Hot Pursuit 2 žeru, je to návrat ke kořenům série. Nadupané supersporty, policajti, zkratky, perfektní tratě, skvělá hratelnost, ovlivněná tím, že jde o stoprocentní arkádu. To vše i po šestnácti letech dokáže udržet hráčovu pozornost, mou tedy určitě. Nepochybně k tomu přispívá i modifikovaný vzhled, odlesky na autech, projasnění barev, využití dnešních rozlišení i operačních systémů. Ale tím hlavním důvodem, proč se ke hře stále vracím, je prostě její jedinečná atmosféra, doplněná o dávnou nostalgii i o fakt, že hra pořád funguje, přestože to už chce trochu umu a trpělivosti.
Možností se vyřádit je tu dost. Dvojice hlavních režimů pro jednoho hráče, v Championship se plní závody rozličných typů, vyhrávají medaile, které dobře označují již absolvované závody, zatímco v Hot Pursuit lze okusit práci Policie, když stíhá ujíždějící vozidla. Tyto dvě kategorie disponují stromem soutěží a postupně zpřístupňují další, jak hráč dělá, co má. Quick Race je okamžitý nástup do hry, v němž se opakuje několikero tratí, pokaždé s náhodně vybraným autem. A Single Race umožňuje svobodně si nakonfigurovat všechny tratě, od okolního provozu, po počty kol až otočený směr či zrcadlové otočení.
V mých herních začátcích jsem hrával jen některé položky z nabídky a považoval tím hru za dohranou, ale později již preferoval i ty ostatní a snažil se jich splnit více. Nejinak tomu bylo i u této závodní hry, ačkoli v rámci výzvy odjeta akorát položka Champiosnhip. V roce 2014 Hot Pursuit završen pochopitelně byl. Zprvu mi dalo zabrat, přijít na to, jakým způsobem za tu Policii hrát. Při neznalosti může hráč tápat, je předem daný čas, kolik řidičů má dostihnout, pakliže je splněn vyžadovaný počet, je to úspěšně splněné. Podstatné je především zahájit houkání policejní sirény, posléze ťuknout do ujíždějícího automobilu. Myslím, že to byla klávesa H.
Do hry si jde vložit ENBSeries, zmíněné odlesky aut, ale i nový herní obsah, nebo komplikovaně nastavit widescreen rozlišení a poměr stran. Dnes ale stačí to spouštět přes program dgVoodoo 2, jelikož v základu mi hra ani nešla spustit, načež je funkčnost a použitelnost již bezproblémová. I přesto mi vypadává záznam o nainstalované hře, nějaká cesta k registrům, že to musím donekonečna instalovat a překopírovávat znovu, neboť se ani NfS: HP2 nedokáže nainstalovat úplně celý. Jako rozlišení zvoleno 2560x1440, ale fachá jen u některých her. Jakmile nejde o nativní podporu, může to rozhodit obrazovku, kdy je to celé posunuté a nepoužitelné.
Krátce po vydání vydal jeden Němec rozšiřující modifikaci, která mění hlavní schémata hry. Hot Pursuit a Championship. Stačí jednoduše přepsat v adresáři hry, začít s novým profilem a již se oddat radostným pocitům z jízdy. V nově koncipovaných závodech. Změna je hned patrná, jiné uspořádání tratí, jiné fáro, odlišnější úkol, časový limit na zlatou medaili a podobně. Probíhá to stylem, že vidím odpočet času do konce. Pokud nestihnu projet cílem, před jeho vypršením, včetně nějaké rezervy vteřin, přijdu o zisk zlaté medaile. Pro tyto úkony je dobré mít zálohovány uložené pozice, zastrčené kdesi na disku mimo kořenový adresář. Onu neoficiální herní úpravu, s Championship variantou, jsem poctivě odjezdil komplet.
Možností se vyřádit je tu dost. Dvojice hlavních režimů pro jednoho hráče, v Championship se plní závody rozličných typů, vyhrávají medaile, které dobře označují již absolvované závody, zatímco v Hot Pursuit lze okusit práci Policie, když stíhá ujíždějící vozidla. Tyto dvě kategorie disponují stromem soutěží a postupně zpřístupňují další, jak hráč dělá, co má. Quick Race je okamžitý nástup do hry, v němž se opakuje několikero tratí, pokaždé s náhodně vybraným autem. A Single Race umožňuje svobodně si nakonfigurovat všechny tratě, od okolního provozu, po počty kol až otočený směr či zrcadlové otočení.
V mých herních začátcích jsem hrával jen některé položky z nabídky a považoval tím hru za dohranou, ale později již preferoval i ty ostatní a snažil se jich splnit více. Nejinak tomu bylo i u této závodní hry, ačkoli v rámci výzvy odjeta akorát položka Champiosnhip. V roce 2014 Hot Pursuit završen pochopitelně byl. Zprvu mi dalo zabrat, přijít na to, jakým způsobem za tu Policii hrát. Při neznalosti může hráč tápat, je předem daný čas, kolik řidičů má dostihnout, pakliže je splněn vyžadovaný počet, je to úspěšně splněné. Podstatné je především zahájit houkání policejní sirény, posléze ťuknout do ujíždějícího automobilu. Myslím, že to byla klávesa H.
Do hry si jde vložit ENBSeries, zmíněné odlesky aut, ale i nový herní obsah, nebo komplikovaně nastavit widescreen rozlišení a poměr stran. Dnes ale stačí to spouštět přes program dgVoodoo 2, jelikož v základu mi hra ani nešla spustit, načež je funkčnost a použitelnost již bezproblémová. I přesto mi vypadává záznam o nainstalované hře, nějaká cesta k registrům, že to musím donekonečna instalovat a překopírovávat znovu, neboť se ani NfS: HP2 nedokáže nainstalovat úplně celý. Jako rozlišení zvoleno 2560x1440, ale fachá jen u některých her. Jakmile nejde o nativní podporu, může to rozhodit obrazovku, kdy je to celé posunuté a nepoužitelné.
Krátce po vydání vydal jeden Němec rozšiřující modifikaci, která mění hlavní schémata hry. Hot Pursuit a Championship. Stačí jednoduše přepsat v adresáři hry, začít s novým profilem a již se oddat radostným pocitům z jízdy. V nově koncipovaných závodech. Změna je hned patrná, jiné uspořádání tratí, jiné fáro, odlišnější úkol, časový limit na zlatou medaili a podobně. Probíhá to stylem, že vidím odpočet času do konce. Pokud nestihnu projet cílem, před jeho vypršením, včetně nějaké rezervy vteřin, přijdu o zisk zlaté medaile. Pro tyto úkony je dobré mít zálohovány uložené pozice, zastrčené kdesi na disku mimo kořenový adresář. Onu neoficiální herní úpravu, s Championship variantou, jsem poctivě odjezdil komplet.
Need for Speed: Carbon