Rockstar je přesný opak Remedy. Zatímco Remedy vytváří nadčasové hry, uhlazené, propracované a příjemně hratelné, Rockstar vytváří neoptimalizované, těžkopádné a zabugované monstra. 30GB instalace, Rockstar Social Club, GFWL…
Příběh mě absolutně nezaujal, odvíjí se tak nějak defaultně, bez větších překvapení. Max se stal děvkou zhovadilé rodiny v Sao Paulu a jak už to tak u méněcenných scénářů chodí, prohlédnete hlavního záporáka během prvních pěti minut.
Technicky jsou dobře zvládnuté zásahové zóny a chování postav, oproti tomu grafika nijak neexceluje a osobně příliš nerozumím, co na hře zabírá 30GB. Nehledě na optimalizaci, která je v některých momentech tak trochu zfušovaná. Vychvalovaný hudební doprovod mě nezaujal a prakticky jsem ho úplně vypnul. Raději bych místo Health slyšel zase Poets of the Fall (Last Goodbye rulez).
Plynulost hraní je neustále rušena množstvím video-sekvencí při otevírání (snad všech) dveří, únosnou mez přesahuje i komické množství nepřátel, jejichž likvidace se soustředí v předem určených arénách a v postupných dávkách. Výjimkou není ani respawn nepřátel v nevhodných okamžicích.
Maxovi pohyby jsou těžkopádné, což hlavně u použití některých speciálních pohybů (střelba ve výskoku) působí značné problémy a vyúsťuje to k praktické nepoužitelnosti. Krycí systém často nefunguje a při otáčení se o 180° se Maxova zbraň sekne o kryt, popř. jí Max natočí tak, že z ní střílím do zdi nebo vůbec.
Opět se potvrzuje, že vysoká očekávání končí zklamáním a že kupovat zajíce v pytli se nevyplácí. Kromě toho mám pocit, že to celé skončilo tak nějak moc rychle...
**/5
Příběh mě absolutně nezaujal, odvíjí se tak nějak defaultně, bez větších překvapení. Max se stal děvkou zhovadilé rodiny v Sao Paulu a jak už to tak u méněcenných scénářů chodí, prohlédnete hlavního záporáka během prvních pěti minut.
Technicky jsou dobře zvládnuté zásahové zóny a chování postav, oproti tomu grafika nijak neexceluje a osobně příliš nerozumím, co na hře zabírá 30GB. Nehledě na optimalizaci, která je v některých momentech tak trochu zfušovaná. Vychvalovaný hudební doprovod mě nezaujal a prakticky jsem ho úplně vypnul. Raději bych místo Health slyšel zase Poets of the Fall (Last Goodbye rulez).
Plynulost hraní je neustále rušena množstvím video-sekvencí při otevírání (snad všech) dveří, únosnou mez přesahuje i komické množství nepřátel, jejichž likvidace se soustředí v předem určených arénách a v postupných dávkách. Výjimkou není ani respawn nepřátel v nevhodných okamžicích.
Maxovi pohyby jsou těžkopádné, což hlavně u použití některých speciálních pohybů (střelba ve výskoku) působí značné problémy a vyúsťuje to k praktické nepoužitelnosti. Krycí systém často nefunguje a při otáčení se o 180° se Maxova zbraň sekne o kryt, popř. jí Max natočí tak, že z ní střílím do zdi nebo vůbec.
Opět se potvrzuje, že vysoká očekávání končí zklamáním a že kupovat zajíce v pytli se nevyplácí. Kromě toho mám pocit, že to celé skončilo tak nějak moc rychle...
**/5
Silent Hill: The Short Message