím, že jsem se k ní (konkrétně ke třetímu dílu) dostal jako ještě hodně malý prcek. Tenkrát mě na střílečkách zajímali tři věci. Počet zbraní, jaké zbraně to jsou a to, jestli se dají získat cheatem. A takovým stylem jsem hrál vše od Syphon Filteru, přes Duke Nukem až po GTA. I když starší GTÁčka bez cheatů jsou jen poloviční zábava, no ne? Na starém Tomb Raideru si naprosto zřetelně vybavuji modré krystaly, Lařin raketomet, misi na střechách, zavírání Winstona do mrazáku (ano, jsem klasik) a tu ošklivou opici z nahrávací obrazovky prvního úkolu. A pak ještě to, jak jsme se s klukama Laře smáli, že má špičatý kozy a pravidelně jí je obrušovali o stěnu tím, že jsme v její bezprostřední blízkosti opakovaně skákali. Já vím, o ten mnohými vyzdvihovaný zážitek ze hry jsem se připravil sám, ale pochopte – byl jsem malej. No a o veškerý zbytek sympatií, které jsem k Laře choval, mě připravil ten unylý film s Angelinou Jolie, ze kterého si vybavuji snad jenom nozdry Arnolda J. Rimmera, tedy omluvte, Chrise Barrieho.

Nejspíš právě kvůli tomu jsem si k novému remasteru dlouho nenašel cestu. Jako jo, Lara je tu hezčí, mladší a recenzenti se mohli strhat, aby ji potěšili nějakým tím komplimentem, ale copak bych ji po těch všech skopičinách mohl brát vážně? Ale co, na steamu byla hra ve vánoční slevě, tak jsem ji vzal. Přítelkyni jsem tak ledabyle oznámil: „Hele, až dojedeme Grand Theft Auto V, tak zkusíme jednu takovou hru. Podle recenzí je to dobrý, tak uvidíme, jestli nás to chytne.“ Slovo dalo slovo, a tak jsme počátkem roku 2018 rozjeli „toho novýho tombrajdra.“ Toho jsme po několik herních večerech dohráli do úspěšného konce a já jsem se ani ne měsíc na to pustil do dalšího opakování, tentokrát sám a na nejtěžší obtížnost. Jaké jsem si z obou průchodů hrou odnesl pocity?

První, co mě na hře zaujalo byl krásný vizuál. A tím myslím jak Laru, tak okolní prostředí. Slečna Croftová prošla velice příjemným faceliftem, a byť se stále snaží vypadat co nejvíc „fuckable“ (čti fukábl), tak se líbila i mně, a to tyhle tuctově vyráběné pseudo-modelky opravdu moc nemusím. Konečně i herní vývojáři pochopili, že hezká holka může mít i prsa menší než velikost osm (něco z prsní evoluce). A i kdyby, stejně jsem Laru co nejdříve navlékl do stylové, letecké bundy. Nebylo to sice tak sexy jako zakrvácené tílko, ale tak nějak mi je proti srsti, když si hry (a ostatně i filmy) uměle získávají pozornost tím, že vám do ksichty plesknout velký kozy v bikinách jakožto vrchol své mediální kampaně. Ano nahota prodává, ale dopřejme Laře trochu úcty a nenechme ji mrznout v letním outfitu na ostrově, kde v určitých polohách mrzne až praští. Však i Quiet v Metal Gear Solid V: The Phantom Pain musela pod mým vedením nahodit vojenskou uniformu. Ale nejen hlavní postavě se tu dostalo intenzivní péče grafiků. Také ostatní postavy a obecně celý ostrov působí pro oko lahodícím dojmem. Ať už se jednalo o nádherné skalní chatrče, či prostory hluboké džungle, nejednou jsem se zastavil a kochal se krásnými scenériemi. Absolutním vrcholem pro mě byla část, kdy Lara leze na vysílací věž vysoko nad mraky a všude kolem se rozprostírají zasněžené vrcholky hor. Když k tomu všemu přičtu parádičky jako odlesky slunce, halo efekt a skvěle vymodelovaný a stresem poznamenaný obličej Lary Croft, tak se ještě stále rozplývám nad krásou toho okamžiku.

Další věc, kterou jsem si na Laře zamiloval, byl perfektní dabing. Málokdy je pro mě při hraní důležitý takový detail jako je například přízvuk hlavního hrdiny. Tady byla radost poslouchat ten silný, britský akcent, se kterým Lara komentovala dění na obrazovce. Nesmazatelně se mi do paměti zapsal moment, kdy mladá Croftová bojuje se zástupem po zuby ozbrojených nepřátel v čele s děsivě obrněným chlapíkem, po jehož skonu jakýsi náhodný voják pronese: „Oh shit… she’s still alive!?“ a Lara na to hlasem zkušené bojovnice odsekne: „Yes… still alive!“ Když jsem tuto pasáž hrál, a tím spíš, když jsem jí hrál na nejtěžší obtížnost, tak se ke mně dostavil silný pocit satisfakce. Mírou emocí může v některých chvílích šlapat na paty i mnou již tolik vychválené Ripleyové z Alien: Isolation (komentář).

Celkově je hra velice dynamická. Většinu času někde něco vybuchuje, padá, praská pod nohama nebo jenom tak hoří. S tím je spojeno i možná až příliš velké množství quick-time eventů. Cutscény jsou nabušeny akcí, stejně tak i naskriptované scény, kdy musíte před někým (nebo něčím) utíkat a přeskakovat z překážky na překážku. Naštěstí se ve hře nacházejí i klidnější pasáže, které dovolí člověku trochu vydechnout, posbírat kešky a jiné collectibles a za nasbírané součástky vylepšit Lařin arzenál. Ten sice není příliš obsáhlý, ale to konkrétně mně absolutně nevadí. Naopak to přidává na realističnosti. Dostanete se k luku, který si postupně upgradujete z primitivního klacku na loveckou super zbraň s elektrickým navijákem, dále se vám do ruky dostane Lary ikonická bouchačka, velice účinná brokovnice a samopal později posílený o granátomet. Nevím, jestli to bylo tím, že hra nabízí tak malý výběr zbraní nebo tím, že jsou dobře navržené, ale výjimečně se mi na rozdíl od jiných her nestávalo, že bych nějakou trochu více zanedbával. Všechny splňují svůj účel a upgrady zde opravdu mají smysl. I tak jsem si našel svého favorita, kterým je (nečekaně) luk. Jakožto milovník stealthu jsem se s jeho tichým, smrtícím účinkem velice rychle sžil. Velice efektivní je zde i cepín, který lze použít jednak jako lezecké náčiní a jednak jako zbraň.

O něco více zbytečný mi přišel systém perků. Ano, některá vylepšení se na hratelnosti projevila více, jako třeba větší počet součástek nalezených u nepřátel, ale vesměs šlo o balast typu: oslepení nepřátel pomocí hlíny. Ale chápu, že se vývojáři snažili vytvořit něco více než obyčejnou střílečku s prvky RPG. Lov zvířat byl zpočátku zábavný, později nudný, ale nezbytný pro vydělání dostatečného množství součástek k plnému vylepšení skillů (nutnost ke 100% dohrání hry).

Kapitola sama o sobě jsou i jednotlivé hrobky. Všude možně jsem se dočítal, že v novém Tomb Raideru je jich velice pomálu. Já, jakožto skoro nováček, nemohu příliš hodnotit. Je fakt, že mě vykrádání tajemných hrobek a logické hádanky s tím spjaté velice bavily a ve finále jsem se cítil lehce ochuzen tím, jak málo jich ve hře bylo, ale rozhodně za to hře nebudu sypat popel na hlavu. Od toho jsou tu praví fanoušci série. Hru jsem si pořídil jakožto kompletní edici, takže bonusovou hrobku jsem měl přibalenou na steamu. V průběhu hry jsem stále čekal, kdy se ten dodatečný obsah za 2,49 éček ukáže. Až při druhém hraní jsem zjistil, že je to vlastně jedna z prvních hrobek, která je sice oproti ostatním o něco komplexnější, ale rozhodně bych ji neoznačil za výzvu nebo prémiový obsah. Dokoupit si tohle DLC zvlášť, asi bych byl patřičně naštvanej.

No a na závěr jsem si nechal příběh. Ten byl takový… já vlastně ani nevím, jak ho zhodnotit. Možná za to může moje nepozornost, ale postupně jsem se začal ztrácet ve frakcích, které se na ostrově vyskytují. Později, když jsem zjistil, kdo je kdo mi zase začalo unikat, jaký je jejich cíl. Celé mi to začalo pořádně zapadat až na konci (možná to byl účel). Přesto jsem si příběh užil velkou měrou. Bylo tam vše. Napětí, mystéria, strach, nebezpečí, ale i naděje a sem tam i nějaká tu odlehčená situace. Člověk ale musí být trošku archeolog, aby se mu chtělo rejpat ve všech těch spisech, které se dají na ostrově najít. To mi ještě připomíná zajímavý systém objevování různých relikvií a jejich detailní zkoumání. Velice se mi líbilo i to, že Lara se zde chová jako člověk, a ne cvičený profesionál. Jedná se o její první srážku s krutou realitou, a tak si tahle holčina musí projít kolečkem svých „poprvé“. První zabité zvíře, první zabitý člověk a tak dále. Podle mého se vývojáři s tímto aspektem poprali dobře. Ano, v kritikách zaznívaly hlášky jako: „Lara se téměř zhroutí poté, co zabije prvního člověka a o pár minut později už kosí desítky dalších bez jediného projevu emoce.“ Jasný, je to tak. Na první pohled to opravdu působí trochu jako pěst na oko. Na druhou stranu, nevím, jestli by hra, kde musíte neustále svou postavu tahat z depresí a loadovat každých pět minut, protože namísto toho, aby Lara zastřelila toho parchanta, jenom leží schoulená do klubíčka a pláče kvůli tomu mizerovi, kterýmu prohnala kulku hlavou několik hodin zpátky. Taková hra by byla sice realistická a psychologicky správná a korektní, ale taky docela nudná.

Shrnutí:
Tomb Raider je hra, která neskutečně odsýpá, baví a dokáže i trochu znechutit (myslím tím pasáže, kde se to kusy těl jen hemží). Pokud bych měl zmínit nějaký element, který mě ve hře vyloženě rušil, byly by to checkpointy. Chápu, že na nejnižší obtížnost se vám hra uloží po každém výstřelu, ale stejný systém uplatňovat i na HARD, to už mi přišlo trošku jako pro blbečky. Na nejvyšší obtížnost to sice nebyla procházka růžovým sadem, ale asi bych si více vážil Lařina života, kdyby mě její smrt vrátila o více než pár minut dozadu. Tak jako tak jsem si hru užil a v mém srdci si získala hodně velké a čestné místo.

Hra dokončena v rámci herní výzvy 2018 – 5. Nervy z oceli (hardcore)

Pro: Grafika, hratelnost, luk, konečně krásná Lara

Proti: Checkpointy, pro někoho příliš mnoho informací v podobě deníků, QTE

+24
  • PC 65
Tak dojmy nejsou úplně čerstvé, ale stejně tady něco pisnu.

Tento díl obstál jako tříáčkový titul. Je tam svět, který má atmošku a detaily a vůbec člověk jak se tam jen tak proběhne (animace Lary jsou suprové mimochodem), prostě je tam feeling toho tajemství, dobrodružství a tak... ALE hra prostě u mě padá mezi ty řadovější. Nic průlomného se nekoná. Vím, že Tom Raider je značka s nějakou reputací a ta není malá a ani ne špatná, když se ale mělo jednat pokud správně vím o nějaký survival, o cestu do hloubky postavy Lary, tak úplně to nevyšlo. Já od toho chtěl možná něco, co se dá na herním poli jen těžko splnit. S psychologií herních postav se pracuje kolikrát prostě jen tak ledabyle, a furt tam prostě musí jít o ten velkolepý, epický příběh, který se odehrává MIMO hlavní postavu, a to je případ tady tohohle rebootu. Takhle, když se nějak snažím vzpomenout jak to s těma scénama tady fungovalo, je to asi nějak tak:
- Lara prožívá malou chvilinku útrap, dabérka Camilla Luddington se snaží a jde jí to
- načež Lara věc nějak přetrpí, vzpamatuje se, a jde dál
- jde dál tak, že začne plnit svůj úkol, bez nějakých (pro hru asi zbytečných) kliček, hře to samozřejmě pomůže posunout celý příběh, protože přece nesmí zůstat jen u Lary, ale je tady ještě příběh její několikačlenné posádky, příběh tajemného ostrova, na kterém se nachází a samozřejmě číhajícího nebezpečí
- aby se neřeklo, protože tohle je vlastně ten díl, kdy Lara má být nějak pošramocená a nová v těchhle situacích, tak si zas chvilku nějak něco protrpí, načež zas pokračuje akční příběh, atd. atd....
- pak už samozřejmě je to Lara jak jí známe z minula, protože to prostě musíme všechno v jednom díle stihnout, protože tam prostě musí v jednom díle být toho co nejvíc všeho, prostě nějaká historická součást, akční součást, epická součást, a to nemluvím o lezecké součásti, protože je to Lara, tak prostě musí všude po něčem lézt, nebo někam šplhat, protože prostě "bez toho všeho by to prostě nešlo"

Hra u mě nevybočila z davu ani za mák, odstartovala sérii, kterou je možno v budoucnu vylepšovat, a že tam ten potenciál je. Ale tenhle to měl celé začít ve velkém, nezačal. K čemu, že se tady stala nějaká osudová záchrana světa nebo lidí nebo čeho, nějaký mega velký a epický souboj s obrovským protivníkem, který představoval velké zlo a naše hrdinka to prostě zvládla, protože je to hlavní hrdinka, když nic z toho mi nepřijde specifické a výjimečné pro start celé série.

Je zajímavé, že hry jako Far Cry 3, nebo Max Payne 3, které si měly zakládat a taky hodně zakládaly na hratelnostní stránce, nebo ne tak inovativnímu přístupu, se můžou pyšnit propracovanějším vnitřním příběhem a psychologií hlavní postavy, než tady. Nemusí to být jak Mangoldův Logan, jen bych uvítal zapamatovatelnější zážitek než to, co sem dostal a ve výsledku nového Tomb Raidera můžu brát jen jako technicky a hratelnostně dobře odvedenou práci, která je ovšem poněkud vevnitř prázdná.

Mimo to, když si představím, jak se to snaží tvářit jako boj o přežití a Lara je více méně nezastavitelná, je to prostě na prd. Už jen ten fakt, kdy se prostě musí samozřejmě nabídnout větší porci zábavy skrz akci a Lara prostě musí mít docela dost druhů zbraní, přes což se ještě jakž takž dostanu, ale fakt mi přijde zbytečné jí dávat na záda "teleportační zařízení", kdy se jí prostě podle výběru zbraně ta daná zbraň objeví na zádech. Laro, podívej se na Maxe Payna, ten tohle nemá a akci taky zvládá raz dva.

Pro: Jako bylo to fajn, ale jen fajn.

Proti: Zapadá to více méně do davu.

+10
  • PC 90
Téměř perfektní audio-vizuální stránka. Skvělá hratelnost, chytlavý děj, příběh + třešnička na dortu Guardians(strážci), z kterých napoprvé šel slušný respekt. Je tomu opravdu málo co vytknout, možná občas příliž mnoho nepřátel, kteří na hráče naskakovali fakt po houfech a Lara, které mi bylo občas líto, jak se s ní ostrov nemaže, se s nima musela srovnávat sama. (trochu nerealistické) Slušný nářez. Jak jsem na tuhle hru nadával napoprvé, teď jí musím pochválit.
+14
  • PC 95
Jsem fanouškem původní série. Mrzelo mě, když začala skomírat. Bylo fajn, když se nové studio ujalo značky, i když jsem se prve obával, kam se série mine. Už Legend a Anniversary ukázaly, že Tomb Raider dostává novou krev, i když to byl stále ten pokrok v rámci mezí.
Když měl vyjít restart celé série, byl jsem spíš proti. Lara je prostě perzona, která je silná, sebevědomá, nic ji nerozhodí a oproti tomu ji vyobrazit jako mladou vyjukanou kozičku, to mi prostě moc nevonělo.
Co mi byly předsudky proti tomu, že hned zpočátku hraní jsem si div nestřík do textilu z té úžasné hratelnosti, zábavnosti a akčnosti nového TR, wow efektů, které ve mě grafika a atmosféra budila...
A ony pocity mě neopouštěly ani po celou dobu hraní. Krajina je krásná, příběh baví, postavy jsou zajímavé, a tak, pokud se do vás hra zakousne, už nepustí. A to ona udělá, s tím počítejte.
S novým začátkem taky přicházejí i některé inovace. V tomto případě je to, krom výše zmíněných věcí, lehčí RPG systém, kdy si vylepšujete nejen zbraně, kterých sice není možná takový arzenál, jako dříve, o to jsou však zase variabilnější, a pak se vylepšuje i sama Lara. Čím více času strávíte prohledáváním mapy, tím více zkušeností máte šanci získat. Slečna Croft se vám tak pod rukama přerodí v jakousi smrtonosnou zbraň.
Restart série se víc než jen povedl. Má všechno, neskutečně baví. Možná někomu nemusí být po chuti, že Lara není už ten Rambo, jen s dámskými genitáliemi, ale já to tak rozhodně nevidím. Lara stále dokáže nakopat kmínky všem, kdo se jí postaví do cesty a to možná i efektivněji a efektněji, než kdy dřív. Stále dokáže sama rozhodovat a převážit misky vah.
A že není ten tvrďák na pohled co dřív? No co, o to tvrdší jádro teď skrývá!

Pro: Lara, krásné prostředí, zajímavé modifikovatelné zbraně, příběh, akce

Proti: jen sem tam něco, nikterak podstatného

+24
  • PC 90
Tahle hra to při vývoji asi měla těžké protože tu už byla série Uncharted a Tomb Raider dlouho nevyšel ale po vydání všem vytřela zrak. Tato hra je restartem série takže Lara tu je ještě mladá a nezkušená a to dává prostor novým věcem jako třeba vylepšování zkušeností upravě zbraní a mnoho dalšího. V tomto díle se hra odehrává na ostrově kde Lara se svými přáteli ztroskotá a musí bojovat o přežití takže tu je to že lovíte zvěř nebo hledáte součástky na úpravy zbraní. Příběh i když to je trochu klišé tak se mi libí a při situacích které se ve hře dějí tak na mě působí. Grafika je rovněž skvělá a pokud máte dostatečně výkonné pc tak si užijete i realističtější vlasy. Jako další tu je dabing postav který je výborný a k postavám se hodí, prostředí je také hezky udělané ale jako velký zápor beru že některé hádanky jsou moc jednoduché a to je škoda protože tamhle někde v jeskyni je těžká hádanka a pak v příběhu je taková ku které nemusíte přemýšlet a to je škoda. Ve hře také funguje stealth takže když nechcete do přímého boje tak nemusíte. A jako poslední klad je krásně udělaná Lara která se mě osobně libí více nez předchozích dílech proto že mi přijde realističtější. Hře dávám 90%

Pro: příběh, grafika, prostředí, dabing postav, úprava Lary a vybavení, samotná Lara je hezká

Proti: jednoduchost některých hádanek.

+18 +20 −2