DLCéčka jsou obecně celkem obtížně hodnotitelná, jelikož člověk musí mít neustále na paměti, s jakou ideou byla designována a zda právě ta byla naplněna.

OWB je pro mě téměř dokonalým naplněním konceptu příběhového a rozšiřujícího DLC. Hlavní zápletka obstojí sama o sobě, zároveň však obohacuje hru původní. Příběh samotný však může být překážkou pro ty, kteří v New Vegas slyší hlavně na vážnější a serioznější témata... Je totiž absolutně ztřeštěný, přesto kouzelně falloutovský (v případě, že holdujete dvojce a jejím humorně-absurdním pasážím). A vůbec není hloupý! Naopak, je promyšlený a troufám si tvrdit, že designérský přístup k naraci je jedním z nejoriginálnějších v herních dějinách (podobně je tomu i v Dead Money, což není náhoda, jelikož v obou měl prsty Chris Avellone).

Lokace nejsou pouhou recyklací, jsou originální a dávají možnost nahlédnout na oblíbené univerzum z jiného úhlu. Nové předměty potěší, jsou totiž stejně jako i další aspekty OWB naprosto své a neokoukané. A základna je něčím, kam má smysl se vracet, což je vlastně jediné klíčové kritérium při hodnocení útočišť v sandboxech.

Za původních 15 dolarů dostanete až 15 hodin herního času (tolik zabral můj průchod hrou, ale je fakt, že já vždy prošmejdím každý kout) s hodně nabitým obsahem. Nechám li fakta stranou, pak je z OWB hlavně cítit obrovské tvůrčí nadšení. Na práci autorů je jednoduše vidět, že je univerzum Falloutu ohromně baví.

Když se tak zamýšlím nad všemi čtyřmi DLCéčky pro New Vegas, přicházím na to, že mnohé z toho, co jsem výše popsal, platí pro ně všechny. Jednotícím prvkem je totiž to, že každé má svoji specifickou atmosféru, každé si zahrává s odlišnými tématy a přistupuje k nim z jiné pozice. A to je podle mého názoru v rámci DLC ten nejlepší možný přístup.