Viktoriánský Londýn s nádechem steampunku, lycanti, rytíři... fuck yeah! Hra je nepsaná opravdu kvalitně, při sekvencích a rozhovorech jsem neměl pocit, že by se někdo snažil uspávat moje IQ idiotskými frázemi nebo přehnaným patosem. Příběh je celkově velkým kladem hry, protože krásně votsejpá a obsahuje dost zvratů a překvapení. Autoři očividně chtěli navázat dalším dílem, ale pokračování už se asi nedočkáme a to je škoda.

Omezující černé vertikální pruhy jsou velice nepříjemné a nepomáhají už tak mizernému výhledu. V některých momentech, kdy jsem se krčil v krytu, jsem neviděl absolutně nic. Hře by slušel především PC výkon s 60fps, s možností vypnutí všech těch zbytečných noise effectů, blurru, černých okrajů a podobných sračiček. Bez těch by byl TO snad nejlépe vypadající hra to date. Prezentace je úžasná, graficky se autoři vyřádili na každém detailu. Interiéry jsou vymodelovány s pečlivostí, každé hovno i v tom nejzapadlejším koutě místnosti je položeno s láskou a citem. Ty kostýmy, výbuchy nebo jen blbé pouliční lampy, po kterých stékají dešťové provazy vody... úchvatná podívaná.

S hratelností už je to horší – klasická koridorovka by ještě nemusela být takový problém, ale opakující se QTE souboje s lycanty a jejich lehce vykrytelné útoky, pasáže s velkým přísunem nepřátel nebo některé nepovedené stealth části nepřispívají zrovna k dobrému pocitu z dobře odehrané gamesy. Až nápadně se podobalo prohlížení předmětů a čtení dopisů Uncharted, šplhání po nabarvených římsách je taky silně inspirováno u Naughty Dog, naštěstí toho hopskání není moc.

Na střední obtížnost to v některých momentech začalo trochu skřípat, ale jinak si nemůžu stěžovat – díky krátké herní době se člověk nezačne nudit, zasazení a příběh chytne za koule, technické zpracování je příkladné. Hře trochu ublížilo Sony kvůli exkluzivitě, s tím ale nikdo nic neudělá. Bylo to good a chtěl bych víc...

Hodnocení: ✰✰✰