K Turokovi jsem se dostal až dnes s dvacetiletým odstupem v době, kdy jsem si řekl, že si dohraju i těch pár 3D akcí, které mě minuly. Pamatuju si, jak jsem Turoka viděl tehdy v nějaké prodejně her a pochopitelně valil bulvy nad tou úžasnou grafikou. Po letech, když jsem na něj už mě dostatečně silné železo se ale nedal sehnat ani legálně, ani přes warez a až teď to vyřešil až GOG. No a nebylo to špatné.

Mám rád ve hrách příběhy a bohužel Turok by za něj dostal 0%. Příběh prostě není, zkrátka je tu nějaký indián, který musí v 8 kolech vykosit vše živé a poté i nějakého toho ultimátního bosse, přičemž konec je ve stylu že utíkáte z vybuchující pevnosti. Toť vše.

Grafika mě velice příjemně překvapila. I po těch 20 letech je hezká, vzhledem k tomu že většina hry se odehrává v přírodě tak přírodní scenérie vypadají i dnes velice funkčně a líbivě, stejně jako modely různých tvorů i potvorů. A ani závěrečné kolo, odehrávající se ve futuristické pevnosti nedělá ostudu.

Na hratelnosti je poznat, že jde primárně o konzolovku, konkrétně N64. Po zdolání prvního kola se dostanete k rozcestí, kde si postupně nalezenými klíči odemykáte další kola a zároveň sbíráte části "super" zbraně. Nějak mě to tím systémem připomělo playstation sérii Crash Bandicoot. Také proto, že je to spíše než 3D akce 3D plošinovka.

Samozřejmě primární je střílení a toho si v Turokovi užijete víc než dost. Útočí na Vás rozmanitá havěť, která navíc hustě respawnuje, takže zbraním jen tak klid nedopřejete. Zbraní je dostatek - od luku, pistole, samopalu a brokovnice přes rotačák a plazmový kanón až po různé výbušné a elektronické udělátka. Nikdy nemáte dost nábojů, takže si je vyzkoušíte všechny a dá se říct, že žádná není vyloženě slabá. I přes hojnost a otravnost nepřátelé nejsou tím hlavním nebezpečím - jsou celkem slabí a dají se vyřídit raz dva (až na bossy, kteří jsou pro změnu neskutečně tuzí).

Podstatnou část hry bohužel tvoří skákání po různých plošinkách, které jsou často mrňavé, hýbou se, je jich spousta za sebou a pád znamená většinou smrt. Skákání pomáhá poměrně přesné ovládání, ale i tak Vám občas ujede ruka či odhad (z pohledu první osoby se skáče dost blbě) a čtvrthodinový postup je v háji. V Turokovi se totiž nedá ukládat - v každém kole jsou sice nějaké checkpointy a 1-3 ukládací body, ale to vzhledem k obrovské rozloze každého kola je dost málo.

Navíc aby to nebylo tak snadné, tak většina kol je nelinárních (zejména 4 kolo je peklo) a musíte v nich najít 3 klíče a část superzbraně. Bez klíčů se nedostanete do dalších levelů, bez superzbraně si v posledním boji ani neškrtnete. Takže Vás hra nutí k průzkumu, ale zároveň Vás nenechá ukládat, což je dost frustrující. Kolikrát jsem zkusit někam doskočit a nedoskočil, případně si myslel, že jsem našel cestu dál a ona to byla smrt. Nakonec jsem se uchýlil k návodu, protože metodou pokus omyl bych ty klíče hledal týden.

I přes zmíněné výtky se mi Turok docela dost líbil. Dobře se ovládá, dobře se hraje, je tak akorát dlouhý i po těch letech vypadá moc pěkně.

EDIT: Tak mi po spuštění druhého dílu s příšernou grafikou došlo, že jsem dohrál remasterovanou verzi. Hodnocení grafiky se tedy týká remasteru.