Už se na tuhle recenzi chystám skoro rok. A jelikož jsem hru nedávno zase rozehrál na PS3, nebude na to lepší situace. Vyšla v roce 2011 a jejím posledním vývojářem (na vývoji se podílely firmy 3D Realms a Take-Two) byl Gearbox Software, který Duka za všechny zmíněné dokončil a také si ji vydal. Přijde mi, že Randy Pitchford je velký srdcař a právě to a mnoho dalších věcí mu dovolilo hru dokončit. Nebavilo ho už sledovat, jak se hra zmítá ve smrtelných křečích a je světu akorát pro smích. Jenže co čert nechtěl, lidé se tomu vysmáli stejně. A proto tu jsem já, abych tomuto dílu alespoň lehce spravil reputaci. Nehodlám na ni totiž plivat tolik, jako to dělal doteď každý. Jediné co slýchám a čtu je, že po těch letech se jedná o brak. A já se ptám. Kdo by dokázal něco lepšího pod takovým tlakem od veřejnosti? Kdo by se chtěl probírat mnoha misemi, které vytvořilo jiné studio a pokusit se je slepit dohromady? Kdo by vymyslel tolik skvělých easter eggů a vzkazů od vývojářů pro nás, hráče? Já tedy rozhodně ne. A myslím, že Randy udělal sakra velký kus práce!
Když jsem se ke hře dostal poprvé, hned po jejím vydání, nebyl jsem příliš spokojen. Ale byla to vlastně moje chyba. Chtěl jsem hru proběhnout tak rychle, jak to jen šlo a hned si udělat obrázek. Jenže to byla školácká chyba. Duke obsahuje tolik kvalitního materiálu, že jsem po jeho dalším rozehrání jen koukal! Vlastně za to tak trošku mohou i trofeje, které Vás nutí zkoumat, hledat a snažit se trošku jinak.
Příběh zde moc rozebírat nebudu, protože je stejný jako vždy. Banda mutantů přiletí devastovat naši planetu no a také nás obrat o ženy. A když jde o ženy, tak to Duka nenechá chladným. Ten si dosud užíval pohody. Má svůj obrovský věžák, kde tráví volný čas, kterého má nad hlavu. Dále svoje prodejny burgerů (jako vždy nás tam zavede i jeden z úkolů) a také sochy a úctu na každém rohu. Ale jak se říká, všechno jednou končí a bude to právě ve chvíli, kdy vložíte do mechaniky disk. Mise, jejich návaznost a celá stavba není úplně v pořádku, nicméně to se dočtete skoro všude. Může za to jednak vývoj v mnoha studiích a také nedostatek času a peněz pořád něco předělávat. A musím zde podotknout, že Duke 3D nebyl o moc originálnější. Mohlo to být lepší, ale já říkám, buďme rádi, že něco vyšlo. Jediným nešvarem co bych tu našel je velmi zdlouhavé načítání levelů. Ale věc co mi to vykompenzovala, byla snadná. Je zde schováno nespočet narážek na ostatní hry. Od Masterchefa (bude Vám zde nabídnuto aby jste si oblékli Chefův Power Armor, nažež ho Duke odmítne slovy: Power armor is for pussies) po mrtvého Isaaca Clarka. U každé narážky je skvělá hláška, jako vždy.
Grafika hry je další z terčů kritiky. Stojí za starou belu. Pokud to budu srovnávat s dnešními poměry. Pomalé načítání textur, skoro všechno je hranaté, a když člověk hledá, tak najde i velké chyby. Pokud jste fanoušci vypilované grafiky, raději přestaňte číst, dokud je čas. Mě jde spíše o hratelnost.
Ta sama o sobě není vůbec špatná. Ale dokázala zde opět narazit. Většina z nás byla zvyklá na arzenál zbraní, který můžeme tahat u sebe. Zde se to zkrouhlo na dvě zbraně. Opět to byl ústupek. Kdybychom mohli tahat všechny zbraně, tak by jsme hrou prošli jak nůž máslem bez nutnosti sundat prst ze spouště. Může za to celý koncept hry, který by se opět musel celý přepracovat. Musíme zde šetřit každý náboj, ale na druhou stranu by to neměl být až takový problém. Stačí se smířit s faktem, že už nejste nesmrtelný stojan na zbraně, co běhá po světě a kosí všechno co se hýbe. Díky věčným ústupkům se hra stala reálnější. Doplňování životů zde funguje na principu, že se schováte za roh, jak už to dnes bývá zvykem. Nahoře máte čáru se zdravím, ale není tam obrázek červeného kříže, nýbrž se jedná o ukazatel ega. To můžete navyšovat různými způsoby. Například pohledem do zrcadla a pronesení tvrďácké hlášky, nebo výhrou na automatech, či posilováním. Je tam ale mnoho dalších a skvělých situací. Například když najdete pečlivě schovaný doutník, bez kterého by Duke, nebyl Dukem . Skvělé bylo také muzeum, kde jste mohli narazit na plakáty, zbraně a obrázky z minulosti. Od plošinovek po 3D verzi. Bylo velmi příjemné se s tím po letech shledat.
Zbraňový arzenál obsahuje například brokovnici či dvouhlavňový vrhač raket. Je zde ale i staré známé RPG, které nyní dokáže cíl zaměřit a vyslat raketu která nemine. Nepřijdete ani o holoduka, či steroidy. Přibilo nám zde pivěčko. Po jeho vypití, jak už to po alkoholu bývá, se Duke stane na chvilku zcela nezranitelným. Po steroidech zahodíte zbraně a nastupují pěsti. Jedná rána, jeden mrtví. Jak pivo, tak pilulky se dají zkombinovat naráz, výsledek Vám je jasný. Další novinkou jsou brýle, bez kterých neudělá hlavní hrdina ani krok. Ty zde plní funkci i nočního vidění.
Hudba je na vynikající úrovni. Pokud se nepletu, bylo to možná to jediné, na co se nenadávalo. No a dabingu se zhostil opět Jon St. John, se kterým jsme se mohli setkat už v minulosti. Kompletní ozvučení je perfektní a k celé zvukové stránce nemám výhrady.
Nepřátelé zde zůstaly takřka beze změn. Jen jsou kompletně graficky předělaní. Prasata jsou zde mnohem větší drsňáci a létající mutantíci také. Chobotnice se pro změnu nedá sestřelit raketometem, protože si raketu přitáhne k sobě a vrhne Vám ji zpět. S granátem, který se odpaluje dálkově, už si ale neporadí. Přibylo zde také pár nových druhů, ale nebudu Vám kazit překvapení jejich výpisem.
Když to vezmu kolem a kolem....Hra se vrátila v nejlepší formě v jaké mohla přijít. A s názory toho typu, že raději neměla vycházet vůbec, plně nesouhlasím. A kdo ano, ať jde hrát dokola Duke Nukem 3D. Já už staré dobré 3Dčko proběhl asi milionkrát a rád bych se věnoval něčemu novému. Randy hru převzal v dezolátním stavu a více méně musel pořád něčemu ustupovat a to ve finále nedělalo hře dobře. Nicméně jako jediný slíbil, že hru vydá a vydal ji. Ostatní jen plácali do větru. A myslím, že i přes všechny neduhy a kriticky špatné hodnocení v recenzích se nejedná o špatné dílo. Má sice kratší herní dobu, ale je to navržené tak, že každý level zvlášť se dá výtečně užít, pokud se nebude jen probíhat. Randy je prostě srdcař, jak jsem již zmiňoval na začátku a pokud si něco vezme do hlavy tak to taky udělá. Mohl bych tady psát a psát, nicméně by to dávalo čím dál menší smysl. Ale pěkně Vás teď poprosím. Dejte Dukovi ještě šanci. vykašlete se na recenze, na grafiku a na stavbu misí. Užijte si ho, jako jste si ho užívali dříve. Jde to, jenom chtít a nesrovnávat ho s žádnou jinou hrou. Žádná totiž nevycházela takovou dobu a nepotýkala se s takovými problémy jako právě tato. Lepší by mohla být jenom ve chvíli, kdy by se od začátku do konce znovu naprogramovala. Což se časem třeba ještě stane. Hail to the King!
Když jsem se ke hře dostal poprvé, hned po jejím vydání, nebyl jsem příliš spokojen. Ale byla to vlastně moje chyba. Chtěl jsem hru proběhnout tak rychle, jak to jen šlo a hned si udělat obrázek. Jenže to byla školácká chyba. Duke obsahuje tolik kvalitního materiálu, že jsem po jeho dalším rozehrání jen koukal! Vlastně za to tak trošku mohou i trofeje, které Vás nutí zkoumat, hledat a snažit se trošku jinak.
Příběh zde moc rozebírat nebudu, protože je stejný jako vždy. Banda mutantů přiletí devastovat naši planetu no a také nás obrat o ženy. A když jde o ženy, tak to Duka nenechá chladným. Ten si dosud užíval pohody. Má svůj obrovský věžák, kde tráví volný čas, kterého má nad hlavu. Dále svoje prodejny burgerů (jako vždy nás tam zavede i jeden z úkolů) a také sochy a úctu na každém rohu. Ale jak se říká, všechno jednou končí a bude to právě ve chvíli, kdy vložíte do mechaniky disk. Mise, jejich návaznost a celá stavba není úplně v pořádku, nicméně to se dočtete skoro všude. Může za to jednak vývoj v mnoha studiích a také nedostatek času a peněz pořád něco předělávat. A musím zde podotknout, že Duke 3D nebyl o moc originálnější. Mohlo to být lepší, ale já říkám, buďme rádi, že něco vyšlo. Jediným nešvarem co bych tu našel je velmi zdlouhavé načítání levelů. Ale věc co mi to vykompenzovala, byla snadná. Je zde schováno nespočet narážek na ostatní hry. Od Masterchefa (bude Vám zde nabídnuto aby jste si oblékli Chefův Power Armor, nažež ho Duke odmítne slovy: Power armor is for pussies) po mrtvého Isaaca Clarka. U každé narážky je skvělá hláška, jako vždy.
Grafika hry je další z terčů kritiky. Stojí za starou belu. Pokud to budu srovnávat s dnešními poměry. Pomalé načítání textur, skoro všechno je hranaté, a když člověk hledá, tak najde i velké chyby. Pokud jste fanoušci vypilované grafiky, raději přestaňte číst, dokud je čas. Mě jde spíše o hratelnost.
Ta sama o sobě není vůbec špatná. Ale dokázala zde opět narazit. Většina z nás byla zvyklá na arzenál zbraní, který můžeme tahat u sebe. Zde se to zkrouhlo na dvě zbraně. Opět to byl ústupek. Kdybychom mohli tahat všechny zbraně, tak by jsme hrou prošli jak nůž máslem bez nutnosti sundat prst ze spouště. Může za to celý koncept hry, který by se opět musel celý přepracovat. Musíme zde šetřit každý náboj, ale na druhou stranu by to neměl být až takový problém. Stačí se smířit s faktem, že už nejste nesmrtelný stojan na zbraně, co běhá po světě a kosí všechno co se hýbe. Díky věčným ústupkům se hra stala reálnější. Doplňování životů zde funguje na principu, že se schováte za roh, jak už to dnes bývá zvykem. Nahoře máte čáru se zdravím, ale není tam obrázek červeného kříže, nýbrž se jedná o ukazatel ega. To můžete navyšovat různými způsoby. Například pohledem do zrcadla a pronesení tvrďácké hlášky, nebo výhrou na automatech, či posilováním. Je tam ale mnoho dalších a skvělých situací. Například když najdete pečlivě schovaný doutník, bez kterého by Duke, nebyl Dukem . Skvělé bylo také muzeum, kde jste mohli narazit na plakáty, zbraně a obrázky z minulosti. Od plošinovek po 3D verzi. Bylo velmi příjemné se s tím po letech shledat.
Zbraňový arzenál obsahuje například brokovnici či dvouhlavňový vrhač raket. Je zde ale i staré známé RPG, které nyní dokáže cíl zaměřit a vyslat raketu která nemine. Nepřijdete ani o holoduka, či steroidy. Přibilo nám zde pivěčko. Po jeho vypití, jak už to po alkoholu bývá, se Duke stane na chvilku zcela nezranitelným. Po steroidech zahodíte zbraně a nastupují pěsti. Jedná rána, jeden mrtví. Jak pivo, tak pilulky se dají zkombinovat naráz, výsledek Vám je jasný. Další novinkou jsou brýle, bez kterých neudělá hlavní hrdina ani krok. Ty zde plní funkci i nočního vidění.
Hudba je na vynikající úrovni. Pokud se nepletu, bylo to možná to jediné, na co se nenadávalo. No a dabingu se zhostil opět Jon St. John, se kterým jsme se mohli setkat už v minulosti. Kompletní ozvučení je perfektní a k celé zvukové stránce nemám výhrady.
Nepřátelé zde zůstaly takřka beze změn. Jen jsou kompletně graficky předělaní. Prasata jsou zde mnohem větší drsňáci a létající mutantíci také. Chobotnice se pro změnu nedá sestřelit raketometem, protože si raketu přitáhne k sobě a vrhne Vám ji zpět. S granátem, který se odpaluje dálkově, už si ale neporadí. Přibylo zde také pár nových druhů, ale nebudu Vám kazit překvapení jejich výpisem.
Když to vezmu kolem a kolem....Hra se vrátila v nejlepší formě v jaké mohla přijít. A s názory toho typu, že raději neměla vycházet vůbec, plně nesouhlasím. A kdo ano, ať jde hrát dokola Duke Nukem 3D. Já už staré dobré 3Dčko proběhl asi milionkrát a rád bych se věnoval něčemu novému. Randy hru převzal v dezolátním stavu a více méně musel pořád něčemu ustupovat a to ve finále nedělalo hře dobře. Nicméně jako jediný slíbil, že hru vydá a vydal ji. Ostatní jen plácali do větru. A myslím, že i přes všechny neduhy a kriticky špatné hodnocení v recenzích se nejedná o špatné dílo. Má sice kratší herní dobu, ale je to navržené tak, že každý level zvlášť se dá výtečně užít, pokud se nebude jen probíhat. Randy je prostě srdcař, jak jsem již zmiňoval na začátku a pokud si něco vezme do hlavy tak to taky udělá. Mohl bych tady psát a psát, nicméně by to dávalo čím dál menší smysl. Ale pěkně Vás teď poprosím. Dejte Dukovi ještě šanci. vykašlete se na recenze, na grafiku a na stavbu misí. Užijte si ho, jako jste si ho užívali dříve. Jde to, jenom chtít a nesrovnávat ho s žádnou jinou hrou. Žádná totiž nevycházela takovou dobu a nepotýkala se s takovými problémy jako právě tato. Lepší by mohla být jenom ve chvíli, kdy by se od začátku do konce znovu naprogramovala. Což se časem třeba ještě stane. Hail to the King!
Alan Wake II: The Lake House
Pro: - Duke je zpátky v nejlepší formě - Skvělý dabing a výtečné hlášky - Spousty překvapení od hráčů, pro hráče. A to na každém rohu. - Kvalitní zábava - Konečně nová hra
Proti: - Zastaralá grafika - Herní doba - Je to tunel, ale šetří alespoň skripty - Stavba misí a dlouhé loadingy