Herní výzva - "Nerozbalený dárek" (Hardcore)
Opět ve mě po dohrání hry vře několik pocitů, což u her považuji za dílčí úspěch. Navíc u této hry je valná většina pocitů velmi kladných a to považuji za velký úspěch.
Osobně mě trochu mrzí, že tato hra upadla relativně v menší zapomnění. Na můj vkus se o ní mluvilo velmi málo, nejspíš to bude dobou, ve které vyšla a kdy jí větší AAA tituly svým marketingem převálcovaly. Je to ovšem škoda veliká, jelikož se podle mě jedná o jeden z nejlepších FPS titulů (ne-li ten nejlepší), které v roce 2017 vyšly.
Teď trochu o konkrétnějších pocitech. Hra mě po celou dobu dost trápila. Ať už se jednalo o celkem vysokou obtížnost, zajímavě řešený bojový systém či vůbec atypičností v rámci FPS žánru. Ve většině FPS prostě jdete a střílíte nepřátele, občas se objeví nějaký menší či větší taktický prvek, který vám hru může usnadnit či bez kterého se neobejdete, ale ještě jsem nehrál střílečku (neříkám, že mám nahrány nějaká kvanta), kde by to bylo v tak vysoké míře. Tady si opravdu můžete vybrat s několika herních stylů, jakými budete hru procházet a ty styly mají ještě určité pod styly. Můžete se plížit, vyhýbat se nepřátelům, útočit ze zálohy, zbaběle utíkat či prostě jako já, hrát to jako tank (vřele nedoporučuji!).
Hra obsahuje ideální množství RPG prvků, které vás nebudou zbytečně obtěžovat svou rozsáhlostí či složitostí, ale naopak hru velmi obohacují. Nechybí inventář, vylepšování zbraní, obleku či přímo vlastní postavy, opravdu je zde značné množství perků, které opět rozšiřují styly, jak hru hrát.
Já jsem si užíval i takové "minihry" jako bylo hackování či rozkládání objektů prolézání šachet či létání si ve vesmíru. Těch věcí, které se zde dá dělat je na svůj žánr více než slušný a hra vás bude bavit i po 20 hodinách hraní. Samotná herní lokace se může zdát na první pohled jednotvárná a působí, jako by vás měla rychle omrzet, ale opak je pravdou. Autorům se totiž povedlo vdechnout prostředí život (trošku ironie, já vím) a snažili se prostor využít maximálně. Celá stanice vypadá velmi reálně, máte absolutní svobodu pohybu a do místnosti je možné se dostat někdy 4 různá´ými způsoby.
Ze začátku jsem se nějak nedokázal zažrat do příběhu, jednalo se o takové to klasické sci-fi klišé - vesmírná stanice, alieni, hororový nádech... Navíc bohatost na herní mechaniky mě od příběhu "vyrušovala" a já se na něj prostě nedokázal pořádně soustředit a vžít se do něj. To se změnilo v poslední části, která neskutečně nabere na spádu a potitulková scéna mě vyloženě nadchla a já bych tak moc chtěl druhý díl...
Co je ovšem velmi silné, tak to je atmosféra. Ani ne nějak zvlášť hororová, jak se na první pohled může zdát, ale dost mi připomínala film Vetřelec (podoba asi nebude úplně náhodná). Čili takový ten lehce nepříjemný pocit, co si na vás hra zase připravila, taková ta obava, jaký nepřítel vás zase čeká, máte dost nábojů? Nebude lepší ho obejít. Prostě takový ten stísněný pocit, super!
A nesmím zapomenout ani na zvukový doprovod, který je excelentní a parádně se mu daří doplňovat atmosféru.
Hra mě příjemně potrápila, já si to užíval a určitě jí řadím do hrníčků her, které si můžu s klidem znovu zahrát a dostat třeba úplně jiný zážitek.
Opět ve mě po dohrání hry vře několik pocitů, což u her považuji za dílčí úspěch. Navíc u této hry je valná většina pocitů velmi kladných a to považuji za velký úspěch.
Osobně mě trochu mrzí, že tato hra upadla relativně v menší zapomnění. Na můj vkus se o ní mluvilo velmi málo, nejspíš to bude dobou, ve které vyšla a kdy jí větší AAA tituly svým marketingem převálcovaly. Je to ovšem škoda veliká, jelikož se podle mě jedná o jeden z nejlepších FPS titulů (ne-li ten nejlepší), které v roce 2017 vyšly.
Teď trochu o konkrétnějších pocitech. Hra mě po celou dobu dost trápila. Ať už se jednalo o celkem vysokou obtížnost, zajímavě řešený bojový systém či vůbec atypičností v rámci FPS žánru. Ve většině FPS prostě jdete a střílíte nepřátele, občas se objeví nějaký menší či větší taktický prvek, který vám hru může usnadnit či bez kterého se neobejdete, ale ještě jsem nehrál střílečku (neříkám, že mám nahrány nějaká kvanta), kde by to bylo v tak vysoké míře. Tady si opravdu můžete vybrat s několika herních stylů, jakými budete hru procházet a ty styly mají ještě určité pod styly. Můžete se plížit, vyhýbat se nepřátelům, útočit ze zálohy, zbaběle utíkat či prostě jako já, hrát to jako tank (vřele nedoporučuji!).
Hra obsahuje ideální množství RPG prvků, které vás nebudou zbytečně obtěžovat svou rozsáhlostí či složitostí, ale naopak hru velmi obohacují. Nechybí inventář, vylepšování zbraní, obleku či přímo vlastní postavy, opravdu je zde značné množství perků, které opět rozšiřují styly, jak hru hrát.
Já jsem si užíval i takové "minihry" jako bylo hackování či rozkládání objektů prolézání šachet či létání si ve vesmíru. Těch věcí, které se zde dá dělat je na svůj žánr více než slušný a hra vás bude bavit i po 20 hodinách hraní. Samotná herní lokace se může zdát na první pohled jednotvárná a působí, jako by vás měla rychle omrzet, ale opak je pravdou. Autorům se totiž povedlo vdechnout prostředí život (trošku ironie, já vím) a snažili se prostor využít maximálně. Celá stanice vypadá velmi reálně, máte absolutní svobodu pohybu a do místnosti je možné se dostat někdy 4 různá´ými způsoby.
Ze začátku jsem se nějak nedokázal zažrat do příběhu, jednalo se o takové to klasické sci-fi klišé - vesmírná stanice, alieni, hororový nádech... Navíc bohatost na herní mechaniky mě od příběhu "vyrušovala" a já se na něj prostě nedokázal pořádně soustředit a vžít se do něj. To se změnilo v poslední části, která neskutečně nabere na spádu a potitulková scéna mě vyloženě nadchla a já bych tak moc chtěl druhý díl...
Co je ovšem velmi silné, tak to je atmosféra. Ani ne nějak zvlášť hororová, jak se na první pohled může zdát, ale dost mi připomínala film Vetřelec (podoba asi nebude úplně náhodná). Čili takový ten lehce nepříjemný pocit, co si na vás hra zase připravila, taková ta obava, jaký nepřítel vás zase čeká, máte dost nábojů? Nebude lepší ho obejít. Prostě takový ten stísněný pocit, super!
A nesmím zapomenout ani na zvukový doprovod, který je excelentní a parádně se mu daří doplňovat atmosféru.
Hra mě příjemně potrápila, já si to užíval a určitě jí řadím do hrníčků her, které si můžu s klidem znovu zahrát a dostat třeba úplně jiný zážitek.
Return to Castle Wolfenstein