Když jsem poprvé slyšel od Johna Nashe v Primmu o někom jménem Ulysses, jež odmítl doručit zásilku v momentě kdy viděl mé jméno v pořadníku, zajímalo mě, kde se s ním ve hře setkám. Autoři si ale (jak jinak) hamižně nechali zadní vrátka pro příběh do DLC Lonesome Road, jež měl vysvětlit celou prekérku kolem Platinového čipu.

Inu, příběh nejen že vysvětluje úplné hovno, ale dělá to stylem rádoby chytrých, zhulených a příšerně otravných keců unylého Ulysseho, jež má charisma krkající pandy. Jinými slovy jsem se po dohrání dozvěděl jen pár těžko uvěřitelných skutečností, ale ve výsledku nemám šajn, o čem to kurva bylo. Nepomohla ani Wiki se svými podrobnými ploty. Vypadá to, že příběh LR nedokáže vysvětlit žádná kloudná osoba a když už, jedná se o jen osobní dojmy "jak to asi bylo myšleno".

Celý level-design je více méně koridor, sloužící jen jako vata mezi jednotlivými salvami překudrlinkovaných keců, pokrytý troskami a rozbořeninami, ve kterých se dost špatně pohybuje. Zpočátku je to prasečinka ve stylu Operace Anchorage, později už se koridor mírně zvětší a obsahuje i pár slepých odboček.

Aby snad lameři neměli problém s obtížností, která tady klade (na poměry novodobého Falloutu) mírně vyšší nároky, jsou k dispozici auto-opravné jednotky, auto-doktor, auto-obchodník a k nalezení je dokonce i spacák, se kterým se můžu vyniňat kdekoli a vzít si ho s sebou i do původní hry. Jinými slovy, survival pocit se nedostavuje.

Celkově je pro mě LR jednoznačně zklamáním a upřímně ani nemám moc chuť pouštět se do ostatních DLC.