HERNÍ VÝZVA 2017 - Kategorie č. 8 - Pokračování příště!
Komentář se týká výhradně singleplayerové kampaně.
Série Call of Duty v podobě jejich moderních reinkarnací se stala pro herní megakorporaci Activision výnosným byznysem. Každoročně čeká hráče nová nálož akce v podobě nového a pokud možno co nejvíce bombastického titulu v sérii. Zatímco ty úplně první druhoválečné hry byly hodnoceny velice slušně, jak přibývají další a další tituly v nekonečné sérii, hráči čím dál tím více prskají a stěžují si na stále stejnou hratelnost i herní principy a krátkou herní dobu, čemuž napovídá i pozvolna klesající procentuální hodnocení.
Druhý díl moderní reinkarnace - Modern Warfare 2, jsem si zvolil do herní výzvy jako pokračování rozehrané série. Jakožto fanoušek těch klasičtějších 3D akcí přistupuji k modernějším Call of Duty hrám s určitou rezervovaností - lze je totiž přirovnat ke značkovému spotřebnímu zboží - za poměrně mastnou cenu získáte značkový výrobek, který párkrát upotřebíte, do mrtě využijete, za rok odložíte a koupíte si nový a možná vylepšený model.
Tak nějak to podle mého názoru funguje. Infinity Ward a jeho následovníci vytvořili hru přístupnou širokému hernímu publiku, kterou si může zahrát každý fanoušek akčních her. Ať již FPS panic, stejně tak si užije i hardcore pařan. Tatínek si projde single playerovou kampaň, synátor se vyblbne u mulťáku. A maminka, pokud nespí s virtuálním kalašnikovem pod peřinou, svým drahým svěřencům třeba uvaří kafe a přinese popcorn. A za rok znovu další kolo.
O multiplayeru se vyjadřovat nebudu a ani to v podstatě v současné době nejde. Aktuálně totiž na serverech Modern Warfare žádný herní zájemce neprodlévá a pochybuji, že by se někdo z mých Steam přátel se mnou jakožto multiplayerovou lamou zatěžoval zkoušením záludností speciálních map.
Hlavní kampaň pro osamělého herního vlka se podle mě velice povedla. Je zasazena do současnosti a trochu mi připadá, jakoby v Infinity Ward měli její tvůrci v ruce věšteckou kouli. Ačkoliv hra vyšla roku 2009, mnohé scenérie mi připadají žhavě aktuální a nadčasové. Příběh honby za ruským masovým teroristou je vyprávěn z pozice několika řadových vojáků. Nechybí ikona celé série, Cpt. Price, a špetka kontroverze v podobě známé kontroverzní scéna bezhlavé likvidace rukojmích na letišti. Scénáristé se rovněž nebojí drsně skoncovat s herním hrdinou, což taky nebývá časté.
Příběhová linka nicméně slouží jako záminka pro cestování po nejrůznějších končinách zeměkoule, abychom si užili rozličných krajinných typů i pestrých prostředí, které se atraktivně využívají v bojových situacích. Favely v Rio de Janeiru, zasněžené Rusko, hornatý terén Afghánistánu, rozbořená napadená města Spojených států. Prostředí jsou skvěle navržena a v každém z nich využíváme rozličných bojových stylů. Jak plížení se stealth nádechem, tak zběsilé čištění uzavřených prostor. Nechybí ani ovládání vozidel - buď spoza kulometu nebo i jejich plná kontrola třeba za řidítky sněžného skútru.
V kombinaci s bohatým výběrem zbraní se tak akčně zaměřenému hráči dostává skvělého zážitku. A co Infinity Ward dokonale umí, je uvěřitelnost bojových situací. Komorní záškodnické akce se sniperkou, nebo naopak masivní bitvy, kde se opravdu cítíte, jako byste byli součástí něčeho velkého. Svištící kulky, exploze, křik spolubojovníků či povely radiokomunikace, spolupracující soudruzi ve zbrani, zkrátka intenzivní adrenalinový zážitek.
Jistě, nejde o reálné bitvy. Setkáváme se s mnohými omezeními moderních 3D akcí - autohealing někde v zákrytu za překážkou, lineární úrovně, šipky navigující k cílovému úkolu, relativně pohodově zvládnutelná kampaň, to vše napomáhá přístupnosti hry širokým masám. Nic pro hardcore specialisty. Na základní obtížnost Modern Warfare 2 poskytne pohodovou relaxaci a příjemné odreagování bez zbytečné frustrace a stresu. Ale pokud nastavíte obtížnost výše, hra vás dokáže notně potrápit.
Kampaň zvládnete za několik hodin. Hra ale nabízí pro single playerové hráče další zpestření, a to Special Ops mise. Znovu si můžete projít scenérie z kampaně, které potrápí váš skill a prodlouží herní dobu. K odblokování dalších misí potřebujete získat požadovaný počet hvězdiček, jež získáváte za úspěšné plnění úkolů. A věřte, není to jednoduché a mně se všechny mise odblokovat nepodařilo. Bohužel některé pro mě atraktivní levely jsou vázané na kooperaci dvou hráčů, takže díky prázdným serverům si je nezahrajete.
Call of Duty: Modern Warfare 2 je velice solidním pokračováním zavedené série. Přinese vám intenzivní zážitek z epických bitev a jistě si jej užije i hardcore hráč. S vědomím, že jde o sehrané divadlo pro masové hráče a nikoliv realistický zážitek, Modern Warfare 2 dokonale zabaví. Takže pokračování příště u dalšího dílu, snad nebudu zklamán.
Komentář se týká výhradně singleplayerové kampaně.
Série Call of Duty v podobě jejich moderních reinkarnací se stala pro herní megakorporaci Activision výnosným byznysem. Každoročně čeká hráče nová nálož akce v podobě nového a pokud možno co nejvíce bombastického titulu v sérii. Zatímco ty úplně první druhoválečné hry byly hodnoceny velice slušně, jak přibývají další a další tituly v nekonečné sérii, hráči čím dál tím více prskají a stěžují si na stále stejnou hratelnost i herní principy a krátkou herní dobu, čemuž napovídá i pozvolna klesající procentuální hodnocení.
Druhý díl moderní reinkarnace - Modern Warfare 2, jsem si zvolil do herní výzvy jako pokračování rozehrané série. Jakožto fanoušek těch klasičtějších 3D akcí přistupuji k modernějším Call of Duty hrám s určitou rezervovaností - lze je totiž přirovnat ke značkovému spotřebnímu zboží - za poměrně mastnou cenu získáte značkový výrobek, který párkrát upotřebíte, do mrtě využijete, za rok odložíte a koupíte si nový a možná vylepšený model.
Tak nějak to podle mého názoru funguje. Infinity Ward a jeho následovníci vytvořili hru přístupnou širokému hernímu publiku, kterou si může zahrát každý fanoušek akčních her. Ať již FPS panic, stejně tak si užije i hardcore pařan. Tatínek si projde single playerovou kampaň, synátor se vyblbne u mulťáku. A maminka, pokud nespí s virtuálním kalašnikovem pod peřinou, svým drahým svěřencům třeba uvaří kafe a přinese popcorn. A za rok znovu další kolo.
O multiplayeru se vyjadřovat nebudu a ani to v podstatě v současné době nejde. Aktuálně totiž na serverech Modern Warfare žádný herní zájemce neprodlévá a pochybuji, že by se někdo z mých Steam přátel se mnou jakožto multiplayerovou lamou zatěžoval zkoušením záludností speciálních map.
Hlavní kampaň pro osamělého herního vlka se podle mě velice povedla. Je zasazena do současnosti a trochu mi připadá, jakoby v Infinity Ward měli její tvůrci v ruce věšteckou kouli. Ačkoliv hra vyšla roku 2009, mnohé scenérie mi připadají žhavě aktuální a nadčasové. Příběh honby za ruským masovým teroristou je vyprávěn z pozice několika řadových vojáků. Nechybí ikona celé série, Cpt. Price, a špetka kontroverze v podobě známé kontroverzní scéna bezhlavé likvidace rukojmích na letišti. Scénáristé se rovněž nebojí drsně skoncovat s herním hrdinou, což taky nebývá časté.
Příběhová linka nicméně slouží jako záminka pro cestování po nejrůznějších končinách zeměkoule, abychom si užili rozličných krajinných typů i pestrých prostředí, které se atraktivně využívají v bojových situacích. Favely v Rio de Janeiru, zasněžené Rusko, hornatý terén Afghánistánu, rozbořená napadená města Spojených států. Prostředí jsou skvěle navržena a v každém z nich využíváme rozličných bojových stylů. Jak plížení se stealth nádechem, tak zběsilé čištění uzavřených prostor. Nechybí ani ovládání vozidel - buď spoza kulometu nebo i jejich plná kontrola třeba za řidítky sněžného skútru.
V kombinaci s bohatým výběrem zbraní se tak akčně zaměřenému hráči dostává skvělého zážitku. A co Infinity Ward dokonale umí, je uvěřitelnost bojových situací. Komorní záškodnické akce se sniperkou, nebo naopak masivní bitvy, kde se opravdu cítíte, jako byste byli součástí něčeho velkého. Svištící kulky, exploze, křik spolubojovníků či povely radiokomunikace, spolupracující soudruzi ve zbrani, zkrátka intenzivní adrenalinový zážitek.
Jistě, nejde o reálné bitvy. Setkáváme se s mnohými omezeními moderních 3D akcí - autohealing někde v zákrytu za překážkou, lineární úrovně, šipky navigující k cílovému úkolu, relativně pohodově zvládnutelná kampaň, to vše napomáhá přístupnosti hry širokým masám. Nic pro hardcore specialisty. Na základní obtížnost Modern Warfare 2 poskytne pohodovou relaxaci a příjemné odreagování bez zbytečné frustrace a stresu. Ale pokud nastavíte obtížnost výše, hra vás dokáže notně potrápit.
Kampaň zvládnete za několik hodin. Hra ale nabízí pro single playerové hráče další zpestření, a to Special Ops mise. Znovu si můžete projít scenérie z kampaně, které potrápí váš skill a prodlouží herní dobu. K odblokování dalších misí potřebujete získat požadovaný počet hvězdiček, jež získáváte za úspěšné plnění úkolů. A věřte, není to jednoduché a mně se všechny mise odblokovat nepodařilo. Bohužel některé pro mě atraktivní levely jsou vázané na kooperaci dvou hráčů, takže díky prázdným serverům si je nezahrajete.
Call of Duty: Modern Warfare 2 je velice solidním pokračováním zavedené série. Přinese vám intenzivní zážitek z epických bitev a jistě si jej užije i hardcore hráč. S vědomím, že jde o sehrané divadlo pro masové hráče a nikoliv realistický zážitek, Modern Warfare 2 dokonale zabaví. Takže pokračování příště u dalšího dílu, snad nebudu zklamán.
DOOM + DOOM II
Pro: Solidní grafika i prezentace, atmosféra války, poutavá kampaň
Proti: Autoheal, občasná nepřehlednost bojových situací, někdy až příliš lineární postup