První epizoda se mi, se svou detektivní zápletkou ještě líbila. Technická stránka je fajn, ačkoli samotné postavy do statických obrazovek příliš nepasují. Hra plyne tak nějak samospádem díky nízké obtížnosti. Sice to občas začalo trochu skřípat, ale vždy jsem dokázal zapomenout a vrátit se zpět do kolejí příjemné broukensvordí hratelnosti.

Jenže pak přišla druhá epizoda... Už začátek trochu smrdí, řešení puzzlu s krbem a otáčejícíma se sochama jsem musel vyhledat v Hintech a vůbec celkový detektivní feeling se přenesl na dobrodružnou notu, na kterou jsem po první epizodě vážně neměl náladu. Občas jsem se musel hodně pevně držet, abych nespadl ze židle nad debilitou situace. Opravdu, přitáhnout si dveře na lanovce pomocí klubka vlny nebo kancelářská sponka připevněná pomocí marmelády na záda švába, kterého nalákám do spálené pojistky nedrobením sušenky a tím přemostím onu pojistku...

Ačkoli jsem měl v úmyslu s hraním po první epizodě úplně seknout, nakonec jsem se hecnul. Sice jsem to skoro celé odehrál pomocí Hintů, ale neměl jsem sílu se párat s něčím tak hloupým, jako jsou místní hádanky nebo zkoušet všechno na všechno. A ten konec? Fahrenheit hadr! Čtvrtý díl jsem nedohrál, fanouškovský 2.5 taky ne a u tohohle jsem musel nudou a znechucením křečovitě přivírat oči, abych to vůbec doklikal do konce.

Tohle si Broken Sword nezasloužil.

✰ / 5