Enemy Front má hned dva trumfy v rukávu. Za prvé to je Cryengine, který z něj dělá dosud nejlépe vypadající hru z druhé světové. Za druhé to jsou modely zbraní a jejich zpracování. A je mi úplně jedno, že taková STG-44 v roce 1940 zatím existovala tak možná v hlavě svého designéra. Zvuky zbraní a jejich přebíjení jsou zpracované naprosto perfektně.

Jednotlivé úrovně jsou kvalitativně dost odlišné a poskytují solidní variabilitu a otevřenost. Zatímco mise odehrávající se v Polsku připomínají spíše nudnou variaci na CoD, všechny ostatní (ve kterých Hawkins vzpomíná na dobu minulou) jsou hodně dobře navržené a zábavné. Především pak francouzský venkov vypadá úchvatně.

Bohužel má celá hra velké množství technických problémů jako mizející nebo levitující předměty a nepřátelé, nízký frame rate za použití DX11 (že se dá přepnout na DX9 a zvýšit tak razantně FPS jsem si všiml samozřejmě až po dohrání) nebo padání a zamrzání.

Při hraní bonusové mise jsem si zapnul obtížnost na Experta a byl jsem překvapený, jak najednou celá hra dostala úplně jiné grády. Zmizel ukazatel nepřátel a možnosti označování přes dalekohled a při neopatrném postupu bylo možno jít do kytek velice rychle.

EF mě překvapilo, ale je velká škoda, že se CI nedokázalo odpoutat od své minulosti a udělat tak alespoň projednou bezproblémovou hru. Každopádně se to nehraje vůbec špatně a já si to rozhodně střihnu ještě jednou...

✰✰✰ / 5