Zkouška, zkouška.... tři....dva...jedna...zkouška....Shepard...zkouška....zkouška.....muzika v uších zapnuta (If ju sik, if ju sik, if ju sik).....Okje vše v pořádku můžeme jít na to
Opět vás zdravím mé věrné ovečky, jak si mnozí všimli včera jsem (4. 2. 2014 141 let před narozením spasitele) jsem sepsal svůj jubilejní dvacátý (čísly 20) komentář a to na Mass Effect 2. Jenže bohužel, některým uživatelům způsoboval krvácení do mozku (promiň Shoggot já nechtěl....jsme v klidu? fakt je mi to líto, tak jsem OK? Jsme? Díky bro, jsi jednička) a taky se mi dostalo tvrdých slov jako "Strči si hlavu do pračky" (odpouštím ti Shoggot). A tak ke mně ve snu přišel samotný Commander Shepard řekl mi abych hned následující den naspal komentář k závěru trilogie který všechny pohladí po duši. A tak jsem opět tu a jdu splnit vůdcovo přání. Takže se připoutejte biči-....ehm přátelé, jdeme to dojet.
!RED! !RED! !RED! !RED! RED! RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !!RED! !RED! !RED! !RED! !RED! RED! RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED!
Mass Effect 3 zakončení monumentální, ne, ne monumentální ale Proguaproepikalní trilogie do které jsem se bezhlavě zamiloval (stejně tak jako se bezhlavě zamiluje úchyl do své oběti a pak jí zavře do sklepa kde nad ní honí a ta holka to neví). Moje láska k tomuhle vesmíru je opravdu hluboká a věřte že jsem na třetí díl čekal jako na smilování (nebo jako nymfomanka na sex). A pak to nadešlo. 9.3.2012, je to tady, konečně! Shepy a jeho družina statečných jsou konečně zde. Zapnu to, importuju svého bad-sex-readhead-ass Sheparda a jdem na to. Hltám každé slovo jako nymfomanka jenž hltá každé seme-....však víte co....(pro ty co neví tak semeno ale pššš). Pak to příjde, Reaper se snáší k Zemi a vypukává den R! Je to tady, Reapři jsou zde začíná boj o naší planetu, přátelé, rodinu, naše milované, o pivo, chipsy, prostitutky, fornax, o tuhle databázi začíná boj o přežití! Jsem naprosto v transu, hraji, hraji, hltám vše co se děje, tolik proguaproepikalních momentů a já chci kurva víc, nemám dost, chci víc!
!BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE!
!BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE!
Máme tu nový bojový systém, vzpomínáte si (jako že fakt vzpomínáte) na Šwarcíka misnutého s kudlankou ženského rodu a ty dva říznuté s pumou....přimíchejte ještě Čeki Čena! Oue jes my frends, přesně tak. Shepard skáče, uskakuje, přeskakuje překážky, rozdupává hlavy a nakonec krájí své nepřátelé novou zbraní na blízko. Jednoduše nářez. Hraji dál, potkávám známe (čest Kaidan ty starý prevíte, Jeffe, jak rád tě vidím), potkávám nové borce (James Vega? Těší mě parde), navštěvuji Mars(meh, Liaro, nazdar....Illu? Jsi to ty ty prevíte? Ty teď jdeš po mně...tvou hlavu si nabpdnu na zasranou tyč!), nové lokace Citadely, měsíc Palavenu (Garre, no konečně, ty dva roky jsi mi kurva chyběl příteli) a máme tu další epické, monumentální a proguaproepikalní scény při kterých z mé krypl-držky vytéká slina na klávesnici. CHCI VÍC! PERTE TO DO MNĚ BIOWARE, PERTE TO DO MNĚ!
!GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN!
A tak hraji dál, seru na školu, spánek, jídlo, na přátelé a rodinu (dělaté si prdel? nejdu od kompu, má skutečná rodina mě teď potřebuje) a dál vedu předem ztracenou válku za svůj milovaný svět! Činím těžká rozhodnutí (Gethi nebo Kvariani? Vždyť Gethi jsou oběti, co se jen bránily...ale co Tali, vždyť já ji doprdele miluji!) a loučím se s přáteli (Sbohem Mordine, Thane) ale já jdu dál bojuji, proplétám se úžasným příběh o boji a teď mi dovolte použít metaforu, o boji mravence proti podrážce boty. Navštěvuji nová místa, opět si rozšiřuji obzory o světě kde budu žít až se konečně odvážím skočit pod vlak. Přestože jsem obklopen zkázou, tak si užívám každou sekundu v tom perfektním dokonalém světě. Každou misí co je za mnou, každými mrtvými jenž za sebou nechávám a každým mrtvým po mém boku cítím že se blížím ke konci, ke dni kdy to vše zkoncuje, kdy se mraven a podrážka setkají na bitevním poli naposled. Nakonec proliji krev toho zkurvysyna Kai Lenga (to máš za Thane ty čubko!) a nachází ta chvíle. CHVÍLE KDY JE NAČASE ZÍSKAT NÁŠ DOMOV ZPĚT!
!TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK!
A je to tady, poslední motivační rozhovor a de se do akce. Spouští se uberproguaproepikalní scéna kde celá galaxie vyráží do boje která rozhodne o jejím bytí a nebytí. Všechno střílí, samé výbuchy, hrdinská hudba, mé chlupy po celém těle řvou! Řvou strachem, hrůzou, obavami ale hlavně odhodláním získat náš domov zpět. Odpoutávám se od bitvy, jelikož válka se má rozhodnout na Zemi a tam jsme potřeba. Přichází obrovský výsadek aliančních sil složených s z celé galaxie, z válečných veteránů, vojáků, mariňáků, chlapů, kluků jenž jdou bojovat za svůj život. Mnoho jich padne dřív než se spustí bitva. My se naštěstí sneseme k zemi. Kde nás však čeká peklo. Bojujem o přežití, bojujem proti mnohonásobné přesile a musíme se spoléhat jen sami na sebe, na přátele. Nakonec se dostáváme do Aliančního operačního střediska (Anderson? Jsi to ty? Ty starý parchante jak rád tě vidím). Promluvím s přátely, možná poslední naše společná slova co si řekneme. Pak přijdu k Tali, řeknu ji že jí miluji. Brečím. Ona též. Pak jdem kout pikle. Cíl je jasný. Cítím že mí přátelé potřebují nabudit, pronesu tedy motivační proslov, který i Adolfa zastíní.
Pak opět vyrážíme do pekla není čas, tam nahoře umíraj vojáci a já mám v plánu tuhle válku ukončit. Prostřílíme se proti tisícovkám nepřátel až k cíli. Jenže ten starý zmrd Harbí se znese z nebe. Není čas vymýšlet nový plán. A tak se rozbíháme k němu, jelikož tam leží náš cíl. Ten však naše jednotky masakruje, nakonec zasáhne i mně. Probudím se. Všichni jsou mrtví. Garre! Tali! Doprdele! Garre! Tali! Nevidím je, všude jsou mrtvá těla, Harbí je pryč, v rádiu mrtvého vojáka slyším že se spojenci stahují do domů. Slyším že prohráváme. Já však postřílím odpor a dojdu k cíli.
Další jednání je jako sen. Jsem na Citadele. Je tam Anderson a Illu. Vedem konverzaci. Illu střelí Andersona. Zabiju Illu. Spustím naší zbraň jenž má zvrátit tu genocidu. Sleduji s Andersonem naš domov. Anderson zemře. Naše zbraň nefunguje. Padnu vyčerpáním.
Najednou jsem na nějakém divném místě. Je tam dítě (ahoj chlapečku, chceš bombónek? pojď ke mně do auta a jeden ti dám...avšak ten parchant bombónek neche). Zjišťuji že ten parchant mi dává možnost zvrátit válku. Vyslechnu ho. Dává mi tři možnosti, buď zničit ty hajzli, ovládnout je, nebo přepsat DNA celé galaxie, čímž vytvořím galaktický mír. Ty dvě možnosti se mi nezdají. Vyberu si zničit ty plechové parchatny, ač mě to má zabít. Následuje výbuch. Plecháči padaj k zemi. Normandy utíká před výbuchem. Havaruje. Na cizí planetu. Z Normandy vyleze Jeff, Garrus a Tali (oni žijí?! chvála bohu! chvála ježíše nazaretského. Kurva ano, oni žijí!). A konec. Titulky. Utírám slzu. Říkám wau. Konec ač jsem čekal jiný, mi přišel dobrý, možná i víc to, přišel mi temný, žádný heppy jend, plecháči mrtvý a galaxie ve sračkách. Konec. A já říkám, že mi to stačí. Cítím se smutný. Vážně už je konec. Vážně kruva. Kurva je. Sbohem Shepy, Garre, Tali a další. Avšak není to konečné sbohem, vím totiž že se sejdem ještě několikrát, stokrát, sice už to nebude tak sladké, smutné a osudové jako poprvé ale stále to bude proguaproepikalní. Díky BioWare za tuhle úžasnou sérii. Tleskám ve stoje a křičím wau! A vy hodlejte též nebo si vás najdu a narvu vám katanu doprdele.
Teď ještě pár slov k multyplajeru. Moc lidí mu nevěřilo, já mu věřil a těšil jsem se. A právem. U žádné hry mě eMPé tak nechytlo. 6 tříd, několik postav se svými schopnostmi a různé kombinace džíru, zbraní a schopností. Šest základních map. Hyperaktivní hratelnost kde na obtížnost Gold a Platinu stát na místě znamená smrt. Navíc několik DLC zdarma jenž rozšířily obsah a to tedy dost. Desítky nových postav, zbraní, schopností a map (a taky ta obtížnost Platina). Přidání stránek s vašimi statistikami z hry, kde se vám odemykají trofeje za úspěchy. Tomuhle já prostě říkám doprdele pořádná podpora. Ať žije BajoWer, ať žije BajoWer, Long live BioWare!
PS: DíeLCí pro eSPí jsou kurva kvalitní matroš, který jsem si fakt užil.
PSS, EDIT: Shoggot mi dal mínus....asi nakonec nejsme v pohodě.
Opět vás zdravím mé věrné ovečky, jak si mnozí všimli včera jsem (4. 2. 2014 141 let před narozením spasitele) jsem sepsal svůj jubilejní dvacátý (čísly 20) komentář a to na Mass Effect 2. Jenže bohužel, některým uživatelům způsoboval krvácení do mozku (promiň Shoggot já nechtěl....jsme v klidu? fakt je mi to líto, tak jsem OK? Jsme? Díky bro, jsi jednička) a taky se mi dostalo tvrdých slov jako "Strči si hlavu do pračky" (odpouštím ti Shoggot). A tak ke mně ve snu přišel samotný Commander Shepard řekl mi abych hned následující den naspal komentář k závěru trilogie který všechny pohladí po duši. A tak jsem opět tu a jdu splnit vůdcovo přání. Takže se připoutejte biči-....ehm přátelé, jdeme to dojet.
!RED! !RED! !RED! !RED! RED! RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !!RED! !RED! !RED! !RED! !RED! RED! RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED!
Mass Effect 3 zakončení monumentální, ne, ne monumentální ale Proguaproepikalní trilogie do které jsem se bezhlavě zamiloval (stejně tak jako se bezhlavě zamiluje úchyl do své oběti a pak jí zavře do sklepa kde nad ní honí a ta holka to neví). Moje láska k tomuhle vesmíru je opravdu hluboká a věřte že jsem na třetí díl čekal jako na smilování (nebo jako nymfomanka na sex). A pak to nadešlo. 9.3.2012, je to tady, konečně! Shepy a jeho družina statečných jsou konečně zde. Zapnu to, importuju svého bad-sex-readhead-ass Sheparda a jdem na to. Hltám každé slovo jako nymfomanka jenž hltá každé seme-....však víte co....(pro ty co neví tak semeno ale pššš). Pak to příjde, Reaper se snáší k Zemi a vypukává den R! Je to tady, Reapři jsou zde začíná boj o naší planetu, přátelé, rodinu, naše milované, o pivo, chipsy, prostitutky, fornax, o tuhle databázi začíná boj o přežití! Jsem naprosto v transu, hraji, hraji, hltám vše co se děje, tolik proguaproepikalních momentů a já chci kurva víc, nemám dost, chci víc!
!BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE!
!BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE!
Máme tu nový bojový systém, vzpomínáte si (jako že fakt vzpomínáte) na Šwarcíka misnutého s kudlankou ženského rodu a ty dva říznuté s pumou....přimíchejte ještě Čeki Čena! Oue jes my frends, přesně tak. Shepard skáče, uskakuje, přeskakuje překážky, rozdupává hlavy a nakonec krájí své nepřátelé novou zbraní na blízko. Jednoduše nářez. Hraji dál, potkávám známe (čest Kaidan ty starý prevíte, Jeffe, jak rád tě vidím), potkávám nové borce (James Vega? Těší mě parde), navštěvuji Mars(meh, Liaro, nazdar....Illu? Jsi to ty ty prevíte? Ty teď jdeš po mně...tvou hlavu si nabpdnu na zasranou tyč!), nové lokace Citadely, měsíc Palavenu (Garre, no konečně, ty dva roky jsi mi kurva chyběl příteli) a máme tu další epické, monumentální a proguaproepikalní scény při kterých z mé krypl-držky vytéká slina na klávesnici. CHCI VÍC! PERTE TO DO MNĚ BIOWARE, PERTE TO DO MNĚ!
!GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN!
A tak hraji dál, seru na školu, spánek, jídlo, na přátelé a rodinu (dělaté si prdel? nejdu od kompu, má skutečná rodina mě teď potřebuje) a dál vedu předem ztracenou válku za svůj milovaný svět! Činím těžká rozhodnutí (Gethi nebo Kvariani? Vždyť Gethi jsou oběti, co se jen bránily...ale co Tali, vždyť já ji doprdele miluji!) a loučím se s přáteli (Sbohem Mordine, Thane) ale já jdu dál bojuji, proplétám se úžasným příběh o boji a teď mi dovolte použít metaforu, o boji mravence proti podrážce boty. Navštěvuji nová místa, opět si rozšiřuji obzory o světě kde budu žít až se konečně odvážím skočit pod vlak. Přestože jsem obklopen zkázou, tak si užívám každou sekundu v tom perfektním dokonalém světě. Každou misí co je za mnou, každými mrtvými jenž za sebou nechávám a každým mrtvým po mém boku cítím že se blížím ke konci, ke dni kdy to vše zkoncuje, kdy se mraven a podrážka setkají na bitevním poli naposled. Nakonec proliji krev toho zkurvysyna Kai Lenga (to máš za Thane ty čubko!) a nachází ta chvíle. CHVÍLE KDY JE NAČASE ZÍSKAT NÁŠ DOMOV ZPĚT!
!TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK!
A je to tady, poslední motivační rozhovor a de se do akce. Spouští se uberproguaproepikalní scéna kde celá galaxie vyráží do boje která rozhodne o jejím bytí a nebytí. Všechno střílí, samé výbuchy, hrdinská hudba, mé chlupy po celém těle řvou! Řvou strachem, hrůzou, obavami ale hlavně odhodláním získat náš domov zpět. Odpoutávám se od bitvy, jelikož válka se má rozhodnout na Zemi a tam jsme potřeba. Přichází obrovský výsadek aliančních sil složených s z celé galaxie, z válečných veteránů, vojáků, mariňáků, chlapů, kluků jenž jdou bojovat za svůj život. Mnoho jich padne dřív než se spustí bitva. My se naštěstí sneseme k zemi. Kde nás však čeká peklo. Bojujem o přežití, bojujem proti mnohonásobné přesile a musíme se spoléhat jen sami na sebe, na přátele. Nakonec se dostáváme do Aliančního operačního střediska (Anderson? Jsi to ty? Ty starý parchante jak rád tě vidím). Promluvím s přátely, možná poslední naše společná slova co si řekneme. Pak přijdu k Tali, řeknu ji že jí miluji. Brečím. Ona též. Pak jdem kout pikle. Cíl je jasný. Cítím že mí přátelé potřebují nabudit, pronesu tedy motivační proslov, který i Adolfa zastíní.
Pak opět vyrážíme do pekla není čas, tam nahoře umíraj vojáci a já mám v plánu tuhle válku ukončit. Prostřílíme se proti tisícovkám nepřátel až k cíli. Jenže ten starý zmrd Harbí se znese z nebe. Není čas vymýšlet nový plán. A tak se rozbíháme k němu, jelikož tam leží náš cíl. Ten však naše jednotky masakruje, nakonec zasáhne i mně. Probudím se. Všichni jsou mrtví. Garre! Tali! Doprdele! Garre! Tali! Nevidím je, všude jsou mrtvá těla, Harbí je pryč, v rádiu mrtvého vojáka slyším že se spojenci stahují do domů. Slyším že prohráváme. Já však postřílím odpor a dojdu k cíli.
Další jednání je jako sen. Jsem na Citadele. Je tam Anderson a Illu. Vedem konverzaci. Illu střelí Andersona. Zabiju Illu. Spustím naší zbraň jenž má zvrátit tu genocidu. Sleduji s Andersonem naš domov. Anderson zemře. Naše zbraň nefunguje. Padnu vyčerpáním.
Najednou jsem na nějakém divném místě. Je tam dítě (ahoj chlapečku, chceš bombónek? pojď ke mně do auta a jeden ti dám...avšak ten parchant bombónek neche). Zjišťuji že ten parchant mi dává možnost zvrátit válku. Vyslechnu ho. Dává mi tři možnosti, buď zničit ty hajzli, ovládnout je, nebo přepsat DNA celé galaxie, čímž vytvořím galaktický mír. Ty dvě možnosti se mi nezdají. Vyberu si zničit ty plechové parchatny, ač mě to má zabít. Následuje výbuch. Plecháči padaj k zemi. Normandy utíká před výbuchem. Havaruje. Na cizí planetu. Z Normandy vyleze Jeff, Garrus a Tali (oni žijí?! chvála bohu! chvála ježíše nazaretského. Kurva ano, oni žijí!). A konec. Titulky. Utírám slzu. Říkám wau. Konec ač jsem čekal jiný, mi přišel dobrý, možná i víc to, přišel mi temný, žádný heppy jend, plecháči mrtvý a galaxie ve sračkách. Konec. A já říkám, že mi to stačí. Cítím se smutný. Vážně už je konec. Vážně kruva. Kurva je. Sbohem Shepy, Garre, Tali a další. Avšak není to konečné sbohem, vím totiž že se sejdem ještě několikrát, stokrát, sice už to nebude tak sladké, smutné a osudové jako poprvé ale stále to bude proguaproepikalní. Díky BioWare za tuhle úžasnou sérii. Tleskám ve stoje a křičím wau! A vy hodlejte též nebo si vás najdu a narvu vám katanu doprdele.
Teď ještě pár slov k multyplajeru. Moc lidí mu nevěřilo, já mu věřil a těšil jsem se. A právem. U žádné hry mě eMPé tak nechytlo. 6 tříd, několik postav se svými schopnostmi a různé kombinace džíru, zbraní a schopností. Šest základních map. Hyperaktivní hratelnost kde na obtížnost Gold a Platinu stát na místě znamená smrt. Navíc několik DLC zdarma jenž rozšířily obsah a to tedy dost. Desítky nových postav, zbraní, schopností a map (a taky ta obtížnost Platina). Přidání stránek s vašimi statistikami z hry, kde se vám odemykají trofeje za úspěchy. Tomuhle já prostě říkám doprdele pořádná podpora. Ať žije BajoWer, ať žije BajoWer, Long live BioWare!
PS: DíeLCí pro eSPí jsou kurva kvalitní matroš, který jsem si fakt užil.
PSS, EDIT: Shoggot mi dal mínus....asi nakonec nejsme v pohodě.
Dragon Age: Inquisition