Takové to jemné brnění v břiše z čisté radosti. Přesně takový jsem měl pocit při hraní HL před 13ti lety a přesně takový jsem měl pocit po spuštění Black Mesa. Melancholie, vzpomínky… všechno se mi vrátilo zpět a já byl Black Mesou naprosto unešený. Snad jediná slabší část – skákání na jezdících pásech – mě mírně štvala a nudila, ale jinak se jedná o maximální nářez od začátku až po hodně vzdálený konec.
Tady není moc co vyčítat. Množství práce, kterou autoři za celou dobu odvedli, je naprosto ohromné a nechce se mi věřit, že za to nechtěli ani korunu. Všechno je předělané a upravené tak, aby to, s přihlédnutím k dnešním standardům, nepůsobilo legračně. Od propracovaného designu levelů až po detaily jako ovládací konzole a tlačítka (všimli jste si těch klíčků?). Zvuky, hudba, profi dabing, nesmrtelný Source engine… nemám slov, tleskám, klaním se a hledám Contribute button.
Drobné chybky rád přehlédnu a shledávám tuto hru, kterou je urážka nazývat modem, naprostou povinností pro všechny fps positivní.
Hodnocení: ✰✰✰✰✰
dojmy po dohrání Steam verze:
Oproti free verzi nabízí Steam verze mnoho vylepšení. Grafika, upravené modely zbraní a hlavně úpravy v level-designu. Rozhodně stojí za to do Steam verze jít. Místy se mi nevyhnuly bugy, jako zamrzající nepřátele nebo padání, místy jsem se docela nudil, ale jinak je to parádní záležitost. Teď už jen doufat, že se Xen opravdu povede...
Šel jsem po achievech a Rare Speciment mi dal místy docela zabrat. Hlavně pak pohyb po žebřících, jedna kritická pasáž v Surface Tension a pak taky teleporty v Lambda Core.
dojmy po dohrání Xenu:
Původní Xen nebyl moc oblíbenou částí HL. Frustrující skákání po plošinkách bylo umocněno mechanikou crouch-jumpu, která řadu lidí mátla, protože její první a poslední využití bylo v Hazard Course (pokud si jím hráč prošel). Emzácká planeta nepředstavovala tak zajímavou a zábavnou alternativu ke zbytku hry, a tak se stala spíše nenáviděnou tečkou, za jinak revoluční FPS. Ostatně, i samotní tvůrci se vyjádřili, že Xen se jim rozhodně nepovedl.
V rámci připomenutí jsem si zopakoval původní Xen a i když to nebyla žádná hitparáda, za hodinku bylo hotovo a ani jsem se u toho nestihl nudit. CC se rozhodli herní dobu natáhnout, takže tady máme 4 hodiny k původní hře, což už je samo o sobě dost troufalé. První třetinu to dokonce vypadá, že se CC daří udržet zábavnou hratelnost a krásně vymodelovaný Xen dokáže vyrazit dech - místy to vypadá jako kombinace Dear Esther a Trine 2. Gordon si skáče z leknínu na leknín, kochá se vším kolem, přičemž nebezpečí představuje spíše flóra, než fauna. Crouch-jump byl vystřídán double-jumpem se směrovými šipkami, který sice funguje dobře, ale hodně brzo se celé to hopsinkání začne přejídat.
Gonarch byl celkem opruz, hlavně při vyšší obtížnost si vyžádal hodně pokusů. Pak následuje pár zajímavých momentů a asi od druhé třetiny už to začne jít do šajtu. CC mají nějakou úchylku na dopravní pásy, už v původní BM to byla nejnudnější část hry a na Xenu jsou taky... krát dva. Neustále je potřeba něco někde ničit, zapínat a přepínat, pohyb probíhá v dost nezáživných prostorech a pády do prázdna se stanou celkem častou kratochvílí.
To, co ale představuje poslední část, už je totální bullshit a ani při nejlepší vůli si nedokážu vysvětlit, co to autory vůbec napadlo. Upřímně, dost těžko bych hledal hru, která má horší zakončení, než Black Mesa se svými Xenem.
Tady není moc co vyčítat. Množství práce, kterou autoři za celou dobu odvedli, je naprosto ohromné a nechce se mi věřit, že za to nechtěli ani korunu. Všechno je předělané a upravené tak, aby to, s přihlédnutím k dnešním standardům, nepůsobilo legračně. Od propracovaného designu levelů až po detaily jako ovládací konzole a tlačítka (všimli jste si těch klíčků?). Zvuky, hudba, profi dabing, nesmrtelný Source engine… nemám slov, tleskám, klaním se a hledám Contribute button.
Drobné chybky rád přehlédnu a shledávám tuto hru, kterou je urážka nazývat modem, naprostou povinností pro všechny fps positivní.
Hodnocení: ✰✰✰✰✰
dojmy po dohrání Steam verze:
Oproti free verzi nabízí Steam verze mnoho vylepšení. Grafika, upravené modely zbraní a hlavně úpravy v level-designu. Rozhodně stojí za to do Steam verze jít. Místy se mi nevyhnuly bugy, jako zamrzající nepřátele nebo padání, místy jsem se docela nudil, ale jinak je to parádní záležitost. Teď už jen doufat, že se Xen opravdu povede...
Šel jsem po achievech a Rare Speciment mi dal místy docela zabrat. Hlavně pak pohyb po žebřících, jedna kritická pasáž v Surface Tension a pak taky teleporty v Lambda Core.
dojmy po dohrání Xenu:
Původní Xen nebyl moc oblíbenou částí HL. Frustrující skákání po plošinkách bylo umocněno mechanikou crouch-jumpu, která řadu lidí mátla, protože její první a poslední využití bylo v Hazard Course (pokud si jím hráč prošel). Emzácká planeta nepředstavovala tak zajímavou a zábavnou alternativu ke zbytku hry, a tak se stala spíše nenáviděnou tečkou, za jinak revoluční FPS. Ostatně, i samotní tvůrci se vyjádřili, že Xen se jim rozhodně nepovedl.
V rámci připomenutí jsem si zopakoval původní Xen a i když to nebyla žádná hitparáda, za hodinku bylo hotovo a ani jsem se u toho nestihl nudit. CC se rozhodli herní dobu natáhnout, takže tady máme 4 hodiny k původní hře, což už je samo o sobě dost troufalé. První třetinu to dokonce vypadá, že se CC daří udržet zábavnou hratelnost a krásně vymodelovaný Xen dokáže vyrazit dech - místy to vypadá jako kombinace Dear Esther a Trine 2. Gordon si skáče z leknínu na leknín, kochá se vším kolem, přičemž nebezpečí představuje spíše flóra, než fauna. Crouch-jump byl vystřídán double-jumpem se směrovými šipkami, který sice funguje dobře, ale hodně brzo se celé to hopsinkání začne přejídat.
Gonarch byl celkem opruz, hlavně při vyšší obtížnost si vyžádal hodně pokusů. Pak následuje pár zajímavých momentů a asi od druhé třetiny už to začne jít do šajtu. CC mají nějakou úchylku na dopravní pásy, už v původní BM to byla nejnudnější část hry a na Xenu jsou taky... krát dva. Neustále je potřeba něco někde ničit, zapínat a přepínat, pohyb probíhá v dost nezáživných prostorech a pády do prázdna se stanou celkem častou kratochvílí.
To, co ale představuje poslední část, už je totální bullshit a ani při nejlepší vůli si nedokážu vysvětlit, co to autory vůbec napadlo. Upřímně, dost těžko bych hledal hru, která má horší zakončení, než Black Mesa se svými Xenem.
Silent Hill: The Short Message