Zatímco první Mafie ve svém naivním idealizovaném pojetí organizovanýho zločinu jasně čerpá z Kmotra, dvojka se inspiruje spíše u Goodfellas a nastiňuje tak trochu realističtější a špinavější obraz činnosti italskejch mafiánskejch rodin v USA.

Tohle nový pojetí na jednu stranu přispívá autentičnosti zápletky a atmosféře, ale současně trochu brání identifikaci s hlavním hrdinou a motivací postav obecně. Celá partička příběhovejch postav je totiž složená z oportunistickejch bezskrupulózních hajzlů, co by pro pár zlaťáků odkrouhli i vlastní babičku. Ve výsledku se mi ale příběh líbil víc než v jedničce, včetně lehce otevřenýho závěru. Vávra se konečně trochu krotil a tentokrát neměl zapotřebí cpát tam nějaký doslovný, těžce banální morální ponaučení...

Po herní stránce se jedná o plus mínus to samý, jako je první díl. Jsem rád, že autoři se nijak nesnažili přiblížit větším městským sériím a udělat z toho sandbox plnej jalovejch vedlejších aktivit a kravinek, stále se jedná o čistě lineární záležitost, která stojí a padá s příběhovou linkou. Město slouží spíš jako pěkná kulisa, než jako kdovíjak dynamický prostředí, ale přesto, nebo možná právě proto, se jedná o jedno z nejatmosféričtějších a nejlíp udělanejch měst v žánru.

Česká verze zůstává věrna originálu i svým mizerným dabingem, jehož nekvalita je tentokrát ještě umocněna tragickým překladem dialogů z primárního jazyka hry (angličtiny).