Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 95
Hraní Uncharted 4: Thief’s End mě dostalo do poněkud zvláštní situace. Jedná se totiž o již osm let starý titul, který většina cílového publika zajisté hrála. Nabízí se tedy otázka, zda jsou mé dojmy a názory ještě vůbec na místě. Po dohrání ale zkrátka nemůžu jinak, než vám mé dojmy alespoň stručně a v rychlosti shrnout. Čtvrté Uncharted je totiž skutečně excelentním zážitkem.

Hned zpočátku musím přiznat, že je pro mě Thief’s End vůbec prvním setkáním se světem proslulého Nathana Drakea. O to větším překvapením pro mě bylo zjištění, že titul skvěle funguje jako vstupní brána pro nové hráče. Jasně, sem tam narazíte na referenci k předešlým dílům, ale jako celek je čtvrté Uncharted plnohodnotným zážitkem i pro naprosté nováčky v sérii. Děj se točí kolem ztraceného pokladu pirátského kapitána Henryho Averyho, který se Nathan společně s dalšími dobrodruhy vydává hledat. Vedle hratelnosti je příběh bezesporu hlavním tahákem celého titulu. Tvůrci v něm totiž skvěle kombinují vydatné akční pasáže s prvky explorace a precizními filmovými cutscénami. Výsledkem je vyvážený mix akce a emocí, který přetváří tradiční herní vyprávění v dokonalý zážitek.

Další předností titulu je již avizovaná hratelnost, která je složena převážně ze střelby, lezení a řešení nenáročných hádanek. Bojovat budete jak pěstmi, tak střelnými zbraněmi a využít můžete samozřejmě i tichý přístup. Nepřátel je však mnohdy víc než dost, a tak se lokacemi budete občas muset zkrátka prostřílet. Za zmínku rozhodně stojí i detailně zpracovaná prostředí. Městské oblasti působí živým a autentickým dojmem, hory nabízí dramatické výhledy a jeskynní komplexy skrývají nejeden malý poklad. Ačkoliv je Uncharted 4 silně lineárním titulem, nabízí hráčům v některých oblastech značnou volnost v exploraci. To je rozhodně vítaný prvek, který slouží jako příjemné odlehčení mezi akčními scénami. 

Předposlední odstavec bych rád věnoval postavám, bez kterých by titul nebyl ani zdaleka tak povedený. Nathan Drake je charismatický sympaťák, jehož dynamický vztah s Elenou, Sullym a Samem posiluje emocionální stránku celého příběhu. Záporáci výborně kontrastují s Nathanovými hodnotami, a vytváří tak další intenzivní konflikty, ve kterých musí Nathan přehodnocovat své cíle a priority.
 
Uncharted 4 je skutečně excelentním zážitkem, který mohu i po osmi letech od vydání s nadšením doporučit. Vývojářům z Naughty Dog se povedlo vytvořit pokračování, kterým se zavděčí jak zarytým fanouškům série, tak naprostým nováčkům. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak perfektní technické a scénáristické zpracování.

Pro: příběh, hratelnost, prostředí, technické a scénáristické zpracování

+16
  • PS4 95
Čtvrté velké dobrodružství slovutného dobrodruha Nathana Drakea (nic moc sequel pro PS Vita nepočítám) jsem měl až k pasáži asi dvě kapitoly před koncem rozehrané již v roce 2016. Tvrdohlavě jsem však trval na obtížnosti "Crushing", na kterou bylo hraní místy nefalšovaná frustrace a zpětně musím uznat, že jsem si tím jinak špičkový zážitek sám kazil. Díky letošní výzvě a obtížnosti HARD jsem si dal s chutí opáčko, tentokrát až do samotného konce.

Je šílené, že jde už o sedm let starou hru, jelikož je Uncharted 4 i v old gen verzi jednoduše dechberoucí. Je vlastně trochu ostuda, že až na pár výjimek nejsou ani současné hry schopny vizuální podívané ve hře konkurovat. Jasně, grafika není tím nejdůležitějším měřítkem her, ale v akční adventuře filmového střihu prostě svoje místo v hodnocení má. Hra nás po zajetém vzoru série vezme na mnohá místa po celé Zemi a prakticky každá z navštívených lokací je zpracována do nejmenšího detailu.

S číslovkou v názvu se pojí snad jediné potencionální úskalí. I když se hra snaží sebevíc, všechno to padání, houpání a šplhání jsme prostě už minimálně třikrát viděli. Série naštěstí nepřešlapuje úplně na místě a novinky v podobě háku s lanem či občasných pasáží ve vozidle potencionální stereotyp rozbíjí. Navíc mi poprvé přišlo, že konečně dávají střety v kontextu hry relativně smysl a nepřátelé se tak kouzelně neobjevují na místech, kde nemají z logiky vyprávění moc co dělat. V tomto osobně spatřuji jasný posun oproti stále skvělé, ale občas nelogické původní trilogii.

Soubojů ostatně ubylo a průzkumné či skákací pasáže jsou poměrně dlouhé. Pocitově přibylo i hádanek, které nejsou kdovíjak těžké, ale velmi dobře baví. Když už na střet dojde, nemá se hra vůbec za co stydět. Pocit ze střelby je velmi dobrý a vypíchnout zaslouží dotěrná umělá inteligence nepřátel, kteří vám nedají nic zadarmo. Jasně, občas se nějaký kiks najde a i při ovládání se Nathan občas zachová jinak než byste si představovali, jde však jen o malé mušky na téhle (kdysi) exkluzivní PlayStation krásce.

Uncharted 4 boduje i po příběhové stránce, který vás poměrně logicky zavede na rozmanité lokace. Jistá šablona s předchozími dobrodružstvími sice znát je, nové postavy včetně znovunalezeného bráchy do děje pasují parádně a to včetně dvojice záporáků. Po stránce scénáře také není moc co vytknout a na delší custcény filmového střihu se skvěle kouká a v žádném případě nemáte nutkání vyprávěcí filmečky přeskočit.

Multiplayer z hodnocení trochu vynechám, nechal jsem v něm sice poměrně dost hodin, ale již před lety. Pocity ve mě zanechal spíše pozitivní i když jde o přídavek, na kterém hra rozhodně nestojí. Fajn však rozhodně byly zvláštní schopnosti, které vychází z předešlých dílů série.

Drobná vylepšení a naprosto bezprecedentní grafické provedení i fajn příběh s dobře napsanými postavami dělají ze čtvrtého dílu objektivně nejlepší díl série a jako takový si zaslouží i nejvyšší hodnocení. Osobně vnímám A Thief's End jako více než důstojné rozloučení minimálně s hlavní postavou. Uncharted: The Lost Legacy si sice ujít také nenechám, osobně bych však nechal sérii odpočívat.

Hráno jako součást Herní výzvy 2023 – " 6. Sága pokračuje:  Dohraj hru, která je čtvrtým nebo vyšším dílem v sérii." – Hardcore varianta

Hodnocení na DH v době dohrání: 89 %; 325. hodnotící;  fyzická kopie na disku

Pro: Nádherná grafika, která má i po letech jen málo konkurence; příběh i postavy; dobrý pocit ze střelby; způsob vyprávění; skvělé lokace a dobrý leveldesign

Proti: Škarohlídi namítnou, že je to i přes jistá vylepšení stále to "samé"... což však nemusí být nutně zápor

+14
  • PS5 95
Poslední z restů od studia Naughty Dog mi v poličce ležel skoro rok a půl. Za tu dobu jsem mimo jiné dohrál tři předchozí díly i dvoudílnou sérii The Last of Us a je potřeba říct, že čtvrté dobrodružství Nathana Draka si z těchto her bere jen to nejlepší.

Začnu na začátek možná trochu kontroverzním názorem. Nathan Drake je jako herní postava přeceňovaný. V trilogii mě za něj hrát bavilo, ale vždy mi přišel jako pokladuchtivý Superman bez nějaké větší hloubky. Čtvrtý díl se z něj ale snaží udělat daleko obyčejnějšího a lidštějšího hrdinu, což vyprávění rozhodně prospívá a vrací mu vážnost.

Dočkáte se toho nejlepšího, co Vám Drakův příběh za celou dobu může nabídnout. Ačkoliv ani tento díl se nevyhnul klišé zvratům hodným série Uncharted. Ruku na srdce, ono by to ale bez toho "nečekaného zvratu" a šance se tomu ušklíbnout, možná ani nebylo ono. Je ale znát, že autorům rukama předem prošel první díl TLOU, na kterém si mnohé vyzkoušeli a celé to působí tak nějak víc uvěřitelněji.

Grafické stránce není co vytknout. I tato sedm let stará hra by dokázala leckteré pecky z letošního roku strčit do kapsy. Pokud rádi používáte fotorežim, strávíte v něm spoustu času a nejednou se někde zastavíte jen proto, abyste si užili výhled nad krajinu.

Kapitoly utečou jako voda a nemáte pocit, že by bylo někde něco zbytečně natahované - s tím jsem měl v prvních dílech trochu problém. Nové mechanismy neustále přibývají téměř až do konce hry. Vždy však příjemně tak, aby trochu okořenily hratelnost, ale zároveň, aby jich nebylo zbytečně moc a vy se v nich nezačínali ztrácet.

Thief's End dokáže i přes podobné vzorce velmi příjemně překvapit. Veškeré šplhání, houpání i klouzání má šťávu. Exotické destinace na Vás dýchnou svou atmosférou. Dokážu i věřit tomu, proč a jak se jednotlivé postavy chovají. Snad jen to střílení se mi za celou dobu nedostalo pořádně pod kůži - to je však jen malá kapka v širém moři. Samotné vyústění příběhu a epilog je pak třešničkou na dortu a už se moc těším na to, co nás v rámci série či i mimo ni od Naughty Dogu čeká příště.

Nathane, díky, byla to vážně jízda.

Pro: příběh, grafika, postavy, hratelnost, epilog

Proti: střelba

+13
  • PS4 80
Interaktivní filmy s gameplay pasážemi z dílny Naughty Dog mě nikdy moc netankovaly. Nadšení herní komunity jsem přisuzoval kažuálství a nenáročnosti konzolových peasantů. A vlastně dodnes to vidím stejně, jen se změnil jeden malý detail - i ze mě se stal konzolový kažuál. Díky čemuž jsem si padesátý díl unifikované série Uncharted celkem užil.

Čtvrtý díl je úplně stejný jako ten třetí, druhý a první. Gunplay pořád stojí za vyliž, jakmile Nathan někam přijde, tak vše skončí v troskách (archolog my ass) a z nějakého neznámého důvodu musí každá postava neustále hláškovat, asi aby se cílovka (dvanáctiletí hráči a dvanáctileté hráčky) nenudila. A zatímco u her předtím jsem se často nudil a u trojky doslova trpěl, čtyrka mě bavila.

Příběh mi byl úplně jedno. Líbil se mi pomalý rozjezd (Nathan zkoumající kontejner uprostřed New Yorku) a hodně mě chytla ona dobrodružná linka, kde se (opět) odhalovalo tajemství pirátů. A ano, je to přitažený za vlasy a bla bla, ale bylo mi to fuk, já se bavil. Obecně je příběh předvídatelný a místy hloupý, ale je to jedno, svůj účel plní.

Horší byl gunplay, to je vopruz od prvního dílu a nic se nezměnilo. Pocit z akce hodně vylepšil soubojový systém na blízko, který byl možná nejlepší, s jakým jsem se kdy setkal. Víc mě ale bavily skákací pasáže až na jeden detail - neustále "šokující" momenty, kdy se pode mnou ulomí římsa nebo rupne dřevěný most. Kdyby se to nedělo od prvního dílu u každé druhé překážky, možná by to i fungovalo.

Po chvíli mě (opět) začaly rozčilovat postavy - všichni tak děsně správní, za každou cenu morální a otravní, až je to fakt k smíchu (ale jasně, cílovka jsou ty dvanáctileté děti). Nejkomičtější byly bitky s jednou ženou, kdy ji Nathan ani jednou neuhodí a jen se brání, protože mlátit ženy je špatné i ve vyfabulovaném příběhu se zápornou ženskou postavou. Vlastně jsem se divil, že Sully stále kouří doutníky (i když samozřejmě stihne přestat).

U Sullyho ještě bylo komické jak zdatně si vede na všech těch římsách a klenbách. Ale to už bych se nimral v samotné podstatě žánru. který prostě má určitá pravidla. Chválím, že tvůrci úplně vynechali nadpřirozené prvky, což mi v minulých dílech vadilo.

Co mě osobně hodně překvapilo, že stále na mě fungovaly lokace "v džungli". Čekal bych, že jsem se nejprovařenějším herním prostředí už přejedl, ale tady jsem si fakt hodně užíval každý pohled do dáli na panenské kopce, každou říčku a každý potůček. Zoufale mě nebavil Madagaskar, protože lineární akční adventuru jsem nerozehrál proto, abych se v ní toulal open worldem.

Za sebe musím říct, že jsem si hru užil. Bohužel se nacházíme v době, kdy i průměrně zajímavá lineární akce působí osvěžující dojmem a ND se nedá vytknout snaha o dokonalost. Animace jsou parádní, grafika detailní, celá hra odsýpá a i když se chvíli nudíte, za okamžik jste v nové lokaci, která vás třeba bude bavit víc. Level design je parádní (hra vám nic neukazuje, i přesto přesně víte kam máte jít) a ubylo hádanek (ND vědí, že hráči jsou hloupější a línější - tedy i já). Hra se mi přes rok válela doma od kamaráda, ale zahrál jsem si ji až díky PS+ a nelituju.

Pro: grafika, souboje na blízko, prostředí, level design, ubylo hádanek

Proti: děsivě nudný gunplay, předimenzovaný počet enemáků, neustálé rádoby vtipné hláškování, nudně morální postavy

+12 +15 −3
  • PC 90
K sérii jsem přišel trochu jako slepý k houslím. Jako PCčkáře mne exkluzivní PS tituly zcela míjely. Nezajímal jsem se o tento svět, neboť mi bylo jasné, že si tyto tituly nezahraji. Možná tak o Last of Us bylo dost slyšet, a tam mne to trochu mrzelo, že mám se svoji platformou smůlu, protože mám tento styl a téma rád. Nicméně nyní přišla kolekce Uncharted, která nejenže našla svoji cestu na PC, ale dokonce byla zdarma jako bonus k nákupu procesoru Ryzen, takže se mi dostala do ruky, aniž bych ji musel jakkoli vyhledávat.

V kolekci jsou hned dvě hry ze série, což dává poměrně slušné množství herního obsahu, a hned za dvě různé hlavní postavy. Jelikož jsem se o sérii nezajímal, neměl jsem žádná předpokládaná očekávání, čekal jsem pouze kvalitní hru (protože to se dá očekávat od exkluzivního titulu). Začal jsem právě čtvrtým dílem, který je předposlední hrou série, následovanou právě za rok posledním dílem – The Lost Legacy.

Po prvních desítkám minut hraní mi na mysl přicházela jedna věc – Tomb Raider. Uncharted se hraje velmi podobně, včetně hledání pokladů, lezení po skalách, řešení hádanek, vlastně v celém vzhledu hry. Což není nic špatného, TR mne bavil, a Uncharted je sakra povedená „tombraiderovka“. Přijde mi více přímočarejší než TR, má skvěle napsané postavy a promyšlený příběh. Většina lokací je doslova dechberoucích, což je podtrženo velmi přitažlivou grafikou. Nevím, jak vypadal U4 v roce vydání (2016), ale na remaster se kouká opravdu dobře.

Postavy ve hře jsou sympatické, dobře napsané, mají své charakterové přednosti a chyby. Příběh je fantaskní, což je poznat hlavně na různých mechanismech, které jsou prostě technologicky nemožné. Nicméně to k tomuto typu hry patří a právě ta neskutečná velkolepost nalezených míst, která vyvolá v hráči ten správný „wow“ efekt. Pirátská tématika je velmi atraktivní, při hledání pokladu navštíví hráč různé lokace na různých místech, takže prostředí se neustále mění a nezačne nudit. Jedna z kapitol hry je i ze znatelné části naplněna jízdou v jeepu s určitou volností pohybu po mapě, včetně nutnosti navijákování na pár místech, což je příjemné ozvláštnění hry. Chvíli hráč stráví i na lodi.

Za mne co bych dal trochu mínus, tak to je lezení po skalách a výstupcích, kterého mi přišlo až dost. Ne, že by ta mechanika byla nějak otravná, ale možná mi přijde až převyužitá (nebo sem na ní znechucen od dob Someday You´ll Return). Jinak najít cesty není problém, hra dává ve většině případů vizuálně jasně najevo, kudy se může hráč vydat.

U hádanek bych klidně trochu přitvrdil, nejenže nejsou obtížné, ale jejich řešení bývá dost na očích, a i když to nestačí, tak stačí se jen chvíli na hádanku koukat nebo zkoušet a postavy hned začínají napovídat řešení. Nicméně hra tím nestaví hráče do situace, kdy loví řešení po YouTube a Googlu, protože už neví jak dál. V případě, že nevíte kudy, tak po chvíli hráčově bloudění hra nabídne zobrazení tipu, kam máte jít. Tahle funkce funguje tak napůl, občas jsem při chvilkovém prohlížení prostředí dostával nabídky na „pošťouchnutí“, na druhou stranu se mi asi dvakrát povedlo přehlédnout kudy pokračovat, létal jsem tam blázen dokola, a tip ne a ne vyskočit.

Shrnutí je celkem lehké, nejedná se o nějakou hru, která se by se stala nějakým etalonem a legendou, kterou všichni znají. Jedná se ale o výbornou hru, s příběhem zapadajícím do konceptu, skvělou výpravou a atraktivními scenériemi. A jsem rád, že si našla nakonec cestu i na PC, takže jsem si ji mohl užít i já.
+11
  • PC 80
Blockbuster v pozitívnom slova zmysle - vizuálne príťažlivé, či už ide o scenérie, postavy alebo akciu. Hra efektívne strieda tempo akčných pasáží, lezecko-skákacích pasáži (nejedná sa však o nič náročné a zvládnu to aj neplošinovkári ako ja s prehľadom) a občasných hádaniek a presunom kochacími oblasťami. V týchto ohľadoch je naozaj remeselne dobre odvedená práca.

Čo ma však v hre jemne ohúrilo sú herecké výkony dabérov v čele s Nolanom Northom a Troyom Bakerom (ale nezaostávajú ani ostatní) - v kombinácii s mimikou postáv tu môžeme naozaj hovoriť o prvotriednom herectve a evidentne aj réžii tak, ako to poznáme z filmov. Zmeny intonácie, povzdychy, zachvenia v hlase, či každý úsmev alebo zatnuté zuby je naozaj od postáv počuť a robí ich tak uveriteľnejšími. Čo to trochu narúša je stará známa ludonaratívna disonancia, kedy Nathan dokáže likvidovať nepriateľov po desiatkách (a za hru až po stovkách) bez nejakých väčších fyzických alebo morálnych problémov. Takisto po všetkých tých drsných pádoch, zraneniach a podobne sa vždy len pozviecha a doslova uteká a skáče ďalej. Na druhej strane chápem, že si v tomto môže hra/séria podať ruku so svojimi filmovými inšpiráciami, kde sa taktiež akciou nešetrí a hrdinovia sú tiež takmer nesmrteľní. Najviac ma i tak však bavil stealth štýl, ak bol možný a postupná tichá likvidácia nepriateľov.

Uncharted 4 bolo mojou prvou hrou série a hoci som zažil pár bugov ako zaseknutie o prekážku, prepadnutie cez textúru a podobne, išlo o situácie, ktoré "vyriešila" smrť a pre rýchlo tempo hry a množstvo checkpointov to nespôsobilo žiadny zásadný problém a hra inak šľapala ako hodinky. Chápem, čo na tejto hre ľudia vidia a prečo ich séria baví, keďže sa jedná o svižnú akciu so zábavne napísanými postavami a aj ja som sa zabavil, ale nejaký hlbší zážitok po príbehovej či gameplayovej stránke, ktorý by v človeku zarezonoval natoľko, aby nad ním premýšľal aj po hraní však nemožno očakávať. Ako som povedal na začiatku, je to blockbuster so všetkým dobrým a zlým, čo k tomu patrí.

Pro: blockbuster, hra nemala hluché miesta a dobre odsýpala, občas otvorenejší prístup v lineárnej hre, herecké výkony, estetika

Proti: blockbuster, ludonaratívna disonancia

+10 +11 −1
  • PS4 85
Jo, byla to zábava, zas lepší grafika oproti minulým dílům, ale v Uncharted 4: A Thief's End to tak je a nezmění se to. Mluvím o skákání po zdech, střechách, sloupech a značkách jako opice. V tomto ohledu je do nedokonalé, a to ve všech dílech série Uncharted.

Samotná hra má dobrý děj, ale jde tu vlastně stále o to stejné jako v předešlých dílech. I když se mi Uncharted 4: A Thief's End líbil ze všech dílů nejvíce, více jak 85% tomu dát nemohu.

Každopádně Vám hru doporučuji, jistě si ji užijete.
+5 +7 −2
  • PS4 100
Tak a tady je vidět postupný vývoj téhle série a vývojáři to nemohli lépe skončit než tímhle dílem. Tohle řadím mezi své klenoty a takhle si představuju akční dobrodružnou hru.

Tohle nebude dlouhý komentář protože já si tuhle hru vychutnávám do dneška od začátku do konce. Jasně, linearita trochu sráží znovuhratelnost i znalost příběhu, ale prostě já to kašlu protože tohle je tak trochu splněný sen.

Každá akce, každý vtip je opravdu vypiplaný do posledního detailu stejně tak i grafika, ano ta trochu zestárla, ale pořád hra vypadá nádherně a nevadí mi to a celkově nemám co bych vytkl. Snad jen délku, kdyby to bylo delší budu spokojenější, ale i tak si to užívám a beru co je.

Pro: všechno

Proti: moc toho není co mi úplně vadí

+3 +5 −2