Že Mafia III nebude ani zdaleka taková, jak bych si pokračování legendární hry představoval bylo zjevné už dlouho před vydáním. Po vydání se obavy potvrdily a já neměl vůbec chuť to hrát - hlavně ne v nefunkčním stavu a za plnou cenu. Počkal jsem si tedy hodně dlouho a bez jakýchkoliv očekávání jsem si třetí díl konečně zahrál.
Po tak dlouhé době čekání jsem přišel rovnou k téměř hotové hře se všemi fíčurami. Chyb jsem zaznamenal jen málo a některé pobavily. Grafika občas připomíná Life is Strange, ale to mě až tak netrápí, framerate mně stačí na třiceti. Takže vlastně nic nebránilo užít si hru po stránce herní a příběhové. A tady to skřípe nejvíce.
Nevadí mně postava, za kterou hraju, nevadí mně ani chybějící italští mafiání v oblecích. Vadí mně především to, jakým způsobem je hra vyprávěna a podána, a co je herní náplní. Mafia byla vždy o detailech a realističnosti, zároveň byla vždy dech beroucím filmovým vyprávěním s dokonalými filmovými scénami, monumentální hudbou i příběhovou gradací. A tady to prostě skřípe. Trapně “levelovitě” vystavěný příběh s neustálým opakováním toho samého do zblbnutí. I když samotné herní mechaniky fungují solidně a samy o sobě dokážou být zábavné, jejich spojení do celku je otřesné. Celé to nepobralo ani moc logiky, což ale paradoxně může být i výhodou. Třeba jedním molotovem se dá krásně urychlit cesta k výslechu konkrétní osoby - co na tom, že vyslýchaná osoba je potom trošku ugrilovaná.
Pochybuju o tom, že ten, kdo to vymyslel, vůbec někdy hrál první dva díly. Nebo jestli si snad myslel, že tenhle slepenec nesmyslného stále se opakujícího vraždění bude víc cool? Zatímco ostatní už pomalu začínají chápat, že s repetitivností moc nepochodí, tak tady ty maníci z Hangáru nasekají jeden level za druhý jak přes kopírák. Vlastně celá náplň Mafie III odpovídá obsahu vedlejších misí Assassin’s Creed Syndicate. A to je vážně smutné. Moc smutné. Mafia III v jádru není špatná a hrát se dá docela dobře, ale ten obsah…
Kdyby se to jmenovalo jakkoliv jinak, neštěkne po tom ani pes a brzo to svou podprůměrností upadne v absolutní zapomnění. Jelikož se to ale jmenuje Mafia, je to zklamání. A v zapomnění upadne beztak taky. Jen po tom zůstane hodně hořko na jazyku.
Po tak dlouhé době čekání jsem přišel rovnou k téměř hotové hře se všemi fíčurami. Chyb jsem zaznamenal jen málo a některé pobavily. Grafika občas připomíná Life is Strange, ale to mě až tak netrápí, framerate mně stačí na třiceti. Takže vlastně nic nebránilo užít si hru po stránce herní a příběhové. A tady to skřípe nejvíce.
Nevadí mně postava, za kterou hraju, nevadí mně ani chybějící italští mafiání v oblecích. Vadí mně především to, jakým způsobem je hra vyprávěna a podána, a co je herní náplní. Mafia byla vždy o detailech a realističnosti, zároveň byla vždy dech beroucím filmovým vyprávěním s dokonalými filmovými scénami, monumentální hudbou i příběhovou gradací. A tady to prostě skřípe. Trapně “levelovitě” vystavěný příběh s neustálým opakováním toho samého do zblbnutí. I když samotné herní mechaniky fungují solidně a samy o sobě dokážou být zábavné, jejich spojení do celku je otřesné. Celé to nepobralo ani moc logiky, což ale paradoxně může být i výhodou. Třeba jedním molotovem se dá krásně urychlit cesta k výslechu konkrétní osoby - co na tom, že vyslýchaná osoba je potom trošku ugrilovaná.
Pochybuju o tom, že ten, kdo to vymyslel, vůbec někdy hrál první dva díly. Nebo jestli si snad myslel, že tenhle slepenec nesmyslného stále se opakujícího vraždění bude víc cool? Zatímco ostatní už pomalu začínají chápat, že s repetitivností moc nepochodí, tak tady ty maníci z Hangáru nasekají jeden level za druhý jak přes kopírák. Vlastně celá náplň Mafie III odpovídá obsahu vedlejších misí Assassin’s Creed Syndicate. A to je vážně smutné. Moc smutné. Mafia III v jádru není špatná a hrát se dá docela dobře, ale ten obsah…
Kdyby se to jmenovalo jakkoliv jinak, neštěkne po tom ani pes a brzo to svou podprůměrností upadne v absolutní zapomnění. Jelikož se to ale jmenuje Mafia, je to zklamání. A v zapomnění upadne beztak taky. Jen po tom zůstane hodně hořko na jazyku.
Call of Duty: Black Ops 6
Pro: Solidní jízdní model, více konců
Proti: Není to Mafia, pořád to samé dokola, chybí logika a realističnost, chybí napětí a zájem o celý příběh