HacX je v hloubi prachu zapomenutým klenotem a poslední a také nejméně známá klasická komerční hra na Doom enginu. Parta nadšenců sdružená pod jménem Banjo Software si zakoupila licenci na engine idTech I a vytvořila totální konverzi, ve své době vyžadující originální hru Doom II. Doba pokročila, Banjo Software ukončili svou činnost a jeden z autorů, Rich " Nostromo" Johnston připravil aktualizovanou verzi hry umožňující samostatné spuštění s portem bez nutnosti vlastnit originál Doomu II. A navíc zcela zdarma.
HacX je totální konverzí přinášející kompletně novou grafiku, hudbu a monstra a s Doomem nemá nic společného kromě technologického základu. Příběh hry, popisující story hackera Dannyho Evengera, jenž zachraňuje svět před spiknutím zlých korporací, nás přenáší do sci-fi laděného prostředí budoucnosti. Nikoliv na mimozemských planetách, ale na podstatně proměněné matičce Zemi.
Grafici se vyřádili a vizuální zážitek je opravdu vzdálený domovské doomovské předloze. Nové textury se většinou povedly, což ovšem nelze říci o některých modelech nepřátel. Těch je poměrně velký počet, ale zdálo se mi, že jejich animace je poměrně chudší než u mutantů z Doomu a animační přechody jednotlivých fází pohybů zejména u jejich úmrtí postrádaly plynulost. Najdeme nejen zmutované muskulatorní příšerky, ale i četné kybernetické stroje. Smysl roztleskávaček v krátkých sukničkách střílející plasmové impulsy mi ale uniká. Update enginu se projevil v možnosti rozstřílet skleněné tabule nebo zničit kusy nábytku, ale jinak pokrok oproti původnímu idTech I enginu není patrný.
Level design je poměrně povedený, i když některé mapy trpí procházením prázdných lokací nebo dlouhých prázdných chodeb, někdy s nutností jejich opakovaného probíhání. Střídají se uzavřené mapy v budovách či podzemí a nechybí i otevřenější levely, z nichž některé mi nejen hudebním podkresem připomněly hru Shadow Warrior. Nezbytností je hledání spínačů a pečlivé prohledávání všech zákoutí, často jsem musel pátrat, než jsem objevil skryté tlačítko nebo zákeřně skrytou úzkou chodbičku vedoucí dál.
Velkým úletem designérů jsou ovšem mapy v kyberprostoru, ve kterých se Danny dostává do útrob počítačových systémů. Zde se žádná slova chvály vyslovit nedají. Tyto imaginární lokace jsou obdařeny šíleným barevným spektrem textur a světelných efektů, často přehnaně blikajících. Přinejmenším pro epileptiky zábava zaručena. Navíc jejich design je zcela chaotický a mapa číslo 5 trpí grafickými defekty.
Akce je povedená a protivníci disponují širokými možnostmi útoků, což činí ze hry pestrou a zábavnou výzvu. Obtížnost není příliš velká a zhruba odpovídá Ultra Violence z Doomu II. Účinnost zbraní je převzata z Doomu, ale všechny byly přeskinovány. Originálními kousky jsou hlavně taser místo motorové pily a moje nejoblíbenější Uzi, i když je třeba šetřit náboji díky vysoké kadenci dávek. Akce respektuje principy 3D her své doby a nic převratného a nového nenabízí. Likvidace mutantů a robotů, hledání klíčů a té správné cesty k exitu je klasickou náplní. Nicméně pokud pomineme některá úskalí level designu, boj plynule odsýpá a hráč se dobře baví.
HacX je tedy zábavnou hrou, která nabízí fanouškům klasických 3D akcí oživení akčního zážitku na Doom enginu v podobě nové grafiky a nepřátel. Bohužel hra trpí nudnými a špatně nadesignovanými kybernetickými levely a minimem novinek a inovací. Pro fanouška Doomu a jeho derivátů povinnost, ale pro běžného hráče toužícího poznat klasiky devadesátých let budou vhodnější spíše originální hry od id Softu.
HacX je totální konverzí přinášející kompletně novou grafiku, hudbu a monstra a s Doomem nemá nic společného kromě technologického základu. Příběh hry, popisující story hackera Dannyho Evengera, jenž zachraňuje svět před spiknutím zlých korporací, nás přenáší do sci-fi laděného prostředí budoucnosti. Nikoliv na mimozemských planetách, ale na podstatně proměněné matičce Zemi.
Grafici se vyřádili a vizuální zážitek je opravdu vzdálený domovské doomovské předloze. Nové textury se většinou povedly, což ovšem nelze říci o některých modelech nepřátel. Těch je poměrně velký počet, ale zdálo se mi, že jejich animace je poměrně chudší než u mutantů z Doomu a animační přechody jednotlivých fází pohybů zejména u jejich úmrtí postrádaly plynulost. Najdeme nejen zmutované muskulatorní příšerky, ale i četné kybernetické stroje. Smysl roztleskávaček v krátkých sukničkách střílející plasmové impulsy mi ale uniká. Update enginu se projevil v možnosti rozstřílet skleněné tabule nebo zničit kusy nábytku, ale jinak pokrok oproti původnímu idTech I enginu není patrný.
Level design je poměrně povedený, i když některé mapy trpí procházením prázdných lokací nebo dlouhých prázdných chodeb, někdy s nutností jejich opakovaného probíhání. Střídají se uzavřené mapy v budovách či podzemí a nechybí i otevřenější levely, z nichž některé mi nejen hudebním podkresem připomněly hru Shadow Warrior. Nezbytností je hledání spínačů a pečlivé prohledávání všech zákoutí, často jsem musel pátrat, než jsem objevil skryté tlačítko nebo zákeřně skrytou úzkou chodbičku vedoucí dál.
Velkým úletem designérů jsou ovšem mapy v kyberprostoru, ve kterých se Danny dostává do útrob počítačových systémů. Zde se žádná slova chvály vyslovit nedají. Tyto imaginární lokace jsou obdařeny šíleným barevným spektrem textur a světelných efektů, často přehnaně blikajících. Přinejmenším pro epileptiky zábava zaručena. Navíc jejich design je zcela chaotický a mapa číslo 5 trpí grafickými defekty.
Akce je povedená a protivníci disponují širokými možnostmi útoků, což činí ze hry pestrou a zábavnou výzvu. Obtížnost není příliš velká a zhruba odpovídá Ultra Violence z Doomu II. Účinnost zbraní je převzata z Doomu, ale všechny byly přeskinovány. Originálními kousky jsou hlavně taser místo motorové pily a moje nejoblíbenější Uzi, i když je třeba šetřit náboji díky vysoké kadenci dávek. Akce respektuje principy 3D her své doby a nic převratného a nového nenabízí. Likvidace mutantů a robotů, hledání klíčů a té správné cesty k exitu je klasickou náplní. Nicméně pokud pomineme některá úskalí level designu, boj plynule odsýpá a hráč se dobře baví.
HacX je tedy zábavnou hrou, která nabízí fanouškům klasických 3D akcí oživení akčního zážitku na Doom enginu v podobě nové grafiky a nepřátel. Bohužel hra trpí nudnými a špatně nadesignovanými kybernetickými levely a minimem novinek a inovací. Pro fanouška Doomu a jeho derivátů povinnost, ale pro běžného hráče toužícího poznat klasiky devadesátých let budou vhodnější spíše originální hry od id Softu.
DOOM + DOOM II