Valiant Hearts: The Great War je hrou od studia Ubisoft Montepellier která vyšla v červnu roku 2014 na téměř všechny myslitelné platformy (PS3, PS4, XBOX 360, XBOX ONE, PC, iOS a Android) a pojednává o první světové válce a osudech lidí s ní spojených. Je to především adventura - ale poctivě okořeněna plošinovkou a smíchána je velmi pěkným vizuálem, jenž je podporován o to lepším audiem. Co je však středobodem celé hry? Nejsou to ani tak hádanky nebo "akční" pasáže ale příběh o osudu čtyř hrdinů a jednoho psa. Pakliže jste si doteď mysleli že druhá světová válka byla krutá, mrkněte se na nějaká fakta o té první a neváhejte k tomu využit právě třeba i VH.

Na začátku jsem zmínil počet hrdinů, pojďme se jim ale podívat na zoubek. První z nich je blonďatý mladík Karl, který si spokojeně žije na farmě se svou ženou Marií a malým synem. Válka je však krutá a tak Je Karl vyhoštěn z Francie a nastupuje do Německé armády. Další postavou je Emil, otec Marie, který je pro změnu naverbován do armády Francouzské - zde potkává třetího člena do party, Freda, jež je národností Američan. Poslední dvě postavičky jsou zdravotnice Anna a pejsek Walt. Každý z výše zmíněných charakterů má pro sebe podstatnou část hry, svoje touhy, cíle a zkušenosti. Všechny však spojuje jedna věc - přežít tuto zbytečnou válku a ve zdraví se vrátit za rodinou. A nejen díky tomu se během hry budou tito lidé potkávat a vzájemně si pomáhat.

Pes Walt se například mihne u každé z postav a bude s nimi řešit především hádanky. Budete jej třeba posílat na vám nedostupná místa, nechat ho krást proviant vojáků, tahat za páky či ho prostě podrbete za ušima. Anna bude především procházet mezi raněnými a pomáhat jim všemi možnými způsoby na nohy. Fred je zase specialista na stříhání ostnatého drátu. Emil dostane lopatu a stane se vrchním kopáčem a Karl se bude protloukat mezi znepřátelenými stranami a pokoušet se dostat za rodinou. Mnohokrát se stane, že dostanete do mise dvě z těchto postav a budete si vzájemně krýt záda a využívat jejich schopností k dalšímu postupu.

Jak vypadají samotné mise? Inu, jednou budete shánět na frontě v době klidu inkoust a pero abyste mohli napsat dopis domů. Jindy zase poznávat krásy vězeňských táborů, kde nebude chybět i snaha dostat se pryč. Nebudou však chybět ani podzemní kopací pasáže kde se v dolech zaplněných plynem a nevybuchlými bombami doslova prokopete ven či verbování do armády nebo návštěva městečka za obě armády s tím, že zde budete řešit úplně jiné úkoly. Každá z mísí je pojata především výpravným stylem a každá lokace na sebe krásně navazuje. Najdete zde několik rébusů, které budou postupem hry stupňovat svoji obtížnost, zamknuté trezory, nedostupná místa a pár pasáží, kde budete třeba jen utíkat či ujíždět - proto jsem na začátku zmínil, že se jedná o adventuru i plošinovku (bez skákání).

Při postupu hrou si můžete číst deníky jednotlivých postav a tím se jim dostat ještě víc pod kůži - vývojáři se totiž snažili, abyste si každou postavu oblíbily (a to velmi). Kdyby vám čtení bylo málo, můžete se jít vydat hledat tzv. "collectibles" zde zastoupeny předměty, jež jsou spojeny s danou misí a hlavně první válkou. Najdete třeba plynovou masku, helmu, psí známku, roušku, a tak dále a ke každému předmětu si přečtete krátké info (reálné). Deníky a sběratelské předměty však nejsou všechno, číst si můžete i informace poskytnuté na začátku každé mise. Ty se pro změnu vztahují k danému období a vaši činnosti. Samozřejmostí je potom lov trofejí jichž není zrovna málo a některé jsou skutečně husarskými kousky - pro jejich získání budete i skřípat zuby.

Kromě nádherně malované grafiky citlivě ukazující detaily úrovní se setkáte i se srdceryvným soundtrackem, který hře sedne jak zadek na hrnec. Věřím, že pro některé z vás bude poslouchatelný i samostatně. Ovládání je velmi jednoduché a skládá se z pár kláves, především pak pro pohyb a interakci s prostředím. Délka hry se může šplhat i na osm hodin (čtyři kapitoly), přijde na to, jak moc se kde zaseknete či jak si budete užívat "krásy" války. Dobře vám však radím, nehrajte to na jeden zátah, hru si pěkně dávkujte. Proč? Protože se občas dostaví bug (velmi minimálně) a někdy proto, že některé pasáže umí být pěkně otravné. Především však z důvodu, že příběh je skutečně pohlcující a stojí za to ho hltat pomalu ale jistě. A jsem si zcela jist, že mnoho z vás dovede i k zamyšlení - a to, přátelé, byl minimálně jeden účel této hry - na další si už budete muset při hraní přijít sami. Za mě palec nahoru.