Na začátek je potřeba říci, že jsem se na hru poměrně dost těšil. Jsem velkým fanouškem cyberpunku a unti-utopisktická Paříž vypadala prostě lákavě. Hra se navíc nesnaží jen uchopit klasickou šablonu, ale přichází s poměrně novým tématem úpravy lidských vzpomínek, které nabízí velkou řadu možností jak pro příběh, tak pro herní mechanismy. Problémem Remember Me je ovšem fakt, že tato šance zůstává promarněna. Viděli jste v traileru efektivní úpravu vzpomínky ? Zaujalo Vás to? Mě také! Ve hře se s tímto prvkem setkáte jen asi čtyřikrát. Váš mozkový implantát Vám kromě hrátkami se vzpomínkami umožňuje také jisté upravené vidění světa ve stylu "augmented reality". Poku jste hráli "nový" Sindicate (ano, tu střílečku, která se taky nijak zvlášť nepovedla), víte co Vás asi čeká. Prostě popisky na okolních věcech a dodatečné informace. Kromě těch několika málo momentů, kdy se hrabete někomu v hlavě prostě nic, co už by to nebylo a ani to není vytvořeno nijak skvěle. Občas pozlobí kamera, kdy prostě nevidíte nepřátele.

Stejně tak soubojový systém. Vytvoříte prostě několik komb (které se skládají buď z úderů pěstí, nebo kopů - nic víc, nic míň) a které jsou zamřeny na větší sílu úderu, léčení, nebo snížení času na opětovné použití jedné z pěti speciálních schopností. Zhruba v půlce hry začnou být boje neskutečně repetitivní a nudné. Prostě poskakujete kolem nepřátel a občas jim dáte pár kombo-pecek. Vyloženě nasírací mě pak přišli QTE, které zakončují KAŽDÝ boss fight.

Hra se tak časem smrskne jen na to, aby jste prošli několik málo minut v prostředí pak odnikud vyskočí parta nepřátel, ty musíte vyřídit abyjste se dostali dál. Pak zase kousek popojdete a situace se opakuje. A tak dokola až do konce hry.

Co se technického zpracování týče, nevypadá Remember Me špatně, ale rozhodně si z něj na zadek nesednete. Design hry je dobře vymyšlený, prostředí dokáže překvapit a je to rozhodně jedna z těch lepších věcí, co Vás ve hře zaujme. Hudební doprovod mě oproti tomu vyloženě zklamal. Ne že by Vás hudba otravovala, jen není prostě dobře spojená s prostředím jako třeba v Deus Ex 3.

Ale abych jen nekritizoval. Hra má své dobré momenty, které se především skývají v jejím příběhovém pozadí, respektive v pozadí světa, kde různé detaily sbíráte v průběhu hry a dozvídáte se tak něco o historii Neo-Paris, důležitých lidí , nebo technologií. Panoramata Neo-Paris vypadají taky leckdy docela podařeně a hlavně ze začátku se člověk rád podívá. Co je rozhodně výborný nápad, je ono výše zmíněné remixování vzpomínek, ale toho je holt moc málo.

Pokud vám nevadí, že je hra naprosto lineární mlátička (z cesty většinou neuhnete ani o metr), s průměrným příběhem, ALE odehrává se v nápaditém světě, běžte do toho. Pro ty, kteří hledají inteligentní cyberpunk u kterého musí zapojit to co mají v prostoru mezi ušima...ti ať se podívají jinde.