HERNÍ VÝZVA 2017 - Kategorie č. 7 - No fujtajbl!

Řeknu vám, že plnění 7. kategorie výzvy byla pro mě těžká šichta. Jako bych přeházel kopu uhlí, strávil dvanáctku u soustruhu v Kolbence, nebo probděl ve službě ve špitále celou noc vzhůru. Přiznám se, že už jsem chtěl zlomit nad hrou hůl, jelikož jsem ji za žádnou cenu nemohl pokořit, a chtěl ji odložit těsně před finále nedohranou k ledu. Ale to by nebyla Herní výzva bez trpělivosti a buldočí vytrvalosti. Johna Ramba se mi tak po dlouhých 12 hodinách podařilo položit na lopatky a mohu si tak připsat splněnou čárku a další krok k završení letošního herního klání.

Rambo: The Videogame patří do opomíjené kategorie rail shooter akcí. Zpravidla budgetových titulů, ve kterých není kladen důraz na pohyb a taktické manévrování jako u klasických FPS, ale na palbu po četných cílech na předem dané trajektorii pohybu. Rambo nabízí jednak kompletní filmovou trilogii přepracovanou do herního světa, a navíc prequel Baker Team, posléze přidaný formou bonusového DLC. Hru jsem měl koupenou ještě jako krabicovku, sice ne za plnou cenu, ale ve slevě. Titul se mi již v době vydání jevil poměrně sympatický, ale nakonec jsem použil při hraní Steam verzi, která byla k dostání za pár šupů ve výprodeji. Dnes jde již o raritku, jelikož hra byla stažena ze Steam nabídky pro vypršení licenčních práv.

Příběh je implementován do hry formou videosekvencí a fanouškům filmových hitů přináší rekapitulaci všech významných dějových událostí. Graficky sice nejde o špičku, Rambo vypadá plastově a kolekce nepřátel jako sbírka klonů, ale hra funguje spolehlivě a plynule bez škobrtání a akce tak dokonale odsýpá bez technických obtíží. Pohybovat se prakticky nemůžete, Rambo má pevně danou trajektorii pohybu a na daných místech se může pouze v určitých směrech skrývat před palbou protivníků. Průběh hrou je ale neskutečně dynamický, neustálé změny směru, pohledy kamery na spolubojovníky a skriptované sekvence působí velice reálně a atmosféra filmů je přenesena velmi uvěřitelně. Herním režisérům se tedy podařilo napodobit filmové řemeslo opravdu skvěle.

Hlavní náplní je samozřejmě střelba. Jakmile se zastavíte, vaším úkolem je zlikvidovat veškerý odpor protivníka, optimálně přesnou a rychlou palbou a řetězením headshotů. Obvykle v podobě živé síly - prostých vojáků jako kanonenfutter, občas posílených pancéřováním, kulometem či plamenometem. V některých místech se objeví kulometná vozidla, podobná jaká vídáme u ISIS. Dokonce obsadíte palubu tanku, vrtulníku či lodi. Od hry jsem očekával zběsilou, divokou a nepřerušovanou řežbu, podobně jako je třeba v IS Defense, což se mi splnilo pouze v těchto bojových vozidlech. Ale na samotném bitevním poli má John Rambo tempo poněkud pomalejší.

Jednak vás neminou pro mnohé nevítané quick time eventy, v podobě obvykle stealth úseků, v nichž se plížíte džunglí, nebo naopak hekticky v líté akci uhýbáte před palbou či tankem. Naštěstí se mi podařilo docela brzy získat perk, jenž mi umožnil projít tyto sekvence bez následků, takže alespoň v mém případě nepřesný stisk tlačítek znamenal pouze nižší bodový zisk. Co mě ve hře docela prudilo, bylo dobíjení. Jistě, jde o realistický prvek, ale podle mě narušující tempo akce. Nabíjení je totiž třeba přesně vystihnout ve správné oblasti zaměřovacího indikátoru a jako odměnu získáte dvojnásobný příděl střeliva. Jinak si jen naplno doplníte zásobník nebo dokonce jenom jeho část, pokud se nezadaří.

To by nebyl zase až takový problém, ale nabíjení vám mnohdy připraví horké chvilky. Mnohdy se vám totiž podaří přebíjet zrovna v tu chvíli, kdy se nacházíte jako na promenádě před hlavněmi několika vojáků zároveň. Některé takové úseky designéři podle mě připravili záměrně s cílem zranit hráče. Jinak si to nedovedu vysvětlit, protože jste bez krytí proti skupině rozzuřených vojáků a ať děláte, co děláte, vždycky vás někdo z nich trefí. A kombinace se zaseknutým zásobníkem vede k opakování checkpointu. Od těch se odvíjí i obtížnost, která se liší pouze počtem možného opakování daných úseků, jinak se mi počet nepřátel jevil identický u všech stupňů náročnosti.

Moje frustrace zpočátku byla způsobena zejména tím, že jsem přehlédl systém léčení, který nepředstavují lékárničky, ale Rage mód, po jehož aktivaci za zabití určitého počtu vojáků si doplňujeme vaše zdraví vražděním neviňátek v oranžovém barevném podkreslení. Takže jsem se snažil několikrát marně procházet Baker Team, kterým jsem začal, jelikož se jedná o prequel, než jsem přišel na magickou klávesu E. Pak hra odsýpala daleko plynuleji, a dříve zásekové úseky se staly hračkou. I když, některé úseky byly poměrně dlouhé a zejména finální misi jsem zvládl až po několikadenní pauze, abych si od prokletého finálního místa dal chvilku odmach. Možná by tak mohla být obtížnost poněkud více vyvážená.

Bohužel hra ukládá pouze komplet hotové mise a nikoliv checkpointy, takže nelze jenom nakrátko zasednout ke střílení, ale musíte absolvovat celou misi. Což v případě zásekových míst někdy zamrzí a povede k delšímu vysedávání u monitoru. Z dalších negativ je třeba zmínit podivně tichý zvuk, který je snad převzat z filmů, takže jsem musel volume nastavovat na nezvykle vysoké hladiny, aby se mi bojová vřava plně zaryla do uší.

Zajímavostí je vylepšování vašich statistik, kdy v návaznosti na úspěšné plnění mise navyšujete level své postavy, abyste si mohli odemknout perky, které dle uvážení rozdělujete do bonusových vylepšení, a získali nové zbraně. Kampaň se dá zvládnout dle místních komentářů za 4-5 hodin. Mých dvanáct lze přisoudit na vrub mé nepozornosti a též i neschopnosti, asi mi s přibývajícím věkem ochabují reflexy. Rambo nabízí ještě výzvy, v nichž musíte splnit v absolvovaných misích určité specifické úkoly. Bohužel designéři neumožnili přeskakovat videosekvence, takže dříve shlédnuté filmečky musíte sledovat znovu, což je docela otravné. Chápal bych to v kampani, abyste nepřišli o celistvost děje, ale zde je to čirý nerozum.

Rambo si určitě nezaslouží zdejší až příliš nízká hodnocení, Nejedná se o herní revoluci a jde o jednoduchý titul na odreagování, v mém případě ovšem i trošku na zvýšení krevního tlaku. Dynamická kampaň umožňující v krátkosti zopakování děje první Rambovy trilogie byla zábavná a až na některá sporná designová rozhodnutí a několik frustrujících úseků lze hru hodnotit pozitivně. Možná si Ramba dám ještě jednou, po vyloučení mého prvotního tápání se třeba můj zážitek ještě zlepší.