Když už se mi trilogie Crysis, za ty léta co vychází, nahromadila na herních účtech, řekl jsem si proč sakra nenavázat na první díl hned tím druhým. Kašlat na nové hry, které čekají na dohrání, ty můžu hrát za 10 let.

Oproti jedničce bych druhý Crysis, i po těch zhruba 7 letech, označil za opravdu hezkou hru. I přesto, že se jedná o městskou džungli, dokáže předvést i poměrně hezké scenérie a dokáže dost dlouho točit stejné modely bez toho, aniž by se člověk cítil jako by hrál jednu a tu samou část dokola.
Místo otevřenější mapy vydal cestou "otevřenějších levelů" ve stylu posledních her od Arkane, i když samozřejmě nenabízí takovou volnost a možnosti. Právě díky koncipování hry do úrovní se mohli tvůrci trochu vyřádit a připravit hřiště, které nabízí zábavný postup jak stealth stylem, tak tím (mým oblíbeným) rambo stylem, který jsem si díky změněnému/zjednodušenému/příjemnějšímu ovládání obleku (pár tlačítek na klávesnici) vychutnal o to víc - změna herního stylu je znatelně hladší.
Filmečky mezi úrovněmi se snaží nějak polepovat to, co se na Manhattanu děje, co se děje s postavami a co se děje mimo hlavní dění. Příběh (ne)navazuje na první díl a pokračuje v krásné béčkové krasojízdě a končí grandiózním, a zase a opět přehnaným, soubojem s desítkami nepřátel. Dokáže skvěle nastínit atmosféru Manhattanu, který byl napaden emzáky a stejně tak dokáže přiblížit atmosféru bojů, ve kterých proti nim stojí vojáci americké armády.


Co se bohužel ozývá a to ve velkém, je technické zpracování. Hra samo o sobě běží krásně, ale je plná bugů a není úroveň, ve které by se mi nezasekli nepřátelé o neviditelné (či dokonce viditelné) překážky. Několikrát jsem se zasekl pod předměty, pod kterými byla možnost projít. Jindy jsem zase nemohl projít dveřmi. A dokonce se mi stávalo, že nepřátelé po mě střílí skrz překážky, což při pokusu o stealth určitě neudělá radost, protože v takové situaci ani znovu zamaskování nepomůže na AI restart a zbude jen možnost jít po cestě plné olova a krve. Ke konci hry se dokonce nepřátelské výsadkové lodě jen tak vznášely nad hlavou, ale při snaze je sestřelit prolétaly kulky skrz model lodí.
Druhá část (stejně jako v díle prvním) by se dala shrnout do "kos všechno co jde, tohle ubraň a tohle rozstřílej". Tady mě to ale zamrzelo víc, protože to byla kolikrát vyloženě nuda - uzavřený na menším prostoru, tady slabší nepřátelé, tady silnější a tady dva ještě silnější - vzorové spawnování nepřátel.
Nemluvný hrdina je záležitost legendárního Half-Lifu a protože jsem ho nikdy nehrál, nedokážu říct, jestli je to v Crysis udělá hůře, ale každopádně můžu říct, že to do hry nesedí. Alcatraz se probere s oblekem, jedinou zprávou od YouKnowWho a jediným úkolem - bez otázek, pochybností jde a nechá ze sebe udělat pěšáka mastermindů. To i ten Nomad sem tam prohodil nějakou tu větu a hlavně, Nomádovo chování je možné odůvodnit tím, že se jednalo o vojáka, který měl jasné rozkazy.

Crysis 2 jsem si užil víc, než díl první, ale kvůli plno bugům neodcházím o tak s lepším pocitem. Kdyby nebylo bugů na (zhruba) 7 hodin, jako je jich na 100 hodin ve Skyrimu, určitě bych si tuhle nadupanou jízdu plnou výbuchů a výborné akce užil víc.